Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co si mám myslet o tchýni
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
2.12.10 07:25
Ještě zakladatelka
Ohledně dárků, chtěli jsme malému koupit stolní fotbal, pak jsme si to rozmysleli, že by to rozbil, ted jsem se dozvěděla že ona mu jej koupila na vánoce.
Skorošvagrová se ptala jestli může koupit malém povlečení, řekla sem že malý má 2 dětské povlečení, že to stačí, tchyně jej asi bude kupovat, protože podle ní se mu to hodí, i když ví že sem řekla že jej nechci, že jich má dost.
Malém koupila mikinu, černů s růžovými potisky, na pohled je vidět že to je cérčí mikina.
Ona dělá všechno opačně, co chci já
- Citovat
- Upravit
2.12.10 07:37
no jo no
ženská generál. s tím nic nenaděláš, my jsme od podobného stvoření 700 km, vidíme se 2× do roka a přesto když přijede, tak naše kuchyň je jen její, vše přehází jak jí se hodí bez optání, projede skříně a klidně nám i seskládá oblečení dle ní a takových hrůz máme s ní když tu je denně. Teď si představ, že přijede vždy stylem ala přepadovka bez ohlášení a nikdy nevíme kdy odfrčí. její pobyt je tu 12_16 dnů takže normální chod rodiny totál narušenej včetně výchovy dětí 
Navíc díky jejímu lustrování jsme jak dvě slepice na jednom smetišti a to už 16 let. Takže klid, hoď to za hlavu, dělej si dál jak sama chceš, jsou jak vidíš i horší typy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.10 08:06
no tak to máš blbé
my bydleli jen přes ulici, odstěhovali se kvůli jejím výpadkům do života 700 km a přesto to zvládá i na dálku taky , nám kecá i do učení starší dcery, do škol a všeho včetně dvojjazyčnosti, její rady typu tohle se dělá jinak hážu za hlavu, je jí přes 70 takže nemá cenu řešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.10 08:21
Zakladatelko, tchyni ti teda nezávidím, to je na blázinec. Já si myslím, že by s ní měl udělat pořádek tvůj manžel, je to přece jeho matka-ona nemá žádné právo strkat nos do výchovy vašich dětí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.10 08:24
Lowel píše: ženská generál. s tím nic nenaděláš, my jsme od podobného stvoření 700 km, vidíme se 2× do roka a přesto když přijede, tak naše kuchyň je jen její, vše přehází jak jí se hodí bez optání, projede skříně a klidně nám i seskládá oblečení dle ní a takových hrůz máme s ní když tu je denně. Teď si představ, že přijede vždy stylem ala přepadovka bez ohlášení a nikdy nevíme kdy odfrčí. její pobyt je tu 12_16 dnů takže normální chod rodiny totál narušenej včetně výchovy dětí
ty vole, to fakt proleze skříně 
chvála Bohu, my máme kontakt minimální s mojí tchyní i s manželovou tchyní, uf
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.10 08:50
Joo tak moje babi (tchyne moji mamky) je stejna jako tchyne od Lowel. 
Prijede, prerovna lednici, vynada mame, proc tam ma okurky, kdyz ty patri do spajzu. Lustruje kazdy kout, sbira smitka, pleje na zahradce i kdyz si to neprejeme… fakt mazec. Mamka je svata, ze to s ni vydrzela, ale nutno rict, ze muj tatka je 100% pri mamce. Babicka bydli 4hodiny jizdy, vidame se malo, ale samozrejme i na takovou dalku jezdivala bez ohlaseni na navstevy.
Az poslednich 10let jsou ty vztahy mama-babicka lepsi, ale jen minimalne. Mama uz treba nedostava jako darek oprane kombine ale kosmetiku. 
Ale abych odpovedela zakladatelce… darky od babicky bych neresila… tak co, budes mit holt troje povleceni a az malej fotbalek rozbije, tak ho vyhodis. 
Tohle bych hodila za hlavu. Pokud ti neco rekne, tak bych se ozvala. Co se k tobe dostane od svagrove bych s tchyni nerozebirala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.10 08:54
Ahojky,
rozhodně by měl manžel své matce říct, že toto je jeho rodina a ty jsi matka dětí, takže je vychováváš ty a on. Ona je babička a až budete potřebovat radu, tak si o ni řeknete.
Nekompromisně by jí toto měl říct a pokdu on ne, rozhodně bys to měla říct ty, že jsou to tvoje děti a ty jsi za ně zodpovědná. Vychováváš je tak, jak považuješ za správné, at už se zákazy nebo pochvalami, které ona neuznává.
A na její pomluvy se vykašli, nauč se je ignorovat, návštěvy, pokud jsou ti doslova nepříjemné, minimalizuj a místo trápení s tchýní se věnuj dětem. Ony jsou ty, které ti jednou za výchovu poděkují, ony se vrátí k tobě, ty jsi jejich maminka 
A nevhodné dárky? Uklidila bych je někam z dohledu a kdyby se ptala, př. po mikině - řekla bych, že je v prádle na vyprání 
Já měla tchýni, které taky vadilo vše, co jsem udělala, jak jsem vychovávala syna. V jeho 7 letech ale najednou přišla na to, že to není moje vina, ale že za to může dnes už můj ex.manžel. I když jsme rozvedeni 4 roky, vím,ž e když přijedu k bývalé tchýni, tak si dáme kafe a povykládáme co nového a tak.
Držím palce a pořádně se musíš obrnit trpělivostí, nevšímat si pomluv … oni lidi vědí své, pokud chodíš ven s dětmi, vídávají tě a lepší nějaký ten zákaz než pak rozežrané dítě nebo nemocné dítě (po běhání v dešti), že jo.
Hodně sil!!!!!!!!!!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.10 08:55
Holky,to se divím,že nejste tvrdší… Ne,že bych byla nějak konfliktní,spíš naopak,snažím se po dobrém a nad ledasčím mávnu rukou…ale tohla je moc.. 
A by mi někdo lezl do skříní a stěhoval věci,pomlouval…to bych řešila omezením styku.Párkrát nebudu mít čas,neotevřu,nebo nepustím dovnitř,normálně bych jí řekla,ne,nemám na tebe(vás) náladu,nevzala bych telefon.A ť si uvědomí,že jsi svéprávný samostatný člověk s VLASTNÍM rozhodovÁním a ne žádná chudunka,co se bez těch jejích keců neobejde.Jinak fakt nevím.Taková baba generál dokáže připravit o nervyi rozbít manželství… 
Tak se nedejte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.10 09:03
Zakladatelko-tvoje tchyně je rozený generál a musí být vše po jejím.Tuto povahu již nezměníš.Není to o tom,že vás nemá ráda.Vím to,protože podobnou mám maminku.A občas si říkám,že to není tchyně,protože to by doma bylo opravdu peklo 
Maminku přeci jenom člověk lépe toleruje.
Občas jsem z ní totálně na palici,bydlíme kousek od sebe,denně k tomu několikrát telefonuje…cokoli řeknu,dělám šparně.I když jsem 20 let vdaná.Např. máme si koupit nové postele,jistě musí být proležený.Když řeknu že předěláváme ložnici,tak hned vše jsme udělali šparně.Měli jsme mít jinou postel,jiné skříně,proč to děláme nyní a ne jindy.Ještě jsem snad neslyšela,že by na něco řekla-je,to je dobře,to se vám povedlo.I naše děti má moc ráda,ale pořád slyším-oni nejsou samostatný,moc se neučí,neuklízejí,mají špatné kamarády…Když už mě dojde trpělivost a řeknu,že už nesnáším ty její řeči,že všechno je špatně,přitom by na nás měla být hrdá,jakou máme rodinu,vzorné děti,že většina je na tom hůř,že děti se učí dobře,doma pomáhají…tak řekne já vím,mám takovou povahu,samotnou mě to mrzí.Vím,že jsem kritická,vím že to vyzní špatně,ale mám vás ráda a myslím to s váma dobře.
Takže povahu nepředěláš,budeš to muset nějak skousnout a nepřemýšlet nad tím.Sice to radím,ale mě to jde špatně,mrzí mě to.A jak říkám-kdyby to byla tchyně.tak to nezvládnu.
A to takto mluví i o bráchoví a jeho rodině-malého přetěžují,to je smaý kroužek,kluk nemá chvíli klidu,špartně ho oblíkají,pořád s ním někde courají,nevydrží chvíli sedět doma…toho lékaře zvolili špatně,měli udělat něco jiného…
- Citovat
- Upravit
2.12.10 09:06
zakladatelko lituji tě…jak se říká nejlepší tchýně je 100 km daleko a 2 m hluboko
Já mně s rodiči manžela kdysi taky hrozné problémy…Po svatbě jsem se nastěhovala k nim do bytu a oni šli bydlet na chalupu. DOšlo to tak daleko ( nebudu řešit důvod) že mne v den mých narozenin vyhazovali z bytu. Šíleně jsme se pohádali. A několik let jsem se snimi nestýkala. Když mněli přijet k nám nechala jsem manželovi dceru a šla jsem pryč ( chodila jsem po obchodech, zašla si na kafe) A když chtěl jet k nim tak bez mně. A musím přiznat bylo to super
Takže držím palce a hlavně nedej se 
JInak s odstupem let teď už spolu vycházíme v pohodě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.10 09:32
Ahojky, předně přeju pevné nervy Měla jsem totéž, nejhorší to bylo, dokud jsme s manželem neměli dítě (byla jsem podle ní mladá, neschopná, špatná hospodyňka), tudíž - co by ze mě mohlo taky vylézt jiného než šílená matka. Takže první měsíce se tchýně snažila razit svou výchovu, ale když viděla, že jsem mnohem lepší než ona sama, že moje dítě je čisté, zdravě baculaté a v motorickém a hlavně psychickém vývoji hodně napřed, tak mi do toho kecat přestala. Malé se věnujeme, čteme si, hrajeme hry, chodíme na výlety… Prostě se jí věnujeme tak, jak asi tchýně nikoho jiného ve svém okolí ani rodině nezná. Takže dnes na toto téma pěje ódy. Být Tebou, tak bych se z toho hlavně nenervovala. Myslím, že právě to vědomí, že Tě to vytáčí, je pro tchýniny excesy živná půda. Snažila bych se v takové a takové situaci být nad věcí, snaž se to ustát s důrazným „Ne, my to děláme takhle“ a s úsměvem na tváři. Dej jí znát, že se nebojíš, zkus to s klidem a bez konfliktů, když uvidí, že je to bez Tvé reakce, tak to časem vzdá. Nebo třeba nevzdá, ale aspoň Ty si z toho nic nedělej… Myslím, že velkou oporu ze strany manžela čekat nemůžeš - moje tchýně mi nachystala několik velmi pekelných situací, které jsem ořvala dlouho, ale chlap se nezastal - je to přeci jen jeho matka a nechce se s ní dostat do křížku. Dřív mě to žralo, s odstupem to respektuju. Naučila jsem se tchýnina gesta, její způsob mluvy, její lživé pózy - útočím na ni její vlastní zbraní a mám klid. Snaž se před tchýní přetvařovat, nedat znát, jak Tě štve (doma pak můžeš vzteky rozcupovat noviny) Je super, že máš potenciální švagrovou, se kterou své trable můžete sdílet, já měla jednu a ta na mě naopak tchýni donášela, protože bojovala o první místo, další jsem neměla, protože všechny ostatní tchýně vyštípala dřív, než se stihly u šváry zabydlet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.10 09:50
tak podobný typ babiček také máme, jen já jsem splachovací a na výroky typu, já to musím přece vědět, vychovala jsem x dětí odpovídám s oblibou a pořád stejně…ale babičko, ve středověku taky léčili tak, že udělali díru do hlavy…a taky všechno věděli…zopakovala jsem cca 10× a teď je hoodně dlouho klid u obou babiček
Naskočí téma typu nočník a podobné…po oblíbené hlášce mají hned na stole vytištěné materiály ke studiu (ideálně od lékaře a jiných odborníků), těch hlášek rychle ubývá, za prvé nechtějí moc „studovat“ a za druhé je to psaný důkaz toho, že neříkají pravdu
horší je ale typ (já jim říkám babička venkovská drbna řešitelka)…to jsou negativistky a hledají jen něco špatného, co by mohly pořešit…s těmi se asi nedá nic dělat, jen se před návštěvou obrnit
raději anonymně, babičky čtou také emimi (od doby, co jsem jim vyjížděla pro jejich rozhled diskuze, jsem si trošku naběhla, ale co by pro klid člověk neudělal)…btw zjistila jsem to, když mi babička pogratulovala k 2. těhu a nikdo kromě emimi to ještě nevěděl
A ještě jednu výhodu to má, od doby, co čte emimino se nechce stylizovat do role tchýně a babičky, o kterých tady píšeme ..
- Citovat
- Upravit
2.12.10 10:26
Zakladatelko to znám…Mám syna 5let a druhému budou 3měsíce.
Moje tchýně je příšerná.Furt říká, že její syn (můj manža) seděl na nočníku už v 6týdnech a v 6měsících neměl plýny.Zajímalo by mě jak mu tu malou prdelku v těch týdnech dala do nočníčku a jak si v těch měsících řekl, že chce na nočník..Je to zajímavé.Nejhorší je , ře by to chtěla praktikovat na tom malém.A prej proč mu nedělám už nějaké kašičky, že je už dost velkej a proč ho tolik oblékám (bodýčko,punčocháče,tepláková souprava,kombinézka lehčí,rukavice a čepice)…
U staršího to bylo zase takové že o chtěla už v měsíci půjčit na noc…,,NE" vůbec to neexistovalo,kojila jsem a navíc bych svého miláčka nepůjčila.Jí vůbec ne..
Furt by mi do něčeho chtěla kecat!!!!A to mě nebaví ,už jsem jí to i řekla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky co mám dělat.
Mám 2 děti, chlapec 3 roky a holčička 5 měsíců. S manželem jsem chodila 5 let, poté jsme se vzali, byla jsem už těhotná. S tchyni vztahy v pořádku. Jakmile se narodil malý už začaly problémy. Chtěla sem si vše dělat podle sebe. Proč mu nechceš dávat osolené jídlo,to mu přece nemůže chutnat, máš ho moc oblečeného, musí jíst přece i něco sladkého, sotva začne sedět hned ho dávej na nočník. Když se ve 2 letech ještě počurával, tak sem za mými zady slyšela pořád jak mluví na mého manžela, já sem vám říkala, že jste ho to měli naučit dřív. Prostě pořád něco. Vadilo jí když malý měl nějaké zákazy, prostě aby se naučil trochu poslouchat, malé dítě podle ní může všechno.
Pak se narodila malá a je to ještě horší. Ona si pořád myslí že syn je od té doby odstrkovaný, nic nemůže, je to chudáček atd.
Po 14 dnech od narození dcery jsme se pohádaly (jeli jsme k nim na návštěvu, venku pršelo a malý chtěl být venku a jezdil na tříkolce do kaluží, já to zakázala a musel být doma. A ona hned proč mu to nechci dovolit, chudáček chytne nám pak na nervy (já jsem s ní s nervami v p…y)Celou návštěvu jsem u nich prořvala. Manželovi jsem řekla že u ní nebudu že jedeme domů. Souhlasil, ale malý v tu ránu otočil a už se u nich hrál.
5 týdnů pak u nás nebyly tchánovci a obě děti neviděli. Pak přišli bez omluvy k nám. Nevěděla sem jak se mám k ní chovat, pořád sem byla na ni naštvaná, samozřejmě sme si neměli co říct.Pak byla oslava v jejich rodině a já se rozhodla, že to s ní zkusíml po dobrém, vozila kočárek (nikdy ani jedno mé dítě nevozila), chovala malou, vše bylo v pořádku.
Jsou 2 měsíce po oslavě a včera sem se dozvěděla o skoro švagrové (jí opravdu věřím že si nic nevymýšlí, protože si na tchyni taky stěžuje) jak jsem hrozná, nechci jít s malým na čertovský rej (přitom tam jdeme), chudám malý nechodím s ním určitě vůbec ven když napadl sníh a mám doba malé dítě(jsme venku dopoledne i odpoledne každý den), snad nebudeme volat na malého čerty (nebudeme bojí se), proč loni a předloni na něj čerti byli, chudáček může se pak z toho schýtat. Prostě pořád jsem špatná já. Myslela sem že už to bude dobré, ale nikdy pro ni dobrá nebudu. Můj syn pro ni bude pořád jen chudáček o malou se moc nezajímají. Pořád se tím trápím. Můj o tomhle problému ví, ale nic s tím nechce dělat, prý si to máme vyřešit sami.
Tchyně totiž všechno ví, všechno zná, vychovala přece 4 děti. Já chci přestat na to myslet, ale pořád se mi to vrací. Dělám v něčem chybu? Mluvit s ní o tom nejde. A říct jí že vím všechno o tom jak mě pomlouvá nemůžu, to bych zradila skorošvagrovou a pak by měla peklo i ona.
Potřebovala jsem se asi jen vypsat.