Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chtěla bych se zeptat, jestli někdo nemáte podobnou zkušenost, jedno z mých dvojčat (22 měsíců) se začalo před spaním podivně chovat…jen co vidí, že jdeme do postýlky, začne strašně plakat a bránit se tomu, když ji tam dám, hystericky začne brečet a nechce tam být, pověsí se na postýlku a chce ven, přitom je totálně unavená a dřív usnula do 10ti minut, teď se takhle chová třeba i hodinu než ji spánek přemůže. V noci se vzbudí a začne to nanovo, jediné co pomůže, aby svým řevem nezbořila barák, je vzít si ji k sobě do postele, tam hned usne. Stejně se chová i po obědě, kdy chodí spávat, prostě spát nechce, řve a je uplně mimo. Jsem z toho už dost na nervy a nevím, co s ní, zatím spávala uplně bez problémů a teď posledních pár dní taková šílená změna.
Moje dcera mi tohle zacala delat v uplne stejnem veku. Uz hezky mluvi, takze mi rekla, ze se boji, ze je tam strasidlo. Myslim si, ze videla pavouka. U nas pomohlo, ze si s ni do postele lehl tatinek, jenze za cas ta sama hysterie. Nakonec jsem ji prestehovala postel a je klid.
Je to zvláštní…Děti jsou ale citlivé mnohem víc na různé věci…Takže bych to nepodceňovala a nejdřív zkusila třeba postýlku přemýstit na jiné místo, kdyby to nepomohlo, tak třeba změnit „interiér“ postýlky, kdyby ani to ne, tak už nevím…Jinou místnost…nebo teda spaní s vámi v posteli…
Zkusila jsem jim vyměnit postýlky, takže šla spát do setřiččiné ale i tam byl ten stejnej řev, jako by se v té místnosti nebo v té postýlce něčeho bála
je mi jí tak líto, ale taky sebe, neb už nevím, jak dál a sem tam už ztrácím nervy. četla jsem něco o estvilové metodě, tak asi od zítřka zkusíme
@mikela
to fakt vypadá na to, že se tam něčeho bojí…Ale že i v té druhé…No ale postel máte ve stejné místnosti jako postýlky nebo ne? Pak to může být teda v místnosti..Co dát postýlku do jiné místnosti?
@Housátko bohuzel zatim zijeme v 2+1 proto jaksi nevim jak to vyresit, manzel navic. nechce aby si zvykla spat s nama v posteli, coz chapu, ale co s ni mam v noci delat kdyz rve to uz mne neporadil ![]()
Ahojky, tak u nás toto bylo ve 13 měsících, jak jsem s ní přišla k postýlce, hroznej hysterák, trvalo to asi týden, ale já nenechávám vyřvat, takže jsem byla s ní v klidu třeba i dvě hodiny než vytuhla, pak jsme upravili spaní, už jenom na jedno, zdálo se, že bude klid, ale asi po 14 dnech zase, už né, takový hysterák, ale spát se prostě nechtělo, pořád jsem k ní musela lítat, takhle, vždycky třeba jenom týden pak nějakou chvilku pauza a zase, nevím zda zoubky nebo co, ale když byla menší vytírala jsem jí pusinku heřmánkem, nevím jestli to s tím má nějakou spojitost, ale zase jsem se k tomu vrátila a je to zase to moje fajn usínající mimi
No mě napadá jestli se jí třeba nezdají špatné sny?? Já mám sice zatím prtě, ale usíná krásně sama v postýlce jen s bílým šumem, ale má dny kdy se probudí a strašně pláče, přebalím, nakrmím, promasíruju bříško a jednou jsem byla tak hotová že jsem sní usla v posteli přitisknutou na mě a spinkala do rána. No občas se jí to stane, vezmu jí k sobě, jen se obrátí na bok a přitiskne se ke mě a spinká. Evidentně tedy braní do postele nevyžaduje, to mám vyzkoušeno, nechce to každou noc, už to takto praktikuju dva měsíce, vpodstatě to začalo když začala víc vnímat okolní svět. A podotýkám že jsem vždycky prohlašovala že mimino do postele nikdy aby si nezvyklo ![]()
@mikela u nas to nstalo ve 14 mesicich. Do te doby maly usinal prakticky sam a pouze ve sve postylce. Vypil mleko, odhodil flasku a spal. Jeden vecer spustil ukrutny hysterak a hodinu vydrzel, dokud jsme ho po vsech pokusech ulozit do postylky, nepolozili do nasi postele. Dnes mu jsou 2 a 3/4 roku a od te doby spal v postylce jednou - 2 hodiny (dala jsem ho tam po usnuti). Zbudil se a prelezl k nam
Stejne tak na denni spani.
Netusim, co poradit.
Zdravím, dnes v noci to bylo znovu, vzbudila se a začala řvát, tak ji vzal manžel do obyváku, tam k ní klidným hlasem rozmlouval a pak ji šupl zpět do postýlky, já si lehla k ní tak, že jsem měla její postýlku u hlavy a chytla ji za ruku, tak jsme spaly do rána, když jsem dala ruku pryč, hned volala mámo, tak se asi vážně bojí
děkuji všem za rady a zkušenosti, snad se to časem spraví
Zdravím maminky, jdu si k vám opět pro dobrou radu. Prožíváme poslední dva týdny něco podobného
Syn 23m před spaním po obědě i večer spustí šílený hysterák. Začalo u něj období vzdoru, pořád slyšíme jen „ne ne“, ale naštěstí se s ním dá docela dobře domluvit, takže to není přes den, když je vzhůru, nic hrozného.
Večer nebo po obědě říká hají, ví, že bude spinkat s plyšákama, že tam s ním bude máma nebo táta dokud neusne, ale jakmile lehne, tak je řev. Vymýšlí si, že chce spinkat na zemi na matraci, na matraci pak brečí, že chce do postele. Kope, řve, volá máma táta, i když jsme u něj. Křičí „hopi hopi“ (že chce vstávat), ale když ho dáme ven, tak zase křičí, že chce hají. Pokoušeli jsme se odbourat polední spánek, posunout večerní spaní na dřív i na později, být s ním, nebýt s ním, povídat mu klidným hlasem, ležet s ním, sedět u něj, držíme ho za ruku, má ty svoje spací plyšáky, modlíme se Andělíčka, pokoj je vyvětraný, zkoušeli jsme tmu i světýlko ale prostě nic nezabírá. Po obědě i večer máme rituály odjakživa, nikdy s tím nebyl problém. On se i do postýlky těší, směje se, volá hají, mává mi, když ho táta ukládá, chvíli je třeba i v klidu, ale vždycky po nějaké době (pokud to není hned) spustí ![]()
Poraďte prosím co ještě zkusit. V únoru rodím a už nemám sílu ho tahat a když mě občas kopne do břicha, jak se mele, tak mám fakt strach, že mi něco nechtěně udělá. Manžel se snaží uspávat každý večer, ale vždycky musím po nějaké době přijít já a uspat ho já, nechá si líp domluvit ode mě.
Občas se taky stalo, že řval a najednou otočil hlavu, chytl plyšáka pod krkem a v momentě usnul
to jsem nechápala.. dneska po obědě například zas. Řev jak kdybychom ho mučili a najednou klid a spal.
Hm každé dítě je jiné u nás na tohle platila důslednost a prostě nechat vyřvat, sice se nám tři večery po sobě poblinkal, byla jsem z toho s nervama nadranc, ale při třech dětech dělat jednomu výsady nejde a fakt to to dítě na nás jenom zkoušelo jestli ustoupíme. Po třech dnech návrat k normálu - dám do postýlky pohladím a odcházím a děti usínají samy
@rusovlaska.e obávám se, že to u nás taky takhle dopadne, ale strašně nechci ![]()
Jako kdybych se viděla před 3 měsíci, to samé u nás, vymýšlení že chce spát tam, že potřebuje toto atd. a hysterický řev. Udělala jsem co chtěla a jen to bylo horší. Už mě to nebavilo, prostě šla do své postele, kde jsem si sedla aby mi neutekla a seděla tam tak dlouho dokud se neuklidnila. Občas se v noci vzbudila že chce zase spát jinde, hold jsem si k ní sedla a čekala kdy ji to přejde a usne…asi po týdnu pochopila že si řevem nic nevynutí a byl klid, občas to zkouší i teď že chce jít spát večer na gauč, vysvětlím že na gauči se nespí přes noc a šupajdí do svého. Chce to pevné nervy, důslednost a u nás i vysvětlování proč toto zrovna nemůže.