Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč bys přerušovala školu? Máš poslední rok a těhotná ještě nejsi. Snažit se přece můžete i tak ![]()
Tohle si nakonec budeš muset rozhodnout sama. Nevím, jaký typ školy studuješ, ale pokud jsi doposud nepřerušovala, tak ke klasickému přerušení škola uzná i přerušení po dobu rodičovské dovolené, tuším dva roky. Celkem lze tuším přerušit na 4 s tím, že během přerušení ovšem můžeš psát absolventskou práci, učit se apod.
Pokud cítíš, že dítě chceš a jsi na něj připravená, ekonomicky jste zajištění (toho bych se asi v 19 letech bála nejvíce), myslíte, že to zvládnete, popřípadě máte příbuzné, kteří pomohou a podpoří, tak bych asi volila dítě. Kupa žen zvládla kariéru / vzdělání i při dětech.
To je můj názor, jak jsem psala výše, rozseknout to nakonec musíte Vy / Ty. Ovšem pokud Ti chybí rok školy, a doposud jsi neměla se studiem problémy, není pro Tebe nějak náročné apod., tak myslím, že by ho šlo zvládnout i s malým dítětem. Pokud samozřejmě i Ty budeš zdravotně ok. Držím palce!
Dodělej školu, rok už tě nezabije, Přítel je sice skvělý, ale je to jen přítel, žádná jistota. Vždycky musíš vědět, že se o sebe a přípradné děti dokážeš postarat, krapet jednodušší je najít práci s vystudovanou střední než se základkou. Takže dodělej ten rok školy.
1. vyhledala bych dalšího lékaře a zeptala se ho na názor
2. zapátrala bych i v alternativních kruzích co s o mém stavu myslí
Pokud by se i další odborníci shodli, že opravdu bude s věkem možnost přirozeného otěhotnění rapidně klesat, začala bych se o mimčo snažit po novém roce - to bys pohodlně stihla odmaturovat ještě těhotná.
A jak píše @arinecka - ve finále můžeš dokončit ročník, studovat, co se dá, třeba si i zapsat nějaké předměty navíc, a u toho se snažit na miminko. Pokud tedy početí nevyžaduje nějaké lékařské zákroky a samo o sobě není náročné na čas, zdraví a energii. Pak - za sebe - bych asi školu přerušila. Klasické přerušení je myslím na 2 roky (zeptej se na studijním), kdyby se mimi nezadařilo, školu lze dodělat… A i během toho přerušení se můžeš připravovat ke státnicím apod.
@PenelopaW píše:
A jak píše @arinecka - ve finále můžeš dokončit ročník, studovat, co se dá, třeba si i zapsat nějaké předměty navíc, a u toho se snažit na miminko. Pokud tedy početí nevyžaduje nějaké lékařské zákroky a samo o sobě není náročné na čas, zdraví a energii. Pak - za sebe - bych asi školu přerušila. Klasické přerušení je myslím na 2 roky (zeptej se na studijním), kdyby se mimi nezadařilo, školu lze dodělat… A i během toho přerušení se můžeš připravovat ke státnicím apod.
je jí 19, mluví o střední škole, ne o vejšce. Zatím má jen základní vzdělání.
@Šáruší
Plánujeme svatbu, je to chlap, který by se postaral opravdu vždy. Práci bych také měla i bez školy, jen mě to všechno tak děsí, že opravdu nevím.
@Šáruší Zrovna jsem se do diskuse vrátila, bo mi to začalo vrtat hlavou
. Z příspěvku mi to nevyplývá, teoreticky by mohla dělat Bc.?? No u SŠ bych rozhodně doporučila dostudovat, ale i zde bych zjistila možnosti přerušení, popřípadě individuálního studijního plánu. Kupa studentů, co třeba závodně sportuje apod., má upravený studijní plán, proč by to nešlo i ze zdravotních důvodů??
Bez školy budeš nic.
těhotenství trvá 9m takže i kdyby si nakrásno otěhotněla hned, tak ten rok snad už doděláš ne? do školy můžeš chodit i jako těhotná, zkoušku ti pak můžou posunout třeba po šestinedělí..( ale pokud máš problémy tak to asi nepůjde hned, takže chod do školy a přitom se snaž )
i kdyby se nakrásně podařilo, jsou individuální plány a školu můžeš dodělat i na rodičáku..
Školu dodelej, mezitím se můžeš snažit, pokud dr říká že nebude snadné otěhotnět, tak třeba neotehotnis hned, navíc jestli ti zbývá poslední rok tak to stihneš, max by si šla končit školu s pupkem no ![]()
Hele chceš dokončit střední. On to jde i s miminem, ale musíš fakt chtít.
Na tom mít dítě v 19. není nic špatného, ale pokud pak budeš ve 22 hledat práci se základkou, batoletem a bez praxe, tak to fakt nebude ono.
Jo pockej, ty to dite jeste necekas? Neblaznila bych. Pises, mame byt. Takze byt patri i tobe? To asi tezko, ne.
Pritel je sice ted skvely, ale nevis, co se stane a budes bez vzdelani, bez bydleni a co budes delat?
Ahoj dámy, mám dotaz, nebo spíš bych potřebovala slyšet názor někoho nestranného.
Bude mi 20 let, studuji, kvůli zdravotním problémům mi chybí ještě rok.
Vždy jsem si přála jediné - šťastnou a zdravou rodinu. Bohužel zdravotní stav mi toto přání rychle ničí, doktorka mi vlastně řekla, že mám minimální šanci přirozeně otěhotnět a časem už vlastně šance nejspíš ani nebude. Hodně mě to děsí, protože opravdu chci mít děti.
Mám o 10 let staršího přítele, máme koupený byt a celkově a finance bychom nouzi neměli.
Má stálou práci, a já brigády, takže našetřeno máme. On je úžasný chlap, děti se mnou chce a celkově jsme skvělý pár.
Teď mě ale děsí ten zdravotní stav, a nejradši bych v mžiku přerušila školu a snažila se o mimčo (Opravdu se o děti starat umím, v tom žádný problém není). Jde mi o to, abych nelitovala, že jsem tu školu nedodělala a na druhou stranu, abych nelitovala, že jsem ji sice dodělala, ale najednou mi nepůjde otěhotnět.
Prosím, jaký na to máte názor? Jsem vcelku bezradná, děkuji moc.