Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děti přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
jetonanic
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.3.23 16:33
@jetonanic píše:
Zdravím, potřeboval bych poradit co vlastně se děje.
Mám přítelkyni, je starší o 8 let. Má děti z předchozího vztahu.
Když jsme se potkali tak měl děti v péči jejich otec, s tím že by si je ráda vybojovala jednou zpět.
Jednou se stalo, „přideď si pro něho dneska“. A bylo ze dne na den s námi začalo bydlet jedno dítě. Po nějakém krátkém čase bylo to samé i s ostatníma dětma. 9-15let
Takže se stalo, že najedou tu byly děti. Prakticky bez jakekoliv přípravy.
Děcka přišly jen s baťůžkem a my v té době bojovali s penězi. Všechny už ze mě vysála, aby je posílala bývalému na jějich provoz a nebylo to málo, dneska by za to byl byt.Tak nějak ze začátku jsem se snažil jim věnovat. Jejich návyky byly a jsou doteď na úrovni nepřízpusobivých občanů. Nejstarší vyšel 8 třídu s průměrem 4,7. Dával jsem jim co šlo v rámci naší situace, kdy ona domů nenosila prakticky žádné peníze a když už tak nikdy né stabilně. Nebylo to slavné, ale já se snažil. Ale s jen trochu nadprůměrné mzdy prostě zázrak neuděláte.
Přítelkyně mi o nich vyprávěla a vychvalovala je. Možná takoví kdysi byli. Snažili se dva tři dny chovat normálně. No a pak se to začalo velmi rychle zhoršovat. Nikdo po sobě nic neuklízel. Co šlo rozbít to bylo rozbito. Spotřebiče doma bez újmy vydržely od 2hodin do třeba měsíce. Utrácet tisíce za pořád to stejné to snad žádný rozumný člověk nechce. Povídal jsem si sní o tomhle problému vícekrát, ale nic neudělala a děti nereagovali na žádné mé prosby. To samé s úklidem. Když jsem den za dnem uklízel celou kuchyň azbytek bytu, protože jednu dobu chodila z práce později než já, mě přestalo bavit. Ten úklid tam vydržel hodinu. Po té hodině kolikrát přišla a zepsula mě jak psa „proč jsi neuklidil“… Za přihlížení těch jejich dětí. Po čase prostě už jedna vlasně rovou řekla že už uklízet nebude. Když si na ni párkrát vyšlápla přítelkyně, když se mi ji podařilo donutit ji jednat, zkončilo to její fakcou děcku pokaždé. Sama to nezvládala. Tak se stalo, že se postupně ztratilo skoro všechno nádobí. Nakonec jsem se dopátral k tomu, aby se vyhli byť nejměnšímu odnosu nádobí do kuchyně, vzali pytel na odpad a s ostatním odpadem šlo nádobí.
Ukradené věci, konstantní bordel, rozbité prakticky všechno co jde rozbít. Ohromné plýtvání jídlem. Tohle jsou jen malinké střípky co je všechno úplně každý den.
No postupně se to vyvinulo v to, že jsem já ten nejhorší a že proč by se měli omezovat.
Ona je maminka hodná, protože je nechá dělat co chcou a já jsem ten zlý, protože mě unavuje uklízet po všech lidech pořád. To samé platí pro ní. Bežně po nich uklízí oba pokoje když tam nejsou. To jsou potom 1-4 50l pytle odpadu. Potom mi řekne že už chce klid že je unavená.Nedá se s nima už ani mluvit. Protože buď budu ignorovat že je byt celý od fekálii od kočky a psa a plný odpadu, nebo budu uklízet na každém kroku, protože to je opravdu na každém kroku něco.
No a vlastně to celé vyúsťuje v problému mezi mnou a jí. Když jsme se poznávali moc mě prosila abych s ní zůstal. Já se potom strašně zamiloval. Nyní je to každoděnní boj o to abych nepřišel o rozum z toho co se děje v našem bydlení. Bez spostého slova se doma nehne ani brva a vetšinou ani ta ne. Tečku tomu dává její prohlášení, že děti jsou na prvním místě a že se mám přizpůsobit já jim nebo odtud vypadni.
Já ji mám pořád rád, její děti po letech boje o zlepšení už ne.
Nepřijde mi, že ten příběh psal chlap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.23 16:36
Proč sis k sobě natáhnul tuhle bandu parazitů? Asi nemáš na lepší ženskou a tahle je s tebou jen proto, že je živíš. Něco za něco, takhle prostě máte ten obchodní vztah nastavenej a lepší to nebude. Jestli se ti to nelíbí, dej jim vztahovou výpověď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.23 16:36
@jetonanic píše:čí je byt
Zdravím, potřeboval bych poradit co vlastně se děje.
Mám přítelkyni, je starší o 8 let. Má děti z předchozího vztahu.
Když jsme se potkali tak měl děti v péči jejich otec, s tím že by si je ráda vybojovala jednou zpět.
Jednou se stalo, „přideď si pro něho dneska“. A bylo ze dne na den s námi začalo bydlet jedno dítě. Po nějakém krátkém čase bylo to samé i s ostatníma dětma. 9-15let
Takže se stalo, že najedou tu byly děti. Prakticky bez jakekoliv přípravy.
Děcka přišly jen s baťůžkem a my v té době bojovali s penězi. Všechny už ze mě vysála, aby je posílala bývalému na jějich provoz a nebylo to málo, dneska by za to byl byt.Tak nějak ze začátku jsem se snažil jim věnovat. Jejich návyky byly a jsou doteď na úrovni nepřízpusobivých občanů. Nejstarší vyšel 8 třídu s průměrem 4,7. Dával jsem jim co šlo v rámci naší situace, kdy ona domů nenosila prakticky žádné peníze a když už tak nikdy né stabilně. Nebylo to slavné, ale já se snažil. Ale s jen trochu nadprůměrné mzdy prostě zázrak neuděláte.
Přítelkyně mi o nich vyprávěla a vychvalovala je. Možná takoví kdysi byli. Snažili se dva tři dny chovat normálně. No a pak se to začalo velmi rychle zhoršovat. Nikdo po sobě nic neuklízel. Co šlo rozbít to bylo rozbito. Spotřebiče doma bez újmy vydržely od 2hodin do třeba měsíce. Utrácet tisíce za pořád to stejné to snad žádný rozumný člověk nechce. Povídal jsem si sní o tomhle problému vícekrát, ale nic neudělala a děti nereagovali na žádné mé prosby. To samé s úklidem. Když jsem den za dnem uklízel celou kuchyň azbytek bytu, protože jednu dobu chodila z práce později než já, mě přestalo bavit. Ten úklid tam vydržel hodinu. Po té hodině kolikrát přišla a zepsula mě jak psa „proč jsi neuklidil“… Za přihlížení těch jejich dětí. Po čase prostě už jedna vlasně rovou řekla že už uklízet nebude. Když si na ni párkrát vyšlápla přítelkyně, když se mi ji podařilo donutit ji jednat, zkončilo to její fakcou děcku pokaždé. Sama to nezvládala. Tak se stalo, že se postupně ztratilo skoro všechno nádobí. Nakonec jsem se dopátral k tomu, aby se vyhli byť nejměnšímu odnosu nádobí do kuchyně, vzali pytel na odpad a s ostatním odpadem šlo nádobí.
Ukradené věci, konstantní bordel, rozbité prakticky všechno co jde rozbít. Ohromné plýtvání jídlem. Tohle jsou jen malinké střípky co je všechno úplně každý den.
No postupně se to vyvinulo v to, že jsem já ten nejhorší a že proč by se měli omezovat.
Ona je maminka hodná, protože je nechá dělat co chcou a já jsem ten zlý, protože mě unavuje uklízet po všech lidech pořád. To samé platí pro ní. Bežně po nich uklízí oba pokoje když tam nejsou. To jsou potom 1-4 50l pytle odpadu. Potom mi řekne že už chce klid že je unavená.Nedá se s nima už ani mluvit. Protože buď budu ignorovat že je byt celý od fekálii od kočky a psa a plný odpadu, nebo budu uklízet na každém kroku, protože to je opravdu na každém kroku něco.
No a vlastně to celé vyúsťuje v problému mezi mnou a jí. Když jsme se poznávali moc mě prosila abych s ní zůstal. Já se potom strašně zamiloval. Nyní je to každoděnní boj o to abych nepřišel o rozum z toho co se děje v našem bydlení. Bez spostého slova se doma nehne ani brva a vetšinou ani ta ne. Tečku tomu dává její prohlášení, že děti jsou na prvním místě a že se mám přizpůsobit já jim nebo odtud vypadni.
Já ji mám pořád rád, její děti po letech boje o zlepšení už ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
28.3.23 16:39
A tobě nekdo drzi u hlavy pistoli, abys s nima bydlel a sponzoroval je? Sbalila bych se a vypadla uz davno…
- Citovat
- Upravit
Hanka1
28.3.23 16:40
@vokishka píše: čí je byt
No jestli jeho, tak se takových parazitů jen tak nezbaví…
- Citovat
- Upravit
28.3.23 16:41
@Hanka1 píše:
No jestli jeho, tak se takových parazitů jen tak nezbaví…
těžko říct, když mu řekla, at jde, když se mu to nelíbí. Pokud je to celé pravda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.23 16:43
Ona z tebe pro děti vysála 3-5 miliónů, když píšeš, že by za to byl byt? Tak to určitě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.23 16:44
@vokishka píše:
těžko říct, když mu řekla, at jde, když se mu to nelíbí. Pokud je to celé pravda
to, že zakladateli patří byt vůbec není rozhodné v tom, že se tyhle vši nepokusí vyhodit z vlastního 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jetonanic
28.3.23 16:46
Byt je nájemní a napsaný na ní. Po několika stěhováních už jsem chtěl aby byl na ni. Byt jsme chtěli ze začátku kupovat, ale nakonec vyplynuly všechny peníze postupně na výživu jejich dětí a nějakých exekucí.
Problém je že já ji asi pořád miluju a jenom při pomyšlení že s ní nebudu se mi zvedá žaludek. Samozřejmě že mi nikdo nedrží u hlavy pistoli.
Nevím jak se toho vzdát.
- Citovat
- Upravit
28.3.23 16:50
@jetonanic píše:
Byt je nájemní a napsaný na ní. Po několika stěhováních už jsem chtěl aby byl na ni. Byt jsme chtěli ze začátku kupovat, ale nakonec vyplynuly všechny peníze postupně na výživu jejich dětí a nějakých exekucí.Problém je že já ji asi pořád miluju a jenom při pomyšlení že s ní nebudu se mi zvedá žaludek. Samozřejmě že mi nikdo nedrží u hlavy pistoli.
Nevím jak se toho vzdát.
Tak to už je tvůj boj. Třeba až tě stáhne úplně na dno, tak ti to docvakne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, potřeboval bych poradit co vlastně se děje.
Mám přítelkyni, je starší o 8 let. Má děti z předchozího vztahu.
Když jsme se potkali tak měl děti v péči jejich otec, s tím že by si je ráda vybojovala jednou zpět.
Jednou se stalo, „přideď si pro něho dneska“. A bylo ze dne na den s námi začalo bydlet jedno dítě. Po nějakém krátkém čase bylo to samé i s ostatníma dětma. 9-15let
Takže se stalo, že najedou tu byly děti. Prakticky bez jakekoliv přípravy.
Děcka přišly jen s baťůžkem a my v té době bojovali s penězi. Všechny už ze mě vysála, aby je posílala bývalému na jějich provoz a nebylo to málo, dneska by za to byl byt.
Tak nějak ze začátku jsem se snažil jim věnovat. Jejich návyky byly a jsou doteď na úrovni nepřízpusobivých občanů. Nejstarší vyšel 8 třídu s průměrem 4,7. Dával jsem jim co šlo v rámci naší situace, kdy ona domů nenosila prakticky žádné peníze a když už tak nikdy né stabilně. Nebylo to slavné, ale já se snažil. Ale s jen trochu nadprůměrné mzdy prostě zázrak neuděláte.
Přítelkyně mi o nich vyprávěla a vychvalovala je. Možná takoví kdysi byli. Snažili se dva tři dny chovat normálně. No a pak se to začalo velmi rychle zhoršovat. Nikdo po sobě nic neuklízel. Co šlo rozbít to bylo rozbito. Spotřebiče doma bez újmy vydržely od 2hodin do třeba měsíce. Utrácet tisíce za pořád to stejné to snad žádný rozumný člověk nechce. Povídal jsem si sní o tomhle problému vícekrát, ale nic neudělala a děti nereagovali na žádné mé prosby. To samé s úklidem. Když jsem den za dnem uklízel celou kuchyň azbytek bytu, protože jednu dobu chodila z práce později než já, mě přestalo bavit. Ten úklid tam vydržel hodinu. Po té hodině kolikrát přišla a zepsula mě jak psa „proč jsi neuklidil“… Za přihlížení těch jejich dětí. Po čase prostě už jedna vlasně rovou řekla že už uklízet nebude. Když si na ni párkrát vyšlápla přítelkyně, když se mi ji podařilo donutit ji jednat, zkončilo to její fakcou děcku pokaždé. Sama to nezvládala. Tak se stalo, že se postupně ztratilo skoro všechno nádobí. Nakonec jsem se dopátral k tomu, aby se vyhli byť nejměnšímu odnosu nádobí do kuchyně, vzali pytel na odpad a s ostatním odpadem šlo nádobí.
Ukradené věci, konstantní bordel, rozbité prakticky všechno co jde rozbít. Ohromné plýtvání jídlem. Tohle jsou jen malinké střípky co je všechno úplně každý den.
No postupně se to vyvinulo v to, že jsem já ten nejhorší a že proč by se měli omezovat.
Ona je maminka hodná, protože je nechá dělat co chcou a já jsem ten zlý, protože mě unavuje uklízet po všech lidech pořád. To samé platí pro ní. Bežně po nich uklízí oba pokoje když tam nejsou. To jsou potom 1-4 50l pytle odpadu. Potom mi řekne že už chce klid že je unavená.
Nedá se s nima už ani mluvit. Protože buď budu ignorovat že je byt celý od fekálii od kočky a psa a plný odpadu, nebo budu uklízet na každém kroku, protože to je opravdu na každém kroku něco.
No a vlastně to celé vyúsťuje v problému mezi mnou a jí. Když jsme se poznávali moc mě prosila abych s ní zůstal. Já se potom strašně zamiloval. Nyní je to každoděnní boj o to abych nepřišel o rozum z toho co se děje v našem bydlení. Bez spostého slova se doma nehne ani brva a vetšinou ani ta ne. Tečku tomu dává její prohlášení, že děti jsou na prvním místě a že se mám přizpůsobit já jim nebo odtud vypadni.
Já ji mám pořád rád, její děti po letech boje o zlepšení už ne.