Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
To je smutné. Na interrupci bych v tvém případě nešla. Vidíš sama, co to s tvojí
psychikou udělalo už teď. Tvůj přítel se zachoval velmi nefér vůči tobě. Navíc
tě vydírá takovým nechutným způsobem, že pro mne už by jako partner nepřicházel v úvahu. Každá situace má svoje řešení. Věřím, že ho najdeš i ty. Držím ti moc palce. ![]()
@Anonymní píše:
@farska
To už jsem udělala. První termín jsem měla 23.12., odložila jsem to o skoro 14 dní. Jenže pořád je všechno stejný a čas už došel. Moje rodina, no, s otcem se nevídám, mamka by mi nějak pomohla, ale nechci a nemůžu na ni moc spolíhat, má už delší dobu psychický problémy a často sotva zvládá sama sebe. Nějakou psychickou podporu bych asi dostala, ale co se týče bydlení třeba, to bohužel. A ve výsledku je na to stejně ženská vždycky sama. Navíc, nejde mi teď ani tak o sebe, ale zparvé samozřejmě o dceru a i to druhý dítě. Jestli si to oni zaslouží, abych jim připravila takovej život? Kdy budu mít pořád nervy, jestli budu mít peníze na jídlo nebo oblečení, budu sama, unavený, vystresovaná. Dám sice život dítěti, ale jakej…? Prostě tohle všechno jsou moje pocity, který se potom střídají s těma, že to nemůžu udělat, že na potrat nepůjdu. A takhle se mi to během dne změní stokrát. Myslela jsem, že jak se to bude blížit, že budu vědět, co dělat nebo se aspoň k něčemu víc přiklánět, ale já jsem na tom úplně stejně jak před 14 dny.
ten vztah s tím, co máš doma je stejně mrtvej. Tohle neustojíš, nikdy mu to neodpustíš, tohle nedokážete slepit a zachránit. Takže otázka zní sama s jedním nebo dvěma dětma. Vím, že je to teď těžké, ale zkus počítat, jak to půjde finančně bez něj.
@slavuska1 píše:
Dítě nebo partner? na 1000 procent dítě.
Tak o partnera stejně přijde v obou případech…
Když půjdeš na potrat a chlap zůstane, to se budeš cítit jak?
Zakladatelko, kamarádku opustil otec jejich dětí dva měsíce před porodem druhého dítěte kvůli jiné, starší dcera měla v té době 8let. Nechal jí dluhy, neměla kde bydlet. Požádala o sociální byt na městě(zkus se pozeptat u vás na radnici, já sama ani nevěděla, že taková možnost je, že takové městské byty jsou). Měla štěstí, byt dostala a stačila se ještě do něj odstěhovat, než se malý narodil. Nebylo to pro ni vůbec jednoduché, rodinu tady neměla, sestra za ní jezdila pomáhat 30km daleko, její maminka má zdravotní problémy. Zvládla to-horko těžko, už neměla na výběr žádnou možnost interrupce, jiné řešení než porodit nebylo. Dnes má malý rok a tři čtvrtě. Je moc šikovný, ona šťastná, že ho má, že má obě děti. Zvládla to, kdo mohl v jejím šikokém opravdu širokém okolí, dal oblečení, kočárek taky dostala - ne nový. Nikdy ale nelitovala, že ho přivedla na svět, i když s nimi otec nežije.
Moc ti držím pěsti, ať se rozhodneš jakkoliv ![]()
Být tebou, na na tu interupci jdu, protože ty sama víš, jestli to finančně dáš nebo ne. Píšeš sem, že finance budou velký problém. A ačkoliv ti většina píše, že to s dávkami dáš, může se stát, že ne. Co když přijde nemoc, nebo budeš na něco potřebovat víc peněz? Co pak? Pak budeš brečet, že nemáš co dát dítěti k jídlu nebo oblečení, že se plácáte od jedné dávky k druhé a že jsi šílená z toho, jak všechno zaplatíš. Zároveń bych ale partnera okamžitě vyhodila, protože jestli ti je schopný tvrdit, že máš jít na potrat kvůli tomu, že váš vztah už nefunguje, tak není co řešit. Tím se dost odkopal a v takovém nevzahu bych nadále nezůstávala.
Jak pisi holky… ty ten potrat psychicky nezvládnes… a chlap ti bude muset platit na obe deti a dokonce i na tebe… to miminko te bude milovat stejne jako tva dcerka… nebudes sama… zvladnete to… ![]()
To je hrozné.
Už to, že jsi to posunula, že normálně nefunguješ už teď, svědčí o tom, jak moc je to pro tebe těžké. A ono to nebude lehké ani při jednom z rozhodnutí, bohužel, to ty víš. Každopádně nedělej to kvůli chlapovi, s tím nejspíš nebudete ani tak, ani tak. Teď je to jen o tobě a dceři. Sepiš si všechno. Jak to máš s prací? Jak moc těžké by myslíš bylo utáhnout dvě děti? Pro někoho hodně těžké, pro někoho téměř nemožné. Pokud nejsi případ na azylák, asi bych to riskla a žila skromně, ale bez výčitek. Posílám hodně hodně sil. ![]()
Byt tebou..tak nejdu..je to strasny napor na psychiku..a hlavne ty jit nechces..jak pisou holky..zvladnete to!!!
To neni výběr, jen vydírání bud půjdeš na potrat a pak asi vše ok nebo se sekneš že dítě chceš a on odejde. Fakt charakter
![]()
@j.a.n.i1 píše:
Tak o partnera stejně přijde v obou případech…
Právě. Taky bych řekla, že teď už je to jen volba jedno dítě vs. dvě děti.
A jestli s tímhle chlapem zůstane, stejně mu to bude vyčítat. Jednak to, co udělala, pak to, že on ji v tom nepodržel, a pak taky všechno to, co jí teď v afektu navykládal a jejich vztahu. ![]()
Ano, tak to je. Možná bych s ním zůstala pár měsíců než bych se dala dokupy, ale že bude konec tak či tak, to vím už teď. Už jenom proto, že bych měla pocit, že jsem vyměnila dítě za chlapa. Za takovýho chlapa. Připadá mi to jako zlej sen a nemůžu to pochopit. Kdyby to mezi náma doteď byla fakt taková katastrofa, tak potom jo, potom bych ho ještě i možná chápala, ale ono to tak nebylo. A to nemluvím o tom, co jsem pro něj udělala já, když byl po operaci. Kdy malá měla 2 roky, on rok strávil ležením v posteli a já jsem byla nejen že sama na malou, ale ještě jsem se starala o něho a pomáhala mu jak jsem jenom mohla. I když už jsem sama byla úplně vyčerpaná. Navíc on na nechopence, já na mateřské. A celou dobu nám pomáhala moje mamka, finančně. Tehdy měla peněz ještě dost a během toho roku nám měsíčně dávala snad 10 tisíc. A teď? Už rok pracuje, pracuje z domu, má home office, peníze má docela slušný, do toho má částečnej inv. důchod. Zatímco mamka už peněz moc nemá, takže teď už mi moc pomoct nemůže. A on? Dostal se z toho všeho a teď, když potřebuju já jeho, tak se zachová takhle. Nerozumím tomu. Nikdy takovej nebyl, takhle necitlivej. Připadá mi, že jsem ho celých těch 6 let neznala.
Taky vím o případech, kdy se žena rozhodla pro dítě, i když ji partner opustil, a za čas si našla daleko lepšího muže a tátu pro své děti. ![]()
Je to fakt hajxxík, hrůza. Stejně by vztah nevydržel, to jsou jen jeho výmluvy. Platit Ti bude na obě děti, mateřskou taky budeš mít. Ale myslím si, že kdybys šla na potrat, nikdy si to neodpustíš a budeš se trápit, co by bylo, kdyby… Zvládneš 1 dítě, zvládneš i dvě, věřím tomu. Máš to velmi těžké, moc na Tebe myslím. Jsi silná holka! A miminko za všechno stojí. Vrátí Ti to, věř mi… Jen se na něj podíváš a bude Ti jasné, že to bylo to nejlepší rozhodnutí v životě.
Já mám zdravotní problémy už docela dlouho a když se nám narodil miláček, tak je to neskutečné - věřím, že ví, že se mnou něco je, je nejzlatější, krásně spinká, papá, směje se, je hodný a klidný. Je to lék na všechno ![]()
Myslím na Tebe ![]()