Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neboooj, ty jsi zjevne vztahovy typ. Dej si čas, oddechni si, treba se vrat ke konicku z detstvi nebo si najdi novy. A az dotruchlis, tak si najdes nekoho bezvadnyho. Ja se v 33 taky rozvadela a myslela jsem, ze umřu. Ted je mi o 6 vic, mam dalsi mimino, a je mi tak nejak fajn. V mezidobi jsem se seznamila, zaflirtovala si, byla i navazno i s kamaradem. A pak jsem se zabouchla ![]()
Jsi jeste mladá, fakt ![]()
Neujel ti vlak. Ve 33 jsem porodila sve prvni dite
Jsi mlada, zivot mas pred sebou ![]()
Všechno bude v pořádku. Na to, jak moc šťastní jsou ostatní se neohlížejte. To je pouze momentální stav věcí. Za dva roky vy můžete kvést štěstím po boku jiného muže a vaše nyní zasnoubená kamarádka se bude rozvádět… Podívejte, dítě máte. To snad bylo to jediné, v čem vám mohl „ujet vlak“. Ale neujel. Nemáte kam chvátat. Neexistuje žádné pravidlo, podle kterého musíte najít chlapa do 35, jinak jste odepsaná a už se na vás nikdo nikdy nepovídá… Chlap se dá najít i ve čtyřiceti nebo v padesáti.
Mě je 30. Nikdy jsem nebyla vdaná, nemám děti a nějakou dobu už nemám ani přítele. Děti nechci. Tomu mít přítele se nebráním. Ale také na to nijak nechvátám. Pokud ho najdu až za deset let, tak to tak bude. Nic hrozného se neděje. Život má i jiné stránky, než jen tu milostnou. A když zrovna nešlape ta milostná, není třeba čekat na místě, jako by jediná důležitá věc v životě byla mít chlapa. Od toho se štěstí neodvíjí
Na životě je toho mnohem víc. Tak zkuste objevovat. Stojí to za to…
Co se týče malého, bude ho ztrát náhradního otce nějakou dobu mrzet, ale takový je život a nakonec se s tím srovná. Nic jiného mu bohužel nezbude…
@Anonymní píše:
Ahoj ženy a dívky. Jsem dva týdny po rozchodu několikaletého vztahu. Po Novém roce mě čekají změny, budoucí expartner se bude pravděpodobně stěhovat, našel si novou slečnu. Myslela jsem, že to bude napořád, byl to šok, jeden rok jsem přišla o práci, letos o vztah. Jsme patchwork rodina, bohužel, už nebudeme. Jedna kamarádka oznámila zásnuby, druhá těhotenství a leč se snažím být silná, nějak to dopadá i v momentě, kdy v televizi běží šťastné i milostné příběhy a muž vedle vás si představuje jinou ženu. Mám své dítě a je mi 33 let. Tak nějak se bojím, že mi ujel vlak, říkám si, zda ještě někoho najdu a případně koho. V tuto chvíli nikoho nechci, stále miluji svého partnera, moc mi na něm záleželo, bude trvat, než se z toho dostanu… Navíc, syn ho miluje, nechci mu do života přivádět někoho nového, casem…Nechci žádného prevoznika či se vrhat do něčeho, abych si něco dokázala. Říkám si, zda má cenu za vztah bojovat nebo to riskovat. Jsem soběstačná a nezávislá finančně na partnerovi… Byla jsem dlouho sama a našla partnera, teď mi zase hrozí samota a já se prostě bojím, dlouho jsem byla v komfortní partnerské zóně. Asi jen potřebují někoho z vás, že si prošel taky bahnem a nakonec to dobře dopadlo… Moc díky a všem krasne svátky
Za rok to bude lepší.
At si jde. Zadny vlak neujel.
Nekde ten spravny beha. Nebude dlouho trvat a zakopnes o nej.
Prožila jsem také rozchody. Vždy jsem se z toho dostala, i když to trvalo dlouho. Držím ti palce, ať se z toho dostaneš rychleji než já tehdy.
Všem moc děkuji, pomáhá to, je to lepší terapie, než články, které vám moc nepomohou… Hodilo by se na chvíli podstoupit tutéž operaci, jako ve Věčném svitu neposkvrněné mysli ![]()
Kupte knižku the secret, jest is vista že dude vie v poradku. Čeka vas venom to dobre. ![]()
Panebože, co ten počitač blbne. Chtela jsem napsat, kupte si knižku the secret, jsem si jista že na vas čeka jenom to dobre a pozitivni. Vše bude v poradku.
Je mi stejně jako tobě, jsem těhotná, partner frknul, ne skrz jinou, ale nese těžce to těhotenství, možná budu sama na tři děti, pokud si to v hlavě nesrovná. Teď se bojím o miminko skrze katastrofální genetiku. Nemám pocit, že mi ujel třeba teď vlak. Počkej si v klidu na další spoj. A o tom to je. Bude zase dobře, uvidíš, i když se ti to teď nezdá. Bude i nám, i když teď mám opravdu jiné priority než partnerství. Máš zdravé dítko, to je stejně nejvíc. Chce to jenom čas.
@Anonymní píše:
Ahoj ženy a dívky. Jsem dva týdny po rozchodu několikaletého vztahu. Po Novém roce mě čekají změny, budoucí expartner se bude pravděpodobně stěhovat, našel si novou slečnu. Myslela jsem, že to bude napořád, byl to šok, jeden rok jsem přišla o práci, letos o vztah. Jsme patchwork rodina, bohužel, už nebudeme. Jedna kamarádka oznámila zásnuby, druhá těhotenství a leč se snažím být silná, nějak to dopadá i v momentě, kdy v televizi běží šťastné i milostné příběhy a muž vedle vás si představuje jinou ženu. Mám své dítě a je mi 33 let. Tak nějak se bojím, že mi ujel vlak, říkám si, zda ještě někoho najdu a případně koho. V tuto chvíli nikoho nechci, stále miluji svého partnera, moc mi na něm záleželo, bude trvat, než se z toho dostanu… Navíc, syn ho miluje, nechci mu do života přivádět někoho nového, casem…Nechci žádného prevoznika či se vrhat do něčeho, abych si něco dokázala. Říkám si, zda má cenu za vztah bojovat nebo to riskovat. Jsem soběstačná a nezávislá finančně na partnerovi… Byla jsem dlouho sama a našla partnera, teď mi zase hrozí samota a já se prostě bojím, dlouho jsem byla v komfortní partnerské zóně. Asi jen potřebují někoho z vás, že si prošel taky bahnem a nakonec to dobře dopadlo… Moc díky a všem krasne svátky
Já si procházím takovým bahnem, že být finančně nezávislá, sedím sama s děckem v krásným bytečku a koukám na pohádky a mám kolem sebe spoustu přátel v jiné dny a žádnej de.bil mi denně nepije krev. A žádnýho bych si domu néstehovala, to by muselo jo bejt. Kašli na to ![]()
Třeba já. Jsem sám asi třičtvrtě roku. Je mi 25. Pracuji, studuji VŠ. Umím vařit i péct (i když rezervy tam pochopitelně jsou). Pravidelně uklízím. Měřím 186 cm a vážím 80 kg. Zvládám konverzovat. Umím řídit. Jsem schopný zarezervovat hotel i dopravit se kamkoliv na dovolenou či zorganizovat výlet.
Ahoj ženy a dívky. Jsem dva týdny po rozchodu několikaletého vztahu. Po Novém roce mě čekají změny, budoucí expartner se bude pravděpodobně stěhovat, našel si novou slečnu. Myslela jsem, že to bude napořád, byl to šok, jeden rok jsem přišla o práci, letos o vztah. Jsme patchwork rodina, bohužel, už nebudeme. Jedna kamarádka oznámila zásnuby, druhá těhotenství a leč se snažím být silná, nějak to dopadá i v momentě, kdy v televizi běží šťastné i milostné příběhy a muž vedle vás si představuje jinou ženu. Mám své dítě a je mi 33 let. Tak nějak se bojím, že mi ujel vlak, říkám si, zda ještě někoho najdu a případně koho. V tuto chvíli nikoho nechci, stále miluji svého partnera, moc mi na něm záleželo, bude trvat, než se z toho dostanu… Navíc, syn ho miluje, nechci mu do života přivádět někoho nového, casem…Nechci žádného prevoznika či se vrhat do něčeho, abych si něco dokázala. Říkám si, zda má cenu za vztah bojovat nebo to riskovat. Jsem soběstačná a nezávislá finančně na partnerovi… Byla jsem dlouho sama a našla partnera, teď mi zase hrozí samota a já se prostě bojím, dlouho jsem byla v komfortní partnerské zóně. Asi jen potřebují někoho z vás, že si prošel taky bahnem a nakonec to dobře dopadlo… Moc díky a všem krasne svátky