Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dala jsem dítě k adopci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.5.18 10:09
- Citovat
- Upravit
21.5.18 10:11
@Avrun píše:
@Michal1986 Jsme všichni jenom lidi a děláme chyby
to je nějaká místní mantra?! O rozvodu, o nevěře,… prostě všichni děláme chyby, no bóže 
Samozřejmě, že všichni děláme chyby, ale musíme za ně nést odpovědnost. A NE, říct o dítěti, ty jsi mi ublížilo, táhni pryč, NENÍ přijmutí odpovědnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:15
@Avrun píše:
@Michal1986 Jsme všichni jenom lidi a děláme chybynavíc ta hormonální smršť v těhotenství a po porodu může být fakt děsná a zapříčinit kde co…já bych tak rychle neodsuzovala
Souhlasím. Ještě k tomu ta nejistota, co se mnou a dítětem bude… Zakladatelka evidentně neměla žádné zázemí a zastání. Vsadila jen na jednu jedinou kartu - naprostého kryp*la. I za ním jde neoddiskutovatelný díl spoluzodpovědnosti a je úplně jedno jestli věděl nebo nevěděl. Jednou měl s někým partnerský vztah, tak je nepřípustné, aby žil dlouhodobě v dalším paralelním vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:28
@Michal1986 Do příspěvklu jsem dopsala ještě edit. Podle nicku jsi muž, takže ty hormonální stavy těžko můžeše pochopit. Jinak já nikoho neomlouvám, jen říkám, že to asi zakladatelka neměla lehké a nechala se semlít. Podívej, já dítě s mužem plánovala, moc jsme si ho přáli a když se syn po akutním cs narodil, měla jsem problém s ním navázat ten láskyplný vztah…prostě zamilováí se na první pohled se nekonalo. jako jo, měla jsem ho ráda, bála jsem se o něj, ale taky jsem k němu cítila určitou zášť…vchvíli to trvalo. Dokážu si představit, že pokud bych byla bez chlapa, zázemí, podpory atd, že by mi mohlo trošku švihnout… 
a to se nekonala žádná poporodní deprese, přišlo na mě jen trochu poporodního zmatku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:33
@LadyLada Já ty paralelní vztahy nechápu, jak to může někdo dlouhodobě utajit? 
Ale evidentně se to nějak dá, někdy i včetně dvou rodin 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:33
@LadyLada píše: Řešila jsi především své zklamání, tvé chování nebylo zcela dospělé, ale dala jsi svému dítěti šanci žít. A to je to nejdůležitější, co jsi pro své dítě v daný okamžik mohla udělat. Naše lidská společnost je natolik vyspělá, že se o odložené dítě dokáže dále postarat a dítě může i bez matky - rodičů přežít. Pro dítě to dopadlo dobře. Potřebuješ psychoterapii, myslím, že přijdeš na řadu dalších věcí, které tě vedly k tomuto jednání. Také ti to třeba pomůže objasnit, proč sis vybrala zrovna takového partnera, byla ochotná se kvůli němu přestěhovat půl republiky, přistoupit na jeho podmínky „spolužití“…už od začátku to bylo špatně, a přesto jsi byla ochotná to akceptovat. Měj se více ráda, více si věř a celkově chtěj od života víc.
podepisuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:46
Znám hodně lidí, co by za takové miminko dali cokoliv a adopce je pro ně jediná možnost… A tak je super, že maminka dala šanci na lepší život svému dítěti i dalším rodičům.
Ackoliv je to jistě těžké, ale tohle je nepopsatelne lepší, než potrat… To dítě žije, další život v této šíleně době zachráněn, díky Bohu za odvahu, neodsuzuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:47
@TkanickaLucka píše:
Znám hodně lidí, co by za takové miminko dali cokoliv a adopce je pro ně jediná možnost… A tak je super, že maminka dala šanci na lepší život svému dítěti i dalším rodičům.
Ackoliv je to jistě těžké, ale tohle je nepopsatelne lepší, než potrat… To dítě žije, další život v této šíleně době zachráněn, díky Bohu za odvahu, neodsuzuji.
za jakou odvahu???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:47
Ja som si syna moc priala a milovala ho ešte keď nebol na svete a aj tak po pôrode to bolo veľmi ťažké obdobie a dlho som ho vnútorne odmietala. Popôrodná depresia, s ktorou nikto nepočítal, a nikto ani neveril a nevidel ako strašne zle mi je. Našťastie som sa aspoň dokázala tváriť, že ho mám rada a po pol roku sa to zlomilo a začalo mi byť lepšie. A ten vzťah sme si vybudovali krásny a silný. Ja by som nikoho neodsudzovala za to, ako sa cíti po pôrode a aké činy vykoná, kto nezažil, nepochopí. Chápem, že zakl. nemala ani zázemie, podporu od nikoho, mala strach a urobila to najlepšie. Aj pocity k dieťaťu po pôrode nemusia byť iba slniečkové. Psychológ by asi pomohol, aspoň urobiť si v hlave poriadok. A postupne si dat život do poriadku bez výčitiek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:56
@Michal1986 že nešla na potrat…
Jen u potratu je jasný ‚konec pribehu‘… Deprese ženy, (letos by mu bylo 15…atp.), a dítě by skončilo někde v biologickém odpadu.
Pokud žena přistoupí k adopci, to dítě má milion nekonečno možnosti, co se s ním stane… A i takové dítě dokáže pak té ženě poděkovat, že mu dala život.
Prostě potrat - jasný konec, adopce - milion možných konců…
tak nějak já mám radši příběhy se šťastným koncem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 10:59
@Michal1986 píše:
za jakou odvahu???
Odvaha dát dítě k adopci! Ta matka si v sobě ponese výčitky až do smrti, ale poskytla dítěti možnost žít normální život v normální rodině!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 11:08
Chudák dítě…sotva přijde na svět, už je odmítaný, hlavně jemu přeju hodně síly a ať je v životě šťastný v nové milující rodině…matka si ponese následky celý život, ale s tím musela počítat když se ho vzdávala…já bych neměla odvahu to udělat, vzdát se půlky mého JÁ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.18 11:11
@TkanickaLucka píše:
@Michal1986 že nešla na potrat…
Jen u potratu je jasný ‚konec pribehu‘… Deprese ženy, (letos by mu bylo 15…atp.), a dítě by skončilo někde v biologickém odpadu.
Pokud žena přistoupí k adopci, to dítě má milion nekonečno možnosti, co se s ním stane… A i takové dítě dokáže pak té ženě poděkovat, že mu dala život.
Prostě potrat - jasný konec, adopce - milion možných konců…
co to plácáš? vždyť ona píše, že na potrat POZDĚ! Kdyby pozdě nebylo, tak by bylo dítě dávno vyškráblé. Potrat nešel, co už, tak se „toho“ zbavila při první příležitosti - hned po porodu - Tak jaká pak odvaha? Vy to prostě vidíte moc romanticky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.5.18 11:11
@Deninka87 píše:
Chudák dítě…sotva přijde na svět, už je odmítaný, hlavně jemu přeju hodně síly a ať je v životě šťastný v nové milující rodině…matka si ponese následky celý život, ale s tím musela počítat když se ho vzdávala…já bych neměla odvahu to udělat, vzdát se půlky mého JÁ
A teď z druhé strany? Jaký máte názor na potrat? Taky byste se nevzala půlky svého já? Nebo to je úplně jiná otázka?…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Také jsem si dítě nechala, milovala ho i když je podobou a nejen tou celý otec. V dospělosti se zachovalo stejně, jak jeho otec. Odkoplo mě. I to se v životě stává.