Děti a horory/bojové hry

Vyprávění či sledování děsivých příběhů je z výchovného hlediska velmi žádoucí, protože to že se děti setkají pocitem strachu a v bezpečném prostředí se ho naučít zpracovat a čelit mu pomáhá vybudovat základní mechanismus tomu, jak čelit strachům a obavám v běžném životě.

Pokud je dítěti upírána možnost „bezpečně se bát“, tak pak netuší co při běžných obavách dělat.

U hraní her jde především o míru a to jak funguje jinak. Pokud je dítě podnětově, sociálně a vztahově deprivované a jedinné co má jsou násilné hry, tak je to problém, ale jaksi ten počítač je tady symptom, ne příčina…

Kriminalky bych neresila, u tech her jak co, zalezi co syn hral, nektery hry maj doporucenej vek a nejsou pro deti vhodny. Na horory nekoukam ani ja, zato rada koukam na historicky filmy, tam se taky masakrujou slusne, to malej kolikrat kouka semnou, ale zas to beru, ze je to poucny z hlediska historickych faktu co ja vim tak nektery deti to bavi, neboji se, na zakladce holky vzdycky rozebiraly co za nejhorsi horor videly a ja byla posranek, ze sem na nic koukat nechtela 

@Cindy7 co konkrétně to znamená že něco prostě není vhodné?

A jak člověk zabrání tomu, aby zákazy naopak připoutal pozornost potomka k tomu aby si film vyhledal sám?

Daleko racionálnější je si s potomkem promluvit - na partnerské úrovni, ne na zakazovací - jsi malej a nemůžeš to chápat a bylo by ti zle, prostě jsem to řekla, ale co vlastně čeká od toho že film uvidí a vysvětlit svůj názor, že si myslíte že spoustu věcí se mu tam nebude líbit a nejspíše ho budou strašit v představách a na ten film se podívat společně a v případě problému se o tom pobavit.

To přináší jednak posilování důvěry s dospívajícím potomkem a navíc tedy paradoxně vlastně to zvyšuje i možnost rodičovské kontroly.

Kromě hodně úzkostných dětí nepochopené zákazy vedou hlavně k tomu, že se je učí překračovat tak, aby při tom nebyly přistiženy. Ne k tomu, že sklapnou uši a prostě to nebudou dělat…

@Cindy7 píše:
Ahojky
Krom dcery, kterou jsem tady řešila, máme s manželem ještě dvě děti a řešíme teď doma jisté dilema a to dilema následující: dcera (8) s námi chce koukat na horory a thrillery (jako spousta dětí i ona se „ráda bojí) a syn (12) zase chce hrát hororové hry a střílečky. U obou razím názor, že na takové věci mají času dost, ale manžel na mě tlačí, že to snad nemusím tolik řešit. Když já bych řekla, že pro dceru byly horory i některé díly Harryho Pottera a nepřijde mi správné nechat ji koukat na Vymítače ďábla nebo jiné chuťovky, na které po nocích koukáme s manželem, ani ji nechat myslet na vraždy a pitvy v kriminálkách…
U syna nechci násilné hry z principu, posledně hrál nějakou šílenost se zombiky a ještě teď se mi z toho zvedá žaludek…jak to celé podat manžovi aby se zamyslel a nebral to tak, že "když chtějí, ať koukají“?

Pohádky bratří Grimmů jsou větší masakr, než většina dnešní produkce V tomhle věku bych to neřešil, ať koukaj.

@Limi123 Ty hry mají asi nějaký důvod, proč jsou 18+. 

@Cindy7 píše:
@Limi123 Ty hry mají asi nějaký důvod, proč jsou 18+.

Tak proc se tady ptas na nazory, kdyz mas na vse argumemty?
Tve decka udelej si to podle sebe.