Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Depka ze samoty
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.2.20 08:34
@Anonymní píše:
Děkuji za radu, ale oni nejsou všichni muži tak jako Vy, že Vy jste si nakonec přiznal chybu a všechno pochopil… Asi máte svou ženu stále rád, že? Pokud máte děti a vídáte se kvůli dětem, zkuste s ní promluvit, třeba Vám odpustí a třeba dá i druhou šanci… A pokud ne, bylo by dobré minulost úplně uzavřít a jít dál… Někdy člověk musí prožít něco špatné aby pochopil…
Jak jsem již psala, s manželem se opravdu nedá vůbec ale vůbec mluvit, kolovratek, pokaždé když jsme si řekli že si dáme další šanci, že se nebudeme vracet k minulosti, co myslíte, jak to dopadlo. Slovo rozvod je ve vzduchu skoro 3,5 roku zpátky, když jsem byla podruhé těhotná, bylo mu to jedno, řekl mi ať se sbalím a vypadnu, druhý den jsme měli jet k lékaři do Brna na genetiku, řekl mi že mě nikam nepoveze, ať jdu třeba pěšky. Minulé Vánoce mu říkám, jestli by mohl dojít do sklepa pro stromeček, ještě se mi vysmál, že já se tu na mateřské valím, že jestli chci stromek ať si pro něj zajdu. Teď na podzim měla malička tři dny vysoké horečky, co byl víkend, myslíte že mi pomohl a chlapeček byl též nemocný, nakonec jsem v neděli ráno malou vezla do nemocnice, měla už 40C, malička tam zůstala byl to zánět průdušek náběh na zápal plic, já si měla jet pro věci a nastoupit za ní, když jsem došla domu manžel se mě ptá, jestli jsem byla v obchodě nakoupit, nikdo si nedovede představit jak hrozně jsem mu vyndala, tři dny jsem nespala s ničím nepomohl a na co se zmohl, že tu po mě řval že co pi..ju a když jsem mu řekla, že týden bude s malým doma že já musím do nemocnice další kravál že na to ať zapomenu, že on jde do práce, že ho to nezajímá… Co to je za člověka, kterého nezajímají vlastní děti, jenom peníze. Nooo a to bych tu mohla psát a psát. Já už jsem z něj psychicky unavená, nenechám se utrapit takovým blbcem. V neděli jsem se vrátila s dětma od rodičů, děti neviděl dva týdny a jeho přivítání bylo… ahoj jak jste se měli a šel se dívat na TVmě ani neodpověděl na pozdrav, nebo že by se zeptal jaká byla cesta, máme to dost daleko. Veškeré tašky z auta jsem si též musela vynest sama, 6× dolů 6× nahoru do 3.patra, ho by ani nenapadlo mi pomoct. A potom ještě doma dělal dusno, že když se k němu tam zle chovám, já jo 😁 tak že mi stopne úplně peníze, něco že mi dá na měsíc a z toho ať si všechno platíme a ještě chce po mě 6.000 na pojistku na auto a že už si mám do něj i sama tankovat, jinak budu s dětma chodit pěšky… Stále máme jít do manželské poradny??? Já už mám na něj averzi, jak mi dělá naschvály, chová se jak malé děcko, já v něm nemám žádnou oporu, stále mění názory… Vím že to bude těžké, možná si to ani nedovedu představit co mě čeká když zůstanu sama s dětma, ale teď mi bylo 38, to si mám stále nechat líbit, dělat tu otroka a aby děti viděli, jak se tatínek nemá chovat ani k nim tak ani k mamince??? Omlouvám se za takovy román, ale to je jen obrana, protože většina mužů i žen si řekne, jasně další taká co si neváží co má doma…
proc s nim jsi? Deti jsou jeho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.20 09:18
@Venetia píše:
proc s nim jsi? Deti jsou jeho?
Ano děti jsou manžela, naše. Je to strach, vždycky jsem se bála, jak to finančně zvládnu když se rozvedu a to, že to tu mám ráda a budu se muset stěhovat. Tady ve městě bych sama drahy nájem neutahla, nikoho tu nemám, musela bych se odstěhovat k rodičům, jako odkud pocházím. Je tam problém s prací, nájmy levnější, ale mám tam rodiče, pomáhali by mi s hlídáním, až budu chodit do práce. Takže mě vždy brzdil strach, že co bude a že se máme po finanční stránce dobře, jako že děti nestradaji a víte co je nejhorší, že manžel tohle ví, tak proto mě tak ubližuje, vždycky si byl jistý že neodejdu kvůli penězům. Kdykoliv se mělo něco řešit ohledně nás, on neslyší, mluví si svoje, když mu řeknu pravdu začne řvát a stopne mi peníze… Jenže už jsem řekla dost, ať se s těma penězma za… Já bez něj konečně začnu dýchat a žít.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.2.20 10:35
Já tohle plně chápu. Kdo to prožije, neptá se hloupě-proč s ním si-. Já jsem v té situaci byla, takže rozumím. Prožívala jsem to stejně. Strach z fin. situace( která přetrvává, ale zatím v poho, uvidíme jak v budoucnu ), že už nikoho nenajdu-to mám strach taky stále a hlavně že malá bude bez vzoru rodiny. Ale tohle vše semlelo to, že s ex není možná domluva, jsme prostě nekompatibilní, bohužel se to plně projevilo po 4 letech.
Já jsem to udělala tak, že jsem si na papír napsala možnosti, jaké mám. V tvém případě bych se aspoň na přechodnou dobu odstěhovala k těm rodičům. Ušetříš, budeš mít hlídání, určo i práci seženeš-teď je doba kdy je nezaměstnanost nízko. Musíš myslet pozitivně, že to vyjde 
Já oporu ani azyl u rodičů neměla a taky jsem zvládla, stejně na mě občas padne těžká depka, většinou když se vidíme s ex, kvůli dítěti. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.2.20 11:39
@Anonymní píše:
Já tohle plně chápu. Kdo to prožije, neptá se hloupě-proč s ním si-. Já jsem v té situaci byla, takže rozumím. Prožívala jsem to stejně. Strach z fin. situace( která přetrvává, ale zatím v poho, uvidíme jak v budoucnu ), že už nikoho nenajdu-to mám strach taky stále a hlavně že malá bude bez vzoru rodiny. Ale tohle vše semlelo to, že s ex není možná domluva, jsme prostě nekompatibilní, bohužel se to plně projevilo po 4 letech.
Já jsem to udělala tak, že jsem si na papír napsala možnosti, jaké mám. V tvém případě bych se aspoň na přechodnou dobu odstěhovala k těm rodičům. Ušetříš, budeš mít hlídání, určo i práci seženeš-teď je doba kdy je nezaměstnanost nízko. Musíš myslet pozitivně, že to vyjde
Děkuji moc, jste zlatíčko 
Nebojte se, ten pravý se určitě objeví v tu pravou chvíli 
Musí to být hodně těžké, to předávání dítěte bývalému, zvlášť když jste sama a pak asi jen přemýšlíte že? Mrzí mě to, ale zase bude dobře Je zvláštní, kolik je svobodných maminek co touží po lásce, tak jako je spousta mužů kteří to mají podobně, akorát je problém spojit ty cestičky k sobě… V této době se strašně zle seznamuje, není ani kde. V Olomoucí mám sestřenici která má dvě malé holčičky, taky je sama a dlouho, též touží po lásce, ale to už je asi nadstandard…
K rodičům nemůžu, mají 2+1, stěhovat se chci až budu rozvedená a to bych šla rovnou do podnájmu. Akorát je to daleko, ale říkám, tu bych neutahla nájem a až půjdu do práce, budu potřebovat hlídání, ty děti jsou co chvíli nemocné. S tou prací tam žádná sláva, malé město, kde nic tu nic 
ale věřím že si něco najdu a časem snad i práci, která mě baví. Takže to máme podobné, ten strach je někdy silnější, ale stále musíme věřím, že zase bude dobře a že jednou potkáme hodného muže, který nás bude mít rád
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.2.20 21:04
@Anonymní píše:
Děkuji moc, jste zlatíčko
K rodičům nemůžu, mají 2+1, stěhovat se chci až budu rozvedená a to bych šla rovnou do podnájmu. Akorát je to daleko, ale říkám, tu bych neutahla nájem a až půjdu do práce, budu potřebovat hlídání, ty děti jsou co chvíli nemocné. S tou prací tam žádná sláva, malé město, kde nic tu nic
Ano s tím seznamováním je to špatné. Já mám v okolí tedy jen páry, co se dali dohromady pomocí seznamky. Mě to přijde takové nucené, no uvidíme možná časem. V nájmu je to na prd, další strach, že zvednou nájem, že se majitel rozhodne prodat atd..Držím opravdu palce, je fajn vědět, že je na tom někdo podobně. Myslím v dobrém, ne že bych takové peripetie někomu přála, to ne. Ano přemýšlím hodně, když jsem sama, hlavně kolik jsem udělala životních chyb, mohla jsem být někde jinde a neřešit problémy co mám. Ale zas bych třeba neměla dítě. To si vždy říkám, a uklidní mě to. Že bych třeba měla majetek a hodného chlapa, ale kdybych nemohla mít děti, bylo by to horší, než teď 
Přeji vše dobré
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.2.20 21:33
@Anonymní píše:
Ano s tím seznamováním je to špatné. Já mám v okolí tedy jen páry, co se dali dohromady pomocí seznamky. Mě to přijde takové nucené, no uvidíme možná časem. V nájmu je to na prd, další strach, že zvednou nájem, že se majitel rozhodne prodat atd..Držím opravdu palce, je fajn vědět, že je na tom někdo podobně. Myslím v dobrém, ne že bych takové peripetie někomu přála, to ne. Ano přemýšlím hodně, když jsem sama, hlavně kolik jsem udělala životních chyb, mohla jsem být někde jinde a neřešit problémy co mám. Ale zas bych třeba neměla dítě. To si vždy říkám, a uklidní mě to.
Děkuji moc Já bych se bála, seznámit se přes seznamku, i když blbce člověk může potkat i při osobním seznamení že, ono je vše asi o náhodě a o štěstí Ano ty nájmy jsou blbé, člověk nikdy neví co bude, hlavně když teď bydlíme ve vlastním, novém a pěkném, co už. Nene vůbec nepřemýšlejte co jste v životě udělala špatně, pak se jen trápíte, to je špatně. Ty chyby k životu bohužel prostě někdy patří a hlavně z nás dělají silnější… Já když mám depku, pustím si muziku, miluju písničky, aj když vařím mám muziku a při vaření si i tancuju 
Já jsem někdy taková prdlá, neeee jak manžel, neskutečný morous, který je neustále naštvaný a furt si jen na všechno stěžuje.
Ano a to nejdůležitější přece už máme, jsou to naše děti
- Citovat
- Upravit
28.2.20 00:30
@Anonymní píše:
Děkuji za radu, ale oni nejsou všichni muži tak jako Vy, že Vy jste si nakonec přiznal chybu a všechno pochopil… Asi máte svou ženu stále rád, že? Pokud máte děti a vídáte se kvůli dětem, zkuste s ní promluvit, třeba Vám odpustí a třeba dá i druhou šanci… A pokud ne, bylo by dobré minulost úplně uzavřít a jít dál… Někdy člověk musí prožít něco špatné aby pochopil…
Jak jsem již psala, s manželem se opravdu nedá vůbec ale vůbec mluvit, kolovratek, pokaždé když jsme si řekli že si dáme další šanci, že se nebudeme vracet k minulosti, co myslíte, jak to dopadlo. Slovo rozvod je ve vzduchu skoro 3,5 roku zpátky, když jsem byla podruhé těhotná, bylo mu to jedno, řekl mi ať se sbalím a vypadnu, druhý den jsme měli jet k lékaři do Brna na genetiku, řekl mi že mě nikam nepoveze, ať jdu třeba pěšky. Minulé Vánoce mu říkám, jestli by mohl dojít do sklepa pro stromeček, ještě se mi vysmál, že já se tu na mateřské valím, že jestli chci stromek ať si pro něj zajdu. Teď na podzim měla malička tři dny vysoké horečky, co byl víkend, myslíte že mi pomohl a chlapeček byl též nemocný, nakonec jsem v neděli ráno malou vezla do nemocnice, měla už 40C, malička tam zůstala byl to zánět průdušek náběh na zápal plic, já si měla jet pro věci a nastoupit za ní, když jsem došla domu manžel se mě ptá, jestli jsem byla v obchodě nakoupit, nikdo si nedovede představit jak hrozně jsem mu vyndala, tři dny jsem nespala s ničím nepomohl a na co se zmohl, že tu po mě řval že co pi..ju a když jsem mu řekla, že týden bude s malým doma že já musím do nemocnice další kravál že na to ať zapomenu, že on jde do práce, že ho to nezajímá… Co to je za člověka, kterého nezajímají vlastní děti, jenom peníze. Nooo a to bych tu mohla psát a psát. Já už jsem z něj psychicky unavená, nenechám se utrapit takovým blbcem. V neděli jsem se vrátila s dětma od rodičů, děti neviděl dva týdny a jeho přivítání bylo… ahoj jak jste se měli a šel se dívat na TV
Máte pravdu ne každý je jako já (poznal jsem pár lidí co jsou a tak zapomínám že určitě ne každý, o že jsou tu opravdu muži kteří si rodinu nezaslouží), ale také jsem udělal pár věcí ze kterých mi je špatně když si vzpomenu, že jsem toho byl schopný, vše více méně neúmyslně, dalo by se říci z nedbalosti ale i tak…
Asi ten váš bude trochu jiný případ. nebo mu to dojde třeba za rok nebo za víc. Nenechte se trápit, pokuste se navázat co nejvíce kontaktů se svojí rodinou apod.. ať na to nejste sama pokud od něj odejdete…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.20 00:53
@NewAge píše:
Máte pravdu ne každý je jako já (poznal jsem pár lidí co jsou a tak zapomínám že určitě ne každý, o že jsou tu opravdu muži kteří si rodinu nezaslouží), ale také jsem udělal pár věcí ze kterých mi je špatně když si vzpomenu, že jsem toho byl schopný, vše více méně neúmyslně, dalo by se říci z nedbalosti ale i tak…
Asi ten váš bude trochu jiný případ. nebo mu to dojde třeba za rok nebo za víc. Nenechte se trápit, pokuste se navázat co nejvíce kontaktů se svojí rodinou apod.. ať na to nejste sama pokud od něj odejdete…
No a to je případ mého manžela, že si rodinu nezaslouží, on ani neví, co to rodina znamená. Pochybuji, že mu někdy něco dojde, je sobec zahleděný jen do sebe…
Děkuji Je opravdu pěkné a obdivuhodné, když si muž umí přiznat chybu. Říkáte, že jste taky své ženě ublížil, ale došlo Vám to, že jste udělal něco špatně a proto odešla. Většina mužů to už neřeší, ba naopak ještě ženu pomlouvají…
- Citovat
- Upravit
28.2.20 03:21
@Anonymní píše:Čas ukáže, je možné že uvědomí, možné že ne, existují různí lidé, snaha pomlouvat je přirozená lidé se tím snaží získat spojence na svou stranu. Ženy dělají totéž, těžko to mít někomu za zlé ale nic dobrého to většinou nepřinese, je snazší přesvědčit ostatní o své pravdě než si přiznat chybu, přiznání si chyby postaví člověka do zranitelné pozice. Být ve zranitelné pozici je rovněž chůze po tenkém ledě… Pokud si přizná chybu jen jeden a druhý si stojí za vším, člověk je poměrně v nevýhodě… Málo komu se chce toto podstoupit, a těžko říci zda je to vlastně kladná vlastnost…
No a to je případ mého manžela, že si rodinu nezaslouží, on ani neví, co to rodina znamená. Pochybuji, že mu někdy něco dojde, je sobec zahleděný jen do sebe…
Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.20 06:47
@NewAge píše: Čas ukáže, je možné že uvědomí, možné že ne, existují různí lidé, snaha pomlouvat je přirozená lidé se tím snaží získat spojence na svou stranu. Ženy dělají totéž, těžko to mít někomu za zlé ale nic dobrého to většinou nepřinese, je snazší přesvědčit ostatní o své pravdě než si přiznat chybu, přiznání si chyby postaví člověka do zranitelné pozice. Být ve zranitelné pozici je rovněž chůze po tenkém ledě… Pokud si přizná chybu jen jeden a druhý si stojí za vším, člověk je poměrně v nevýhodě… Málo komu se chce toto podstoupit, a těžko říci zda je to vlastně kladná vlastnost…
Děkuji Přeji Vám v životě hodně štěstí
- Citovat
- Upravit
28.2.20 11:26
@Anonymní píše:
Děkuji
Vám také..hodně sil, a snažte se na to nebýt sama, rodina i ta rozšířená je hodně důležitá..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.20 12:29
@NewAge píše:
Vám také..hodně sil, a snažte se na to nebýt sama, rodina i ta rozšířená je hodně důležitá..
Děkuji moc Noo v blízkém okolí budu mít jen rodiče a to budu moc vděčná, že mi občas pomůžou s hlídáním, jinak se s tím musím poprat sama. Na kamarádky už nespoléhám… teď myslím tu psychickou podporu, která je někdy fakt potřeba, že se člověk může vypovídat… většinou se ozvou, jen když něco potřebují, teď mi to jedna hezky předvedla. Jen pomlouvají a závidí, přitom vůbec není co.
- Citovat
- Upravit
29.2.20 11:34
@Anonymní píše:
Děkuji moc
Kamarádky i kamarádi občas bohužel takový bývají, obdivuji že, jste to dokázala odhalit..
Pokud máte rodiče na které je spolehnutí máte z půlky vyhráno…
Přeji hodně štěstí a síly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.2.20 12:25
@NewAge píše:
Kamarádky i kamarádi občas bohužel takový bývají, obdivuji že, jste to dokázala odhalit..
Pokud máte rodiče na které je spolehnutí máte z půlky vyhráno…
Přeji hodně štěstí a síly
Děkuji moc a přeji pěkný víkend
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
