Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Podle mě to naučit druhého nejde. Buď tě člověk miluje nebo ne. Taky každý dává city najevo jinak.
Ale aby neměl 23 letý kluk po několika měsících „vztahu“ zájem o intimnosti (párkrát líbání a jen z tvé iniciativy), jednoznačně svědčí o tom, že ho z nějakého důvodu nepritahujes. Nezdržovala bych se nějakým filosofovanim o jeho minulosti a našla si vhodný protějšek.
Naučit to druhého nejde, za prvé musí chtít sám, za druhé jsou tyhle věci odkoukané z rodiny, říká se tomu vzorec chování. Což sama píšeš, že v jeho případě byl průšvih.
Já bych si i rozmyslela, jestli chci s člověkem z takových poměrů být ![]()
Stále omílané téma dokola.To není chlap, ale prkno, které budeš tlačit do všeho. Nemá to v sobě, nemá základní návyky chování k ženě. Třeba to doma neviděl-možná, ale v jeho věku už by měl vědět, co dělat a jak se chovat. Tohle k ničemu dobrému nepovede a bude ti to čím dál více vadit.
Jasně, kdyby psala žena, že je v tolika letech nepolíbená a za ruku nevzítá, tak pochybuju, že jí budete psát, ať se s ní chlap rozejde, že to nemá cenu. Ale ať se nechá vést, že na ní chlap nemá tlačit, atd.
Když je to obráceně, tak je to najednou prkno, které je třeba vyhodit. A taky ho kopnout do zadku, protože je ze špatné rodiny. Co mají dělat lidi z DD?
Ahoj zakladatelko,
je určitě možné, že ho drsnější a méně citové prostředí prostě naučilo citově se neangažovat, nedávat city najevo apod. Vždy prostředí, ve kterém se pohybujeme má na naše chování a projevy veliký vliv.
Pokud říká, že uvnitř lásku k tobě cítí, chce to trpělivost a čas. A třeba mu i napovídat ![]()
@P4ja píše:
Jasně, kdyby psala žena, že je v tolika letech nepolíbená a za ruku nevzítá, tak pochybuju, že jí budete psát, ať se s ní chlap rozejde, že to nemá cenu. Ale ať se nechá vést, že na ní chlap nemá tlačit, atd.Když je to obráceně, tak je to najednou prkno, které je třeba vyhodit. A taky ho kopnout do zadku, protože je ze špatné rodiny. Co mají dělat lidi z DD?
Ty mají na rozdíl ode tebe v hlavě docela jasno a dokáží lásku nejen opětovat, ale hlavně dávat.
Jde to, také jsme se do sebe zamilovali, když mu bylo 23, nepochází z ideální rodiny, jeho rodiče byli sotva plnoletí, když se jim narodil, otec byl alkoholik a násilník. Něco okoukal od mojí rodiny, něco jsem mu vtloukala (a vtloukám, i když dnes už spíš jen z legrace) do hlavy, ale nejvíc udělalo narození našich dcer. Tolik lásky a něhy, co se v něm probudilo, je skoro až neskutečné. Otevřel své srdce a dnes v něm má tři ženský. Udělal by pro nás všechno a pro mě je to víc, než kdyby mi říkal, že mi to sluší a občas donesl jen tak kytku. Pochválit se umím sama a kytku si taky zvládnu koupit, ale tu lásku, kterou k nám cítí, tu bych asi jinde těžko hledala.
Tak já půjdu proti proudu. Chlapa / ženu to „naučit“ jde, pravda, že vnitřně milovat tu ženu musí, ale jde ho naučit, aby lásku vyznával jinak, než slovy - protože to může být pro něj náročné, ale jde aby lásku vyjadřoval city - jde o to mu ukázat tu správnou cestu, zvlášť když víš, že doma tento vzprec neviděl.
Taky jsem svého přítele musela nejprve pochopit, abych si uvědomila, že ač mi slovně lásku nevyznává, tak mě vnitřně miluje (tohle slovo jsem po 4 letech ještě neslyšela
), ale tím, že já mu projevuju lásku, tak se naučil ji projevovat právě činy - koupí oblíbenou sušenku, přijede pro mě kdykoli/kamkoli a další drobný detaily, které třeba někdo ani nemusí vidět. Jen upřímně začátek vztahu byl náročný
Nevim, jestli ti to bude stacit ted, kdyz jsi mladičká. Jinak muz nemusi tryskat obdivem nebo projevama citu, zalezi, jestli ze vsech jeho jinych projevu citis, ze mu na tobe záleží, např. jestli ti vola, vyzvedava, doprovazi, pomaha, kdyz potrebujes atd. To jsou ty prave projevy, i kdyz jinak muze pusobit jako Forrest Gump. Otazkou ke, jestli jsi schopna toto ocenit. Kamaradka mi vypravela, ze mela „uzasnyho“ pritele: zahrnoval polibky, pozornostmi, oslovoval ji „Bohyne“. Nakonec zjistila, ze ma krome ni jeste dalsich 7 bab ![]()
@smutny klaun2 píše:
Ty mají na rozdíl ode tebe v hlavě docela jasno a dokáží lásku nejen opětovat, ale hlavně dávat.
Tak to by ses divila. Jedna z příbuzných má manžela z DD. A říkala, že u něj je to s projevy lásky někdy prostě těžké. A liší se v tom od ostatních. Ale pro rodinu by dýchal a dal jí to poslední. Ale to, co psala zakladatelka, že jí chybí u muže, to popisuje i moje příbuzná, že to tak na začátku měl taky a i teď je prostě takový někdy až chladný.
Někdo je extrovert, jiný introvert, někdo je emotivní, jinej chladnější.
Podle mě to nejde. Má to v sobě z jakéhokoliv důvodu takto nastavené a předělat ho aspoň trošku bude velmi těžké. Kamarádka se o to u jednoho taky dost duševně pochroumaného chlapa snažila a nakonec měla akorát tak vztek. Změnit se člověk musí chtít sám, jinak neuděláš nic.
@P4ja píše:
Jasně, kdyby psala žena, že je v tolika letech nepolíbená a za ruku nevzítá, tak pochybuju, že jí budete psát, ať se s ní chlap rozejde, že to nemá cenu. Ale ať se nechá vést, že na ní chlap nemá tlačit, atd.
Když je to obráceně, tak je to najednou prkno, které je třeba vyhodit. A taky ho kopnout do zadku, protože je ze špatné rodiny. Co mají dělat lidi z DD?
Hele… jo. To, co zadavatelka popisuje, prostě opravdu není o špatném prostředí a „naučení“. On někdo v nějaké rodině vysvětluje dětem, v jaké situaci se líbat, kdy se vzít za ruku, jak vypadá správný rande a kdy a jak v tom vztahu, řekněme, dělat další kroky…?
Jestli jo, pardon, já nic takovýho fakt nezažila… Ale co je zásadnější, jako ta dvacetiletá nepolíbená jsem na to taky nepotřebovala manuál… ani na intimitu s druhým, ani na to, abych věděla, že je fajn mu dát najevo náklonnost, dotáhnout nějaký dárek…
Pokud kluk ve třiadvaceti netuší, že je vhodný holce koupit kytku a netahat na rande kámoše, tak za mě je to spíš buranství než v tomto aspektu retardovanej chudáček ![]()
Zakladatelce nikdo nebrání s ním ztrácet čas, ale za sebe bych to taky nedělala. Miluje ho, je to blbý, ale kéž bych z toho příspěvku mohl někdo říct, že taky on je zamilovaný do ní. Kdyby jo, tak už má na stole kytici růží a jeho v kalhotkách. A otázka, jak tohle „naučit“, je aspoň pro mě, se vší úctou, úplně absurdní ![]()
Takže prostě jo, buď slečna bude „učitelkou“, která mu bude říkat kup mi kytku, vem mě za ruku, svlíkni mě a udělej mi to - s jakým průběhem bude zejména poslední akce, to si tady my zkušenější a zejména my kdysi ty zoufalejší dovedeme slušně představit ![]()
A nebo půjde za normálním klukem, který ji občas pohladí po vlasech, obejme, políbí a bude jí oporou, a ne žákem.
Sorry, já jako ženská bych jí taky upřímně poradila to druhý ![]()
Každý svého štěstí strůjcem - ale pro toho kluka to platí taky!!! Jestli má někdo spasitelskej komplex, ať ho z toho klidně tahá, ale on by se v první řadě chlapec měl zvednout sám - pokud o něco stojí. Někoho obejmout není kvantová fyzika, doprčic… ![]()
Na mě to bohužel zatím dělá spíš dojem, že je v šoku, že o něj někdo vůbec zakopl, nechce o to přijít, ale sám v podstatě nic moc necítí.
Kéž bych se pletla. ![]()
Úplně minimálně je člověk v 23 letech na protějšek nadrzenej jako stepní koza, zvlášť, pokud by v tom měl city. To, že s ní ani nechce nic mít a ani po několika měsících " vztahu" neprojevuje žádnou iniciativu ohledně intimna (přestože zaklatelka ji vyvíjí), za to nemůže žádná vychova nebo alkoholik otec. Jednoduše ho zakladatelka nepritahuje a to se naučit nedá.
Zdravím všechny
našla jsem si přítele se kterym se vydám pár měsíců. Ze začatku to všechno vypadalo užasně. Rad se svěřuje, bavime se spolu skvěle a je to fajn, jsem do neho zamilovana. Nedavno mi vypravel o jeho životě a minulosti. Pochází z chudých poměru, otec byl ve vykonu trestu, matka se o něho moc nestarala. Diky tomu má šrámy na duši a mně přijde že je citově chladný. Tim chci říct že nedokáže projevit moc lasku. Na jeho obranu oba jsme mladi, 23, jsem jeho prvni ale myslim ze v jeho věku uz by mel trosku vědět jak potěšit svoji holku. Někdy mi to přijde ze jsme jen kámoši nebo sourozenci
libani sice uz probehlo ale vše bylo z me iniciativy. Samozrejme jsem to s nim probirala a říkal že nechce tlačit na pilu a že nâs vidí jako pár. Nechci to s nim vzdat, ale myslite že jde naučit milovat? Aby mi řekl že mi to dnes sluší, donesl kytku, udělat si romanticky večer.. nekdy jdeme do restaurace ale pozve casto i svoje kámoše… nechcu si připadat jako nejaka učitelka co řekne jo tak a ted me chytni za ruku, obejmi mě atd..
Potrebuju radu