Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hrozná máma a přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.6.23 20:31
Jsi úplně vyšťavená to přejde a neboj měly jsme to tak všechny..taky jsem si se synem nehrála a vztah máme dobrý neboj láska a vazba se nevytváří podle toho jak moc si s nimi hraješ ale podle toho kolik lásky a objetí jim das a mas dvojčata tam je to vždy o tom vztahu mezi nimi a vazby na ostatní nejsou tak silné ony si proste dvojčata vystačí spolu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.23 21:12
@Anonymní píše:
Ahoj ženy a maminky… chci znát váš názor.. už delší dobu přemýšlím, že si zajdu někam pro radu. Každý den si připadám jak hrozná máma a hrozná přítelkyně. Hrozná máma protože si se svyma dvojcatama 19m neumim absolutně hrát, vůbec mě to nebavi a vzdycky se tesim až pujdou spat a budu mít klid. Já vim je to hrozny, ale i přesto je nadevse miluju. Pak se divim, ze ke mne nemají takový vztah, ze chtějí více tatínka… hlavně teda chlapeček ten je fixovany více na tatínka a holcicka teda dá zatím ještě na mě.. ale obávám se toho, ze když to takhle půjde dal, nás vztah nebude dobry. Já proste nejsem taková, aby se mi snima chtělo hrát a když prijde mala nebo malej ať sním někam jdu a mne se nechce tak to za mě veme tatinek a pak je mi to lito. Pak si to všechno vycitam. Ale máme i hezké chvilky, kdy si spolu hrajem, ale obavám se, ze to nestačí… ja jsem takový společensky tvor a na mateřský je to pro mě šok… furt jen s detma s nikým si nepokecam a přítel ten taky není zrovna ukecany.. no a tím se dostávám k tomu, ze jsem špatná přítelkyně…mám svého chlapa rada, ale poslední dobou a to je asi spis všechno ve mne a nebo mi to tak připadá to proste neklape… žijeme jen vedle sebe. Dostávám pusy a dávám jen tak ze zvyku. A sex? Vůbec absolutně vůbec na nej nemam chuť a už ani abych si třeba sama si pohrala. Nevim co se to semnou děje, ale vlastně mě nic nebavi, na nic se netesim a do všeho se nutim…. Prosím vás co to se mnou je? Já se vůbec nepoznavam… Jo a taky prosím malo kritiky už tak se nesnáším za to jaká jsem… poraďte prosím co mám se sebou dělat..
Nejsi hrozná… Jsi jen unavená, chybí ti kontakt. Já mám dvě děti, 20 měsíců od sebe. Po narození druhého jsem se poměrně brzy vracela na pár hodin týdně pracovat. Ne ani kvůli penězům, ale kvůli své psychice. Doma mě to prostě nebaví. Miluji svoje děti, ale je to pro mě strašně náročné, nepřetržitě se jim věnovat. Hráblo by mi. A jo, najde se spousta lidí, která tohle nedokáže pochopit.
Neměj ale špatný pocit, když děti něco chtějí a udělá to tatínek. Je rodič, úplně stejně, jako ty. A se dvěma dětmi máš prostě práci na plný úvazek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.23 21:31
Ale já nejsem unavena, spim hodně. Deticky spi celou noc a přes den 2-3hodinky o to je to horší, … ale když se vzbudí tak se na ne hrozne tesim a děláme blbiny ale po chvíli už mě drasaji nervy ze absolutně neposlouchaj a vztekaji se kvůli blbostem…já vim asi je to normalni… 😃
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
22.6.23 22:18
Jenže tam nejde jen o vazbu rodič-dítě.
Hraní s dítětem je naprosto zásadní pro správný rozvoj. Díky hraní s tebou dítě procvičuje motorické, smyslové, kognitivní i exekutivní funkce, pomáháš mu učit se seberegulaci. K tomu všemu tě to dítě při hře potřebuje. Mě třeba nebaví chodit s dítětem k doktorovi, ale jaksi je to součástí toho, co se dělat musí. Ty si myslíš, že ostatní rodiče to hraní nějak extra baví? Ne, ale dělají to pro ten správný vývoj. Jednou sis pořídila dobrovolně dítě, tak bys to mohla překousnout pro jejich dobro. Od toho jsi na mateřský, abys o ty děti pečovala a rozvíjela je
- Citovat
- Upravit
22.6.23 22:44
Pokud budeš chtít, tak napiš SZ. Mám dvouletá dvojčata a touto „fází“ jsem si také prošla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.6.23 23:17
@Tosidelassrandu píše:
Jenže tam nejde jen o vazbu rodič-dítě.Hraní s dítětem je naprosto zásadní pro správný rozvoj. Díky hraní s tebou dítě procvičuje motorické, smyslové, kognitivní i exekutivní funkce, pomáháš mu učit se seberegulaci. K tomu všemu tě to dítě při hře potřebuje. Mě třeba nebaví chodit s dítětem k doktorovi, ale jaksi je to součástí toho, co se dělat musí. Ty si myslíš, že ostatní rodiče to hraní nějak extra baví? Ne, ale dělají to pro ten správný vývoj. Jednou sis pořídila dobrovolně dítě, tak bys to mohla překousnout pro jejich dobro. Od toho jsi na mateřský, abys o ty děti pečovala a rozvíjela je
To je zase rada nad zlato. Jednou sis udělala dítě, tak nefňukej a makej. 
- Citovat
- Upravit
22.6.23 23:22
@Anonymní píše:
Ahoj ženy a maminky… chci znát váš názor.. už delší dobu přemýšlím, že si zajdu někam pro radu. Každý den si připadám jak hrozná máma a hrozná přítelkyně. Hrozná máma protože si se svyma dvojcatama 19m neumim absolutně hrát, vůbec mě to nebavi a vzdycky se tesim až pujdou spat a budu mít klid. Já vim je to hrozny, ale i přesto je nadevse miluju. Pak se divim, ze ke mne nemají takový vztah, ze chtějí více tatínka… hlavně teda chlapeček ten je fixovany více na tatínka a holcicka teda dá zatím ještě na mě.. ale obávám se toho, ze když to takhle půjde dal, nás vztah nebude dobry. Já proste nejsem taková, aby se mi snima chtělo hrát a když prijde mala nebo malej ať sním někam jdu a mne se nechce tak to za mě veme tatinek a pak je mi to lito. Pak si to všechno vycitam. Ale máme i hezké chvilky, kdy si spolu hrajem, ale obavám se, ze to nestačí… ja jsem takový společensky tvor a na mateřský je to pro mě šok… furt jen s detma s nikým si nepokecam a přítel ten taky není zrovna ukecany.. no a tím se dostávám k tomu, ze jsem špatná přítelkyně…mám svého chlapa rada, ale poslední dobou a to je asi spis všechno ve mne a nebo mi to tak připadá to proste neklape… žijeme jen vedle sebe. Dostávám pusy a dávám jen tak ze zvyku. A sex? Vůbec absolutně vůbec na nej nemam chuť a už ani abych si třeba sama si pohrala. Nevim co se to semnou děje, ale vlastně mě nic nebavi, na nic se netesim a do všeho se nutim…. Prosím vás co to se mnou je? Já se vůbec nepoznavam… Jo a taky prosím malo kritiky už tak se nesnáším za to jaká jsem… poraďte prosím co mám se sebou dělat..
Procházím si téměř totožným obdobím. :/
Ono je na to i odborný termín. Vyhoření na mateřské. Neposlouchej řeči typu “jednou sis udělala dítě, tak co si teď stěžuješ”. Nejsme roboti a holt ne každá žena je odvařena z toho hrát si cely den s kostickami. Bohužel moc nevím, co s tím. Možná by nebylo od věci dát děti do jesliček nebo dětské skupinky, kde vyřádí a vyhrají a ty se postupně vrátíš do práce. Konec konců jsme snad jediná země v Evropě, kde je mateřská 3-4 roky. Jinde se děti socializují mnohem drive a nemyslím si, ze je to nutne špatne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.23 01:17
Mě taky absolutně nebaví si hrát s dětma a na blbosti mají tátu. Vůbec mě to teda žíly netrhá. S nejstarší se cca od těch 5 let dají hrát nějaké hry, karty atd tak to už je třeba lepší. Ale s těma malýma, ne díky to klidně přenechám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
23.6.23 06:35
@Anonymní píše:
To je zase rada nad zlato. Jednou sis udělala dítě, tak nefňukej a makej.
Proč anonym? V tomhle případě úplně neoprávněně. @admin
- Citovat
- Upravit
23.6.23 08:35
@Tosidelassrandu píše:
Jenže tam nejde jen o vazbu rodič-dítě.Hraní s dítětem je naprosto zásadní pro správný rozvoj. Díky hraní s tebou dítě procvičuje motorické, smyslové, kognitivní i exekutivní funkce, pomáháš mu učit se seberegulaci. K tomu všemu tě to dítě při hře potřebuje. Mě třeba nebaví chodit s dítětem k doktorovi, ale jaksi je to součástí toho, co se dělat musí. Ty si myslíš, že ostatní rodiče to hraní nějak extra baví? Ne, ale dělají to pro ten správný vývoj. Jednou sis pořídila dobrovolně dítě, tak bys to mohla překousnout pro jejich dobro. Od toho jsi na mateřský, abys o ty děti pečovala a rozvíjela je
Jasne je to i povaze ditete. Pamatuji si, ze mama segre neustale ukazovala knizky s rikankami, cetla je stranku po strance a segra he po ni opakovala. Pak uz videla jen obrazky a rikala to jako dvouletacka zpameti. No a ve trech se naucila cist..takze v prvni tride uz louskala denni tisk a cetla vse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.23 17:11
@Tosidelassrandu píše:
Jenže tam nejde jen o vazbu rodič-dítě.Hraní s dítětem je naprosto zásadní pro správný rozvoj. Díky hraní s tebou dítě procvičuje motorické, smyslové, kognitivní i exekutivní funkce, pomáháš mu učit se seberegulaci. K tomu všemu tě to dítě při hře potřebuje. Mě třeba nebaví chodit s dítětem k doktorovi, ale jaksi je to součástí toho, co se dělat musí. Ty si myslíš, že ostatní rodiče to hraní nějak extra baví? Ne, ale dělají to pro ten správný vývoj. Jednou sis pořídila dobrovolně dítě, tak bys to mohla překousnout pro jejich dobro. Od toho jsi na mateřský, abys o ty děti pečovala a rozvíjela je
ale tak nemusí si s nima hrát 24/7, já děti učím samostatnosti už od malička, takže spíš než hraní dělám ke hře občasnou asistentku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj ženy a maminky… chci znát váš názor.. už delší dobu přemýšlím, že si zajdu někam pro radu. Každý den si připadám jak hrozná máma a hrozná přítelkyně. Hrozná máma protože si se svyma dvojcatama 19m neumim absolutně hrát, vůbec mě to nebavi a vzdycky se tesim až pujdou spat a budu mít klid. Já vim je to hrozny, ale i přesto je nadevse miluju. Pak se divim, ze ke mne nemají takový vztah, ze chtějí více tatínka… hlavně teda chlapeček ten je fixovany více na tatínka a holcicka teda dá zatím ještě na mě.. ale obávám se toho, ze když to takhle půjde dal, nás vztah nebude dobry. Já proste nejsem taková, aby se mi snima chtělo hrát a když prijde mala nebo malej ať sním někam jdu a mne se nechce tak to za mě veme tatinek a pak je mi to lito. Pak si to všechno vycitam. Ale máme i hezké chvilky, kdy si spolu hrajem, ale obavám se, ze to nestačí… ja jsem takový společensky tvor a na mateřský je to pro mě šok… furt jen s detma s nikým si nepokecam a přítel ten taky není zrovna ukecany.. no a tím se dostávám k tomu, ze jsem špatná přítelkyně…mám svého chlapa rada, ale poslední dobou a to je asi spis všechno ve mne a nebo mi to tak připadá to proste neklape… žijeme jen vedle sebe. Dostávám pusy a dávám jen tak ze zvyku. A sex? Vůbec absolutně vůbec na nej nemam chuť a už ani abych si třeba sama si pohrala. Nevim co se to semnou děje, ale vlastně mě nic nebavi, na nic se netesim a do všeho se nutim…. Prosím vás co to se mnou je? Já se vůbec nepoznavam… Jo a taky prosím malo kritiky už tak se nesnáším za to jaká jsem… poraďte prosím co mám se sebou dělat..