Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahojte všichni, jdu si opět pro rady a typy, jak na tu mou zlobivku ![]()
Od malička je věčně uplakaná, chovaná,…takže jsme první měsíce fakt jen chovali…Vyřvat jsem ji nenechala snad nikdy.
No, chovat vyžaduje pořád…Ale jak na ni? Neustále vyžaduje moji pozornost, musím u ní sedět a hrát si s ní. Nevadí mi to, udělám pro ni cokoliv, ale taky musím něco málo udělat. Nachystat jídlo, umýt se, oblíct se,…A tady je ten problém, jakmile se vzdálím ze země, je řev, slzy jak hrachy, má amoky vzteku, visí mě za nohy a hystericky řve…Když chystám jídlo nebo se chystám ven, celou dobu na mě visí a nepustí…A venku v kočárku nebo kdekoliv je to taky horor. Vzpírá se a řve. Lidi na mě koukaj, jak kdybych ji ubližovala
Ale ona se chce jen nést a je v klidu…
Děkuji všem za rady…A poznámky o rozmazlení prosím neřešte, ikdyž se na to dívám zpětně, nikdy bych ji nenechala jako miminko řvát. Takže chybu si nepřipouštím ![]()
Separační uzkost asi… No a chyby by jsi si mela pripoustet, protoze nikdo neni neomylny, a takhle se z nich nepoucis…
A kolik jí je? Jestli víc jak půlroku, tak bych doma ty krátké okamžiky na oblečení a umytí zkrátka nechala na dohled, uklidňovala slovně, ale udělala co potřebuju.
Na ven bych so pořídila ergonomické nosítko, když chce nosit a domácí práce bych dělala s ní klidně tom nosítku, když ji frkneš na záda, bude u tebe, bude mít přehled a uvařit, zamést, pověsit prádlo atd se s tím dá.
Určitě doporučuji začít navštěvovat nějaký kroužek kam chodí maminky s dětmi, nějaké hraní, nebo zpívání. Do kolektivu za jinými dětmi aby malá poznala i jiné lidi a děti. Nejen maminku, tatínka popřípadě babičky a dědečky.
Už to vidím, rok
A já furt, vkde je ten noční uřvánek ![]()
V roce už musíš začít s výchovou, nejde dělat, jak si batolátko vřískne
Nosítko batolecích rozměrů a vysvětlovat, slovně konejšit, ale udělat, co potřebuješ. A venku nakonec nošení oceníš, pak je to super i pro začínajícího chodce, nemusíš tahat kočár prázdný, pohoda ![]()
@eetel přesně tak separační úzkost, pořiď si nosítko a nos, pokud je od malička chovaná není ted nejlepší čas jí „nechávat“ vyřvat. Necháš jí jen v těch chvílích co se třeba chystáš ven nebo tak…
Jinak mám ročního pohodáře i si hraje sám, ale třeba hodinu ráno. Pak už taky vyžaduje, abych se mu věnovala, když nespí, nechce si hrát sám - neudí se, už si všechno prohlídl. Takže když vařím má na zemi misky, vařečky a prostě něco nakrájím, dám mu kousek on si to mydlá po miskách pak chvilku vaříme na zemi, pak zas minutku na plotně atd…
Když se oblíkám až když je vzhůru, tak mi stihne vykrámovat půl skříně, nebo pláče. Venku v kočárku je v pohodě, ale po určité době ho to přestane bavit a chce lézt, ale se mnou, ne že si někde poleze sám.
Takže jde o tu míru. Všechny roční děti potřebují hodně pozornosti. Není z toho poznat jestli je to u vás nějak moc.
Další věc co pomáhá, když máme nějaký program, kde jsou i jiní lidé, tam si umí najít sám něco, šudlat, koukat po dětech, poslouchat jak ostatní povídají. Ale nesmí se prostě nudit, což je snadné.
@Melody 4 Já si chyby připouštím, ale toto nepovažuju za chybu. Myslela, jsem to tak, že bych se chovala stejně, a nikdy bych ji jako malou nenechala vyřvat…
@malinada píše:
A kolik jí je? Jestli víc jak půlroku, tak bych doma ty krátké okamžiky na oblečení a umytí zkrátka nechala na dohled, uklidňovala slovně, ale udělala co potřebuju.
Na ven bych so pořídila ergonomické nosítko, když chce nosit a domácí práce bych dělala s ní klidně tom nosítku, když ji frkneš na záda, bude u tebe, bude mít přehled a uvařit, zamést, pověsit prádlo atd se s tím dá.
Je jí rok. V nosítku se jí nelíbilo
A není to jen takové období? Nebo je na Tebe tak moc fixovaná od malinka?
Moje dcera má taky rok a okolo devátého měsíce jsem taky nemohla ani a WC, pořád se chtěla nosit a jen u mě. I u tatínka vřeštěla jak prdnutá…A pak to zkrátka přešlo, teď můžu být kdekoliv ona si jde po svých, hraje si úplně sama.
A to taky nejsem z těch, co by dítě nechala vyřvat, nebo na něj kašlali…věnuji jí hodně pozornosti ![]()
@eetel píše:
@Melody 4 Já si chyby připouštím, ale toto nepovažuju za chybu. Myslela, jsem to tak, že bych se chovala stejně, a nikdy bych ji jako malou nenechala vyřvat…
ano to delas dobre, ale zase ze sebe nedelej otroka… Hele muze to byt obdobi, ale deti jsou proste chytre jako opice a myslim, ze to na tebe bude pomalu zkouset.
Kdybych mela zmenit jednu vec ve vychove, byla by to ta, ze bych pro syna nedelala vse co chtel… Ted je mu 2,5, nemluví. Asi pul roku jsem si myslela, ze nam ani nerozumi a nakonec jsme zjistili, ze to na nas hraje…
Ale to uz je OT, promin.
Zkusila bych to nositko, at si nevytahas ruce ![]()
Ona je taaková odmalička. Nikdy si sama nevyhrála, nevydržela…Jen co začla lézt, a doleze si, tak na mě visí a řve. Dřív řvala tam, kde jsem ji odložila…
Jsem z toho už docela vyřízená.
@Melody 4 Přijde mi, že jsem právě ten otrok
A robot k tomu. Už ani nevím, kde beru sílu…
Bydlíme ve velkým paneláku a ten o nás fakt ví. Takže zase ji nechci nechat řvát dlouho z toho důvodu…Ona všemu rozumí, jen tomuto ne
Nebo spíš nechce
@eetel píše:
Ona je taaková odmalička. Nikdy si sama nevyhrála, nevydržela…Jen co začla lézt, a doleze si, tak na mě visí a řve. Dřív řvala tam, kde jsem ji odložila…Jsem z toho už docela vyřízená.
Tak to teda nezávidím, a bohužel ani neporadím
Ještě si pamatuju, jaké to je šílené, když nemůžeš ani oloupat brambory nebo si umýt v klidu zuby… ![]()
@eetel píše:
Je jí rok. V nosítku se jí nelíbilo
kdy a jak to bylo zkoušeno? Děti se mění, před pár měsíci bylo vše jinak, teď bych zapůjčila, nandala a OKAMŽITĚ VYRAZILA VEN, ať má podněty. Uvidíš, že si zvykne a zároveň jí to dá tu potřebnou blízkost, které se nasytí a půjde to pak snáz i doma