Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.
Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená. ![]()
@DenčaČerná píše:
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená.
I dospělý člověk má nárok na doprovod blízké osoby. Pravděpodobně to nebude zadarmo, ale právo na to máte.
@DenčaČerná píše:
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená.
Jako že by s tebou maminka byla hospitalizována na pokoji, jako se to dělá s nezletilými dětmi?
O tom silně pochybuji, že by to některá nemocnice jen tak umožnila
… Leda samozřejmě jako nějaký placený nadstandard, po domluvě proč by ne … ale to se musíš informovat v té konkrétní nemocnici, jaké mají podmínky a možnosti. A především, měla jsi to řešit mnohem dřív, ne večer před nástupem
.
Doprovod do nemocnice, pravidelné návštěvy, doprovod z nemocnice, proč ne? Ale víc rozhodně ne. A ničeho se nebojte, sestřičky jsou většinou úžasné bytosti.
@DenčaČerná píše:
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená.
@DenčaČerná píše:
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená.
Ne, vubec mi to neprijde ani hloupe ani divne, mit tam s sebou doprovod. Je to normalni, ze i dospely chce mit oporu. Rodice, partnera… v seniorskem veku naopak treba potomka. Pokud to jde, klidne mamku vezmi.
Není to hloupé, ale asi ji tam s tebou nenechají nebo nevím, jaké jsou možnosti. V 18. letech ještě člověk ne vždy všechno zvládá, i když je právně dospělý.
Osobně velmi špatně snáším nemocniční prostředí. Jako dospělá jsem byla hospitalizovaná jednou a hodně mi pomohlo, že mi setry poslaly holku podobně starou a po operaci mě daly na pokoj taky s někým věkově podobným. Po příjmu jsem totiž byla na pokoji se starou paní v těžkém stavu, která pořád naříkala a to bylo psycho. Naštěstí to viděly, že jsem vyklepaná a poslaly mi tu ukecanou kočku. Hodně mi to pomohlo.
Možná zkus o něco takového požádat, aby tě ubytovali s někým věkově přiměřeným.
Není to hloupé. Doprovodit tě může, ale nevím jestli ji pustí i na oddělení. To spíš ne. Až v návštěvních hodinách.
Není to hloupé, osoba blízká, může sedět 24/7 na židli u postele.
@debra.morgan píše:
Není to hloupé, osoba blízká, může sedět 24/7 na židli u postele.
Jo, z toho budou další na tom pokoji celí na větvi. Ale to právo teoreticky má, morálně. V zákoně to podle mě není. Já bych pátrala po nadstandartu.
Příspěvek upraven 14.03.23 v 14:18
@DenčaČerná píše:
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená.
Zeptej se přímo na oddělení. Už nejsi dítě, kolikrát vyhazují nepochopitelně i mámy od malých dětí (aspoň jsem to zahlédla někde v Černých ovcích). Máma musí nejspíš do práce, tak tam a tebou bude třeba jen celé odpoledne
S ohledem i na to oddělení a na dalších pacientech v místnosti. Možná budeš taky chtít po zákroku odpočívat a mámu sama vyženeš ![]()
@Russet píše:
Zeptej se přímo na oddělení. Už nejsi dítě, kolikrát vyhazují nepochopitelně i mámy od malých dětí (aspoň jsem to zahlédla někde v Černých ovcích). Máma musí nejspíš do práce, tak tam a tebou bude třeba jen celé odpoledneS ohledem i na to oddělení a na dalších pacientech v místnosti. Možná budeš taky chtít po zákroku odpočívat a mámu sama vyženeš
No hlavně si myslím, že to měla zjišťovat dřív. ![]()
Já jsem byla v nemocnici nedávno, pokoj malinký, sotva se tam vešly tři postele, fakt si nedovedu představit, že by tam ještě někdo bivakoval na židli. Po operaci chce člověk hlavně mít klid a spát a ne poslouchat celý den něčí soukromé hovory. Něco jiného je to u dětí, zvlášť pod deset let.
@lucad77 píše:
No hlavně si myslím, že to měla zjišťovat dřív.Já jsem byla v nemocnici nedávno, pokoj malinký, sotva se tam vešly tři postele, fakt si nedovedu představit, že by tam ještě nikdo bivakoval na židli. Po operaci chce člověk hlavně mít klid a spát a ne poslouchat celý den něčí soukromé hovory. Něco jiného je to u dětí, zvlášť pod deset let.
Já naposledy v porodnici a běžné návštěvy na pokoji zakázány. Byla na to určena místnost. Po dohodě mohl tatínek na pokoj, ale jen když souhlasila i druhá maminka. Ale na chvilku.
@DenčaČerná píše:
Dobrý den,
měla bych menší dotaz. V listopadu mi bylo 18. Zítra bych měla nastoupit do nemocnice na operaci. Otázka tedy zní jestli by bylo hloupé mít matku jako doprovod. Jelikož trpím několika psychickými onemocními a opravdu hodně mě to strestuje. Prosím neberte to jako že jsem mamánek nebo tak.Obvykle si už vše zařizuji sama ale teď je to opravdu těžké a já bych potřebovala mít u sebe nějakou oporu. Na druhou stranu mi to přijde divné. Jsem z toho zmatená.
To bude ambulantni zakrok? Pak je to bezne. Pri hospitalizaci by ses asi neptala. ![]()
Takhle na poslední vteřinu už to nebude jednoduchý, nemusí jít ani tak o to, jestli na to máš nebo nemáš nárok, jako spíš o prostory.
Kdybys to řešila hned jak ses o zákroku dozvěděla, zajistila si nadstandard, případně, pokud máš psychické problémy, ti mohl něco napsat i tvůj psychiatr (doporučení doprovodu stran tvého psych. zdraví), šlo by určitě víc, než když tam ráno nakráčíš, že se bojíš, chceš tam mamku a hotovson.
Pokoje bývají malé, často naplněné, kam bys tam další osobu chtěla nahonem nacpat, i kdyby s tím nakrásně nikdo neměl problém?
Právní nárok na to není, zbavená způsobilosti nejspíš nejsi, těžce zdravotně postižená taky ne, obávám se, že se v nemocnici s pochopením nesetkáš ![]()
Ja byla na operaci srdce ve 20-ti letech a mela jsem s sebou mamku. Akorat teda trochu vtipny fakt, ze jsem byla na detskem oddeleni ( detska vada, o ktere jsme vedeli od narozeni, tak to resili detsti lekari jeste ) a tam je to trochu lepsi v tomto, u detskych pacientu se s doprovodem vyslovene pocita. Ja ji tam teda mela hlavne proto, ze jsme zili v Brne a operace byla v Praze, takze i kvuli tomu mit tam nekoho „po ruce“, pak v den operace odjela zase domu, protoze jsem lezela po „jipkach“ a pod. A stejne jsem slysela, jak si sestry predávaly hlášení a rikaly-pacientka, silne fixovana na matku
takze co si bude nekdo rikat, to neres. Jsem sama sestra a kdyby to bylo na mne, tak to pacientovi, ktery to potřebuje, umoznim. A vse je o lidech. Ona zas tak moc mamimka u postele nepřekáží, to mi verte.