Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Poraďte, jak mám naučit 18 měs. prcka spát ve své postýlce? Prostě jsme si ji takto dříve navykli uspávat a už od nás prostě ta potvůrka nechce. Když ji přenesu spící do postýlky, stejně se mi v noci vzbudí, už si bere svojí uspávací plínku a kňourá. Když to nevydržím (hlavně kvůli sousedům
), přenesu ji OPĚT k nám a ona hned spí, jako to dřevo
. Jak teda na to??? Já jsem ráno jako spráskanej pes - to se pořád točí, kope kolem sebe, odkopává si peřinu… Přítel si chodí automaticky lehat směr obývák, aby byl čilý do práce
. Je to něco. Dřív mi to nevadilo, ale jak holka roste - je to už k zamyšlení ![]()
@sisi 1111 oddělat bočnici, koupit vlastní postel a nalepit ji na vaši ![]()
@dani24687 píše:
@sisi 1111 oddělat bočnici, koupit vlastní postel a nalepit ji na vaši
zrovna jsem to chtěla napsat.. dcera už má velkou postel a ma ji přiraženou k naši.. když vleze mezi nás.. ja vlezu do její postele a spíme.. ideální to asi není.. ale po delší době jsem všichni relativně vyspaní.
@sisi 1111 @dani24687
Taky bych to tak udělala - koupit postel pro malou a dát jí do těsné blízkosti naší. A jakmile si holčička navykne spat v ní, pak tam dát zábranu proti spadnutí a začít postel odsouvat od naší.. V klidu, bez nervů a zbytečného place ![]()
Já už nad tímhle přemýšlela mnohokrát, ale u nás je problém malý prostor v ložnici
. Máme rozestavěný barák, tam bude mít už svůj pokojík, ale do té doby se snad zblázním… ![]()
U nas starsi syn spal od mimina s nama postylku primo nesnasel
Od tri let pak sam zacal chodit spat do sve postele. Mladsi zase do roku jen ve sve postylce ted ma skoro tri a spi s nama. Myslim ze prckove sami poznaji ten spravny cas… takze to chce poradnou davku trpelivosti ![]()
Dcera, nyní 9 let, s náma spala do tří a půl, pak jí manžel(stolař) udělal nádhernou postel s nebesama, tu jsme nechali u nás v ložnici na opačné straně, než byla naše manželská. Po půl roce proběhlo stěhování do pokojíčku. Syn má teď dva a půl, spí s náma celou noc v posteli, nám to nevadí, je mazlivý a my si to s manželem užíváme, i když nás taky omezuje. Teď čekáme třetí a syn se bude stěhovat zase na druhou stranu ložnice..tentokrát manžel vytvoří postel ve tvaru auťáku. Mluvíme s ním o tom s předstihem, že už je velký kluk a myslím, že to přijal v pohodě a do vlastního pelechu se těší. Pak zase nenásilně přesuneme do vlastního pokoje.Jsme zastánci toho, že pro dětskou psychiku je spaní s rodiči zdravé. Děti jsme chtěli a když vidím, jak ten čas letí a všchno to krásné noční mazlení bude za chvíli pryč, tak mě to až mrzí. Asi jsem ti moc nepomohla, ale toť můj názor. S dítětem mluvit hodně a často o tom, že bude spát jinde a pomalu a nenásilnou formou ho na to připravovat, ono to pak veme na vědomí a půjde to líp. Drž se ![]()
První dvě děti jsem nutila spát v jejich postýkách…nevyspali jsme se ale nikdo z nás. Třetí dítko - dcera - spala s námi v posteli do třech let, pak plynule přešla do vlastní postele a byla to pohoda. Ted máme čtvrté, aktuálně téměř 13iměsíční a toho jsem si už automaticky nastěhovala do postele, neumím si to už představit jinak. Vyhovuje nám to ![]()
Tak upřímně mě moc těší, že v tom nejsme sami
. Ale u nás je ještě další průšvih - že ona je tak nějak vnímavá, že když se zmíním, že půjde spinkat do postýlky, tak se hystericky rozbrečí, jakoby to mělo být za trest. Až je mi to líto ![]()
Ma to sve pro a proti, ale neni nic hezciho nez kdyz prcek rano vstane vlepi pusu a rekne"doble lano" '-) ![]()
Když byla menší a já potřebovala něco udělat, tak jsem ji občas dala do postýlky, ona si tam hrála a byl klid. Teď ji tam dám a řev ![]()
Taky má postel u mojí, lehneme si do velký, usne během pár minut, já jí pak šoupnu do její. Ráno zase přeleze ke mě, vleze si pod mojí deku a ještě spíme. Je to nejkrášnější část dne ![]()