Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Depka ze samoty
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.2.20 07:26
@Anonymní píše:
Samozřejmě. Máš pravdu, možná to vyzní vyčůraně, ale to s tím souvisí, nebýt i na tohle sama a mít v někom jistoty. Nájem, dítěti dopřát, jasně že jo. O to víc by bylo fajn mít parťáka do života, a nemuset se bát každého marodění, že mi bude tolik a tolik chybět..
Takže ti nechybí až tak partner, ale někdo kdo by se chtěl finančně podílet, aby jste se s dítětem měli líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.20 20:58
@NewAge píše:
Také jsem měl podobnou fázi, u mě to byla obrana proti tomu si nechat ublížit, přiznat si chybu, cca po 3-5 měsících mi to došlo natvrdo, uvědomit jsem si vlastní priority, od té doby to vidím tak jak jsem popsal v předchozí konverzaci.
Málo kdo si chce nechat ublížit, řekněme ponížit se tím že si přizná vlastní nedokonalost.
Někomu to trvá jen o něco déle.Pokud má rád malou, zajímá se o ni, tak je to pravděpodobně v jádru dobrý člověk a možná je na cestě k tomu si přiznat jak moc mu na vás dvou záleží.
Jak jsem již psal když si člověk přizná vlastní nedokonalost učiní ho to zranitelným a právě proto se tomu snaží vyhnout což je pochopitelné.
tento jev se muže projevovat i snahou o poznávání nových partnerek, až příliš velká pozornost na různé koníčky záliby a pod… Člověk jakoby utíká, otázkou je zda resp. kdy ho to dožene.
muže to být za 10 let kdy mu dojde že neviděl své dítě vyrůstat, nebo za 10 měsíců kdy mu dojde že nebyl u prvního slova apod.. Člověk pak pochopí své priority.Pokud by jste ho chtěla nalomit doporučuji nějak mu dát najevo, že vidět malou pro něj již nebude samozřejmost, že o ni prakticky částečně přijde.
Je to ale chůze po tenkém ledě která se velice snadno může obrátit proti Vám (že bude akorát naštvaný). Nicméně pokud by jste potkala někoho jiného více měně by k tomu muselo částečně dojít.Nakonec je důležité zmínit, že pokud váš ex. má malou rád tak nikdy nepotkáte nikoho kdo ji bude mít tak rád jako on, rozdělené rodiny jsou velice kruté k dětem.
Nicméně u Vás to alespoň vypadá, že k rozdělení došlo ve velice raném věku
tj. bude jakousi normu a dítě tím nemusí tolik trpět.zmíněným textem Vám nechci nic nijak doporučovat a pod.. chtěl jsem Vám pouze dát možnost nahlédnou do mužské psychiky tak jak Vám nikdo kdo se před Vámi snaží „vypadat“ dobře, silně a pod.. nedá.
Příspěvek upraven 25.02.20 v 02:08
Nejsem rozhodně jediný, mluvil jsem s několika dalšími rozvedenými a jsme všichni tak nějak podobní. Křehčí než se zdá…
Já jako dítě chtěla klidnou domácnost. Ne „biologické rodiče“, kteří mi svým životním přístupem dělají ze života peklo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.20 00:48
@NewAge píše:
Mě třeba skoro až po roce došlo co všechno jsem dělal špatně a jak arogantní a hloupé ode mě bylo stát si za některými názory. Hádat se kvůli nim a pod.. nakonec všechny věci za kterými jsem si tak stál pro mě během pár měsíců ztratily veškerou svou hodnotu, došlo mi že jsou bezcenné když není s kým je sdílet. Pokud by Váš ex byl podobně zlomený možná by se dala rodina zachránit.Člověk se musí přestat brát tak vážně.
Ale je to samozřejmě jen moje zkušenost..
Hezky napsané, to se moc neslyší, že si muž dokáže přiznat, že ve vztahu udělal chybu, mužské ego je potvůrka 
Nám se též rozpadá manželství, manžel neslyší když mu říkám že nejsem šťastná, jen on má pravdu, on je ten chudáček, přitom na děti, na domácnost jsem úplně sama, manžel má všechno a přesto je to asi málo, já jsem jen služka která už nemá na nic nárok… Jen tím chci říct, Vy jste si to aspoň uvědomil, většina mužů vůbec. Přeji Vám hodně štěstí a snad se v pravý čas objeví ta pravá
- Citovat
- Upravit
26.2.20 02:31
@nakreslenypanacek píše:
Já jako dítě chtěla klidnou domácnost. Ne „biologické rodiče“, kteří mi svým životním přístupem dělají ze života peklo.
Vše je samozřejmě individuální…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.20 02:35
@Anonymní píše:
Hezky napsané, to se moc neslyší, že si muž dokáže přiznat, že ve vztahu udělal chybu, mužské ego je potvůrka
Děkuji, jediné co mohu poradit je komunikace, komunikace bez ega, bez sebelítosti, výčitek apod… tak aby se obě strany cítily jako rovnoprávné, doporučuji, hledejte to co vás spojuje ne to co vás rozděluje. Mluvil jsem s několika podobnými případy a on si to muž opravdu většinou uvědomí až když je pozdě, je to škoda. Bylo by fajn najít cestu jak těmto nešťastným nedorozuměním předejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.20 06:46
@NewAge píše:
Děkuji, jediné co mohu poradit je komunikace, komunikace bez ega, bez sebelítosti, výčitek apod… tak aby se obě strany cítily jako rovnoprávné, doporučuji, hledejte to co vás spojuje ne to co vás rozděluje. Mluvil jsem s několika podobnými případy a on si to muž opravdu většinou uvědomí až když je pozdě, je to škoda. Bylo by fajn najít cestu jak těmto nešťastným nedorozuměním předejít.
Ano, vztah je hlavně o komunikaci, ale my spolu už vůbec nemluvíme, nejde to, manžel je jak kolovrátek, stále si mluvil svoje a pořád dokola. Dostal spoustu šancí o prázdninách byla poslední. Ať si dělá co chce, je mi to jedno, s ním nikdy šťastná nebudu ani děti, ale to by bylo na dlouho. Pro něj jsou na prvním místě peníze, peníze a zase peníze a hlavně, všechny jsou jenom jeho.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.2.20 08:23
@NewAge píše:
Děkuji, jediné co mohu poradit je komunikace, komunikace bez ega, bez sebelítosti, výčitek apod… tak aby se obě strany cítily jako rovnoprávné, doporučuji, hledejte to co vás spojuje ne to co vás rozděluje. Mluvil jsem s několika podobnými případy a on si to muž opravdu většinou uvědomí až když je pozdě, je to škoda. Bylo by fajn najít cestu jak těmto nešťastným nedorozuměním předejít.
Já to nemyslím zle, ale na větu -Vztah je o kumunikaci-už začínám být alergická. Člověk může komunikovat, říkat co mu vadí, co ve vztahu od druhého potřebuje, ale když to ten druhý neslyší? Respektive nechápe, proč..
Pro příklad konkrétně co psala paní, to je celkem častý jev, že je ženská na vše sama chlap prostě nepomůže. Nemyslím s domácností ale věnovat se dětem, zabavit je, být spolu všichni jako rodina. Když jsem já tohle vyčetla, tak jsem dostala odpověď ať se podívám okolo, co všechno mám. Že se v práci(kde byval i o víkendu) snaží kvůli nám…
Ale ve výsledku u ničeho nebyl. Výlety, společné focení, oslavy, nemoci..
Jeho okolí mi taky tvrdilo, že je pracovitý ať jsem ráda. Co k tomu říct, obě strany měli pravdu. Ale ve výsledku jsem prostě byla na vše sama, a já potřebuju být i partnerka, nejen pečovatelka a uklízečka. Hádali jsme se většinou proto, že chtel prý doma usměvavou spokojenou ženu. Byla jsem z tohohle modelu frustrovaná, tak jsem odešla. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.2.20 08:58
@Anonymní píše:Úplně jako kdyby jste psala o nás. Ano, vůbec nejde o domácí práce, tady jde hlavně o děti, o mě, prostě o společný čas… Já z něj necítím lásku už strašně dlouho, ani nevím co je objetí, držet se za ruku, společně se smát. On potřebuje doma služku, chůvu a v posteli…Můžu se zeptat, jak Vám je teď, když jste bez něj, zvládáte to finančně?
Já to nemyslím zle, ale na větu -Vztah je o kumunikaci-už začínám být alergická. Člověk může komunikovat, říkat co mu vadí, co ve vztahu od druhého potřebuje, ale když to ten druhý neslyší? Respektive nechápe, proč..
Pro příklad konkrétně co psala paní, to je celkem častý jev, že je ženská na vše sama chlap prostě nepomůže. Nemyslím s domácností ale věnovat se dětem, zabavit je, být spolu všichni jako rodina. Když jsem já tohle vyčetla, tak jsem dostala odpověď ať se podívám okolo, co všechno mám. Že se v práci(kde byval i o víkendu) snaží kvůli nám…
Ale ve výsledku u ničeho nebyl. Výlety, společné focení, oslavy, nemoci..
Jeho okolí mi taky tvrdilo, že je pracovitý ať jsem ráda. Co k tomu říct, obě strany měli pravdu. Ale ve výsledku jsem prostě byla na vše sama, a já potřebuju být i partnerka, nejen pečovatelka a uklízečka. Hádali jsme se většinou proto, že chtel prý doma usměvavou spokojenou ženu. Byla jsem z tohohle modelu frustrovaná, tak jsem odešla.
Krásně jste to napsala, přeji hodně štěstíčka
a hlavně hodného partnera, který si umí vážit ženy, protože když muž udělá šťastnou ženu bude šťastný i on a opravdu je to jen o pěkných gestech a maličkostech. Aby byl vděčný že má děti, rodinu, zdraví, který se umí smát,… 
Taky věřím, že ještě někdy to své štěstí potkáme.
- Citovat
- Upravit
26.2.20 12:07
@Anonymní píše:
Ano, vztah je hlavně o komunikaci, ale my spolu už vůbec nemluvíme, nejde to, manžel je jak kolovrátek, stále si mluvil svoje a pořád dokola. Dostal spoustu šancí o prázdninách byla poslední. Ať si dělá co chce, je mi to jedno, s ním nikdy šťastná nebudu ani děti, ale to by bylo na dlouho. Pro něj jsou na prvním místě peníze, peníze a zase peníze a hlavně, všechny jsou jenom jeho.
Peníze jsou fajn ale v momentě kdy je nemáte s kým sdílet najednou zjistíte že nemají prakticky žádný smysl - jsou bezcenné, Váš text by se dal aplikovat na mě před rokem bez problému.
Došlo mi to až dlouho po tom co manželka odešla ale moje snaha o co největší zisky a pod… byla podvědomě motivovaná snahou se postarat o rodinu a de-facto jsem věnoval hodně času penězům proto aby mě manželka neopustila. Což bylo samozřejmě kontraproduktivní, jen je zvláštní jak naše podvědomí něco dělá myslí si, že ví proč,
a po čase vám dojde že jste vše dělal úplně z jiného důvodu… možná ten Váš bude podobný případ…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.20 12:10
@Anonymní píše:
Ano, vztah je hlavně o komunikaci, ale my spolu už vůbec nemluvíme, nejde to, manžel je jak kolovrátek, stále si mluvil svoje a pořád dokola. Dostal spoustu šancí o prázdninách byla poslední. Ať si dělá co chce, je mi to jedno, s ním nikdy šťastná nebudu ani děti, ale to by bylo na dlouho. Pro něj jsou na prvním místě peníze, peníze a zase peníze a hlavně, všechny jsou jenom jeho.
a taky jsem byl jak kolovrátek…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.2.20 12:24
@NewAge píše:
Peníze jsou fajn ale v momentě kdy je nemáte s kým sdílet najednou zjistíte že nemají prakticky žádný smysl - jsou bezcenné, Váš text by se dal aplikovat na mě před rokem bez problému.Došlo mi to až dlouho po tom co manželka odešla ale moje snaha o co největší zisky a pod… byla podvědomě motivovaná snahou se postarat o rodinu a de-facto jsem věnoval hodně času penězům proto aby mě manželka neopustila. Což bylo samozřejmě kontraproduktivní, jen je zvláštní jak naše podvědomí něco dělá myslí si, že ví proč,
a po čase vám dojde že jste vše dělal úplně z jiného důvodu… možná ten Váš bude podobný případ…
Je hezké, že jste si to uvědomil a možná velké poučení do dalšího vztahu Ano peníze jsou fájn, jsou totiž potřebné pro život, ale nejsou to nejdůležitější!!! Manžel tohle nikdy nepochopí. V manželství by přece mělo být ty já my - tvoje moje naše, u nás je všechno manžela, on vydělává (já jsem ještě na rodičovské) takže on o všem rozhoduje a nemusí doma hnout prstem, víkend tráví na mobilu, jako někdy mi přijde, že se praštil do hlavy, protože člověk který má dvě děti, šikovnou a pracovitou manželku, opravdu nevím co by chtěl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.2.20 21:58
@Anonymní píše: Úplně jako kdyby jste psala o nás. Ano, vůbec nejde o domácí práce, tady jde hlavně o děti, o mě, prostě o společný čas… Já z něj necítím lásku už strašně dlouho, ani nevím co je objetí, držet se za ruku, společně se smát. On potřebuje doma služku, chůvu a v posteli…Můžu se zeptat, jak Vám je teď, když jste bez něj, zvládáte to finančně?
Krásně jste to napsala, přeji hodně štěstíčka
Můžu říct, že jak už jsem se rozhodla, tak se mi pro mé překvapení neskutečně ulevilo.
Samozřejmě někdy si říkám jak by se to dalo udělat jinak, přece jen brát jak to je, nešlo to, fakt. I za cenu, že naše dítě bude vyrůstat v neúplné rodině. Finančně to je o prsa 
. Musím hodně počítat a na vyskakování to není, ale základní výdaje zvládám. Bude líp jak se vrátím do práce.
Oni si ti chlapi nějak neváží rodiny, mi přijde. To je dobou, vím, že je to klišé, ale je to dnešní společností. Dnešní doba nevede muže ke galantnosti, úctě, zodpovědnosti a bohužel ani morálce. Ale já jsem vyloženě ze staré školy, takže ač jsem se sebevědomím myslím ok, moc nevěřím, že potkám toho muže, kterého mám už roky vysněného 
.Aspoň, že máme děti, ty nás podrží a kvůli nim stojí za to být nad věcí. Držím palce do budoucna
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.2.20 22:35
@Anonymní píše:
Můžu říct, že jak už jsem se rozhodla, tak se mi pro mé překvapení neskutečně ulevilo.
Samozřejmě někdy si říkám jak by se to dalo udělat jinak, přece jen brát jak to je, nešlo to, fakt. I za cenu, že naše dítě bude vyrůstat v neúplné rodině. Finančně to je o prsa
Oni si ti chlapi nějak neváží rodiny, mi přijde. To je dobou, vím, že je to klišé, ale je to dnešní společností. Dnešní doba nevede muže ke galantnosti, úctě, zodpovědnosti a bohužel ani morálce. Ale já jsem vyloženě ze staré školy, takže ač jsem se sebevědomím myslím ok, moc nevěřím, že potkám toho muže, kterého mám už roky vysněného
Děkuji moc. Jste neuvěřitelně silná žena Ve všem úplně souhlasím, dnešní muži si neváží vůbec ničeho, je to smutné. Též se chci rozvést, děti mám dvě a vůbec nevím jak to bude ohledně financí, stěhování, ale já už tak dál žít nemůžu ani nechci, na manžela už mám úplnou averzi. A to že děti budou vyrůstat bez táty… k čemu táta, který svůj čas věnuje radši mobilu, nechodí s námi ven, na výlety jezdím většinou sama s dětma, po dětech jen křičí, neumí je pochválit,…
Ano máme děti, to je to největší štěstí Ale musíme věřit, že jednoho dne se objeví ten pravý Přeji Vám hodně štěstíčka
- Citovat
- Upravit
27.2.20 00:20
@Anonymní píše:
Je hezké, že jste si to uvědomil a možná velké poučení do dalšího vztahu
Před tím než ho opustíte nebo uděláte jinou radikální změnu doporučil bych nějakou formu manželské poradny či poproste někoho např, vašeho otce ať si s ním v dobrém jako chlap s chlapem promluví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.20 08:24
@NewAge píše:
Před tím než ho opustíte nebo uděláte jinou radikální změnu doporučil bych nějakou formu manželské poradny či poproste někoho např, vašeho otce ať si s ním v dobrém jako chlap s chlapem promluví.
Děkuji za radu, ale oni nejsou všichni muži tak jako Vy, že Vy jste si nakonec přiznal chybu a všechno pochopil… Asi máte svou ženu stále rád, že? Pokud máte děti a vídáte se kvůli dětem, zkuste s ní promluvit, třeba Vám odpustí a třeba dá i druhou šanci… A pokud ne, bylo by dobré minulost úplně uzavřít a jít dál… Někdy člověk musí prožít něco špatné aby pochopil…
Jak jsem již psala, s manželem se opravdu nedá vůbec ale vůbec mluvit, kolovratek, pokaždé když jsme si řekli že si dáme další šanci, že se nebudeme vracet k minulosti, co myslíte, jak to dopadlo. Slovo rozvod je ve vzduchu skoro 3,5 roku zpátky, když jsem byla podruhé těhotná, bylo mu to jedno, řekl mi ať se sbalím a vypadnu, druhý den jsme měli jet k lékaři do Brna na genetiku, řekl mi že mě nikam nepoveze, ať jdu třeba pěšky. Minulé Vánoce mu říkám, jestli by mohl dojít do sklepa pro stromeček, ještě se mi vysmál, že já se tu na mateřské valím, že jestli chci stromek ať si pro něj zajdu. Teď na podzim měla malička tři dny vysoké horečky, co byl víkend, myslíte že mi pomohl a chlapeček byl též nemocný, nakonec jsem v neděli ráno malou vezla do nemocnice, měla už 40C, malička tam zůstala byl to zánět průdušek náběh na zápal plic, já si měla jet pro věci a nastoupit za ní, když jsem došla domu manžel se mě ptá, jestli jsem byla v obchodě nakoupit, nikdo si nedovede představit jak hrozně jsem mu vyndala, tři dny jsem nespala s ničím nepomohl a na co se zmohl, že tu po mě řval že co pi..ju a když jsem mu řekla, že týden bude s malým doma že já musím do nemocnice další kravál že na to ať zapomenu, že on jde do práce, že ho to nezajímá… Co to je za člověka, kterého nezajímají vlastní děti, jenom peníze. Nooo a to bych tu mohla psát a psát. Já už jsem z něj psychicky unavená, nenechám se utrapit takovým blbcem. V neděli jsem se vrátila s dětma od rodičů, děti neviděl dva týdny a jeho přivítání bylo… ahoj jak jste se měli a šel se dívat na TV mě ani neodpověděl na pozdrav, nebo že by se zeptal jaká byla cesta, máme to dost daleko. Veškeré tašky z auta jsem si též musela vynest sama, 6× dolů 6× nahoru do 3.patra, ho by ani nenapadlo mi pomoct. A potom ještě doma dělal dusno, že když se k němu tam zle chovám, já jo 😁 tak že mi stopne úplně peníze, něco že mi dá na měsíc a z toho ať si všechno platíme a ještě chce po mě 6.000 na pojistku na auto a že už si mám do něj i sama tankovat, jinak budu s dětma chodit pěšky… Stále máme jít do manželské poradny??? Já už mám na něj averzi, jak mi dělá naschvály, chová se jak malé děcko, já v něm nemám žádnou oporu, stále mění názory… Vím že to bude těžké, možná si to ani nedovedu představit co mě čeká když zůstanu sama s dětma, ale teď mi bylo 38, to si mám stále nechat líbit, dělat tu otroka a aby děti viděli, jak se tatínek nemá chovat ani k nim tak ani k mamince??? Omlouvám se za takovy román, ale to je jen obrana, protože většina mužů i žen si řekne, jasně další taká co si neváží co má doma…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
