Deprese, Úzkost

Anonymní
25.10.19 20:24

Deprese, Úzkost

Dobrý večer. Snad je tu někdo kdo by mi poradil.
Nevím jak dál. Utapim se v depresích a nevím jak z nich ven. Jsem skoro 2 měsíce po ZT (po 2 rocích snažení). Můj vztah s manželem od potratu jde čím dál tím víc z kopce. Nic mě nebavi, doma mi je pořád do breku, nejraději trávím čas v práci. Manžel je takový tip, který neprijde, nepohladi, neobejde, nepolíbí a já si připadám na tomto světě úplně zbytečná. Nevím jak dál. Beru občas Neurol, ale už mi moc nepomaham, protože mi to připadá čím dál silnější. Nevím co mám dál dělat a jak z toho ven. Poradil by mi někdo? Prosím anonym citlivé téma.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
25.10.19 21:08

Ahoj. Také jsem trpěla depresemi. Měla jsem 2× zt a jednou jsem musela rodit mrtvé miminko. Říkala jsem si, že to je moje vina, nic mě nebavilo. Nic jsem nechtěla dělat. Manžel je flegmatik, takže to mi moc nepomáhalo. Myslela jsem jen na to, že už nikdy nebudu mít vlastní dítě. Pak jsem začala vztahovou krizi řešit nevěrou, to byla ale blbost. Vůbec jsem si nepřipadala jako žena…
Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem si řekla, že takhle to dál nejde a chce to změnu. Změnila jsem barvu vlasů, oblečení, účes… Chodila jsem na procházky. Ale hlavně, jsem o tom mluvila. S kamarádkou, s manželem… S rodinou to nešlo, ty mě nechápali. I když je manžel flegmatik, není úplný robot, jak jsem si myslela. Když nemluvil on, mluvila jsem alespoň já. Také jsem občas brala neurol, ale přišlo mi, že moc nepomáhal…
Když to začalo být trošku lepší, chodila jsem ven s kamarády, co nejvíce to šlo. Potřebovala jsem o tom mluvit, abych to ze sebe dostala. Pak jsem šla studovat. Vždy jsem se snažila na to nemyslet, ale to byla taky chyba. Beru to jako součást života, která se prostě stala a já musím jít dál. Půl roku po tom jsem otěhotněla a teď jsem v 18. týdnu. Vím, že někomu to může trvat déle… Chci tím jen říct, že stačí věřit, že vše dopadne dobře… A až bude ten správný čas, tak to tak dopadne. Hlavně ať je ti brzy lépe. :kytka: :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
Ou
9889
25.10.19 21:55

Psychoterapie a dobré psychiatrické vyšetření, jestli už potřebuješ prášky co skutečně pomůžou, ne klepky co tě jen otupí a vzniká na nich závislost.

Primární ale je ta psychoterapie.

A nepořizovat si dítě, odkud nemáš psychiku srovnanou, protože hormony to jen zhorší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.10.19 22:04
@Anonymní píše:
Dobrý večer. Snad je tu někdo kdo by mi poradil.
Nevím jak dál. Utapim se v depresích a nevím jak z nich ven. Jsem skoro 2 měsíce po ZT (po 2 rocích snažení). Můj vztah s manželem od potratu jde čím dál tím víc z kopce. Nic mě nebavi, doma mi je pořád do breku, nejraději trávím čas v práci. Manžel je takový tip, který neprijde, nepohladi, neobejde, nepolíbí a já si připadám na tomto světě úplně zbytečná. Nevím jak dál. Beru občas Neurol, ale už mi moc nepomaham, protože mi to připadá čím dál silnější. Nevím co mám dál dělat a jak z toho ven. Poradil by mi někdo? Prosím anonym citlivé téma.

Ahoj my přišli nedávno o miminko v pátém měsíci. Mluvit o tom moc neumím, jen s partnerem a psychiatrem. Snažím se dívat na svět pozitivně i když je to obrovsky těžké. Neurol jsem taky brala, na tom není nic špatného. Občas prostě potřebuješ tu bolest otupit a nemáš už sílu brečet. Někteří muži neumí vyjádřit city a neumí se k tomu postavit. Určitě ho to taky trápí, jen zřejmě neví co s tím. My ženy to vždycky bereme hůř, protože miminko je naší součástí. Nosíme ho pod srdcem. Doporučila bych ti vyhledat odbornou pomoc, není na tom nic špatného a určitě ti to hodně pomůže. Nemusíš na to být sama. Podívej se na stránky popotratu.cz je tam odkaz i na linku pomoci. Vyslechnou tě, poradí a pomůžou ti najít terapeuta ve tvém okolí. Přijít o miminko je šílená psychická zátěž, kdo nezažil nepochopí. Prosím drž se a věř, že bude určitě líp.

  • Nahlásit
  • Citovat
321
25.10.19 22:42
@Anonymní píše:
Dobrý večer. Snad je tu někdo kdo by mi poradil.
Nevím jak dál. Utapim se v depresích a nevím jak z nich ven. Jsem skoro 2 měsíce po ZT (po 2 rocích snažení). Můj vztah s manželem od potratu jde čím dál tím víc z kopce. Nic mě nebavi, doma mi je pořád do breku, nejraději trávím čas v práci. Manžel je takový tip, který neprijde, nepohladi, neobejde, nepolíbí a já si připadám na tomto světě úplně zbytečná. Nevím jak dál. Beru občas Neurol, ale už mi moc nepomaham, protože mi to připadá čím dál silnější. Nevím co mám dál dělat a jak z toho ven. Poradil by mi někdo? Prosím anonym citlivé téma.

Neurol je jen taková berlička, třeba by pomohly alespoň na pár, měsíců antidepresiva, probrala bych to s lékařem, pokud už jsou stavy neúnosné.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
740
25.10.19 23:25
@Anonymní píše:
Dobrý večer. Snad je tu někdo kdo by mi poradil.
Nevím jak dál. Utapim se v depresích a nevím jak z nich ven. Jsem skoro 2 měsíce po ZT (po 2 rocích snažení). Můj vztah s manželem od potratu jde čím dál tím víc z kopce. Nic mě nebavi, doma mi je pořád do breku, nejraději trávím čas v práci. Manžel je takový tip, který neprijde, nepohladi, neobejde, nepolíbí a já si připadám na tomto světě úplně zbytečná. Nevím jak dál. Beru občas Neurol, ale už mi moc nepomaham, protože mi to připadá čím dál silnější. Nevím co mám dál dělat a jak z toho ven. Poradil by mi někdo? Prosím anonym citlivé téma.

Mam za sebou 1 sp a 1 zt oboji brzo, tzn. revize, tudiz zadne dalsi trauma z porodu mrtveho miminka. Mam dojem, ze vam by pomohlo proste uspesne tehu. Proto prakticky, byli jste nekde? Vedi, proc jsi 2 roky netehotnela? To je docela dost. Mozna je reseni ivf. A kdyby ne, tak trocha nadeje. Hele ja mam nizske amh pred 2ma lety v 36ti bylo 0,25. Cekam prirozene dvojcata. Na otehotneni je dobre cvicit mojzisovou a dojit si na odblokovani panve. A pak dlabat porad lsitovku a vitaminy, by se zlepsila vajicka. Tez by mohl neco delat partner. Jinak chtelo by to trosku restart s partnerem. Nehladi, neobjima, hm… co s tim budes delat? Je to ten pravy? Drz se. Bude dobre. Pred rokem jsem si myslela, ze se rozvedu a budu mit jen dcerku. Dneska cekam dvojcatka a svet je uplne jinej. Nekdy se ta situace vyresi, clovek ani nevi jak…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.10.19 08:33

@KaroliS jj od února navštěvují Gennet, v září jsem měla jít na IVF, protože mi Dr. tvrdila, že přirozeně to nepůjde. A v srpnu, tudíž měsíc před IVF jsem otěhotněla. Mám PCOS, štítnou žlázu, mazel je v pořádku.

  • Nahlásit
  • Citovat
740
26.10.19 08:57
@Anonymní píše:
@KaroliS jj od února navštěvují Gennet, v září jsem měla jít na IVF, protože mi Dr. tvrdila, že přirozeně to nepůjde. A v srpnu, tudíž měsíc před IVF jsem otěhotněla. Mám PCOS, štítnou žlázu, mazel je v pořádku.

Aha, dobry zprava je ze tehotnet jde. Hlavne pp tehotenstvi je s pcos vetsi sance zase otehotnet. Znas hormonalni jogovou terapii? Kamaradka s pcos to cvicila a zacala normalne ovulovat. Je to primi na pcos. Bude to dobry. Nevim, v kolikatem tydnu byl zt, ale pokud jsi byla normalne na revizi, neves hlavu, to preboli. Ja mam za sebou 2 a ten druhy uz jsem vubec neprozivala ( je fakt, ze jsem doma mela.uz dcerku, u prvniho ne). Pokud jsi rodila mrtve miminko, chapu, ze to muselo byt hrozne a ja osobne bych asi sla si s nekym popovidat, s odbornikem. Drz se :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.10.19 09:49

@KaroliS Naštěstí to bylo v 1. Trimestru. Slyšela jsem o hormonální jogovy terapii, ale nikdy jsem to nestudovala

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama