Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Imaginární kamarád
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.12.17 21:41
Imaginární kamarád
Ahoj mámy 
mám takový netradiční dotaz. Můj syn si často ve svém pokoji s někým povídá, když si hraje i když tam nikdo není a když se ho ptám s kým se to baví tak mi není schopen přesně odpovědět. Že prý je to kamarád. 
Pro mě je to trošku děsivé. Máte s tím někdo zkušenosti? Případně co mu mám na to říct? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.12.17 21:46
Ahoj, kolik je synovi? Já mám tříletýho a ten má fantazii tak bujnou, že se nestačím divit. Pravda, neexistujícího kamaráda nemá, ale pořád máme doma příšery, duchy, sousedy, různý zvířata…vždycky je někde „vidí“, povídá si s nima, chce abych se šla taky podívat apod. Nemyslím si, že by to bylo špatně, prostě fantazíruje, hraje si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 21:47
V určitém věku je to úplně normální. My teď máme v bytě samé díry, semafory a hemží se to tam žralokama a imaginárním psem Alíkem. Jo, a ten s námi chodí i na procházky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.12.17 21:48
Dcera má doma „kamarádku“ Terý…
Ukazuje jí hračky, volá na ní. Vypráví mi jak sedí u ní v pokojíku a dokonce jednou přiběhla naštvaná, že ji tahala za tričko. 
Ale teď už pár dní o ní nemluví, tak doufám, že je pryč 
Malé děti to prý dělají částo. Jestli někoho vidí nebo je to jen jejich fantazie nikdo asi nikdy nepřijde. Já doufám v tu fantazii 
Anonym z důvodu aby si mě zde známý nespojili s mým nickem 
Řeším to totiž v rodině dost často
- Citovat
- Upravit
16.12.17 21:50
Ja mela jako mala imaginarniho psa. Bylo mi 8 a strasne jsem si prala pejska, nasi nedovolili. Tak jsem si ho aspon predstavovala, vodila ho na imaginarnim voditku, behal se mnou vedle kola, spal se mnou v posteli 
vydrzelo mi to asi rok. Odjakziva mam bujnou fantazii, i ted - a podle me je to vyhoda, pracuju v kreativni oblasti. Tvuj syn to ma nejspis podobne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 21:56
Teda zeny, nekdy je to dost desive! My mame doma casto lva ale nedavno se dcera zniceho nic podivala doma na strop a rekla ahoj. Ptam se ji komu rikas ahoj a ona “ no tatovi prece, tam ” to me teda docela vydesilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:00
Eh, já si se svými imaginárními přáteli v duchu povídám ještě dnes . Ne, přeháním . U menšího dítěte bych se tím asi neznepokojovala, ještě nemusí rozlišovat fantazijní a reálný svět. To je tuším jednou ze známek školní zralosti. Pokud už chodí do ZŠ, tak bych přemýšlela, proč si kamaráda vymyslel (může už vědět, že kamarád v reálu není, ale může ho mít jako nějakou kompenzaci, únik apod.). Třeba by pomohl rozhovor o tom, co je kamarád zač, jak se jmenuje, co má rád, jak se seznámili, jak si hrají apod. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:00
My máme doma taky snad všechno…dinosaury, psy, kamarády, někdy i všechny dětičky ze školky. A taky je vencime, krmíme, i nehtiky musím všem stříhat..no, někdy je to vtipné, někdy děsivé a velmi často náročné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:03
Jinak ten náš, když si hraje sám, si u toho nahlas žvaní taky, mění i hlasy, což je skoro jak z filmu s Nicholsonem podle S. Kinga „Shining“ . Taky nás doma často nutí, abychom povídali jako nejrůznější předměty a hračky (zatím top bylo „Maminko, mluv jako hovínko“), se kterými pak vede dlouhé dialogy. Připadá mi, že rozlišuje, že to mluvíme my, ale i tak člověk nestačí zírat, o čem je schopen se bavit. To už bych radši brala imaginárního kámoše .
Ale jak jsem psala výše - hrozně záleží na tom, jak je dítě staré, u 15letého by mne to asi znepokojovalo hodně, u 5letého už méně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:11
Dcera mela ve trech letech dva kamose, jeden se jmenoval Žučo a druhej Fandong vypravela nam o nich, jeden z nich byl kulatej, chlupatej a mel velke zuby treba behem hry najednnou zvedla hlavu, podivala.se.ke.dverim, usmala se a radostne vykrikla, ze prisel žučo 
jeste ze uz jsou pryc, ale dcera ma. fantazii porad vybornou, vymysli pohadky, je citlivejsi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:13
@Tarinka Doufám, že Fandong a Žučo nezůstanou zapomenuti, už kvůli těm úžasným jménům . Normálka bych jí z toho sepsala knížku k osmnáctinám .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:19
Dcera asi ve dvou letech měla kamarádky Finku a Mětku. Jednou jsem jí nabízela večeři, tak mi řekla, že nechce, že měla guláš od Mětky Tak to jsem nevěděla, co na to říct… Časem jí to přešlo, ale na tohle nezapomenu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 22:26
Tak dcera měla kolem tří let kapesního tatínka Štěpánka. Nosila ho v kapse, proto kapesní, aby mohl všude s ní. Tatínek byl maličkatý a měl maličkatého pejska. Taky se počurával, ale jen maličko a tak se to ztratilo, protože dcera se počurávala taky. Tady bylo přání otcem myšlenky, její táta se o ní v tomhle období zrovna nezajímal, tak jak by potřebovala a tak si vyrobila náhradního. Pak až do první třídy měla Bruna, mluvila s ním, mluvila v množném čísle „já a Bluno“, viděla ho, vytvářela pro něj společenské hry. Pak už měla celou imaginární partu, která se objevovala, když byla nemocná. Bruno se tak nějak koncem první třídy vypařil. Jo a byl krásnej ale nešikovnej, vždycky když se zrovna u nás nevyskytoval, tak protože byl v nemocnici se zlomeninou. Dcerky táta měl koníčka Hrbola do 9 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 23:21
@petule.novotna Známé malá měla takhle imaginární kamarádku a chvilku i kočičku Byla to sranda.
Já si taky sama se sebou povídám, uklidňuje mě to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
