Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Anonymní píše:
Císař se dohodnout dá, mám toho sebou a po prvním přirozeném porodu, který proběhl tak nějak normálně jsem si ho dohodla sama, ta bolest co jsem zažila pri první se s tou bolesti po císaři fakt nedá srovnat, císař byl bájo… Anonymně citlivé údaje jinak smazat prosím
Která porodnice prosím? Díky
@Mišičta po vaginálním porodu jsem 3 měsíce nemohla sedět, pořádně chodit, potřebovala jsem pomoc i doma. Bylo mi špatně, ztráta kolem litru krve, mimino jsem nemohla mít u sebe skoro celou dobu v porodnici, protože mělo kvůli modřině žloutenku, takže skoro celou dobu bylo na světle… Dodnes mám problémy se stolicí - první rok jsem měla inkontinenci stolice, neudržím větry… Podle gynekologa pomůže už jen plastika. Takže to je odvrácená strana vaginálního porodu.
Po sekci jsem během týdne byla v pohodě a domů jsem jela v takovém stavu, kdy jsem nepotřebovala pomoc, postala jsem se o mimino, batole a domácnost.
Mně hodně pomohla psychika - počítala jsem s tím, že to bude bolet a věděla jsem, jak to bude probíhat.
Anonymní 8:39
@Anonymní píše:
@Tichošlápek bohužel nemohu říci, nebylo to samozřejmě zadarmo
Ovsem tim zadarmo. nemyskim penize…museka jsem prohlasit, ze jsem labilni skrz prvni porod a ze mam fobii,takze.mi do. oaoiru defacto napsali, ze jsem magor
Ty kráso vidím že to je fakt horor. Lituji ženy které tak moc trpěli u porodu. hodně zdravička přeji anonymce co psala o ruptuře 2 a 3
@Anonymní píše:
Tak myslíte, že by mi doporučení od psychologa pomohlo? Někde jsem cetla, ze na to v některých nemocnicích neberou ohledy..
Což si myslím, že by doktoři měli brát ohledy na budoucí maminy, aby se citili dobře a byly v psychické pohodě..:-)
Císaře se samozřejmě také bojím, ale ne tolik..
Pred půl rokem jsem prodelala akutní operaci žlučníku, kdy to nešlo ani laporoskopicky, takže mi museli udělat klasický řez..no bolesti byly pořádné, nemohla jsem se dva týdny pořádně zvednout z postele, ale manžel mi se vším ochotně pomohl a byl mi oporou..
Když se na to podívám zpetne, tak bolesti po operaci byli v porovnání s porodem úplně v pohodě..a to je u mě co říct
akorát po císaři člověka ženou z postele a je i dobré, aby se hýbal-samozřejmě ne do padnutí, ale pomalinku a je tam to dítko, o které je potřeba se postarat plnohodnotně.
@Mišičta po vaginálním porodu jsem 5 let a problémy z něj mám pořád. Co se dělo rok po něm tu vypisovat nebudu, protože bych zacházela do nechutných detailů. O jizvě po sekci už ani nevím a to je po ní 2 roky. 6 měsíců po sekci jsem byla na lyžovačce a v pohodě. U prvního dítěte bych to nedala ani po roce.
Chce to nebagatelizovat. On i vaginální porod, když se to zvrtne, s sebou může nést dost komplikací.
Jinak u mě v okolí jsem rarita, ostatní měly porody krásné. 90% mých příbuzných a kamarádek rodí rychle a bez problémů. Kamarádka by mohla rodit na kšeft - všechny 3 děti porodila do hodiny od příjezdu do porodnice a bez jakýchkoliv problémů. Doktor si z ní dělal prý legraci, že je učebnicový příklad.
Pokud to jde, jsem pro přirozený porod. Ale pokud má zakladatelka špatné zušenosti, tak proč to lámat přes koleno. A hlavně proč strašit, že sekcí to bude ještě horší, když to tak být vůbec nemusí.
Anonymní 8:39
Když to je asi individuální jako všechno, někdo je po císaři kaput déle, někdo kratší dobu.. stejně jako jsou dobré a špatné přirozené porody.
@Anonymní píše:
Ahojky holky,
potřebuju radu, třeba jste byla některá z Vás v podobné situaci.
Jsem ve 14tt (čekáme 3. mimi) a od prvního dne, kdy jsem objevila // na testu, tak se každý den stresuji a přemýšlím nad porodem.
Mám za sebou 2 těžké porody a zůstalo mi z posledního porodu trauma a řekla jsem, že už nikdy rodit nebudu. Nyní jsem, ale neplánovaně otěhotněla, tak strašně se bojím, že už jsem i přemýšlela nad ukončením těhotenství..nakonec jsem se rozhodla, že si mimco necháme a že to prostě musím zvládnout..ale jak jsem se přehoupla přes 12. týden, tak jsem v tom zase..je mi z toho zle, pri pomyšlení na porod se celá sviram..
Vím, že nejsem jediná na světě, kdo to to musel překonat, ale ja jsem na tom opravdu dost špatně
Napadnul me cisarsky rez, ale nevím, zda mi někde vyhověli, jen kvůli mému strachu a psychice..byla bych ochotná zakrok i zaplatit.
Poradite jak postupovat, nebo prostě jestli se to vůbec dá nějak zařídit?
Dpifam, že me neukamenujete :-/
Za román se omlouvám, ale musela jsem se z toho vypsat..
Dekuji všem za pochopení
Pokud se jedná už o 3. těhotenství, tak by se to asi s papírem od psychologa domluvit dalo, ale doufám, že si nemyslíš, že císař nebolí… ![]()
@hofka píše:
Když to je asi individuální jako všechno, někdo je po císaři kaput déle, někdo kratší dobu.. stejně jako jsou dobré a špatné přirozené porody.
Přesně… Mám za sebou dva, ten druhý rekonvalescence mnohem horší.
Někoho fiknou ráno a odpoledne si s mimčem v náručí sedne do tureckého sedu a jiný vstane až 3 den.
Já mám za sebou dva císaře, prvni akutní druhý plánovaný a zas taková bolest to u mě tedy nebyla a to že jsem teda ciťa
Určitě to s doktorem prober myslím že by ti měl vyhovět
..
Příspěvek upraven 06.12.17 v 21:28
Děkuju holky za podporu ![]()
Samozřejmě vím, ze po císař bude boletasi taky, ale nebojimna se taks jako tohoja porodu..pokud by se to dalo domluvit, tak by ze me ten stres opadnul a mohla bych si konečně tehu užívat naplno..
Takhle o tom pořád přemýšlím, večer nemůžu spat, stále to mam v hlavě..prijdu si jako blazen ![]()