Děti s AD/HD

Napsat příspěvek
Velikost písma:
499
21.3.14 12:55

@Gallianka Můj kluk si hrál nejraději s autíčkama a s plyšákama. Od cca 4let přišel na kloub legu a od té doby lego vládne :) Ale kamínky, kytky a zvířata - to bylo jeho venku. Akorát se hrozně bál vysoké trávy, prý neví, co v ní je :mrgreen: Já myslím, i podle toho, jak to tady čtu, že každé dítko je opravdu jiné a jinak se i projevuje. Například syn jedné mé známé se projevoval hodně podobně jako děti mé kamarádky, kteří byli autisti a on je přitom zdravý. Nesrovnávat! Maximálně se třeba při podobných projevech zastavit a popřemýšlet, ale určitě nevyvozovat hned nějaké závěry. Nejlíp se to, dle mého názoru, ukáže těsně před školou nebo ve škole, tam se to totiž skrýt dost dobře nedá :)

Přijde mi, že syn se teď v posledních měsících hodně vyklidnil. Těch „slunečných dnů“ má mnohem víc, než těch špatných. Docela se osamostatnil a zvládá líp i školu. Pořád bojujeme akorát u jídla, hrozně mu trvá, než pojí a k tomu je vymyšlavý v tom, co bude jíst a co ne…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
205
21.3.14 13:26

Děkuji všem, co jste si našly chvilku a napsaly, jak se projevovaly vaše děti v batolecím věku.
Mne ADHD sice také napadlo, ale předčasně jsem nechtěla „přisoudit mu nějakou diagnózu“ na základě domněnek. Řekla jsem si, že se to časem ukáže, že je třeba jen akční batole s velkou touhou poznávat a objevovat… Pak přišel manžel s úsudkem té paní, že na určitě bude syn hyperaktivní, že jejich si hrál podobně. Tak jsem si řekla, že více maminek mi poradí lépe v tom, že jejich zkušenosti buď budou stejné, nebo odlišné. No a jak vidím, na základě hraní si se „diagnostikovat“ nedá :lol:

Takže uvidíme za rok, či později.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
499
21.3.14 13:58

@Gallianka A nejen na základě hraní ;) Například, děti s autismem si hrají obvykle jen s jednou hračkou, kterou nedají z ruky - syn dva roky chodil všude s plyšovým kolouškem a hrál si ponejvíce s autama. Taky se říká, že hyperaktivní děti lezou div ne po stropě a nebojí se ničeho - syn se bojí všeho, po schodech se bál chodit sám ještě před půl rokem a neleze po ničem, má strach z výšek :D Je hyperaktivní, co se myšlení týká a hlavně pusou (tu totiž nezavře dokud neusne :mrgreen: )
Ne, vážně, nestresovat se. Třeba jen maličko pozorovat prcka a srovnávat to s jeho dosavadním chováním ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
278
25.1.15 05:14

nevím jestli někdo odpoví

Máme kluka bude mu 9let ve školce v pohodě, ale škola začalo peklo a prostě se zhoršuje, má diagnostikovánu ADHD naše dětská říká, že to nemáme vůbec řešit, že je daleko lepší takové dítě, než dítě které posadíte ráno ke stolu a odpoledne tam furt je.
Mám pocit, že problém adhd zdědil po mně, rodiče mně prostě vzdali, říkali že na mně nemají, že to vzdávají, oblečení mi nekupovali že to hned zničím, hračky jsem nedostával že je hned zničím, nedokázali mně objímat ani se se mnou bavit, jen trasty a povinosti a dřina, necítil jsem lásku, nemám je rád a nestýkám se s nima.
Ted když pozoruji našeho syna, říkám si bože to jsem já, takové jsem to míval.
Chci se zeptat, mívá vaše dítě tepláky, které mu vydrží jeden den a jsou na vyhožení, boty vydrží 14-30dní/max, bunda někdy den někdy se podaří že přežije, totálně nám zdemoloval zrekonsrtuovaný byt, nejsem schopný ho doma zpomalit furt závodí jenže nám začala chodit 11měsíční dcera hrozí srážka, dostane telefon kvůli uchylákům co kradou děti at nám může zavolat kdy jde ze školy at mu můžu naproti, on zavolá ale nečeká a jde úplně jinam, ztratí mobila, koupíme nového dáme ho na šnůrku on ho na šnůrce rozmlátí, koupíme další mobil on ho rozmlátí ale začíná volat po světě, no tak jsme vzali ten krám, kdykoli manželka uspí mimino pro něho je to výzva udělat baf, rozbijí elektroniku na kterou má zakázáno sahat, ted demoluje koupelnu a nevím jak to zastavit snad jen že ho budu koupat když tam jen sedím on stagnuje absolutně, podvádí lže neváží si žádné věci, ted klíčíme bramboru na vlhké vatě má z toho to teda radost ale stačí mu se podívat a jde pryč, u žádného koníčku nevydrží, jsme vyčerpaní už nemůžem. Zažíváte něco podobného hlavě ohledně ničení domácnosti a oblečení. Díky

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
956
25.1.15 14:38

@fj1200 mít dítě s ADHD není žádná sranda, ale uklidním tě - není to na pořád :) To tvoje bude pěkný kvítko :) S tím oblečením - záleží na tom, co považuješ za zničený - ne že by ten můj totálně zničil jedny tepláky denně, ale z venku chodil špinavej a občas i doškubanej. Boty byly za pár dnů okopaný. Zdemolovaný byt - to nevím, co tím myslíš. Pro mého syna - a myslím že pro děti s ADHD obecně platí, že dřív jednají, než myslí. Takže - hele balon, kopnu do něj - a vůbec si neuvědomí, že je v bytě a může něco rozbít. Často se stávalo, že způsobil katastrofu protože mi chtěl pomoct - přišel z venku jak prase, tak hodil kalhoty do vany, nasypal na to kilo prášku a pustil vodu. přišlo mu dlouhý, než se voda napustí, tak šel zapnout telku - no a byl jasnej. na kalhoty zapomněl a voda přetekla… Jde o to, jestli to dělá úmyslně, nebo - jak říkával můj syn „omylem“ :lol:
Zpomalovat se ho nepokoušej - nezpomalíš ho. Maximálně začne koktat :mrgreen:
Srážky s malou - to je blbý, ale ber to tak, že on by třeba i chtěl, ale nejde mu to - je zbrklý.
Telefon - ten jsme několikrát hledali v parku. Stejně jako koloběžku, kolo, skate. Jde o to, jestli ten telefon jen ztratí, nebo se mu rozbije neopatrným zacházením, nebo ho úmyslně rozmlátí - pokud je to ten třetí případ, tak asi ze vzteku a chtělo by to možná návštěvu odborníka a možná i medikaci.
Mimino ještě jednou - nemůže na něho žárlit? nezhoršilo se to s jejím narozením? To bafání je divný - to je schválnost…
Na jakou elektroniku má zakázáno sahat? a proč?
Podvádí a lže proč?
jak se projevuje to, že si neváží žádné věci?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
278
26.1.15 07:20

Hrozně rád vidí a mazlí se s malou jsou chvíle kdy si s ní jde hrát, hraje najednou zkrat, sebere ji odnese a je rozčilenej, nebo moje mu řekne pohlíde malou sedím bokem hlídám to oni sei hrají a najednou on vypne začne cvičit běhat po baráku stoupne si před zrcadlo a zpívat nebo dělat pazvuky, když si hraje s malou a je to prostě po jeho on se jí schová on a ho hledá a pak baf, nebo jen na ní čeká když malá bloumá po byte a baf, malá byla celkem odolná ale začíná se stávat, že prostě z ničeho nic sedí v autíčku sebou škubne a stršně řve a je v šoku, no já si myslím že jí projela myšlenka baf, třeba mu řekneme seber tohle to a odnes to do kuchyně on odejde do kuchyně bloudí tam točí se tam klidně minuty pak se sebere a jde k sobě do pokojíčka, jdu já nebo moje za ním a říkám jestli ví co mně udělat a on mi začne jmenovat úkoly do školy a vynesení koše a koupání o tom že měl něco odnést do kuchyně nemá páru.
podvádí možná podvádí že manželka říká, že chce aby měl samé jedničky nic víc ně nenapadá, to když podváděl že kradl v obchodě to jsme zlikvidovali, lhaní přetvává ale přizná se tak po třech dnech. Zničil televizu, malou televizu, video, tablet,4telefony, přesně jak to dělá já to nevím on má odpověd já nevím, ale když vidím jak si šteluje lampičku na pracovním stole že ji doslova ukroutí a má třetí a řekne mi že ta to nemůže tak si nedokáži pomoct, že nám odchází elektronika jen tak.jo lže jeden příklad vykradl jvoji pokladničku 1200,–koupil si pistol za 142,– a nevěděl co ze zbytkem peněz tak je dal nějvětšímu hajzlíkovi z ulice, a synátor aby to neřekl tak ho ten kluk dobil jak kona a chodil pro něho at jde ven si hrát a měl ho takžvaně pod kontrolou, když jsem se s tím sígrem potkal tak se ke mně měl a povídal si se mnou co venku dělají atd. pak to po půl roce prasklo.
nevíží si věcí chce něco koupit my odoláváme a že si to musí zasloužit a nějak odpracovat eventuelně na to vydělat, no až na to má tak si to jde koupit a klidně to doma smontuje vyleze ven a rozfláká zničí zlikviduje asi nenávistí co ho to stálo úsilí.
musím jít dělat snídaně a svačiny ahoj, :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
956
26.1.15 11:01

Hrozně rád vidí a mazlí se s malou jsou chvíle kdy si s ní jde hrát, hraje najednou zkrat, sebere ji odnese a je rozčilenej, nebo moje mu řekne pohlíde malou sedím bokem hlídám to oni sei hrají a najednou on vypne začne cvičit běhat po baráku stoupne si před zrcadlo a zpívat nebo dělat pazvuky, - to není nic divnýho, prostě potřebuje vypustit páru. Dělá nějaký sport? Syn dělal fotbal (trénink 3× v týdnu + víkend zápas). A když byl třeba po nemoci, tak to byla ve škole jedna poznámka za druhou… Že ji odnese by mi vadilo, zeptala bych se ho proč ji nese pryč. To cvičení, běhání, zpívání, zvuky - asi bych mu zkusila vrazit smetí ať ho jde vynést - to může vzít sprintem. Nebo jinou činnost. a asi bych ho i pochválila, že byl rychlej, že mi pomáhá. Chválíte ho? Asi není moc za co že? Bylo by dobrý, abyste si našli důvod proč ho pochválit. Syn byl jak urvanej ze řetězu, samá poznámka, rozjívenej, bylo mi líto, že ho pořád jen kárám, tak jsem vymyslela puntíkový systém - kladných puntíků muselo být za týden víc než záporných. Za poznámku záporný (třeba modrý) a za pěknou známku, za udělaný domácí úkol, za to, že si pohraje se sestrou, za vynesení koše, za jakoukoliv kravinu, kterou udělá dobře puntík kladný (třeba zelený). Jednak v ten okamžik ví, že udělal něco dobře a jednak se to na konci týdne sečte a když je víc kladných, následovala odměna. U mě to bylo jednoduchý. Já s ním byla sama a neměla jsem peníze, takže i kinder vajíčko bylo nadstandart. Ale existují i levný lega, třeba za stovku, tak zvaž, co by případně mohlo být jako pravidelná odměna. Ale je nutný ho motivovat. Tedy 2-3 týdny v podstatě vyhledávat situace, za které se dá dat kladný puntík, aby pochopil, že má smysl se snažit.

bafání na sestru - nadáváte mu, nebo vysvětlujete? V 9 letech už by to mohl pochopit, že ségře se to nelíbí a leká se. Co to vzít přes citovku? něco v tom smyslu - malá tě má tak ráda, podívej jak se na tebe směje, jsi její velkej brácha…

třeba mu řekneme seber tohle to a odnes to do kuchyně on odejde do kuchyně bloudí tam točí se tam klidně minuty pak se sebere a jde k sobě do pokojíčka, jdu já nebo moje za ním a říkám jestli ví co mně udělat a on mi začne jmenovat úkoly do školy a vynesení koše a koupání o tom že měl něco odnést do kuchyně nemá páru. - to je bohužel normální. A nějakou dobu ještě bude. Nemá i poruchu pozornosti?

podvádí možná podvádí že manželka říká, že chce aby měl samé jedničky nic víc ně nenapadá, - a je nutný, aby měl samý jedničky?

lhaní přetvává ale přizná se tak po třech dnech proč lže? v jaké věci? Jestli to nejde na sílu, tak na ještě větší sílu to nepůjde tuplem. Zkuste změnit přístup. Ale dlouhodobě. ne jednou - to pak bude mít v hlavě chaos. Jednou je potrestaný, pak ne - nerozklíčuje pravidlo. U nás je jasně daný, že trest je za lhaní, ne za průser. Za průser je jen přísnější režim, někdy jen promluva (teď už to jsou jen občas špatný známky). Za lhaní býval zákaz TV, PC, vycházky.

ničení věcí - řeknu ti jak to dělá - je zbrklej a jedná dřív, než myslí + nahromaděná energie + nevím jak u vás, ale u nás to byla i vzteklost - buď mu to můžete donekonečna vysvětlovat, že lampičku může ohnout i bez použití síly, nebo počkat, až z toho vyroste. Syn z toho vyrostl.

peníze - neorganizujete mu moc co si za ušetřené peníze má koupit? Přece nemůže vykrást vlastní pokladničku. když chtěl pistolku, tak chtěl pistolku. Flaška rumu to není :) Bavíte se o tom, co by chtěl za svoje peníze pořídit? Mě přijde, že ji „vykradl“ protože byste mu to nedovolili

hajzlík - hajzlíka bych si teda pěkně podala. Hele a nedal mu to, protože se chtěl kamarádit? Je to divný, ale myšlenkový pochody dětí někdy divný jsou. Proč mu ty peníze dal??

si to musí zasloužit a nějak odpracovat eventuelně na to vydělat, no až na to má tak si to jde koupit a klidně to doma smontuje vyleze ven a rozfláká zničí zlikviduje asi nenávistí co ho to stálo úsilí. - určitě to rozfláká úmyslně? není to jako s tou lampičkou? Zbrklá manipulace? S tou nenávistí si to domýšlíš, nebo ti to řekl?
Koukám, že jsem se docela rozepsala… :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
278
27.1.15 00:08

Hrozně rád vidí a mazlí se s malou jsou chvíle kdy si s ní jde hrát, hraje najednou zkrat, sebere ji odnese a je rozčilenej, nebo moje mu řekne pohlíde malou sedím bokem hlídám to oni sei hrají a najednou on vypne začne cvičit běhat po baráku stoupne si před zrcadlo a zpívat nebo dělat pazvuky, – to není nic divnýho, prostě potřebuje vypustit páru. Dělá nějaký sport? Syn dělal fotbal (trénink 3× v týdnu + víkend zápas). A když byl třeba po nemoci, tak to byla ve škole jedna poznámka za druhou… Jednoduše sport jako přihlášená někam do klubu nedělá a není, zkoušeli jsme judo, kreslení, tenec, fotbal, plavání všude nevydržel protože nebyla jakási volnost, musel dělat něco nařízeného, tak chodíme po lese do jeskyní, hledáme kešky, nechávám ho venčit psy a cvičit i když je na ně zlý a trpím tak dokola usměrnuji, jistě by se ještě něco našlo ale kolektivně nedělá nic, v týdnu jsme zjistili, že když ho pouštíme ven tak se vrací tak arogentní a agresivní a sprostý z venku, že jen čekáme kdy nás přetáhne klackem, tak přes týden doma škola povinnosti-koš, zametání, úklid, společné vycházky, podvečer společenské hry, víkend učení povinnosti a venek.

Že ji odnese by mi vadilo, zeptala bych se ho proč ji nese pryč. To cvičení, běhání, zpívání, zvuky – asi bych mu zkusila vrazit smetí ať ho jde vynést – to může vzít sprintem. Nebo jinou činnost. a asi bych ho i pochválila, že byl rychlej, že mi pomáhá. Chválíte ho? Asi není moc za co že? Bylo by dobrý, abyste si našli důvod proč ho pochválit. Syn byl jak urvanej ze řetězu, samá poznámka, rozjívenej, bylo mi líto, že ho pořád jen kárám, tak jsem vymyslela puntíkový systém – kladných puntíků muselo být za týden víc než záporných. Za poznámku záporný (třeba modrý) a za pěknou známku, za udělaný domácí úkol, za to, že si pohraje se sestrou, za vynesení koše, za jakoukoliv kravinu, kterou udělá dobře puntík kladný (třeba zelený). Jednak v ten okamžik ví, že udělal něco dobře a jednak se to na konci týdne sečte a když je víc kladných, následovala odměna. U mě to bylo jednoduchý. Já s ním byla sama a neměla jsem peníze, takže i kinder vajíčko bylo nadstandart. Ale existují i levný lega, třeba za stovku, tak zvaž, co by případně mohlo být jako pravidelná odměna. Ale je nutný ho motivovat. Tedy 2–3 týdny v podstatě vyhledávat situace, za které se dá dat kladný puntík, aby pochopil, že má smysl se snažit. Tady tě chápu naprosto asi jsme se dostali do smrtelné smyčky, chválíme v okamžiku kdy nejsme moc nesra. í a zvládáme to nějak psychicky, chtělo by to zapracovat, taky jak nám jely z něho nervy tak jsme se hádali mazi sebou vlastě jen řvali a nic neřekli jen vyřvali, je to pár dnů co jsem se s manželkou domluvil na restartu žití at děcka my nežijeme v takovém prostředí a je zatím klid sice kluk moc nevnímá, když ho člověk v klidu upozorní tak se chová tak jaksi slizce, že by i po stropě lezl aby se zavděčil a je mi trapně, říkám mu klid v pohodě nekvaltuj a on zase něco vymyslí proč to tak dělá.

bafání na sestru – nadáváte mu, nebo vysvětlujete? V 9 letech už by to mohl pochopit, že ségře se to nelíbí a leká se. Co to vzít přes citovku? něco v tom smyslu – malá tě má tak ráda, podívej jak se na tebe směje, jsi její velkej brácha… tak to žkoušela moje a nějak mu to neseplo, tak jsem se naštval a najel na youtube krokodýlí droga, on to nepoznal a tam byl borec co se choval jako krokodýl a mimino v jednom řekl jsem mu že když nepřestane tak naše malá dopadne takhle z leknutí a zatím to zabralo zatím je klid nabafá ani na manželku, je pravda že na mně nebafal ale v absolutním tichu přišel a dával mi pusu nebo když jsem spal tak přišel nahnul se díval se na mně a pak vstávej, jako mimino když jsem byl na mateřské a spal jsem už jsem nemohl a usnul on mně budil pistolkou mezi oči a říkal spíš? Zlepšil jsem se v tom, že když odpoví hned a nehledá lži tak ho hned pochválím, že nelže, a když se kolikrát potkáme tak ho jen tak obejmu bez důvodu, ale přidat by se mohlo vždy.

třeba mu řekneme seber tohle to a odnes to do kuchyně on odejde do kuchyně bloudí tam točí se tam klidně minuty pak se sebere a jde k sobě do pokojíčka, jdu já nebo moje za ním a říkám jestli ví co mně udělat a on mi začne jmenovat úkoly do školy a vynesení koše a koupání o tom že měl něco odnést do kuchyně nemá páru. – to je bohužel normální. A nějakou dobu ještě bude. Nemá i poruchu pozornosti? Ano má jenže zvládat to, já beru antidepresiva zobu lexaurin, říkám si dobrý nějak to zvládnu, ale moje dělá s lékama jediný co vezme do pusy je antikoncepce jinak co je všechno v tom za brajgl tak neveme nic na úlevu, neveme ani bylinky ani nic dalšího jen čkoládu a ulevuje si řvaním a tichem, já to nezvládám a upadám do depek a úzkostí, ale ted po té domluvě se to snad zlepší.

podvádí možná podvádí že manželka říká, že chce aby měl samé jedničky nic víc ně nenapadá, – a je nutný, aby měl samý jedničky? Na mně naši doslova sra. i a prolízal jsem jen tak tak, jenom moje je premiantka s titulama a nevidí důvod aby nemohl mít jedničky v pololetí má povolenu jednu dvojku, já se jí snažím krotit ona na mně útočí, že jí podrývám autoritu a že by jsme měli táhnout za jeden konec, toto je prostě asi nedořešené téma.

lhaní přetvává ale přizná se tak po třech dnech proč lže? v jaké věci? Jestli to nejde na sílu, tak na ještě větší sílu to nepůjde tuplem. Zkuste změnit přístup. Ale dlouhodobě. ne jednou – to pak bude mít v hlavě chaos. Jednou je potrestaný, pak ne – nerozklíčuje pravidlo. U nás je jasně daný, že trest je za lhaní, ne za průser. Za průser je jen přísnější režim, někdy jen promluva (teď už to jsou jen občas špatný známky). Za lhaní býval zákaz TV, PC, vycházky. Já to mám jednoduchý, protože to mám naučený od psů jestli chci aby poslouchali tak nekompromisně a přitom ti psi tělesný tresty nemají, jenže manželka do toho zatáhne ale tako já se ho musím zastat, to dělá vždy pokud dávám trest já, pokud dává trest ona to je trest jak na doživotí a třista let na vícjak je naštvaná.

ničení věcí – řeknu ti jak to dělá – je zbrklej a jedná dřív, než myslí + nahromaděná energie + nevím jak u vás, ale u nás to byla i vzteklost – buď mu to můžete donekonečna vysvětlovat, že lampičku může ohnout i bez použití síly, nebo počkat, až z toho vyroste. Syn z toho vyrostl. Myslím, že se budu muset naklonit směrem, že s toho vyroste, ale domnívám se, že nevyroste, napíšu něco hnusnýho zase. Měli jsme psa byl sportovně založenej, neuvěřitelná výdrž, zapálen pro hru, ničeho si nevšímal než výkonu, já jsem si začal časem říkat, že když nejsem schopen ho utahat, že dobře nedopadne, stalo se mám taková pocit že náš syn bude jednou strůjce své smrti, za to co dělá, ach jooo.

peníze – neorganizujete mu moc co si za ušetřené peníze má koupit? Přece nemůže vykrást vlastní pokladničku. když chtěl pistolku, tak chtěl pistolku. Flaška rumu to není :) Bavíte se o tom, co by chtěl za svoje peníze pořídit? Mě přijde, že ji „vykradl“ protože byste mu to nedovolili.Asi tak to bylo, jenže furt nechává neustále rožnuto, puštěnou vodu a my to řešíme tím, že když dostane kapesný tak si může koupit co chce ale musí mu zůůstat na tyto poplatky za energie.

hajzlík – hajzlíka bych si teda pěkně podala. Hele a nedal mu to, protože se chtěl kamarádit? Je to divný, ale myšlenkový pochody dětí někdy divný jsou. Proč mu ty peníze dal?? ted ten hajzlík byl přicstižen jak spolužáka háže pod jedoucí auto, náš vysypávál odp. koš a hajzlík si ho všimnul a okamžitě mu volal domů a vhrožoval, pak ještě asi po dvou dnech, vzal jsem mobil basta.

si to musí zasloužit a nějak odpracovat eventuelně na to vydělat, no až na to má tak si to jde koupit a klidně to doma smontuje vyleze ven a rozfláká zničí zlikviduje asi nenávistí co ho to stálo úsilí. – určitě to rozfláká úmyslně? není to jako s tou lampičkou? Zbrklá manipulace? S tou nenávistí si to domýšlíš, nebo ti to řekl?
Koukám, že jsem se docela rozepsala… :) nevím začnem najíždět esprico a po čtyřech měsících uvidíme :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2359
27.1.15 17:23

@fj1200 V tomhle případě bych nejdřív zapracovala na rodičích a pak na malém. Je potřeba abyste, oba rodiče, spolupracovali a dohodli se na tom co vlastně po klukovi chcete. A taky by neškodilo kdybyste se objednali k nějakému psychologovi. VŠICHNI. Nemyslím to nijak zle ale fakt to musí řešit celá rodina.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
278
28.1.15 05:18

stejný názor

Mám na to jaksi stejný názor než se plácat na stejném místě pokus omyl, tak prostě jít a vše tam řešit, má to háček, já jsem pro at mám podíl vinny jakýkoli hotovo jde mi o syna a zlepšení situace a jeho budoucnost, syn nevím jestli pochopí o co jde ale u psychologa už byl, moje žena je však oříšek a z toho to důvodu dlouhodobě neustále narážíme na neskutečný počet problémů, dělá ve farmacii a tak moc dobře ví co je za brajgl v patácích tak je nebere a basta, bylinky ji prý nedělají dobře basta, byli jsme na genetických testech lhala o své rodině rodině chtěl jsem vysvětlení že mně to nemusí zajímat, atd atd, podařilo se mi ji kdysi dávno přemluvit do manželské poradny s tím at si terapeuta vybere sama jo vybrala, jak to bývá cítil jsem že je pár věcí jinak jak byly nebo jsou ale nechal jsem to být, po té jsme odešli a asi třicet metrů od budovy kde jsme byli mi udělala takovou scénu, že ji mám před očima dodnes, že toto jestli jí ještě někdy udělám tak je konec a neuvidím syna je to asi 6-7roků. Do porodů to byla super holka ale jak porodila konec ovládl ji dábel, furt napnutá neustále. Nedokážu si nijak představit ji znovu požádat o to aby jsme šli k psychologovi všichni, vím, že si nás nejdřív probere samostatně a pak namele dohromady asi tak nějak ale, zkusím se zepta. Nedávno jsem říkal mojí, náš mladej potřebuje psychologa musí tam jít než se něco úplně pose. e,jen se na mně moja podívala a šla pryč, nevím co stím, prostě chtěl jsem si ulevit a slyšet jestli má někdo podobný názor jako já. dík, ale jak ji tam dostat :?: :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
499
7.4.15 12:30

@fj1200 Tak to jsou deti s ADHD. Kazde je ale trochu jine. I ja mam nive zkusenosti s nasim osmiletym synem.
Loni jsem byla tehotna, coz je pro mne narocne psychicky i fyzicky a po porodu to byla uplna katastrofa. Na syna jsem nemela silu ani cas a zacalo se to projevovat cim dal vic. Ve skole byl hlucny, agresivni, stale na sebe upozornoval. Doma byl vztekly, agresivni, neposlouchal, igniroval prikazy a kolikrat i nas(delal, ze neslysi) a delal vylozene naschvaly. Zijeme u manzelovych rodicu a ti spolu s manzelem do me neustale huceli, ze jej mam zacit vychovavat, ze roste, jak drivi v lese, protoze jej nebiju. A tak jsem kolem vanoc, kdy to gradovalo, zacala pouzivat trlesny trest za kazdou blbost. Za okamzite neuposlechnuti, za zapominani, za spatny ton nebo drze chovani. Po par tydnech mi bylo jasne, ze jsem se dopustila velke chyby a ze syn, ktery moc trpel tim, ze jsem se vdala, prestehovala se snim k manzelovi, otehotnela a porodila v prubehu jednoho roku a na nej nemela cas, se jeste vic uzavrel do sebe a jeste vic zacal ublizovat spoluzakum a mladsim skolakum. Nakonec si me zavolala reditelka a jeho tridni ucitelka mi sdelila, ze syn celou dobu vola o pomoc, ze chce spatky svou mamu a chce aby ho mela zase rada. Bylo to pro mne strasne! Poslaly nas na Pedagogicko-psychologickou poradnu a tam jsem se dovedela, ze synovo adhd se hrozne zhorsilo, ze potrebuje aaistenta ve skole a uplne jiny pristup doma. Doalo mi, ze jsen nu znicila vic, jak rok zivota a ze musim udelat vse, aby jej to do budoucna nepoznamenalo. Taky mi bylo receno, ze jestlu se nase domaci vztahy nezlepsi, muzu prijit i o obe deti a jeste z toho mit problemy, protoze sw to budw brat, jako tyrani ditete. Manzel k nemu totiz nema mic dobry vztah. Neni jeho a neustale mu to pripomina, nadava synovi za kde co, vyhrozuje mu a zakazuje. Celou dobu se s nim kvuli tomu hadam a manzel to bere tak, ze se syna porqd zastavam a tim ho rozmazluju a objimanim z nej delam mamanka. A tak jsem se rozhodla, za kazdou cenu sve dite chranit a pomoct mu. Zacala jsem pracovat na tom, abych se vuci nemu drzela a nerozcilovala se amnj nwrvala na nej. A taky jsem zavedla tydenni bodovani. Zluty spendlik -odmena za dobre chovani (sladkost), cerveny spwndlik - dobre, cerny spendlik - spatne. Kazdy den vecer jej ohodnotim, reknu mu co udelal spravne, co se mi nelibilo. Kdyz nema cely tyden cerny spendlik, jedeme pak na bazen. Musim rict, ze za ty dva mesice a neco se mi to osvedcilo vyborne. Syn se o hodne zlepsil. Snazim se mu taky venovat. Dopoledne delam dom. prace a varim a odpoledne se anazim mit cas na syna. Jediny problem zustal s manzelem a jeho rodici. Ti mi primo rekli, ze nejlepsi by bylo, kdybych syna dala pryc. Abych zachranila manzelstvi. Manzelovi jsme proto rekla, ze chci jit pryc. Ze radeji budu s detma sama, nez zustat s nim a bez syna a ze jestli nezmeni do kvetna svuj postoj j nemu, v cervnu se odstehuju… Tak zatim asi takhle. Myslim, ze nejdulezitejsi je uvedomit si, jak tomu diteti asi je a ze proste nemuze premyslet, jako normalni dite, ze je pro nemocne a potrebuje lasku, trpelivost a pochopeni. A mimochodem, taky beru od rijna antidepresiva, abych neskoncila na psychiatrii :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
499
7.4.15 12:36

Omlouvam se za gramatiku. Pisu z mobilu, coz primo nesnasim, protoze mi to trva hodinu, jak se furt vracim a opravuju a nakonec tam mam stejne tisic hrubek a blbosti. Tak snad to prelouskate… Diky za pochopeni :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2
7.4.15 13:46

Ahojte, taky asi máme ADHD, máme 3a půl letého synka.Ve třech letech nemluvil, je opožděný i v chápání a porozumění. Myslelo se že je to dysfázie, nyní psycholožka říká že spíše to bude ADHD a vyslovila i podezření na atypický autismus.Jsem z toho dost v šoku. Přitom před třemi měsíci mě ujiš´tovala že autista určitě není. Nyní se jí zdálo že nenvazuje moc oční kontakt apod.No skákal tam pořád ze tří schodků snožmo dolů a moc se mu to líbilo. Je motoricky zdatný ale s chápáním jsme pozadu. Nesloží žádné puzzle - jen ze dvou dílků, jak jsou tři už to nedá a nechce kreslit, jen čárá- chce li se to po něm a jen pár vteřin. Nejradši skáče, lítá s balonem, prolézá všechny atrakce na hřišti. Klidný je jen u pohádky, u jídla. Vše se mu musí opakovat. teprve není trochu mluví. O sobě mluví ve druhé nebo třetí osobě. A něco opakuje pořád dokola.
Kdybych tak věděla jak mu pomoci, snažíme se mu věnovat jak to jde ale u žádné klidné činnosti nevydží. Málo se vzteká, změny přijímá jak které v poslední době mu vadí méně než dříve. V poslední době často přijde a plácne mě, bouchne mě, ale směje se u toho, připadá mi to jako výzva ke kočkování, moc rád se kočkuje, ale už mi to i vadí, říkám mu že se to nedělá, člověk to nečeká. nepomáhá to.Nebo přijde a škrábne mě, že by zkoušel co se bude dít, ale nedá si to vysvětlit.
hrozně mu trvá než se něco naučí. Máte někdo podobnou zkušenost. jsou tu hodně rodiče se staršími dětmi jak jsem četla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
499
9.4.15 13:12

No, mi to moc jako Adhd neprijde, spis bych to hadala na ten autismus. Ten ma hodne spekter, muze to byt projev nektereho z nich, mozna pocatecni. Ale tezko rict, nejsme lekar. Deti s adhd jsou vetsinou chytre a dokazou delat jednu vec s plnym soustredenim. Tak jsem se docetla v textech o teto poruse… Ale na vasem miste bych se snazila doatat se k nejakemu odbornikovi a nechat udelat prcka testy na ten autismus. Bud vam jej potvrdi a zacne se to vcas resit nebo vyvrati a vy budete vice v klidu;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
71
28.3.22 21:25

Ahoj holky, mohla bych Vas poprosit o zkušenosti, jak u vás probíhal vývoj u batolete, případně co zabralo? Máme 19m chlapečka, je to neuvěřitelné živé zvire :) doma je neustále v pohybu, od rána do večera někam běhá, nevydrží sedět, nevydrží sj hrát (výjimečně si čteme knížky na chvilku, stavíme kostky minutu, montujeme minutu, ale jen s mojí asistenci, sám si vůbec nehraje, hračky ho nezajímají.. Se vším maximálně hází). U jídla vstává v zidlicce, nejraději je venku, kde ale jen někam běhá, nebo něco hází, neumí a nechce chodit za ruku, jak není po jeho hned se vzteka… Rodina nás upozorňuje na tom, že to není normální ta jeho divokost a my samozřejmě vahame zda nemají tak trochu pravdu… Doma všechno kramari, stále potřebuje asistenci, je jen v pohybu, nemam čas na nic… Nemohly byste mi prosím napsat, jak byly vaše děti jako batole? Dostaly jste nějaké doporučení jak na něj? Případně nějaké doplňky? U nás jsou klapky na očích, nevnímá, neposlouchá (ale rozumí velice dobře…) vysvětlování nepomáhá a k fyzickým trestu se nechci přibližovat, ale někdy to jinak fakt asi nepůjde :( nic ho nezastaví… navíc bere jen lidi, které zná, ji ak je neuvěřitelně bazkivy, na cizí lidi nereaguje, stydí se, nechce s nimi nic mít… Dlouho trvá než si k nim najde cestu. Jak jej někdo omezí, treb ostatní děti a přiblíží se, začne plakat… Děkuji :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin