Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, je mi 25, přítelovi 37, má již 16 ti letého syna..já strašně toužím po miminku, ale on zatím nechce. Můj bývalý přítel by se ke mě ihned vrátil a založil by se mnou rád rodinu a vzal si mne. I když současného přítele miluji, strašně se bojím, že se mi mimíska snad nedočkám, mám ohromné mateřské pudy..co by jste dělaly na mém místě? Rozum a miminko po kterém hrozně toužíte nebo láska s vidinou nijakou?
A proč jste se rozešli s tím, co si tě chce vzít?To mu nevadí, že chodíš s jiným a přesto by tě bral zpátky?No…já nevím, ale asi bych volila miminko…jelikož roky ti letí a mlátila by ses pak do hlavy, že jsi je strávila s někym, komu jsi víceméně ukradená…že on má syna…no a co?Vztah přece není jen o něm, ne?A kvůli penězům se miminka nevzdávej…(tipuju, že tvůj starší přítel je ve své věku již zajištěný a mimi nechce, jelikož si chce užívat,takových znám ze svého okolí a s povídání nešťastných kamarádek našeho věku víc)Když ti nevyjde ani jeden vztah, už navždy budete patřit k sobě ty a tvoje miminko…i bez chlapů..Můj názor, Hodně štěstí!!!!!!!!! ![]()
No já jsem asi jiná, ale já bych počkala … vlastně jsem to tak i sama udělala, byť se malej narodil před mými 25 narozeninami. Ale 25 let není ještě tak vysoký věk, aby se s miminkem nemohlo počkat. Vím co je to touha po něm, a ještě větší je po druhém, které je zatím taky v nedohlednu.
A přítel … buď miluješ jednoho, chceš s ním zůstat … nebo ho vlastně ani nechceš … to si musíš v hlavě srovnat sama … Mmch jak dlouhojste spolu??
Je ti 25? Tak to máš ještě spoustu času… A měla bys buď jít hned do miminka s tím, že pravděpodobně zůstaneš sama nebo jít od obou chlapů - protože ani jeden asi není pro tebe tak důležitý, abys nedumala o jiném.
Ale znovu říkám, máš celé moře času.
L.
Můj tehdy přítel taky nechtěl, páč už měl jedno dítě z prvního manželství a teď má doma takové nadělení
Pokud ho miluješ, tak mu dej čas, uvidíš, že se k mimču dopracujete, život bez lásky je přeci děsnej, ne?
Ahoj…ja byt Tebou, tak jeste pockam. Mam pomerne podobnou zkusenost…kdyz mi bylo pritelem pred par lety receno „jestli chces rodinu a deti, tak nema cenu, aby jsme spolu byli…protoze ja nic z toho nechci“…tak jsem nevedela co delat. Jenomze ja jsem takovy tvrdohlavy tele, ze kdyz si neco usmyslym, tak mne nic jinyho nezajima
Vydrzela jsem vsechny tyhle jeho komentare s tim, ze mi to „nevadi“.
Jenomze chlapi jsou stvoreni zvlastni…a meni nazory rychlej nez ponozky. Takze nakonec on byl ten prvni z nas dvou, kdo prisel, ze chce deti atd ![]()
Holky děkuju, miluju svého přítele a vím, že se mnou miminko chce, jen chce ještě počkat, až doplatí hypo..aby se mělo mimi dobře. Já mám jen strach, že to pak nepůjde a mimi bude až ve 30 nebo víc..i když to asi také není taková tragédie. Chtěla jsem znát váš názor a moc děkuji a doufám, že se brzy přidám ke snažilkám!
Pokud je ti 25 let tak mas jeste dost casu na to zalozit rodinu.
Na soucasneho pritele v zadnem pripade netlac-to nepomaha a nema to smysl.
Pokud mas byvaleho pritele s kterym ses rozesla a ten by s tebou rad rodinu zalozil-no nevim ale pokud se jednou s nekym rozejdu tak uz se k nemu nevracim-nedela to dobrotu.
A mit dite pozdeji neni opravdu zadna tragedie.Me bude za dva mesice 33 a ted se nam narodilo prvni.
Pokud přítele miluješ, tak ho neopouštěj. Pokud ti řekl, že mimi chce, ale trochu později, tak se netrap a určitě se dočkáš. Pokud by ti řekl, že už děti nechce, to by byla jiná, radila bych jinak (třeba jás i život bez dětí nedovedu představit). Je ti 25 a to není tak strašné, když ti bude táhnout na 30, tak si třeba sám přítel uvědomí, že máš nejvyšší čas
. A vracet se k bývalému jen kvůli mimi není dobrý nápad, bez lásky by to asi moc dlouho nevydrželo a ty bys pak litovala.
Nespěchala bych, jsi mladice, místo na mimčo se upni na něco jinýho, netlač na pilu, případně se vykašli na oba…
Ono je těžké podle pár řádků posoudit všechno......
Můj první manžel taky nechtěl děti. Pořád říkal, že později, později… trvalo to hodně dlouho. Pak jsem ale otěhotněla. No a on se na mě vykašlal ![]()
Takže toť moje zkušenost.
O miminko jsem pak stejně přišla. S druhým manželem jsme v tomhle měli jasno. ![]()
Zorka
Já bych zůstala s tím, co miluješ. Dřív jsem řešila něco podobného. Hrozně brzo mě začaly tikat biologické hodiny, tak jsem otravovala o miminko s tehdejším přítelem, hrozně dlouho o tom nechtěl slyšet, že si chce ještě užívat a že se na děti necítí. Pak když už jsem toho měla plný zuby a chtěla se s ním rozejít tak najednou otočil, ale to už mi pak za to nestál no a teď mám bezva chlapa (mě 25, jemu 35), takže už na to byl připravenej a nebyl žádnej problém. Bez lásky nemá opravdu pořizovat děti, vychovávat mimčo sama bys asi nechtela ne? Bůhví jestli ten minulej kdyby ses k němu vrátila, tak by zas neotočil, přijde mi, že to je nějakej způsob jak zachránit vztah, stalo se to mě a teď i kámošce, že chlapi se kterýma se chceš rozejít, tak použijou svatbu a děti jako páku aby ses k nim vrátila nebo zůstala, je to asi jejich psychologie nebo fakt nevim
. Taky si myslím, že si to třeba za chvíli Tvůj současnej rozmyslí, že se bude bát abys ho neopustila a mimčo si pořídíte, hlavně netlačit na pilu, ono to přijde neboj. Přeju hodně štěstí aby ses brzy dočkala. ![]()
Holky fakt moc děkuju, holt musí moje tikající biologické hodiny počkat..
Barabundo - já mám trochu jiný názor. Sice souhlasím, že bys měla zůstat s tím, koho miluješ. Ale v 25 letech je na děti nejvyšší čas. Já osobně jsem měla už v 21 strach, že pokud budu dlouho otálet, bude mi najednou 30 a zjistím, že už můžu mít děti jen s obtížemi. Manžel nechtěl. Měl strach. Nakonec jsem ho nějak řpesvědčila. Stejně jsme se o Viktorku snažili víc jak rok. Myslím si, že žena by měla mít první dítě mezi 20 a 25 rokem. Ale už vidím, jak mě za tento názor všichni na tomto serveru ukamenují
Manžel po letech má už stejný názor a i když jsem ho musela o tom první přesvědčovat, naše děti miluje nade vše a jsou pro něj to nehdůležitější na světě. Tak je otázka, jestli máš taky takového chlapa. Jestli jo, tak přesvědčuj a přesvědčuj. Argumentuj tím, že už teď jsi vlastně stará a tak
Držím palce.
Marketa182 píše:
Barabundo - já mám trochu jiný názor. Sice souhlasím, že bys měla zůstat s tím, koho miluješ. Ale v 25 letech je na děti nejvyšší čas. Já osobně jsem měla už v 21 strach, že pokud budu dlouho otálet, bude mi najednou 30 a zjistím, že už můžu mít děti jen s obtížemi. Manžel nechtěl. Měl strach. Nakonec jsem ho nějak řpesvědčila. Stejně jsme se o Viktorku snažili víc jak rok. Myslím si, že žena by měla mít první dítě mezi 20 a 25 rokem. Ale už vidím, jak mě za tento názor všichni na tomto serveru ukamenujíManžel po letech má už stejný názor a i když jsem ho musela o tom první přesvědčovat, naše děti miluje nade vše a jsou pro něj to nehdůležitější na světě. Tak je otázka, jestli máš taky takového chlapa. Jestli jo, tak přesvědčuj a přesvědčuj. Argumentuj tím, že už teď jsi vlastně stará a tak
![]()
Držím palce.
Pochybuju, že tě tu bude někdo kamenovat ![]()
Je fakt, že žena je biologicky zralá na první dítě mnohem dříve než jaký je dnešní průměrný věk prvorodičky. Ale nejde jen o fyziologickou zralost, jde i o zralost mentální a sociální. A tam je to asi dost individuální… Ale v průměru bych si tipla, že tam to bude o hezkých pár let později.
Naše maminky nás měly mnohem dříve než rodíme my (teda u nás ne, já a máma jsme rodily poprvé stejně a moje babička a prababička ještě později, ale my to máme tak nějak v rodině
a myslím, že to nebylo zrovna k dobru věci… Ale to je zase věc osobního náhledu.
L.