Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Diagnóza dítěte - jak se s ní smířit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.11.25 09:47
Nemám žádnou zkušenost ( naštěstí, promiň 😮💨), ale držím palce, aby ste to doma zvládli. Je to přesně to, čeho se každá matka bojí nejvíce, že v těhotenství je dítě zcela zdravé a potom, během života " BUM" a změní se vám život. Hlavně o tom mluvte a nechte si pomoct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.25 10:28
Vlastní zkušenost nemám, ale z blízkého okolí ano. A co vím, tak hodně pomohla skupina rodičů, kteří mají stejnou zkušenost. Zkuste pohledat, dát se do kontaktu s někým, kdo si tím taky prochází nebo prošel.
Držím palce, ať je to pro vás co nejjednodušší! Držte se. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.25 10:28
@Paní Kudrnatá píše: Více
Ano, to je velmi dobrá rada! 
Plus na maximum využívat pomoc odborníků a různých organizací. A snažit se radovat ze sebemenšího úspěchu, pokroku. Nesrovnávat dítko se zdravými dětmi, brát ho jako neopakovatelný originál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.25 11:44
Doporucuji podcast Needo Talks, tam se o tom smireni/nesmireni mluvi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.11.25 13:25
@Andělka55 přesně tak, celé těhotenství bylo v pořádku, dokonce jsem podstupovala i plodovku a pak ve 35týdnu komplikace a dopadlo to jak dopadlo..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.11.25 13:29
@lucad77 to nesrovnávat je hrozně těžký 
malýho miluju, jsem moc vděčná, že to zvládnul a je mezi námi, ale občas mi to je líto, když vidím podobně starý děti jak už lezou, běhají atd. Ale člověk se musí radovat aspoň z malinkatých pokroků
Pro mě je asi nejhorší ta nevědomost toho, co bude a taky ta reakce okolí, věčně se mě někdo ptá, proč pořád jezdí v kočárku, proč už neťapká atd. Člověk to nechce všem vyprávět
- Citovat
- Upravit
6.11.25 14:24
@Anonymní píše: Více
Nemůžu radit, jen chci reagovat na to vyptavání. To je strašný nešvar a hrozná neomalenost, jak se lidi vyptavaji na kdeco soukromého. Nesnáším to. A pak domněnky, které si vytvářejí, to je ze stejného ranku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.25 14:25
Vám s malým přeji hodně sil a ať se podaří co nejvíc to zvládnout a léčit
Příspěvek upraven 06.11.25 v 17:46
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.25 17:12
Ahoj, zatím úplně jsem se nesmířila myslím. Ale je to mnohem lepší než v prvních měsících, to jsem měla opravdu deprese.
U nás je to čerstvé půl roku a něco jsme tušili už tak rok..zatím nejvíc pomohlo když vidím, že dělá pokroky.
A nejhorší je když ostatní jeho diagnózu zlehčují, jakože z toho vyroste, jen je opožděnej. A veškerý jeho pokrok komentují - my to říkali, že bude normální. Přitom já s ním už půl roku každý den makám na tom, aby jsme se posouvali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.11.25 17:14
@Kr202248 úplně vám rozumím, u nás to taky všichni zlehčují, občas si připadám jak kdyby si mysleli, že si to vymýšlím
- Citovat
- Upravit
6.11.25 19:10
@Anonymní píše: Více
Moc mě to mrzí.
U nás je to také tak. Mateřství alespoň pro mě dostalo úplně nový rozměr, kdo to nezažil, tak si to podle mě neumí představit. Pořád mě užírá myšlenka jak to všechno bude v budoucnu. Přijde mi že za sebou táhnu nějaký velký batoh starostí a ten už nikdy nesundám. Většina problémů má řešení, tohle je prostě úplně neco jiného a hlavně na celý život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.11.25 19:24
@Kr202248 už jsem popravdě ze všeho unavená, neřeším nic jiného než lékaře, to abych se synem odcvičila vše co musím, do toho mám v sobě neustálý strach, aby neměl záchvat
A nejvíce mě děsí to, co bude, vím, že člověk nad tím nemůže přemýšlet, ale to prostě nejde
Hlavně, syn je moje první dítě a hrozně bych si přála mít do budoucna ještě jedno 
- Citovat
- Upravit
6.11.25 19:42
@Anonymní píše: Víceúplně chápu, mám to stejně.
Jsem taky vyčerpaná a unavená. A přála bych si vrátit čas kdy jsme ještě nevěděli, že budeme mít takové starosti. Byl to úplně jiný život.
My už druhé dítě máme, diagnózu staršího jsme zjistili až ve druhém těhotenství. A i když je to strašně náročné, druhý je ještě miminko, tak sem moc ráda že jsou dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Zdravím, zajímalo by mě, kdo má handicapované dítě, jak jste se s tím smířili? Syn má westův syndrom a DMO, je mu 15 měsíců, ale je na cca 7měsících. A dost špatně to nesu, mrzí mě to.