Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak náročné je miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.10.13 08:02
To ti bohužel nikdo neřekne. Některé miminka jsou zlaticka a hlásí se jen na jídlo, některé prokřičí několik hodin denně 
A nejde si s přítelem sednout a promluvit? Jinak doporučuji před narozením miminka přečíst si knihu „nejstastnejsi miminko v okolí“. Je tam hodně užitečných rad, jak uklidnit křičící miminko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sad 1
13.10.13 08:05
POkud máš kam jít, a máma ti aspoň trošku pomůže, tak jdi. Stejně by to tak asi dopadlo v budoucnu. Jestli je mimčo náročné, na to se dá odpovědět - jak které. Mně malá do roka řvala, a nebýt občas přítele, který s ní aspoŇ jednou za 14 dní vstane a já se vyspím do 7 h, nebo kterej by ji nepohlídal aspoň 1 x za měsíc, abych mohla aspoň na 3 hodiny ven, tak zešílím. Věřím ale tomu, že v tomhle ti pomůže mamka. Připrav se raději na tu horší variantu, a rozhodni se. Já se připravila na to, že miminko pláče jen když má hlad nebo je pokakané, no a pak jsem zjistila, že vlastně malá řve pořád 10 hodin dennně, zatímco jimé miminka furt spí. Ale i tak jsme to zvládla, přítel chodí do práce, nemáme nikoho, kdo by vypomohl s čímkoliv. Takže s mámou bys to zvládla určitě.
- Citovat
- Upravit
Elessar
13.10.13 08:08
Heleď mám to tak jak píšeš…sama, s prckem v bytě 2+1, kde máme svůj pokoj, bydlím s mamkou. A dobrý 
mamka hodně pomůže, pohlídá, lepší jak chlap, protože tomu aspoň rozumí 
ale náročný to je, ale s tim nemá tvoje aktuální situace nic společnýho. Malej je hodně akční dítě. Brečí, skoro nespí, pořád se musí něco dít, jinak řev nemůže zůstat ani na 5 minut sám v místnosti, pořád musí někoho vidět
Ale každý dítě je jiný a stejně by ti v tomhle nepomohl ani chlap, když je v práci. Takže je to prostě na tobě i tak, sama nesama.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.10.13 08:13
Žiju dva roky s malou v mém dětském pokoji. Ale ona je a byla hrozně hodná, ani jednou nikoho nevzbudila, jen zakňourala a dala jsem prso a spalo se dál. Dá se to I když nezastírám, že je máma ráda, když odpoledne vypadneme na procházku 
- Citovat
- Upravit
Elessar
13.10.13 08:18
@Anonymní píše: Žiju dva roky s malou v mém dětském pokoji. Ale ona je a byla hrozně hodná, ani jednou nikoho nevzbudila, jen zakňourala a dala jsem prso a spalo se dál. Dá se to
to je fakt
- Citovat
- Upravit
13.10.13 08:33
Hodne zalezi na miminku a na tom, jak s tebou zamavaji hormony po porodu, ja bych to treba bez pritele asi nedala, protoze jsem mela hodne vyrazny poporodni splin 
a to je mala celkem hodne miminko, sice dost porvavala, ale kdyz ctu, co tady pisou jine maminky 
ale pokud by nas vztah nefungoval, tak by to dite urcite nezachranilo, jen by urychlilo rozklad
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.13 08:50
Tím, čím procházíte, můžete procházet jen kvůli těhotenství. Na ženu působí hormony a mateřská láska a celou situaci s těhotenstvím přijme a prožívá uplně jinak než chlap. Můj chlap byl třeba uplně mimo, pil, zamilovával se mi jinde, dělal binec.. taky už jsem měla sklony odcházet. Prostě nezvládal ten fakt, že bude do konce života zodpovědný za něčí život apod. Že je vlastně šťastný a miluje nás mu došlo až nedávno, kdy už jsem tu mávala rozchodem. Jsme si promluvili opravdu dlouze, vyřešili si to a teď je nám všem báječně. Ze syna taky spadlo napětí, které tady cítil, moje dcera mu začala i říkat „tati“.. Nevím tedy, jak je to u Vás, co tam máte za problémy, jen píšu, jak to bylo u nás.
Btw. - s dcerou jsem bydlela u mámy 4 měsíce a to od cca 2,5 let dcery.. nikdy víc. Nevím, jaký máte vztah, já mám svoji maminku ráda, ale nejvíc teda, když ji vidím 2× měsíčně na návštěvě.. pod jednou střechou už to zavánělo vraždou, já bych ji normálně zakousla. Absolutně mě nepřijala jako matku, prostě jsem byla malá blbá, co má dítě a jednala tak se mnou a odrazilo se to samozřejmě na celém našem už tak ne moc super vztahu, protože ona prostě „věděla všechno“ a já nic a ještě mi vynadala, že malá nemá mikinku, že bude nemocná (venku 40 ve stínu..).. Opět píšu - netuším, jak to máš Ty, já byla šťastná, když jsme se pak s přítelem po čtyřech měsících sestěhovali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.13 08:53
Děkuji mamky za názory. Připravuju se na to, že bude mimčo řvát 20 hodin denně, ale i když si člověk myslí, že to zvládne, tak dokud sám nezažil, neumí si to představit… Proto se ptám vás zasvědcených . a kromě takového toho brečení to jde jak? Nákupy, každodenní starosti, úklid, jak s prací po mateřské atd. já vlastně ani nevím, na co se ptát, omlouvám se 
.Přemýšlím, jestli třeba ještě nepočkat, vydržet to a odejít, až budu vědět, co všechno malá obnáší. Pak zas ale nevím, jestli nebude odejít ještě těžší 
- Citovat
- Upravit
13.10.13 08:53
Kolik je Ti let? Máš nárok na mateřskou? Jinak tedy si myslím, že mamka ti rozhodně pomůže víc než chlap - hlavně tedy v prvních týdnech. Protože ví a rozumí, čím procházíš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.13 08:58
@Elata bohužel za naše problémy nemůžou moje těhotenské hormony, i když si určitě přisadí .. je to spíš dlouhodobější charakter. A přítel už dítě má, takže na to to taky svést nemůžu .. je hodný, postará se (moje diskuse je i partnerství bez lásky)… já jen nevím, jestli dokážu žít ve vztahu bez lásky, i když by byl jako „kamarádský“ super.. všichni kolem mi říkají, že až se malá narodí, bude mi stačit láska k ní a nebudu tak řešit tu partnerskou, ale já nevím..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.10.13 09:00
@Vermion je mi 28. Mamka je ještě pracující, takže nechci spolehát na to, že bude nějak extra zapojena, jsem ráda, že bych mohla být u ní, ne ji ještě nějak moc „využívat“
- Citovat
- Upravit
13.10.13 09:01
@Anonymní píše:
@Elata bohužel za naše problémy nemůžou moje těhotenské hormony, i když si určitě přisadí
Ber to takto - odejít můžeš kdykoli, ale po tom, co se sebereš a odejdeš už návrat vlastně nejde, protože tam bude nedůvěra, odtažitost apod. Osobně bych počkala a odcházela tak cca půl roku po porodu, až si to s dítětem trochu sedne, sama uvidíš, jak budeš sama zvládat, jaké bude dítě, jak se bude projevovat přítel potom. Odejít v těhotenství, protože Váš vztah je „jenom kamarádský“ mi přijde trochu předčasné. Samozřejmě nevím, co všechno se u Vás děje, ale pokud je vše v pořádku a jen tam necítíš přímo lásku k partnerovi, tak nevidím důvod spěchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.13 09:16
@Elata já lásku citím, on ne …všechno v pořádku není, je pořád pryč - nevím jestli pracovně nebo se mi vyhýbá, břísko nepohladí, o malé je řeč spíš z povinnosti, nemám v něm takovou tu citovou oporu..ale co slýchám kolem a kolem, tak se mám ještě skvěle.. A asi máš pravdu, měla bych zatnout zuby a chvíli to ještě vydržet, odejít můžu potom. Jen jestli na to budu mít dost sil…
- Citovat
- Upravit
13.10.13 09:23
@Anonymní píše:
@Elata já lásku citím, on ne
No já si právě upřímně říkala, proč chceš odcházet, když nemáte problémy a jste kamarádi. Podle mého kamarádský vztah s dítětem může fungovat kolikrát líp než s kdo ví jakou láskou, přece jen mám pořád pocit, že kamarádi spolu dokáží mluvit líp.. Zkus to udělat tak, že teď jsi TY a miminko a chlap pomáhá udržovat existenční základ.. užívej si bříška, pyšni se jím, těš se na miminko, pečuj o sebe, dělej se krásnou a užívej si slunečného podzimu a uvidíš, co bude potom. Jak jsem psala - odejít se dá vždycky, ale návraty už dobře nedopadají nebo jen velice zřídka kdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj holky, omlouvám se za anonymitu, ale mám k tomu své důvody. Pokusím se jen ve stručnosti objasnit svoji situaci. Čekám v novém roce přírůstek - narodí se mi holčička. S partnerem je to momentálně tak, že vztah je spíš na kamarádské úrovni. Řeším, jestli zůstat nebo odejít, jenže už se nemůžu rozhodovat jen za sebe.. Jak moc je náročné zvládnout na začátku mimčo sama? Vím, že se asi nějak jednoduše odpověďet nedá.. Jít kam mám, byla bych s malou ve svém starém pokojíku u mamky 2+1, ohledně financí bychom společně asi taky nějak vyšly, i když by to asi nebyla žádná sláva… spíš, jak se to dá zvládnout psychicky. Ted ve vztahu rozhodně nejsem v pohodě, trápím se, ale mám strach, že to pak bude horší. Mám možnost s přítelem zůstat, věřím, že by pomáhal, staral se, ale jen kvůli malé..čekám první mimčo a jsem ze všeho vystrašená a vůbec netuším, co mě čeká. Kdybych věděla, že to budu zvládat, šla bych od něj.. Prosím, kdyby se někdo chtěl vyjádřit, budu moc ráda. Jen prosím, nereagujte stylem - proč jste si teda pořídili dítě apod. Stalo se a to už nezměním. Chci změnit - řešit situaci, která je, co nejrozumněji.