Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Do roka dcera spala v postýlce většinou, pak začínala být u nás v posteli, mě to přišlo nádherný a nijak mě to neomezovalo. Teď budou dceři tři roky a v noci přijde téměř vždy a máme naučenýho taťku, že odchází a spí vedle. On to s náma nějak nezvládá, prý má málo místa, navíc nás teda taky budí, když začne chrápat, ale vůbec nám to nevadí s manželem, že spíme dost zatím odděleně. Není pro nás v tom žádný problém.
Od narození spala se mnou v posteli, občas se podařilo jí dát spát do postýlky, ale max po 3-4 hodinách putovala zpět do k nám.
Kolem 18M jsme jí vymalovali pokojík, koupili koberec a dali jí tam hračky a náležitě prezentovali, že je to její pokoj. No a ve 20M jsme jí koupili postel 140 X 200 cm (počítala jsem, že tam budu spát s ní) a nechali jí stát v pokojíku, aby si na ní zvykla. Zase jsme náležitě prezentovali novou postel. Pár dní tam stála, pak jsem jí povlíkla a zkusila jí tam dát spát odpoledne, kdy je zvyklá, že jsem u ní, ale když se probudí je tam sama. V pohodě. A večer mě normálně vyhodila ven (do tý doby jsem jí musela uspávat a být s ní dokud neusne). Takže ze dne na den začala usínat sama, ve své postýlce, ve svém pokoji a jako bonus spí celou noc. ![]()
Takhle s námi spala moje první dcera, polštáře jsem nelikvidovala a manžela taky ne
Pokusy o její přemístění do postýlky byly, ale podařilo se to až v jejích 4letech, kdy se narodila mladší sestra
Ta musela kvuli tomu už od narození být v pokojíčku, jinak by u nás zůstala pořád ![]()
Já mám 10ti týdenního chlapečka a usíná v naší posteli (tam mu to jde líp a rychleji, nemusíme za ním pořád chodit). když jdu spát já, tak ho dám do postýlky a tam vydrží i noční kojení. ale jak se začne rozednívat, tak už se mu tam nedaří usnout, furt se mele, takže zase putuje za mnou do velké postele a oba spíme jak dudci. a já jsem ráda, že mám miminko u sebe.. pusinku moji.. ![]()
Holky taky se přidávám do klubu. Malej s náma začal spát od třech měsíců. Nebavilo mě ho pořád přendavat, nehledě na to, že jsem u kojení vždycky usnula. Takhle to je pohodlnější. Spíš teď co začal lézt, mám strach, aby nespadnul. Jinak mi to nevadí.
Naše malá s námi spala v posteli snad od prvního dne…byla jsem pořád ospalá, takže jsem u kojení v sedě usínala, takže jsem začala kojit v leže, u toho jsem samozřejmě vždy usnula, takže Anička spala s náma až do rána. Před prvním kojením v noci spala ve své postýlce a v pohodě. Ale teď asi poslední měsíc se snažím tohle spaní s námi odbourat, četla jsem nějaké články o SIDS a tak mě to vyděsilo, že prostě jakmile malá nespí s monitorem dechu, tak nespím ani já. A asi je to dobře, tento týden jsme měli 2× za jednu noc poplach, malá spala tak tvrdě, že se zřejmě zapomněla nadechnout, nevzbudilo ji ani mé leknutí a to, jak jsem s ní pak zatřásla, takže díky bohu…a v postýlce usíná krásně, žádné velké problémy nebyly, vždycky ji kojím na ruce v sedě, jakmile se nají, tak ji ještě minutku chovám a dám do postýlky a hned zase spinká…sice nejsem tak dobře vyspaná jako předtím, ale strach je silnější…
Tak u nás malá spala sama v postýlce od prvního dne (pár dní u nás v ložnici, pak jsme postýlku přemístili do pokojíčku). V tom jsme si s manželem udělali jasno hned, když jsme viděli, že 5letá dcera jeho sestřenice s nimi spí stále v posteli. A důvod druhý: nevlezli bychom se, máme užší postel na míru kvůli dispozicím ložnice. A důvod třetí: chodím spát hodně pozdě a v posteli si ještě čtu, takže bych malou i rušila.