Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děti budou asi v pubertě, to je s nima těžké i pro biologické rodiče… Taky hlavně selhala vaše přítelkyně a evidentně s tím nic dělat nechce… Utíkala bych pryč a tyhle parazity nechala v minulosti… Ale určitě by chtělo slyšet i druhou stranu, takhle se to těžko posuzuje… Ale jestli nemají ani základy hygieny, tak to je smutné…
Jak muze vyjit 8. tridu s prumerem 4,7? To by musel mit 4 a 5, a s 5 by nevysel ale propadl.
@hani28 píše:
Jak muze vyjit 8. tridu s prumerem 4,7? To by musel mit 4 a 5, a s 5 by nevysel ale propadl.
ale vyšel, pokud už jednou propadl, tak skončí v osmičce
@jetonanic píše:
Byt je nájemní a napsaný na ní. Po několika stěhováních už jsem chtěl aby byl na ni. Byt jsme chtěli ze začátku kupovat, ale nakonec vyplynuly všechny peníze postupně na výživu jejich dětí a nějakých exekucí.Problém je že já ji asi pořád miluju a jenom při pomyšlení že s ní nebudu se mi zvedá žaludek. Samozřejmě že mi nikdo nedrží u hlavy pistoli.
Nevím jak se toho vzdát.
Sbal si kufr a jdi
@hani28 píše:
Jak muze vyjit 8. tridu s prumerem 4,7? To by musel mit 4 a 5, a s 5 by nevysel ale propadl.
Kdyz propadnes už podruhé a máš věk tak vyjdes ze školy klidne s takovým průměrem a z té třídy kde jsi.
@hani28 píše:
Jak muze vyjit 8. tridu s prumerem 4,7? To by musel mit 4 a 5, a s 5 by nevysel ale propadl.
Prostě splnil povinnou devítiletou školní docházku a jde…
Tak si najdi někde na pronájem garsonku a vztah udržujte jen na úrovni návštěv
nebo trp, to už je na tobě
Co na té ženštině miluješ? Jak bylo uvedeno výše, odstěhuj se a vztah pěstuj v rámci schůzek.
@jetonanic píše:
Byt je nájemní a napsaný na ní. Po několika stěhováních už jsem chtěl aby byl na ni. Byt jsme chtěli ze začátku kupovat, ale nakonec vyplynuly všechny peníze postupně na výživu jejich dětí a nějakých exekucí.Problém je že já ji asi pořád miluju a jenom při pomyšlení že s ní nebudu se mi zvedá žaludek. Samozřejmě že mi nikdo nedrží u hlavy pistoli.
Nevím jak se toho vzdát.
Jsi závislej a asi i nemocnej. Zdravý člověk by v tom dobrovolně nezůstával. Měj se rád. Ukonči to. Odstřihni se. Odstěhuj se. Blokni si ji i její děti. Uděláš tim pro sebe to nejlepší, co je možné.
Anebo si v tom žij dál a zbůhdarma utrácej to nejcennější, co máš - svůj čas…
Sam moc dobre vis, ze takhle uz to dal nejde, driv nebo pozdeji se z toho pomatnes. Pro tebe lepsi nechat je byt vlastnimu osudu, budou si muset poradit sami, a ty se nekam odklid do 1 + 1,dej si pauzu od vztahu a zacni s novym stitem..tohle neni k ziti, to je k vyhoreni.
Chudaci i zvirata teda, v tomhle sajgonu.
To je síla, taková životní zkušenost. Znám jednoho s podobným osudem a začal z toho slušně chlastat, bo za střízliva by to nepřežil. Opravdu tě to zničí a nic se nezmění. Max. to, že jich tam bude pořád víc a víc, přibudou jejich partneři a děti..
@hani28 píše:
Jak muze vyjit 8. tridu s prumerem 4,7? To by musel mit 4 a 5, a s 5 by nevysel ale propadl.
Třeba propadl už dřív. Stačí odchodit těch povinných 9 let.
@jetonanic píše:
Byt je nájemní a napsaný na ní. Po několika stěhováních už jsem chtěl aby byl na ni. Byt jsme chtěli ze začátku kupovat, ale nakonec vyplynuly všechny peníze postupně na výživu jejich dětí a nějakých exekucí.Problém je že já ji asi pořád miluju a jenom při pomyšlení že s ní nebudu se mi zvedá žaludek. Samozřejmě že mi nikdo nedrží u hlavy pistoli.
Nevím jak se toho vzdát.
No tak trpte no. Buď jste zoufalec nebo trouba. ![]()
@jetonanic píše:
Zdravím, potřeboval bych poradit co vlastně se děje.
Mám přítelkyni, je starší o 8 let. Má děti z předchozího vztahu.
Když jsme se potkali tak měl děti v péči jejich otec, s tím že by si je ráda vybojovala jednou zpět.
Jednou se stalo, „přideď si pro něho dneska“. A bylo ze dne na den s námi začalo bydlet jedno dítě. Po nějakém krátkém čase bylo to samé i s ostatníma dětma. 9-15let
Takže se stalo, že najedou tu byly děti. Prakticky bez jakekoliv přípravy.
Děcka přišly jen s baťůžkem a my v té době bojovali s penězi. Všechny už ze mě vysála, aby je posílala bývalému na jějich provoz a nebylo to málo, dneska by za to byl byt.Tak nějak ze začátku jsem se snažil jim věnovat. Jejich návyky byly a jsou doteď na úrovni nepřízpusobivých občanů. Nejstarší vyšel 8 třídu s průměrem 4,7. Dával jsem jim co šlo v rámci naší situace, kdy ona domů nenosila prakticky žádné peníze a když už tak nikdy né stabilně. Nebylo to slavné, ale já se snažil. Ale s jen trochu nadprůměrné mzdy prostě zázrak neuděláte.
Přítelkyně mi o nich vyprávěla a vychvalovala je. Možná takoví kdysi byli. Snažili se dva tři dny chovat normálně. No a pak se to začalo velmi rychle zhoršovat. Nikdo po sobě nic neuklízel. Co šlo rozbít to bylo rozbito. Spotřebiče doma bez újmy vydržely od 2hodin do třeba měsíce. Utrácet tisíce za pořád to stejné to snad žádný rozumný člověk nechce. Povídal jsem si sní o tomhle problému vícekrát, ale nic neudělala a děti nereagovali na žádné mé prosby. To samé s úklidem. Když jsem den za dnem uklízel celou kuchyň azbytek bytu, protože jednu dobu chodila z práce později než já, mě přestalo bavit. Ten úklid tam vydržel hodinu. Po té hodině kolikrát přišla a zepsula mě jak psa „proč jsi neuklidil“… Za přihlížení těch jejich dětí. Po čase prostě už jedna vlasně rovou řekla že už uklízet nebude. Když si na ni párkrát vyšlápla přítelkyně, když se mi ji podařilo donutit ji jednat, zkončilo to její fakcou děcku pokaždé. Sama to nezvládala. Tak se stalo, že se postupně ztratilo skoro všechno nádobí. Nakonec jsem se dopátral k tomu, aby se vyhli byť nejměnšímu odnosu nádobí do kuchyně, vzali pytel na odpad a s ostatním odpadem šlo nádobí.
Ukradené věci, konstantní bordel, rozbité prakticky všechno co jde rozbít. Ohromné plýtvání jídlem. Tohle jsou jen malinké střípky co je všechno úplně každý den.
No postupně se to vyvinulo v to, že jsem já ten nejhorší a že proč by se měli omezovat.
Ona je maminka hodná, protože je nechá dělat co chcou a já jsem ten zlý, protože mě unavuje uklízet po všech lidech pořád. To samé platí pro ní. Bežně po nich uklízí oba pokoje když tam nejsou. To jsou potom 1-4 50l pytle odpadu. Potom mi řekne že už chce klid že je unavená.Nedá se s nima už ani mluvit. Protože buď budu ignorovat že je byt celý od fekálii od kočky a psa a plný odpadu, nebo budu uklízet na každém kroku, protože to je opravdu na každém kroku něco.
No a vlastně to celé vyúsťuje v problému mezi mnou a jí. Když jsme se poznávali moc mě prosila abych s ní zůstal. Já se potom strašně zamiloval. Nyní je to každoděnní boj o to abych nepřišel o rozum z toho co se děje v našem bydlení. Bez spostého slova se doma nehne ani brva a vetšinou ani ta ne. Tečku tomu dává její prohlášení, že děti jsou na prvním místě a že se mám přizpůsobit já jim nebo odtud vypadni.
Já ji mám pořád rád, její děti po letech boje o zlepšení už ne.
Poslechni ji, a vypadni. Proc by ses mel prizpusobit necemu takovemu? At si deti zivi a vychovava sama. V tomhle bych nezila ani nahodou, laska, nelaska.