Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Normálně se ho na rovinu zeptej, co je za problém. Fungujete jako ve vztahu, trávíte spolu čas, spíte spolu. Chce spát i s jinými? Něčeho se bojí?
Pokud si to nevyjasníte a nepohne se to, šla bych od toho.
Nevázej se na něj a klidně mu povídej o dalších kamarádech.. To přece kamarád snese..
Podle mě si nechává zadní vrátka.. taky jsem taková byla..
@Lioness34 píše:
Nechce te na vztah. Nemá cenu chodit kolem horke kaše.
Já bych to normálně vůbec neřešila. Uz jsem si něco prožila. Ale v tomhle případě on se chová úplně jak ve vztahu, jen se mi zda, že se to boji přiznat. Že má pocit, že o něco přijde. Několikrát jsem mu říkala, že mi to vadí, ať to už neříká. Že to vím! Jenže on si nedokáže asi pomoct nebo nevím. A i kvůli tomu si myslím, že problém je v tom, že se proste boji.
Mám zkusit trosku povzbudit pocit, že taky o mě může přijít? To by mohlo fungovat…
Možná je to trochu dětinské, ale zkus si vyjít s jiným víckrát a uvidíš, jestli tenhle začne žárlit nebo ne… Pokud tě bude chtít pořád jen jako kamarádku, tak bych od něj dala ruce pryč… akorát se budeš trápit…
Dostáváš od něj ochutnat něco, co ti chybí, tím se sytíš, ale nikdy tě nenasytí tak, aby ses cítila klidná, spokojená a šťastná. Nemáš kontrolu nad situací. Ta sousta ti dává on a stejně tak on je utíná… Proto ten plačící smajlík ve tvém příspěvku.
Jeste jednu věc bych rada napsala, která je možná důležitá. Byla jsem to já, která ho svedla. A myslím, že jsem ho i zaujala.
![]()
Mně osobně trochu přijde, že tím,, jsme jen kamarádi ", se snaží uklidnit jen sám sebe a ve skutečnosti cítí něco víc a bojí se do toho jít po hlavě. Já osobně bych na pilu netlačila, ale zároveň bych se neomezovala, chodila bych klidně s kamarády na večeři. Třeba mu to konečně docvakne a když ne, pořád máš šanci si najít někoho jiného.
@Anonymní píše:
Jeste jednu věc bych rada napsala, která je možná důležitá. Byla jsem to já, která ho svedla. A myslím, že jsem ho i zaujala.
Proč to považuješ za důležité?
@Anonymní píše:
Já bych to normálně vůbec neřešila. Uz jsem si něco prožila. Ale v tomhle případě on se chová úplně jak ve vztahu, jen se mi zda, že se to boji přiznat. Že má pocit, že o něco přijde. Několikrát jsem mu říkala, že mi to vadí, ať to už neříká. Že to vím! Jenže on si nedokáže asi pomoct nebo nevím. A i kvůli tomu si myslím, že problém je v tom, že se proste boji.Mám zkusit trosku povzbudit pocit, že taky o mě může přijít? To by mohlo fungovat…
Zkusit to můžeš. Ale na mě to spis dle popisu děla dojem ze te má jako zadní vrátka… nechce ti ublížit ale nechce se ani vázat.
Proste chlap který zblbne do ženy jde hlava nehlava za ni. Možná si děla i takove to aby mohl říci - já to to říkal ze jen kamaradi.
Tak pokud tomu chceš dat šanci sednete si spolu a řekni - chci se otevřene domluvit - chováme se k sobě jako v partnerství, chci se ujistit, ze se to nezměnilo. Pokud řekne ze ne, tak ok.
Heled na muži poznáš zda te tak moc chce a pokud tak moc ne tak ženy chtějí vědět ze ano a snaží se je omlouvat a pochopit… a návěst aby se jakoze nebáli - ale je to blbost. Na začátku vztahu nebo pokud chlap te chce opravdu tak ze bez tebe nemůže být tak žádné omáčky kolem a ani omlouvání nepotrebujes. Tady je proste něco blbě.
Představ si muže kdy jste oba do sebe zblázneni a nemůžete bez sebe být… asi tak. Pokud si teď myslíš ze je něco blbě tak něco blbě je. Žádné omluvy typu on se boji apod
@Aduš8 píše:
Mně osobně trochu přijde, že tím,, jsme jen kamarádi ", se snaží uklidnit jen sám sebe a ve skutečnosti cítí něco víc a bojí se do toho jít po hlavě. Já osobně bych na pilu netlačila, ale zároveň bych se neomezovala, chodila bych klidně s kamarády na večeři. Třeba mu to konečně docvakne a když ne, pořád máš šanci si najít někoho jiného.
Doufám, ze mas pravdu. Já mám ten pocit, ze to tak je od začátku. Měsíc jsme spolu byli každý den. Teď máme jet na týden na hory spolu sami dva. Tak uvidíme. Třeba se to zlomí.
Jste spolu teprve 2 mesice. Tlacis moc na pilu, vubec ho neznas. Nejprve ho poznej, treba nakonec sama prijdes na to, ze s nim byt nechces.
Čekala bych, že takových má víc a jelikož kámoši, tak žádné výčitky nebo jsi náhrada a čeká na jinou
Ahoj holky, mám problém a jsem z toho nešťastná
Před dvěma měsíci jsem poznala fajn kluka. Stalo se to, ze jsme spolu šli na “rande” a já skončila u něj. Nad ránem to skončilo libanim, ale víc nic. Každopádně mi od začátku na rovinu říkal, že žádný vztah nechce. Skočilo to tak, že od té doby jsme kamarádi s výhodama. Já byla zklamaná z předchozího vztahu, tak jsem do toho šla. No a samozřejmě jsem se do něj asi zamilovala. On se vlastně chová jako ve vztahu. Píšeme si, povídáme si, nosí květiny, občas mi i uvaří či pozve na večeři. Problém je jen to, že stejně nakonec každý den mi řekne: “Jsme jen kamarádi, ze jo?”. A mě tohle začíná strašně štvát, i když jinak je vše klape. Vím, ze jsem jeho teprve druhá sexuální partnerka a vím, ze vztah jako takový jeste neměl. Říká, ze se boji, že někoho zklame. Je mu 26 let a je to firemní právník. Asi před týdnem jsem byla na večeři s kamarádem, tak hned psal, jestli nezajdem do kina. Měla jsem pocit, že se o mě boji.
A teď co s tím? Má cenu nějak tlačit? Nebo to jeste vydržet a počkat, jak bude dal? Znáte podobný typy? On je jinak skvělý, ale ty kecy…