Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den, chci se poradit. Z mého partnera se stal tyran. Začínám ho vidět jako dominantního člověka, který se mě snaží ovládat. Choval se tak, že jsem přišla o všechny kamarády nebo za mnou nechtějí chodit kvůli němu. A když jsem šla někam já, dřív mi furt volal, teď už ne, ale zarli a jak se mu to hodí, mi to vycte. A takovým způsobem, až se z toho dělá člověku špatně. Shazoval mě, dodnes mě ponizuje. Nadává mi sprostě. Co jsem poznala jeho rodinu, zjistila jsem, jak jsou na sebe všichni neuvěřitelně zlí, sprostí..jeho rodiče se ženou jen za penezmi a jeho 12letá sestra je strašně rozmazlena. Jak jí něco nedovolí, začne do vseho mlatit a kopat a skončí to tak, že jí zbijou. Když řeknu, co se mi nelíbí, začne hledat chyby a nedostatky na mě. Také si na mě často léčí své komplexy, kdyz je unavenej z práce a z rodičů, u kterých pracuje (ani se mu nedivím, ale já za to přeci nemůžu, nebyla jsem nadšená, když se rozhodl u nich pracovat). Poslední kapkou bylo, kdy mě fyzicky napadl. Taky mě strašně ničí psychicky, vydírá, dokáže udělat situaci takovou, abych neměla jiné východisko. Nevim jestli to dělá vědomě ale moc mi tím ubližuje. Povídat si s ním o tom nemá smysl. Ještě k tomu s ním mám teprve 2 měsíční dceru. Těhotenství a sestinedeli mi tak otrávil, a tak mi ublizoval, ze mu to nedokazu odpustit. I když teď, po tom co na me sáhl, se mi moc omlouval několik dní, ze to opravdu přehnal, omluvil se mi za to všechno, a od té doby je v klidu, snaží se, abych se měla dobře, ale já už mu prostě nevěřím, nedokážu mu to odpustit, i když jsem se snažila. Podala jsem si žádost o městský byt a řekla jsem si, že uvidím, jak se bude chovat, než mi ho dají, ale věřím tomu, ze se už nezmění. Chtěla bych odejít co nejdříve. Ale do azylového domu se mi moc nechce
nevíte někdo, zda existuje ještě něco? Nebo jak si třeba zařídit byt? Odejít, aniž by o tom do poslední chvíle věděl? Mám strach, že až se nekdy pohadame, že mě zase uhodí. Přijde mi, že nesmím nic a on skoro všechno. Když jsem si napsala s nějakým kamarádem, zarlil, lezl mi na facebook a kontroloval, s kým si píšu. Pak to, co se mu hodilo, mi při hádce vyčetl. Ale přitom on za mými zády psal ostatním nemravné narážky nebo aby mu poslaly foto, atd. Ve stejný den se mě pokusil dvakrát podvest. Když jsem byla 14 dní před porodem!!! Nedokázal mě těhotnou v ničem pochopit, byl na mě zlej, otravoval jiné, když jsem se mu svěřila s obavami z porodu, vždy řekl to zvladnes…ale když viděl jak trpím bolestma, měl slzy na krajicku, že ho mrzelo, jak trpím. Máme i hezké chvilky, ale teď už jich je hodně málo. Byl se mnou u porodu, byl šťastnej, týden mě obskakoval abych se nenamáhala a pak to začalo zase
od té doby se to ve mě nějak zablokovalo, už k němu ani necítím, to co kdysi. Přijde mi, že když budu dělat to, co chce, bude klid, ale to aby se člověk bál, co udělá zase špatně. Kolikrát me vyhodil a pak mi volal ať se vrátím a já se vrátila, protože jsem neměla kam jít…další věc je ta, že mi bude chtít vzít malou, finančně na tom bude určitě líp, jsou podnikatele a daří se jim. Ale časově je na tom špatně. Vím, ze nebude mít čas, leda že by u nich přestal pracovat. Už jsem přemýšlela i o tom, že si něco udělám, a to jsem silná žena!!! Určitě nejsem sama, kdo tohle zažívá nebo zažil, určitě je tu víc žen, které se cítí na tomhle světě úplně samy
byla bych ráda, kdybyste se se mnou podelily i své zkušenost. Děkuji
Omlouvam se za anonym, ale sama v tom nejsi, zazivam ted uplne to stejne, v patek odjizdim na tyden k rodicum a pak jdu do azyloveho domu. Uz dal nemuzu…
Devcata, to je mi lito
Jedine sna obratit se o pomoc na nejakou neziskovku, ktera pomaha tyranym zenam. A rozhodne to dotahnout do konce, jinak z vas budou casem trosky ![]()
@Anonymní píše:
Omlouvam se za anonym, ale sama v tom nejsi, zazivam ted uplne to stejne, v patek odjizdim na tyden k rodicum a pak jdu do azyloveho domu. Uz dal nemuzu…
To je hrozné..Držím ti moc palce! Super, že jsi to dokázala!
![]()
@babuladina píše:
Dobrý den, chci se poradit. Z mého partnera se stal tyran. Začínám ho vidět jako dominantního člověka, který se mě snaží ovládat. Choval se tak, že jsem přišla o všechny kamarády nebo za mnou nechtějí chodit kvůli němu. A když jsem šla někam já, dřív mi furt volal, teď už ne, ale zarli a jak se mu to hodí, mi to vycte. A takovým způsobem, až se z toho dělá člověku špatně. Shazoval mě, dodnes mě ponizuje. Nadává mi sprostě. Co jsem poznala jeho rodinu, zjistila jsem, jak jsou na sebe všichni neuvěřitelně zlí, sprostí..jeho rodiče se ženou jen za penezmi a jeho 12letá sestra je strašně rozmazlena. Jak jí něco nedovolí, začne do vseho mlatit a kopat a skončí to tak, že jí zbijou. Když řeknu, co se mi nelíbí, začne hledat chyby a nedostatky na mě. Také si na mě často léčí své komplexy, kdyz je unavenej z práce a z rodičů, u kterých pracuje (ani se mu nedivím, ale já za to přeci nemůžu, nebyla jsem nadšená, když se rozhodl u nich pracovat). Poslední kapkou bylo, kdy mě fyzicky napadl. Taky mě strašně ničí psychicky, vydírá, dokáže udělat situaci takovou, abych neměla jiné východisko. Nevim jestli to dělá vědomě ale moc mi tím ubližuje. Povídat si s ním o tom nemá smysl. Ještě k tomu s ním mám teprve 2 měsíční dceru. Těhotenství a sestinedeli mi tak otrávil, a tak mi ublizoval, ze mu to nedokazu odpustit. I když teď, po tom co na me sáhl, se mi moc omlouval několik dní, ze to opravdu přehnal, omluvil se mi za to všechno, a od té doby je v klidu, snaží se, abych se měla dobře, ale já už mu prostě nevěřím, nedokážu mu to odpustit, i když jsem se snažila. Podala jsem si žádost o městský byt a řekla jsem si, že uvidím, jak se bude chovat, než mi ho dají, ale věřím tomu, ze se už nezmění. Chtěla bych odejít co nejdříve. Ale do azylového domu se mi moc nechcenevíte někdo, zda existuje ještě něco? Nebo jak si třeba zařídit byt? Odejít, aniž by o tom do poslední chvíle věděl? Mám strach, že až se nekdy pohadame, že mě zase uhodí. Přijde mi, že nesmím nic a on skoro všechno. Když jsem si napsala s nějakým kamarádem, zarlil, lezl mi na facebook a kontroloval, s kým si píšu. Pak to, co se mu hodilo, mi při hádce vyčetl. Ale přitom on za mými zády psal ostatním nemravné narážky nebo aby mu poslaly foto, atd. Ve stejný den se mě pokusil dvakrát podvest. Když jsem byla 14 dní před porodem!!! Nedokázal mě těhotnou v ničem pochopit, byl na mě zlej, otravoval jiné, když jsem se mu svěřila s obavami z porodu, vždy řekl to zvladnes…ale když viděl jak trpím bolestma, měl slzy na krajicku, že ho mrzelo, jak trpím. Máme i hezké chvilky, ale teď už jich je hodně málo. Byl se mnou u porodu, byl šťastnej, týden mě obskakoval abych se nenamáhala a pak to začalo zase
od té doby se to ve mě nějak zablokovalo, už k němu ani necítím, to co kdysi. Přijde mi, že když budu dělat to, co chce, bude klid, ale to aby se člověk bál, co udělá zase špatně. Kolikrát me vyhodil a pak mi volal ať se vrátím a já se vrátila, protože jsem neměla kam jít…další věc je ta, že mi bude chtít vzít malou, finančně na tom bude určitě líp, jsou podnikatele a daří se jim. Ale časově je na tom špatně. Vím, ze nebude mít čas, leda že by u nich přestal pracovat. Už jsem přemýšlela i o tom, že si něco udělám, a to jsem silná žena!!! Určitě nejsem sama, kdo tohle zažívá nebo zažil, určitě je tu víc žen, které se cítí na tomhle světě úplně samy
byla bych ráda, kdybyste se se mnou podelily i své zkušenost. Děkuji
Odejdi! Nic mu neřikej. Jestli má tenhle model chování z domova, bude se to stupňovat. Dcerka je ještě maličká, neznič ji život. Držím ti moc moc palce! ![]()
@Anonymní píše:
Omlouvam se za anonym, ale sama v tom nejsi, zazivam ted uplne to stejne, v patek odjizdim na tyden k rodicum a pak jdu do azyloveho domu. Uz dal nemuzu…
To vás plne chápu. Pokud se nenaskytne nic jiného, také zvolím azylovy dům. Můžu se zeptat, jak probíhá to sociální šetření?
Holky moc Vám děkuji. Jsem přesvědčena že se to bude stupňovat. Neziskovku která se tím zabývá máme jen v krajskem městě, budu si tam muset zavolat, sama se tam nedostanu, bude. chtít vědět, kam jedu a navíc nemám řidičák a vlakem je to daleko, ještě kojim ![]()
@babuladina píše:
To vás plne chápu. Pokud se nenaskytne nic jiného, také zvolím azylovy dům. Můžu se zeptat, jak probíhá to sociální šetření?
Ja jsem jen napsala email s moji situaci, a poani mi odepsala, ze se ozve jak se uvolni pokoj. Budu si pak muset zaridit socialku, aby mi to platila, protoze dostavam jen 3800 materskou, takze bych to neutahla. AD stoji cca 3000/mesic, alespon ten, co jsem si ja nasla.
Dámy, berte to jako odrazový můstek do dalšího života. Postavíte se zase na vlastní nohy, postaráte o děti. Držím palce, ať jste zase šťastné
Na co ještě čekáš? Běž! Všude ti bude líp, než u něj! I v azyláku. Co kámošky, ségra, rodiče?
Pryč, pryč a jedině pryč… Lepší to nebude…
Moc na vás budu myslet, život je krátký na to, abyste si ho takhle ničila a nezapomeňte na to, že svému dítěti dáváte ten nejdůležitější vzor do života.
Posílám sílu - zvládnete to - nikdo nedostává těžší lekce, než unese.
@Anonymní píše:
Ja jsem jen napsala email s moji situaci, a poani mi odepsala, ze se ozve jak se uvolni pokoj. Budu si pak muset zaridit socialku, aby mi to platila, protoze dostavam jen 3800 materskou, takze bych to neutahla. AD stoji cca 3000/mesic, alespon ten, co jsem si ja nasla.
Ja jsem tam už psala e-mail abych se optala co a jak a musím vyplnit žádost, zprávu od doktora a na základě toho prý probíhá sociální šetření. Proto jsem se ptala ![]()
@dedrichov děkuji mockrát, hned mám větší sebevědomí. Děkuji vám všem za podporu
![]()
@Whiskin kamarádky mám asi jen dvě. Jedna bydlí u přítele, ještě studuje a. mají byt 2+kk a bydlí s.nimi ještě jedna spolubydlící a další bydli s pritelem v malinkem bytecku 1+1. Z rodiny se nemám na koho spolehnout. A moje matka bydlí se svým přítelem a s mým braskou v bytě 2+kk a taky je malý a s jejím pritelem se ještě k tomu moc nemusíme. O mé situaci vědí a podporují mě.
@babuladina A jak tě konkrétně podporují? Neber to ode mě zle, ale pokud ví toto, tak tě snad vezmou i přes to k sobě, ne?