Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děti pomáhají rodičům - živím rodiče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.1.13 22:35
Hm pripomina mi to muj pribeh. Memu manzelovi zacina dochazet trpelivost. Navic tvoje mamka ti aspon nenadava. Moje je na me jeste sprosta a arogantni. Moje tedy nema takovyhle dluhy ale tezce ji podporuju. Takze chapu tve pocity naprosto ve vsem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.13 22:40
Vim jak se citis a chapu, ze si chces ulevit, ja jsem podporovala mamku a jejiho pritele taky. Nastesti jsou uz docela sobestacni, ale jeste nekdy jim neco prihodim nebo vyresim nahle vydaje, ale uz jsou na tom lip a tak mi to nekdy i vrati. Vim jak se citis, taky to na me padalo a potrebovala jsem se z toho vymluvit a ulevit si. Ja osobne jsem mela pocit, ze se ta situace snad ani nezmeni, ale nastesti se to zmenilo a je lepe. Taky bych nemohla nechat mamku ve srackach a sama si zit dobre a mit plny bricho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.1.13 22:44
Naprosto vás chápu taky jsem pomáhala rodičům jak jsem jen mohla se splátkama a tak nakonec jsem si půjčila peníze a oni je měli splácet no neplatili a já měla exekuci vše jsem zaplatila ale už prostě nemám máme syna 11 měsíců a musím říct že nejen mě ale i manželovi dochází trpělivost
omlouvám se za anonym chodí tu švagrová a manželova rodina to ani netuší tak proto
doufám že bude líp
- Citovat
- Upravit
27.1.13 22:46
Holky to jsem rada ze je nas vic. 
obcas je fajn vedet kdyz v tom clovek neni sam i kdyz mu druzi nepomuzou. No @mapos u tebe se cituace zlepsila ale moje mama je v inv. duchodu takze tady situace z jeji strany lepsi nebude. A hlavne porad operuje svou diagnozou jako argumentem proc aspon nemuze chodit na brigadu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.13 22:53
Já to taky znám, bohužel. Máma si nabrala různé půjčky, nikomu nic neřekne a pak když ji přišlo oznámení o exekuci tak začne prudit ať s tím neco děláme. Ani nevíme, kolik toho kde dluží 
Je to těžký, když človek musí rešit problémy svých rodičů…ale já už si říkám že pomůžu jak se dá, ale vzhledem k tomu že mám vlastní rodinu a nevydelávám, tak mám taky nejaké hranice, bohužel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.1.13 22:54
No naši konečně museli uznat že jinak než osobním bankrotem se toto řešit nedá
já už jim prostě nemlhu pomoc sama se ted kvůli nim musím vrátit do práce celá naše rezerva byla v trapu a taky my máme hypotéku a opravdu nechci přijít o střechu nad hlavou. naštěstí mě malého bude hlídat kamarádka a takhle to vyřeší ikdyž mě to moc moc mrzí dítě nám 2 roky nešlo a ted v jeho 11cti měsících musím zpátky do práce ale takový je asi život jen doufám a věřím že bude líp
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.1.13 23:43
Ahoj, zakladatelko máš můj obdiv, jsi držák a vaši mají štěstí, že tě mají. 
Řešila jsem podobné trable s bratrem, co se dostal do kolotočů půjček a spotřebitelských úvěrů. Nechápu, jak si někdo vezme x tisíc na dovolenou nebo adrenalinový zážitek. 
Pochopím, když mi kiksne pračka a já nemám rezervu, že ji tedy vezmu na splátky, ale nic jinšího. Bratrovi pomáhala taky máma, ale ta už je 6 let v důchodu a stará se o svoji maminku (pleny, léky, spec. strava), takže výdajů až, až. Já bráchu zadotovala za cca 300 tis. a stejně to bylo málo. Teď jsem už na druhé MD, platíme vlastní hypotéku, takže si nemůžu dovolit mu kromě občasného kapesného ničím přispět. Spíš ho zvu na oběd a ještě mu nabalím domů, dostal bundu po manželovi atd. O osobním bankrotu mu povídám už 4 roky, ale odmítá si připustit, že se ho to týká. 
Neustále říká, rok-dva a jsem z toho venku. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.1.13 13:59
@Anonymní píše:
Ahoj, zakladatelko máš můj obdiv, jsi držák a vaši mají štěstí, že tě mají.
tak to znám naši teda konečně pochopili že jinak než bankrotem se to nevyřeší já taky už nemám kde brát nás to stálo 260 000 zatím no
všem tahounům a hodným lidem kteří neumí zavřít dveře před někým z rodiny přeji hodně štěstí
- Citovat
- Upravit
24.2.13 06:53
Někdo prostě neumí s penězy hospodařit a nebo kupuje kdejakou hovadinu co nepotřebuje.
Moje mamka seč jí mám moc ráda je tento případ. Taky jí musím pořád většinou na konci měsíce půjčovat, protože nemá. Je to, ale tím, že dokud má tak utrácí a pak si stěžuje. Už jsou s taťkou sami dva a je to pořád stejné. Myslím si když si někdo zvykne, že mu vždycky někdo pomůže tak se ani nesnaží to změnit a já neumím říct ne. Musím teda říct, že mamka vždycky vše vrátí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.13 12:44
Ahoj lidi, ozivuji diskusi. Nasla jsem zajimave info, ktere sem vkopiruji. Poslete ho prosim dal i pratelum. Muj pripad je jiny-mama ma tak nizky duchod, ze se z toho neda zit. Bracha je pravnik, ma mercedes,lux.byt atd. a neda ji ANI KORUNU.Ja sama ziji v najmu, mam jen zivotni minimum, jsem navic dlouhodobe nemocna. Pravnik mi poslal toto. Treba se to nekomu bude hodit, doctete az dolu.Co Vy na to?
§ 87
(1) Děti, které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toho potřebují.
(2) Každé dítě plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.
Povinnost starat se o ně nastává tehdy, když jsou rodiče nemohoucí, respektive nemají dostatek peněz na svou obživu. Tak to říká zákon o rodině v paragrafu 87. Rodiči, který pomoc opravdu potřebuje – starobní či invalidní důchod má velmi nízký, nestačí mu na zajištění základních osobních potřeb – musí jeho potomek zajistit slušnou výživu.
Ovšem nepředstavujte si, že pod pojmem slušná výživa je myšlena jen strava. Je sem zahrnuto i zabezpečení odpovídajícího bydlení, oblečení, zdravotní péče včetně zajištění sociálního a kulturního vyžití.
Pokud v rodině vyrostlo více dětí, vyživovací povinnost se týká každého z nich. Nedělí se však rovným dílem. Podle zákona každé z dětí „plní vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí“. Pokud se nedokážou dohodnout, určí, jak velký rozsah vyživovací povinnosti bude každý ze sourozenců plnit, SOUD.
Soud, který o přiznání výživného rozhoduje, sleduje především majetkové poměry dětí i rodičů, jejich příjmy i například vlastnictví nemovitostí. Zabývá se též kvalitou vztahů mezi rodiči a dětmi, například tím, jak rodiče plnili svou vyživovací povinnost k dítěti v jeho dětství, dospívání a studia.
- Citovat
- Upravit
8.6.13 12:55
@Lenka512 píše:
Slušně vychovaný člověk tohle udělá i bez paragrafů
máš recht. můj brácha ale tohle taky nedělá, jsem ve stejné situaci jako paní nade mnou, mám jen tátu a tomu pomáhám jen já. myslím, že nás vychovali slušně, ale z bráchy vyrosrl hajzlík
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
anet007
8.6.13 13:14
A kdo určí kolik takovej důchodce potřebuje korun, to mi jako soud stanoví jakési alimenty na rodiče?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý den maminky. Moje zpověď je o mých rodičích. Třeba to máte některá taky tak. Tkže mám 2 dítka, první jde teď do první třídy a mladší má 28měs. Mám brášku, který teď nastoupil do prváku na unáčňák. Mý rodiče mají tak neuvěřitelné dluhy, že to je až za únosnou mez. Požádali si o osobní bankrot, jiné vychodisko jsem neviděla. Společný příjem mají 18tisíc, splátky 30tisíc. A to nic nemají, jen pronájem garzonky. Snažím se jím pomoci jak to jde, ale štve mě to. Sami platíme hypotéku, máme dvě děti. Ze svý mateřský paltim školný, jelikož studuju vejšku, školkový staršímu a jeho kroužký. Nebýt brášky, kterýmu denně musim dávat 100kč na cestu+obědy, tak na to ser..Ale když příjdu k našim a vidím, jak mamka má sotva 50kg, nechce jíst, jen aby zbylo co nejvíc, tak jdu a nakoupim jídlo. To mě nevadí, ale je to už každý den. Mám svý rodiče moc ráda, nevadí mi jím pomoci, ale sama se okradam.To,co dám jim, nemám pro sebe. Nijak jim to nevyčitam, jen mě mrzí, že ostatním rodiče pomahají a já, když tam starší chce spát, tak musim mamce dát peníze, aby mu měla, co nakoupit k snídani. Je z toho sama zoufala. Stále mi říká, že doufá, že mi to jednou bude moci vrátit. Já to nechci slyšet, vím, jak se snaží z této situace, do který se sami dostali vymanit. Jenže žijeme na vesnici a pracovní příležitosti je to velice pramálo. Neberte to tak, že si stěžuji, jen to nemám komu říct. A možna to má nebo měl podobně a je z toho venku. Mí rodiče se vramci možnosti snažili vždy pro mě udělat maximum, tak jim to vracim, ale už samotnou pro mě je to velice náročný. Musim živit dvě rodiny. Nebýt mýho muže, který je nad míru chápavý, tak nevim. A to už před nim musim spoustu věci tajit, co vše jsem zaplatila.Ale co mám dělat? Přeci je nenechám jít na ulici.