Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj tak takovej problém máme taky,přes den ho sice nemá ale na spaní ho vyžaduje a bez něj neusne,hlavně je to pořádnej vztekloun,takže bude boj ho to odnaučit,asi nám ho odnesou čerti
tak uvidíme jak to dopadne
![]()
Muj Lukynek se odnaucil na dudlik kdyz mu byl rok a pul.Neusl bez nej,nesel bez nej ven,kdyz papal musel ho mit v rucicce…Hruza..Jedno rano jsme si hrali a dala jsem si na ruku manaska (tučňák) a nejak pri hrani jsem skovala dudlik a rekla ze ho tucnacek spapal..Od te doby dudlik nema..Vecer chvili plakal,tak jsem mu dala do postylky tucnaka a hezky spinkal.Potom jen par dni chodil s tucnackem a vsem vykladal ze mu spapal dudlik.Od te doby kdyz tucnaka vidi tak si na nej vzpomene ![]()
U nás teď řešíme moučnivku a tak jsme mysleli,že když te starší řeknem,že na dudlíku jsou bacily tak přestane te maličke dudlíka brát,prohlídla dudlík prohlasila ,že bacily nejsou a opět ho znárodnila a zmizela v pokojíčku
Ahoj, třeba mi poradíte. Malou jsme odnaučili dudlík už v roce a půl, tedy asi před půl rokem, aby ho nebrala miminku až se narodí, ale teď mě dohání k šílenství, protože jí ty dudlíky prostě nevymluvím. Neustále dává pozor, jestli miminko dudlík dudlá, nebo ne, hned jak mu vypadne, nebo ho vyplivne, už ho má v puse. Občas se stane, že jich má i pět a jeden v puse, prostě děs, ven naštěstí jde bez něj, ale doma si ho nenechá vzít pod žádnou záminkou, když už se to povede, tak hned okouní u miminka, kde má dudlík. Co se s tím dá dělat?
malá měla dudlík jak přísavku,zkoušeli jsme po dobrém i po zlém,a ona nic,pořád ho chtěla a ty scény nemluvím,ještě ve dvou letech chodila s dudlíkem,ale měli jsme štěstí v neštěstí..nebo jak to nazvat..malá dostala angínu s afty a moc zlou,byla na antibiotikách a musela jsem jí pusu mazat fialovou vodičkou,a všem říkala,že má bešky,jako bacily,a samozřejmě dudlík sfialověl,to se jí přestal líbit,tak ho začla vyndávat a jen ho držela v ručičce,potom jak měla moc horečky tak ho dávala pod polštář,až tam nebyl…mami vzala…ani si toho 14dní nevšimla a po nemoci se začla na něj ptát a to už jsem vysvětlila,že je velká holčička a dudlík byl nemocný a odešel,aby se uzdravil,časem,že se vrátí,sice trošku pofňukávala,ale dalo se to vydržet a máme klid.přeji maminkám hodně štěstí
Kluka jsem odnaučila dudlík těsně po 2.narozkách. Narodila se mi mimča a jak je viděl, tak chtěl dudlík nonstop i přes den ![]()
Takže jsem mu ho prostě jedno dopoledne nedala se slovy, že je velikej kluk a dudlík už není, velký kluci dulíky nemají. Samozřejmě hrozně moc řval, ale kupodivu to pak pochopil. Celkem mi pomohlo, že už byl ve fázi, kdy už tu větičku prostě trošku pochopit dokázal. Řval vlastně jen ten jeden den, druhý den mi jen už zopakoval, že Didi není
měl trochu vymytej mozeček chudáček ![]()
Zdravím děvčata, tak jsme se dostali do stavu, kdy už dudlíka musíme taky řešit. Malé budou za týden 2 roky a dudlíka má jak na spaní, tak i přes den, když jsme doma. Venku ji zajímá okolní ruch, takže to nepotřebuje, ale doma pořád chodí, vzteká se a brečí, že chce dudu. Snažím se ji zabavit a rozptýlit, abych to její škemrání zamluvila, ale nedaří se. Možná je teď toho na ni hodně, protože se učíme i chodit na nočník. Zatím bez úspěchu. Ona je hrozně tvrdohlavá, když není po jejím stropí scénu a je úplně jedno, kde zrovna jsme ![]()
Ahojky holky, obnovuju diskusi, abych nezakládala novou. Chci se vás zeptat, jestli byste odnaučovaly od dudlíka 4 měsíční miminko? Malá hodně plakala už od narození a bylo to jediné, co ji dokázalo zklidnit, v podstatě i teď má velký účinek, ale poslední noci se mi začíná budit hrozně často, několikrát za noc ji ho tam musém dát, začne řvát. Dnes v noci už jsem vstávala celou noc co 5-10 minut a dávala jí ho. Dříve ji vypadnul a spala klidně dál až do dalšího krmení. Začala to tědy dělat asi před 3 týdny, a všimla jsem si, že od toho období se jí začal prořezávat zoubek. Nevím, co dělat, zda ji odnaučit takto brzy, přecejenom se pořád buzí, nebo prostě vydržet, časem si ho tam dá i sama.
Teď by to byl asi pro ni drasťák, co?
Díky za rady.
Ahoj,
čtyřměsíční miminko má silný sací reflex, tak si myslím, že je dobré mu dudlík podat, pokud ho to zklidní. My máme rok a půl starého syna, ten má dudu jen na spaní, ale myslím, že už je na čase ho odvykat. Kdesi jsem četla, že cumlání dudlíku prohlubuje orální závislost, která se může v dospělsti projevit v podobě např. kuřáctví, ale myslím si, že je to nesmysl
.
@erlenka píše:
Ahoj,čtyřměsíční miminko má silný sací reflex, tak si myslím, že je dobré mu dudlík podat, pokud ho to zklidní. My máme rok a půl starého syna, ten má dudu jen na spaní, ale myslím, že už je na čase ho odvykat. Kdesi jsem četla, že cumlání dudlíku prohlubuje orální závislost, která se může v dospělsti projevit v podobě např. kuřáctví, ale myslím si, že je to nesmysl![]()
.
Zdravím, sací reflex mizí mezi druhým a šestým rokem života. Pokud je dítě hodně na dudlík fixované, má nárok uspokojovat tuto potřebu právě až do šesti let.. Což je dost extrém podle mě, ale brát dudlík násilně do tří let mi přijde zbytečné. Když se jde s dítětem domluvit, je to lepší pro obě strany. U nás dcera dudlík vyhodila sama s tím, že je špinavý, před tím pokus o oddudlíkování skončil hysterickými scénami, prostě to nešlo. Hodně pomohlo zavedení rituálu Posílám ti křečka na zádech, to ji uspávalo pak místo dudlíku.
Holky díky, já jsem jí ho nechala, už se ty 2 noci takové neopakovaly, jako podávám dudu, třeba 5 x za noc, ale každou minutu ne. Asi zoubkama to bylo, chudinka.
Ahojky Brusinko,
Já odnaučila svého syna tak že sem mu řekla že dudlíka dám nějakému miminku a on mi řekl dáme miminko a pak si o nej řekl asi ještě dvakrát a pak to vzdal když sem mu to pořad opakovala.
Ahoj, co byste na mém místě dělaly vy? Syn se narodil o měsíc dřív a vůbec nechtěl (jakéhokoli) dudlíka. Hodně plakal a usínal do 5ti měsíců jen u prsu, jinak nedokázal usnout. Až v 6. měsíci si ho vzal. A bylo to hned jiné dítě. Spokojené, samo usínalo. Dudlík byl v tu dobu zázrak. Od roku jsem se snažila mu ho dávat jen na spaní. Zvykl si. Teď ve 22 měsících začíná období vzteku, pláče. Rozčílí ho cokoli (auto spadne, něco mu nejde nakreslit atd.) A pak si vzpomene na „dudu“ a začne plakat a běhat tam, kde je schovaný. Ještě jsem nepodlehla a opravdu mu ho přes den nedala. Ale zdá se mi, že to začíná být horší a horší. Nebo je to jen období?
Jednou si říkám, že mu ho ještě nechám, ale pak se začne vztekat a plakat, že chce „dudu“ a já se tak rozčílím, že si říkám, že ho hned sebereme. Opravdu nevím.
Nemáte v okolí nějakou kamarádku s mimčem, že byste šli důležitě dudlík „darovat“ miminku? A zdůraznit, že syn je už přece „veliký chlap“ a proto hned jak darujete dudlík, půjdete koupit autíčko, třeba
Pak schovat a už nikdy nedat a zabavovat něčím jiným, když hledá dudel a za pár dní na to zapomene. hlavně nevyměknout a nepovolit. Znám to, je to těžké, taky jsme to takto udělali a s úspěchem. Tak ať se zadaří. ![]()
To znám. Naše teta, co funguje spíš jako babi, tak pořád. Dej mu toho dudlíka, ať nepláče, nekřičí, nezlobí, nestrká si nic jiného do pusy
Je mu deset měsíců a přes den se mnou už ho vůbec nemá. Když hlídá „babi“, tak furt
a pochopitelně si maelj ihned všimne, že ho nemá (třeba u jídla) a pořád ho sleduje. Pak je řev. 
Jak by mohl, když má špunt.
To je pro mně ukázka toho, jak nechci, aby to dopadlo. Takže plánuju co nejdříve zlikvidovat i usínání s dudu. Přesně jak píšete, dokud si to mrně moc neuvědomuje! 
Navíc to vidím u sousedů, ti mají o půl roku staršího a ten chodí s dudlem na šňůře na krku. Přesně tomu se chci vyhnout. Ten jejich Románek ani nemluví!