Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dcera/otec
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.9.20 15:56
No, ono to u vás asi nebude tak růžové, jak popisuješ. Holku očividně něco hodně trápí, a ty přemýšlíš že jí dáš vojnu? To si hodně pomůžeš teda. Když přinese špatnou známku, tak jí sebereš mobil? Její trápení bereš jako útok na sebe, jejího otce popisuješ jako ehhm nesvéprávného troubu, který by jí zkazil a ani pořádnou střední školu by jí do budoucna neposkytl? No co, jakého otce si jí vybrala, takového má, s tím nic neuděláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.20 16:04
První, na co bych se dítěte zeptala, když by za mnou s tímto přišlo, když se s otcem prakticky nestýká, by bylo proč.
A ty o tom vůbec nepíšeš a rovnou přejdeš k nějaké vojně a kdesi cosi.
Je jí 12, tak snad nějaký důvod má.
A nebo ten důvod znáš a je takový, že jsi ho radši vynechala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.9.20 16:06
:(
Holky děkuji všem za rady. Četla jsem si po sobě příspěvek ještě jednou. Ano, přehnala jsem to a uvažovala jsem o tom. S dcerou jsem mluvila. Prý se jí po tátovi stýská a moc by ho chtěla vidět. Prý by chtěla mít věští volnost. O volnosti jsme se domluvili… Každá sobota bude jen naše. Holčičí. Jen já s ní. O tátovi jsme mluvili a došlo se na to, že byl nátlak ze strany spolužáků. Smáli se jí, že nemá tátu. To samozřejmě ještě budeme řešit, nechci aby se jí za takovouhle věc posmívali.. Jinak do ničeho ji nutit nebudu, říkala jsem ji ze pokud tam tedy chce, že má volnou ruku. Zatím se s ním chce vídat krátce o víkendech a uvidíme jak se to dal vyvine. 
s tátou se dohodla. Neměl problém, tak uvidíme.
Jinak jsem si pročetla komentáře a občas je to fakt síla. Jak jako „spíchla děcko“? To je zakázané se rozvést a být šťastná s někým jiným? Dále, že to u nás není tak sluníčkové nebudu vyvracet. Problémy vždy jsou a budou, ale za svoji dceru se vždy postavím. Spíš mě ten postoj zamrzel, proto jsem možná psala tak chladně. Není to nijak, že by byla odstrčená. Jsme rodina 
. Takže prosím takové komentáře, že jsem vztahovačná kráva si nechte, protože to byl šok… Vím, že jsem s tím měla počítat, ale ještě nedávno dcerka psala sloh o mamince a psala o mě tak krásně… Takže ač jsem možná psala zle, tak jsem si své chyby hned uvědomila..
Jinak děkuji všem Budu se snažit, aby naše rodina měla všechny členy šťastné Do školy jsem už psala email, a hned zítra se tam stavím osobně. Občas žasnu, za co se děti ostatním posmívají.. 
- Citovat
- Upravit
28.9.20 16:09
Když tě tak čtu, tak mě napadá, že dcera nějaký důvod, proč s tebou být nechce, mít může.
Místo vojny bych spíš přemýšlela, kde dělám chybu, když dosud tak údajně bezproblémové soužití dcera vidí takhle špatně. A hlavně bych se snažila přijít an to, proč chce dcera k někomu oho vlastně ani moc nezná. A snažila bych se svůj přístup změnit a najít s dcerou nějaký kompromis, aby se mnou byla ráda.
Může to být vliv puberty, tvoje chování a přístup k ní (případně současného manžela) nebo jiný velký problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.20 16:10
Začíná puberta. Ač to nevypadá, táta jí chybí, ne ten skutečný, spíš taková ta naivní představa o tom, jak jí vlastní táta má rád a vlastně o ní moc stojí, jen existují nějaké důvody proč to nejde. Možná jí přijde líto, že její sourozenec má vlastního tátu a ona ne. Každopádně je chyba, že to bereš od ní jako nevděk a že jsi jí zakázala se k němu přestěhovat a reagovala jsi naštvaně. Naopak jsi si s ní měla promluvit a zjistit, co jí trápí. Možná se necítí tak milovaná jako její mladší a napůl nevlastní sourozenec. V pubertě je dítě pořád plné nejistot a pomáhá na to jen empatie, pozornost, povídání a kopec lásky. Pokud to zazdíš tím, že se jí nesnažíš pomoct a pochopit a místo abys jí dala najevo, že jí chceš mít doma, protože jí strašně miluješ a nechceš aby odešla, a ještě jí dáš „vojnu“, tak to úplně pos. ereš a ona fakt ze vzdoru odejde, hned jak to bude možné. Nebo je druhá možnost, fakt má nějaký velký problém se svým nevlastním otcem, o kterém ty nevíš a ani nechceš vědět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.9.20 16:34
@ZuzaM
Tohle je to nejlepší vyjádření, co jsem tu zatím slyšela. Máš pravdu, nezachovala jsem se správně. Hned jsem si to ale uvědomila a s dcerou jsem mluvila. Zjistili jsme kde jsou problémy a upravili si „řád“. Moje odpověď tu někde visí, takže popřípadě najdeš důvod tam. Děkuju za vyjádření. Jsem také jen člověk, co se učí. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.9.20 16:36
@ospalámyš
Je pravda, že puberta s ní mlátí… Moje chování nebylo správné přiznávám. Už jsme spolu mluvili. Odpověď a vysvětlení tu někde visí.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.9.20 16:59
Není zakázané se rozvést a být šťastná s někým jiným, jen je to strašně sobecké, pokud člověk má děti… To Tvoje „štěstí“ je evidentně postaveno na neštěstí Tvé dcery. Bohužel píšu z vlastní zkušenosti. Podle druhého příspěvku bych řekla, že jsi celkem rozumná ženská, tak prosím přestaň dělat zle ve škole a zkuste s ex aspoň částečně napravit to, co jste tak strašně podělali. Necpi jí hlavně cizího chlapa jako „tátu“, nemluv před ní o jejím otci špatně, nevydírej ji citově (z obou příspěvků tohle úplně tryská…), nech je se vídat, jak dcera bude chtít. Je to její táta. Tvoje dcera není Tvůj majetek. Zkus prosím neubližovat svojí dceři. A pokud bude soud, dvanáctileté dítě už si může říct, u koho chce být, ať jí to zakážeš nebo ne (pokud se ovšem od Tebe nedočká teroru a vymývání mozku, jak to často bývá…) Není to náhodou tak, že ona čekala, až jí bude dvanáct…? A kdyby to dceru netrápilo, nemysli si, že by ji nějaké kecy spolužáků rozhodily. Nesvaluj svoji vinu na děti. Určitě to s ní myslíš dobře, ale jsou prostě věci, které nevidíš a které je potřeba si přiznat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.20 17:04
@Anonymní píše:
@ZuzaM
Tohle je to nejlepší vyjádření, co jsem tu zatím slyšela. Máš pravdu, nezachovala jsem se správně. Hned jsem si to ale uvědomila a s dcerou jsem mluvila. Zjistili jsme kde jsou problémy a upravili si „řád“. Moje odpověď tu někde visí, takže popřípadě najdeš důvod tam. Děkuju za vyjádření. Jsem také jen člověk, co se učí.
Držím palce, aby se to napravilo. Je dobře, že jí nebudeš bránit ve styku s otcem, ale počítej s tím, že se v ní bude prát zklamání z toho že vlastní otec není takový, jakého si ho vysnila a chtěla by mít a pak taky vzdor, kdy nebude chtít přiznat, že se v něm třeba spletla. Dávej jí najevo, že jí máš fakt hodně ráda, jsi tu pro ní a snaž se ( i když to bude teď hodně těžké) nebrojit proti jejímu otci. Pro ní bude těžké zklamání v téhle choulostivé době v pubertě zjištění, jak to s jejím otcem doopravdy je. Možná si bude i trochu vylívat svou pubertální frustraci na vás, ale neboj, ona tě má ráda a až přejde puberta, rozhodně ocení, že jsi dobrá máma a máš pro ní pochopení. Nebo se tvůj bývalý chytí za nos a naváže s dcerou normální vztah, což bude pro dceru taky přínosné.
A nejsi v tom sama, podobné pocity zklamání, kdy dítě si jakoby neváží své pečující matky a chce za svým otcem, má spousta rozvedených matek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.20 18:37
Stalo se mi úplně totéž. Akorát moji dcerce je 9let. U nás to bylo kvůli povinnostem. Její táta ji nedává žádne. Ale též se o ní nezajímá, nikdy nenapise a dcera o něj ztratila zájem. A pak zničeho nic tohle. Ale po pár hodinách si to rozmyslela, protože ji došlo, že když je u táty, stýská se ji po mě. Nemůže tam žádnou sladkost, nemůže si hrát s hračkami jeho nových dcer, a musí po těch dcerach uklízet, a necítí se tam jako doma. Tráví tam 3vikendy v 1roce. casteji si ji opravdu nebere. Měl ji v březnu na dcery narozeniny, když jsem se ji ptala před ním tak co lasecko jak sis užila narozeniny, jaký jsi měla dort a co jsi dostala za dárek. A ona mi odpověděla smutné, žádný dort nebyl a nic jsem nedostala, neslavila jsem. Tak jsem se ho ptala, tak proč si ji chtěl na její narozeniny, kdyz si ji ani neudělal dorta. Hostinu, nic. A on odpověděl ať příště co si ji vezme.Pak ji měl v červenci a teď prý až o vánočních prázdninách si ji vezme a ne nedostala nic, mimochodem minulý rok na Vánoce nedostala tez darek. Prostě o ní nejeví zájem. Posila dva tisíce alimenty, že kterých zaplatím školu obědy družinu. Prostě otec na baterky. Holce se tam prostě nechce proto mě to taky šokovalo, ale došlo ji že tady ji je nejlíp. Když ji má ani neudělá s ní ukoly. Nechá to na mě až na neděli, tehdy v tom březnu jsem byla dost vytocena. Určitě u vás to taky bylo chvilkové. Dcera vás určitě moc miluje. V té škole určitě to řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.20 19:30
Hlavně nechoď prudit do školy. Akorát tím dceru ztrapnis. Spíš uvazuj, co je špatně u vás v rodině. Další dítě sis pořídila po roce vztahu s novým přítelem. To celkem hopem. neobtezuje náhodou tvůj přítel tvoji dceru. Jinak nechápu, proč by chtěla tak najednou k otci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.20 22:50
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
Jdu si pro radu jako většina z vás, co sem pro ni chodí. S bývalým manželem mám dcerku (12 let). Před šesti lety jsme se spolu rozvedli a on si k sobě dceru zhruba 3 roky bral. Poté o ní ztratil zájem a občas jen napíše, jak se má. Dcera k němu už třetím rokem nechodí a ani mi neříkala, že by chtěla. Její zájem o tátu začal upadat, když začala říkat, že se jí k tátovi nechce. Poté upadl zájem i s otcovi strany.
Ještě abych objasnila situaci, tak jsem si už před čtyřma rokama našla přítele, který je doteď můj manžel a máme spolu jedno dítě (2 roky). Dcera si s přítelem rozumí, i když občas jsou oba tvrdohlaví, tak nikdy žádný konflikt nebyl. Baví se spolu normálně stejně tak i s mladším bráškou. Když jsem čekala syna tak se těšila, hladila mi bříško a v obchodě chtěla vzít všechno vždycky dvakrát. Když se narodil byla šťastná. Byla jsem za to ráda, že je šťastná, protože jsem se bála toho věkového rozdílu deseti let. Nakonec všechno perfektně. Mají spolu úžasný vztah, proto nechápu to, co se dnes stalo…
Seděli jsme s přítelem na gauči a probírali nějaké věci. Najednou přišla dcerka a posadila se vedle nás. Nic neobvyklého, kdyby nervózně nezačala žmoulat deku v ruce. Viděla jsem na ní, že ji něco trápí. Zeptala jsem se jí, jestli se něco děje a ona zakroutila hlavou. Když jsem se na ní však otočila, tak jsem viděla, že má v očích slzy. Strašně jsem se lekla, co se to děje. Nakonec z ní vypadlo, že se chce přestěhovat k tátovi. S manželem jsme jenom valili oči. Táta jí nikdy nic nekoupil, alimenty posílá velmi malé, nemá o ní zájem za to, že u nás má všechno? Přijde mi to jako nevděk. Ano, u nás má sice povinnosti, ale to měl přece každý. Zakázala jsem jí se k němu přestěhovat, protože vím, že by jí skazil. Ani dobrou střední školu by ji do budoucna neposkytl. Chceme pro ni jen to nejlepší. Přemýšlím o tom, že ji dám vojnu, aby věděla, že se tu má velmi dobře. Nechci ale nic skazit. Jak by jste se zachovali vy, kdyby vám tohle udělala vaše dcera? Jsem z toho pořád v rozpacích. Teď brečí jak želva, ale přitom mi nedokáže říct z jakého důvodu tam chce jít. Nechce mi říct co jí tady doma vadí. Nijak zle se tu nemá. Kdybych alespoň věděla důvod, a mohla se ho snažit napravit…Ještě k těm povinnostem. Myslím, že je má úplně normálně nastavené. Hlavně se dobře učit. Když přinese špatnou známku, tak ji na chvíli sebereme mobil. Věřte, že to pomáhá, protože pak chodí domů s jedničkama. Občas to teda pěkně zkouší
Jinak si vysává, vytírá pokojík. Utírá prach. Rovná si prádlo. Občas hlídá brášku. Dělá nádobí a venčí pejska. Myslím, že dalších X děti dělá víc prací, takže jestli si myslí, že u táty nic dělat nebude, tak by ji někdo měl vysvětlit, že povinnosti jsou všude. Jak ji mám vysvětlit co je správné? Bojím se o její budoucnost. Chci aby se měla dobře.Edit:
Holky děkuji všem za rady. Četla jsem si po sobě příspěvek ještě jednou. Ano, přehnala jsem to a uvažovala jsem o tom. S dcerou jsem mluvila. Prý se jí po tátovi stýská a moc by ho chtěla vidět. Prý by chtěla mít věští volnost. O volnosti jsme se domluvili… Každá sobota bude jen naše. Holčičí. Jen já s ní. O tátovi jsme mluvili a došlo se na to, že byl nátlak ze strany spolužáků. Smáli se jí, že nemá tátu. To samozřejmě ještě budeme řešit, nechci aby se jí za takovouhle věc posmívali.. Jinak do ničeho ji nutit nebudu, říkala jsem ji ze pokud tam tedy chce, že má volnou ruku. Zatím se s ním chce vídat krátce o víkendech a uvidíme jak se to dal vyvine.Jinak jsem si pročetla komentáře a občas je to fakt síla. Jak jako „spíchla děcko“? To je zakázané se rozvést a být šťastná s někým jiným? Dále, že to u nás není tak sluníčkové nebudu vyvracet. Problémy vždy jsou a budou, ale za svoji dceru se vždy postavím. Spíš mě ten postoj zamrzel, proto jsem možná psala tak chladně. Není to nijak, že by byla odstrčená. Jsme rodina
Jinak děkuji všem
Příspěvek upraven 28.09.20 v 16:38
- dělá docela hodně, rozhodně to není běžné
- to že s ní budeš celý den pro ní v jejím věku není volný den
- radši ji vyslechni v klidu bez zakazování… jinak se Ti příště neotevře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
