Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Tereza13085 no ve specální školce bohužel je téměř jistota, že tam denně i několikrát nějaké dítě brečí, některé dokonce i hodně ječí. Velmi bych doporučila naučit dcerku nosit sluchátka, mohlo by to odstínit hodně hluku a usnadnit jí adaptaci. Jak vidíš z metříku, také mám doma dcerku, která není zcela v pořádku.
A i já chodím do práce, ovšem udělala jsem si kurz na pozici AP a pracuji na poloviční úvazek( po dvanácté hodině vyzvedávám dcerku ze školy) s dětmi, které mají problémy - jiné než dcerka, ale nastupovala jsem jako AP pro dítě s těžkou poruchou chování, hyperkinetickou poruchou a MR na úrovni LMR-STMR. Takže taky žádná legrace, ale vypadnu mezi lidi.
Po pravdě, začínám být z dojíždění a věčného řešení hrozně unavená a zvažuji, zda v práci budu pokračovat. Dcerku mám mentálně na úrovni mezi 2,5 - 5 roky ( letos jí bude 12), celodenně na plenách a blíží se nám nástup menstruace. Budu si ji v tu dobu nechávat doma - opravdu nechci, aby přebalování muselo být řešeno ve škole asistenty, takže i pro zaměstnavatele to bude složité.
Počítala jsem s tím od začátku, že můj pracovní cyklus bude jednou končit, a začínám si čím dál více uvědomovat, že se to blíží mílovými kroky.
Tobě moc držím palce a promysli si co a jak.
@nonina kladu si otázku, jestli je vůbec možné v takové dítě nějak naučit na záchod. Tohohle se děsím, že dceři bude 10 a já ji budu stále přebalovat
@Tereza13085 píše:
@nonina to máte strašně těžké, cítím s vámi.
Ale to není potřeba, dcekru miluju, a vím moc dobře, že to zvládneme, stejně jako doteď. když to obrátím v žert, tak po tom, kdy se nám přdloni přidala epilepsie, tak už se snad nic horšího stát nemá, takže my si to už tak nějak zažili. A taky v tom nejsem sama, máme úžasňáka tátu a manžela. Člověk musí vzít život takový jaký je. A já otočila svůj pracovní život, když jsem odešla z předchozího dlouholetého zaměstnání a šla pracovat do školy. Jenom teď už opravdu jsem já na kraji sil, a tak vnímám i to, že nastupuje u dcerky puberta, jako něco co přichází v pravý čas.
Zase jsem k vůli dcerce potkali spoustu nádherných a úžasných lidí, které bychom nepotkali, pokud by se u nás nedělo to co se děje.
Nikdy se nevzdat, to je to, co je důležité. Naše děti nejsou jako jiné, ale jsou naše a máme je rádi/y takové jaké jsou a je zcela jedno, jakou mají či nemají diagnozu.
Bude tak, jak si to uděláme. ![]()
Klobouk dolů před vámi všemi a hodně štěstí do budoucna.
narovinu, nedala bych to.
@Tereza13085 píše:
@nonina kladu si otázku, jestli je vůbec možné v takové dítě nějak naučit na záchod. Tohohle se děsím, že dceři bude 10 a já ji budu stále přebalovat
Moc záleží na míře MR - naše dcerka na záchod sedne, i na něm vykoná potřebu, ale musíme ji tam dovézt, musíme ji posadit, musíme ji odměňovat.
Jenomže to není o tom, že by si spojila, že záchod je o vykonání potřeby, ajk jsem psala, je celodenně na plenách a když bych ji nepřebalovala, či nedovedla na záchod, tak bude v té jedné pleně celý den - nekecám. Jsem moc ráda, že máme za sebou období, kdy pojídala vlastní exkrementy. Teď se při vyprázdnění akorát změní „na malířku“, pokud na to nepřijdu včas - když si třeba „hraje“ v pokojíčku.
Neříkám, že je naše cesta lehká, ale není k nežití, naopak, každý den, kdy se povede většina věcí, je super a raodstný. Naše dcerka je úžasná usměvavá holčička, teda v drtivé části svého života. Umí i šílené věci, ale víme, že to je její druh „volání o pomoc“. To pak jsme vyčerpaní a doufáme, že záchvat odezní a bude zase klidná, ale ne proto, že bychom řešili oolí, ale chceme, aby byla prostě spokojená a šťastná.
@Tereza13085 napadlo mne, pokud máš dcerku v nízkém věku ( do 7 let), zkus nakontaktovat Rannou péči, mohly by ti pomoci s nácvikem WC a také by Ti rozhovor s někým zvenčí mohl pomoci s rozhodnutím pracovat či ne. Na rovinu, já byla vděčná za rok volna po mateřksé a nástupu dcery do školky, vyřídila jsem si neplacené volno, na zdravotní pojišťovně nahlásila péči o dítě do 4 let a dcerku jsem vozila do školky na ty povolené 4 hodinky. Za jedno jsem pokryla ten první rok, kdy si dítě zvyká a bývá i častěji nemocné, za druhé jsem si po předchozích letech mateřksé s dcerou opravdu potřebovala odpočinout a třeba dodělat doma spoustu restů.
@Tereza13085 píše:
@nonina máte příspěvek na péči?
Samozřejmě že máme. Pohybuji se v problematice již 9 let, takže ano.
Tak to jste na tom lip než já, syn má AS a asi před rokem při záchvatu zničil cely byt a mě pobodal nožem. ![]()
@halineckaa preboha, to je strašné
kolik je synovi? Podarilo sa ti/vám dostať synovo správanie pod kontrolu?
@halineckaa tak to asi nebyl první záchvat
To chce léky nebo je změnit ![]()
@halineckaa to je opravdu hrozne. Jsem asistentka pedagoga. Co má syn přesně za diagnózu a kolik mu je let, prosím?