Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak jsem to vše vzdala - snažení nás odcizuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.8.11 20:28
Jak jsem to vše vzdala
Ahoj,holky,snažilky,matky,nebo jen tak čtenářky,chtěla jsem se vás zeptat,popřípadě poradit,s přítelem se snažíme 17 měsicu o dítě,ale nejde jen o to,já i přítel miminko chceme to ano,ale poslední dobou nevím je to divný mezi námi…jako by nás to snažení oddělovalo,jako by náš vztah nedaval smysl,snažíme se o mimi a zároven se hádame,jsme na sebe hnusní,jak to mate vy?jak to zvladá váš partner?Já už sem to vzdala,je mi to uz jedno,jestli otěhotním nebo ne…ale aspon bych chtela vratit ten hezkej vztah,jakej jsem mela s prítelem predtím kdyz sme ještě nevedli že nebudeme mit moct mimi hned,i kdyz sme na to nemysleli,ze to nejde,presto si myslím že to náš vztah ovlivnilo…jako by jsme se odcizovali,protoze neprichazi detatko ktere by nas spojovalo,nejsem mu souzena,nebo on neni souzen me?Uz fakt nevím…miluju ho,nechci ho ztratit ted po 3 letech,ale nas vztah je o snazení a hadkách,děkuji za přečtení pořípadě za rady nebo zkušenosti,to jak se snažit a zaroven si udrzet hezkej vztah 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.8.11 20:33
Ahoj, možná je to i tím jak se snažíte, my když jsme „jely na plný plyn“ a z našeho dřív pěknýho sexu byla jen výroba tak jsme se taky hádaly častěji, stejně jako teĎ KDYŽ UŽ MI SEX SKORO V 8. MĚSÍCI TĚHU PROSTĚ MOC NEJDE.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smurfka
28.8.11 20:36
jo taky si myslim..prestan na snažení myslet, prestante spolu spát kvuli díteti, ale kvuli vam samotným, nejlepe nejaka dovolená která vas zase spojí ( bez řečí o detech a jejich delání ), nebo prodlouženej víkend nekde na horách nebo welnesu..zase se smát stejným vecem, povídat si jen tak. Nehádat se a nesvalovat na nikoho vinu, že se vám to nedaří…prostě mluvit o jiných vecech..
- Citovat
- Upravit
28.8.11 20:39
Ahoj,17 měsíců je docela dost,navštívili jste už nějaký centrum asistované reprodukce? My se taky v začátku když nám to nešlo pořád hádali,ne kvůli tomu,ale kvůli jiným věcem,oba jsme byli podráždění a ve stresu,jakmile jsme začali docházet právě do centra asistované reprodukce,přestalo to,konečně se našel problém a začlo se to řešit a ten stres z nás spadl,teď v září nás čeká IVF a náš vztah je lepší než kdy dřív. Manžel mě maximálně podporuje i když je problém ve mě a on se dře jak blázen abychom na to umělé měli,přesto přijde domů a je miloučký a jednou jedinkrát mi nic nevyčetl. Náš vztah to tedy posílilo. Taky je dobré na chlapa netlačit,oni totiž neradi sex z povinnosti ale chtějí aby to vyplinulo samo a aby tam byla ta spontánost a ta správná vášeň,zkrátka oni v tom to snažení o dítě moc vidět nechtějí,to už není erotika ale připadají si jak inseminační stroje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 20:54
Jo to je možna pravda,protože kdyz sme se prvni rok snažili,a nevedeli (že to nepude) bylo vše ok,ale po roce jsem preci musela navstivit lekare,museli jsme zjistit proč to nejde,a pak už to jelo,já zvysenej prolaktin,on špatnej spermiogram,ja zacala brat leky,on vitaminy,a od ty doby jak to oba víme,tak je to takovy na nic,navíc ty měsíce strasně letej…a porad dokola,snazeni,ms,snazeni ms,snazení,ms......a uspech nikde.....je to vycerpavajicí fakt,už mě to nebaví,nechci radsi nic… 
ale bojím se že pritele ztartím.....spíš se to tím snažením jen kazí.. 
Ne ne nemyslíme pravě na to,ale jako by to bylo v podvedomi,sex mame hezkej,(aspon to)chodime,porad neco dělame,ale pak sme z hlouposti hned vytocení,podráždění…Já už to nechci,potřebuju přeci lasku,i pritel,momentalne ani otěhotnět nechci,ne ve stresu,ne za takovych okolností,ale už fakt nevím jak to uklidnit.. (jako by to že nemuzeme mit spolu dite pak vytacelo kazda malickost)a mame pak jeden na druhyho zlost (ale nereknem si v ty hadce nic o tom diteti)nevim jestli mi rozumite,nevim jak to popsat,ale jakoby to ze dite neprichazi,byl spoušteč hadek (nevedomky)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 21:11
pro
Maia22
jo to je hezký když manžel podoruje a zvladá to,možná je to i tím že problem je v tobě…ale muj partner nevim proste tím jak ví že má špatný spermie,tak si asi připadá mene cenný,protže kdyz už příde na to tema proč nám to nejde,tak misto podpory a uklidnění (I když ja ho uklidnuji) mi odpoví,no tak si najdi jinyho,stací jeden jedinej sex a budeš v tom semnou se netrap strašně mě ty slova bolej,a chce se mi brečet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 21:14
No určitě to bude tím,má nízké sebevědomí a zdřejmě ho to stresuje. A na IVF jít nechcete? Tam přeci horší spermio nevadí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 21:22
Ahoj, my jsme s přítelem taky tři roky, víc jak třináct měsíců jsme se snažili. Nejdříve polehoučku - mysleli jsme si bláhově, jak lehké bude do toho „vlítnout“. No a pak nastalo „plánované milování“, výpočet ovulky a víceméně se jelo jen na výsledek. Z milování se vytratila ta jiskra, co jsme měli dřív. Ne, že bychom se přímo hádali - oba jsme spíš takoví, že si zalezeme sami do sebe a prostě náš vztah se zastavil na mrtvým bodě. Miminko nepřicházelo, milování nebylo jako dřív a celkově jsme byli oba podráždění. Takže chápu o čemu mluvíš. Hned v několika chvílích jsem si myslela, že náš vztah to nevydrží a chtěla jsem to všechno zpátky.
Nakonec přišli rodinné problémy, které nás z toho snažení „vytrhli“. Řekli jsme si, že teď by nebylo „dobré“ otěhotnět, tak jsme se přestali snažit. Mysleli jsme na něco úplně jiného a věnovali jsme se něčemu jinému s tím, že jakmile se to bude hodit, tak náš problém s otěhotněním začneme řešit i s doktorem. Člověk vypnul, celková atmosféra doma se zklidnila, sex začal být mnohem lepší a vztahu to pomohlo. No a vlastně, když to tak vezmu, tak do tří týdnů po tom, co jsme se rozhodli si dát se snažením „pauzu“ se zadařilo. (Dnes mám druhý TP a stále mimisek je u mě v břiše - nejdřív se mu nechtělo dovnitř a teď se mu nechce ven) 
Takže pokud můžu za sebe poradit, zkus vypnout - netlačit tolik na pilu. Lehko se to říká, ale hůř udělá - ale je to pravda. Zkus se smířit s tím, že miminko příjde, až bude vhodný čas. Dejte si se snažením na chvíli pokoj. Milování si zkuste nějak okořenit a nehonit se za tím, že zrovna dnes máš plodné dny 
My to tak dělali a stálo to za houby.
Jak už tu bylo řečeno, vypla bych, odjela třeba někam na dovolenou, nebo jenom někam vypadla na výlet. Zaměřila se na něco jiného a prostě si řekla, že svět se nezboří, když miminko nebude hned teď. Však ono to příjde, neboj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 21:22
Senorito,
a zkoušel brát přitel nějaké vitamínky na zlepšení spermiogramu? ne vždy to zaručeně pomůže, ale za zkoušku to stojí..
nehledě na to, že pokud byl první spermiogram špatný, může se jednat pouze o přechodné zhoršení -prodělaná chřipka, atd… spermijky se tvoří cca 3 měsíce..
mluvím z vlastní zkušenosti. manžel měl první hóódně špatný spermiogram, nasadili jsme vitamínky a nějaká opatření - volnější trenky, a kalhoty, studenější sprchování atd..pak cca za 3 měsíce šel na kontrolní a výsledek byl normospermie 
tak to zvažte, nic nevzdávejte. je to těžké období, ale když o tom spolu budete otevřeně hovořit, uvolní to atmosféru a to určitě vaší situaci pomůže…
hodně štěstí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 21:37
Pro Kitimiti2: děkuji,jj presne tak to mame,a jak rikam od tehle doby na to kaslu,jak na ovulaci,tak na plodne dny,už sem stejnak i v takove fazi,že mě to prestava bavit,(i kdyz si nemyslim že jsme to prehaneli,spis sem jen vypocitavala ovulku,to bylo vse)ale ted na to prdím,už ji počítat nebudu…jsem uz smirena že MS prostě přijde…ale co me trapit ted vic je to jak najit z5 cestu k příteli…
Pro Marbora:ano psala jsem to nekde v minulem prispěvku,přitel bere vitaminky,já jsem taky ted zacala brat naky,koupili jsme taky nakej gel (pro lepsi pohyb sprmii)IVF odmítam,z duvodu věku je mi 21,ale příteli 30.....a dekuji za přáni:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.11 22:01
Ahoj, my se snažili 13 měsíců a potom jsem měla v práci starosti a vůbec na to nemyslela atd… Sice jsem používala ovu testy, ale nakonec to najednou vyšlo. Možná, že teď když se na to přestaneš soustředit, vyjde to Držím pěstičky, my taky seděli v kuchyni na dlažbě a brečeli oba, že se nedočkáme… A dočkali 
Zkus možná přítele vytáhnout ven a probrat to, prostě mu jen říct, že to dítě fakt chceš s ním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.11 16:57
¨snažili jsme se s manželem dva roky a nic nervy to jsou a on to bral sportovně,ale já jsem nervák. hádky začali taky a ted jsem podstoupila stimulaci před IVF a jsem 13.den po embryotransferu a jako doma je nálada pod psa,jsme oba max vystresovaný co bude dál.nemužem se spolu je ntak bavit jáhned štěkám vadí mi všechno nejlíp je mi doma samotný když je v práci i když ho miluju,nedokážu si to vysvětlit ale říkám si že je to těma hormonama co do sebe pumpuju již přes měsíc.ale u nás jsou hádky taky na denním pořádku,ale hlavně kvuli sexu já nehci vubec a manžel chce pořád 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.11 14:48
Senorita píše:
Ahoj,holky,snažilky,matky,nebo jen tak čtenářky,chtěla jsem se vás zeptat,popřípadě poradit,s přítelem se snažíme 17 měsicu o dítě,ale nejde jen o to,já i přítel miminko chceme to ano,ale poslední dobou nevím je to divný mezi námi…jako by nás to snažení oddělovalo,jako by náš vztah nedaval smysl,snažíme se o mimi a zároven se hádame,jsme na sebe hnusní,jak to mate vy?jak to zvladá váš partner?Já už sem to vzdala,je mi to uz jedno,jestli otěhotním nebo ne…ale aspon bych chtela vratit ten hezkej vztah,jakej jsem mela s prítelem predtím kdyz sme ještě nevedli že nebudeme mit moct mimi hned,i kdyz sme na to nemysleli,ze to nejde,presto si myslím že to náš vztah ovlivnilo…jako by jsme se odcizovali,protoze neprichazi detatko ktere by nas spojovalo,nejsem mu souzena,nebo on neni souzen me?Uz fakt nevím…miluju ho,nechci ho ztratit ted po 3 letech,ale nas vztah je o snazení a hadkách,děkuji za přečtení pořípadě za rady nebo zkušenosti,to jak se snažit a zaroven si udrzet hezkej vztah
Ahoj, mám pocit, jako bys popisovala nás před pár lety. Nevím tedy, v jaké fázi snažení jste, samozřejmě je něco jiného snažit se „pouze“ třeba za podpory léků na ovu a něco jiného je podstupovat IUI nebo IVF. U nás to byl ten první případ - já brala půl roku Clostilbegyt, manžel byl na spermiu, ten měl v pořádku, takže jsem já měla naplánována další vyšetření. Taky jsme se hádali, byli na sebe hnusní… A tak jsem jednoho krásného dne za nás oba rozhodla, že se vykašleme na snažení ausgrechnet v době plodných dnů, prostě že se přestaneme snažit a začneme se znovu „jen tak“ milovat. Doslova jsem řekla, že se ne to ZVYSOKA VYSE.EME 
I když plánované vyšetření jsem samozřejmě nezrušila. No, a už na něj nedošlo, protože dva dny před nástupem do špitálu byly // Držím palce. A neboj, tohle je jen momentální frustrace, zvládnete to. My to nakonec brali tak, že jsme si vyzkoušeli, že životní prů.er nás nerozdělí, ale naopak stmelí. Což jsme pak měli možnost vyzkoušet ještě několikrát, ale to už je jiný příběh.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.11 14:57
Teď teprve čtu, že přítel má špatné spermio. A evidentně to blbě snáší, musí se cítit hrozně. To se pak těm hádkám nedivím. Byl by ochotný jít do poradny, myslím k psychologovi? Podle mě by nějaká rodinná terapie byla na místě. Ono i tou psychickou nepohodou se nakonec to spermio může zhoršit. Pak je z toho začarovaný kruh. Terapeut by mohl pomoci ho rozetnout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
