Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Nikolka1122 on se muze snazit.. ale je v tomhle uplne jiny. nepochopi .. uz jsem nekdy zkousela.
a co by vlastne udelal? jak mi pomohl?
My třeba tohle s manželem řešíme, že občas člověk to okolí potřebuje…
Buď chodíme za kamarády spolu, nebo jde na pivo sám jednou za čas, když už má doma ponorku.. Stačí se jen zkusit ozvat pár lidem, s kterými už třeba člověk není moc v kontaktu..
zajít na skleničku, začali jsme jezdit na vodu s partou.. ale když se člověk nikomu neozve, okolí samo nepřijde..
kor v dnešní době, kdy jsou různý sociální sítě, mi přijde, že se to dá dobře řešit..
Chce to se trochu odhodlat, pak už si zvyknete na ten kontakt s lidmi.. já třeba občas někoho vytáhnu na nákupy i když nic nepotřebuju
Psát si s někým? Odkud jsi? Třeba ve tvém okolí je prima holka s prckem a tak by mohlo vzniknout kamarádství. Děti si spolu vyhrají, dospělí poklábosí o životě. Nechceš založit - nebo teda obnovit téma Kamarádka na dopisování?
![]()
Život je jen takový, jaký si ho člověk udělá.. a za mě teda je škoda ho promarnit, na to utíká moc rychle ![]()
Ahoj ani nevíš jak moc ti rozumím. Mám dvě děti 9 a 12 let a jsem hodně aktivní člověk. Teď jsem zůstala doma ze dne na den na rizikovém a můžu se zbláznit. Chlap pořád v práci, hypotéka na krku a vím že to dělá pro nás,ale mě doma samotné začíná připadat vše šílené…
Zkus napsat odkud jsi, treba se najde podobna duse, ktera by taky uvitala novou znamou ![]()
Hodně lidí se v dnešní době cítí osaměle. Jak píší holky,dej si inzerát a třeba najdeš kamarádku.
Koupila bych si permici do fitka/cvičení a začala se sebou něco dělat. Minimálně 2× týdně + pohyb doma + strava. Nikdo nechce kamaradit s depresivni osobou, která se na sebe ani nemůže podívat do zrcadla. Možná tak akorat člověk ve stejné situaci, ktery Vas ale méně pravdepodobněji podnítí ke změně..
@Anonymní píše:
Citim se a jsem sama. mame 3 deti. pecliveho, hodneho muze. a to je vsechno.
nemam kanaradku, s rodinou vztahy nedobre. citim se opustena, az depresivni.
je mi to malo.
jsem na md.
byly jsme 3/kolegyne na amb., odcizili jsme se jak jsem zustala doma, nemame si nejak co rict.
Docela jsem pribrala, pohledet do zrcadla nenavidim…jak najit kamaradku? nikoho tady moc neznam. a jsem spis introvert.. je mi smutno.. na druhou stranu mam. dite, ktere nema rad. Domluvit se s nekym je u mne temer nemozne.
![]()
je mi smutno.. za skolnimi roky, kdy jsem. byla spolecenska, delala blbosti, kterym se kamaradi smali.
byla jsem oblibena, trhla holka. ted je mi. 35 a jsem nervna, frustrovana a sama.Nemam socialni fobii.. ale nejake prvky urcite.
manzel nikoho krom nas nepotrebuje.. je mu fajn. ja takova ale nejsem.
chci byt zase ja…
s podobnou věcí jsem se skoro musel smířit, žena je to samé jako tvůj manžel. ale dělá na směny, takže toho využívám chodím do společnosti, do kina, žena o tom ví protože jí to říkám. zkrátka je nutné občas myslet i na sebe..
@Anonymní píše:
Citim se a jsem sama. mame 3 deti. pecliveho, hodneho muze. a to je vsechno.
nemam kanaradku, s rodinou vztahy nedobre. citim se opustena, az depresivni.
je mi to malo.
jsem na md.
byly jsme 3/kolegyne na amb., odcizili jsme se jak jsem zustala doma, nemame si nejak co rict.
Docela jsem pribrala, pohledet do zrcadla nenavidim…jak najit kamaradku? nikoho tady moc neznam. a jsem spis introvert.. je mi smutno.. na druhou stranu mam. dite, ktere nema rad. Domluvit se s nekym je u mne temer nemozne.
![]()
je mi smutno.. za skolnimi roky, kdy jsem. byla spolecenska, delala blbosti, kterym se kamaradi smali.
byla jsem oblibena, trhla holka. ted je mi. 35 a jsem nervna, frustrovana a sama.Nemam socialni fobii.. ale nejake prvky urcite.
manzel nikoho krom nas nepotrebuje.. je mu fajn. ja takova ale nejsem.
chci byt zase ja…
je ti to málo? Co bys vlastně chtěla? Nějaké koníčky máš? Život se mění, lidé se mění, kamarádi se mění, staří odcházejí, noví přicházejí, někteří zůstávají… ale i u těch, co zůstávají, je běžné, že se s přibývajícími roky, dětmi, partnery a prací prodlužuje interval mezi návštěvami, už spolu netrávíte tolik času… když nejsou v okolí noví přátelé nebo žádní staří přátelé, tak se holt musí vyjít ven a nějaké si najít… nejlépe se to dělá na základě těch koníčků a zájmů, protože člověk se dostane mezi stejně nebo podobně smýšlející lidi a je větší šance najít spřízněnou duši… mít hodného a pečlivého zodpovědného manžela je tak obrovská výhra, že je skoro rouhání napsat, že je to málo, že to nestačí… lehce se může něco změnit… a až při ztrátě si kolikrát člověk uvědomí, o co všechno přišel…
Nějak nechápu tu větu o dítěti, které nemá rád a že je téměř nemožné domluvit se s někým druhým… ![]()
No a máš tři děti… tak s nimi vyraž ven, buď zase ta trhlá holka, co se pořád směje… i s dětmi se můžeš smát, třeba když si v lese namalujete blátem indiánské znaky na obličej a budete se koulovat šiškami… nebo vezmi na výlet i manžela, vyražte někam spolu, on bude spokojený, že je s tebou a ty se dostaneš zároveň i mezi jiné lidi… i na výletě se můžete přece s někým seznámit… ale začala bych nějakým tím koníčkem… odkud jsi?
@Anonymní píše:
@Regina Hero dite nema řád. Ne rad.
Citim se a jsem sama. mame 3 deti. pecliveho, hodneho muze. a to je vsechno.
nemam kanaradku, s rodinou vztahy nedobre. citim se opustena, az depresivni.
je mi to malo.
jsem na md.
byly jsme 3/kolegyne na amb., odcizili jsme se jak jsem zustala doma, nemame si nejak co rict.
Docela jsem pribrala, pohledet do zrcadla nenavidim…
jak najit kamaradku? nikoho tady moc neznam. a jsem spis introvert.. je mi smutno.. na druhou stranu mam. dite, ktere nema rad. Domluvit se s nekym je u mne temer nemozne.

je mi smutno.. za skolnimi roky, kdy jsem. byla spolecenska, delala blbosti, kterym se kamaradi smali.
byla jsem oblibena, trhla holka. ted je mi. 35 a jsem nervna, frustrovana a sama.
Nemam socialni fobii.. ale nejake prvky urcite.
manzel nikoho krom nas nepotrebuje.. je mu fajn. ja takova ale nejsem.
chci byt zase ja…