Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bobo28 píše:
Moje přítelkyně se ke mě vrátila a pár dní před tím otěhotněla s jiným. Bylo moc pěkné s ní prožívat těhotenství a porod a teď vychovávat našeho úžasného a nádherného Nikolaska ale i tak někde tam v sobě nosím to že nejsem biologický otec a tenkrát mě navykládala jak hned po porodu se budem snažit o další dítě a teď je to jiné, před tím jsme se milovali víckrát denně a teď jsem rád že je to jednou týdně a to ještě rychlovka nebo sex bez předehry…milování už pro ní není něco co potřebuje nebo se ji semnou asi hnusí…dítě na které jsem se těšil že budeme mít opravdu spolu tak na to si nejsem jistý jestli se vůbec někdy dočkám…Mám strach že když to bude trvat dýl bude slábnout moje zamilovanost k ní…Nikolaska miluji ale také mám právo na to mít svoje biologické dítě…nebo ne?![]()
![]()
tak za prvé-takový dítě dá sakra zabrat-sex jednou týdně je ažaž
(nevím, jak je starý)
za druhé-taky věděla houby jaký to bude s dítětem, takže myslím, že teď to snažení hned po porodu vidí jinak, ono rodit do roka dvakrát se chce málokomu ![]()
za třetí-už měla menstruaci? pokud kojí, nemusí ji mít třeba rok a to taky ani neotěhotní, pokud nemá cyklus…
a za čtvrté-váš vztah-proberte to spolu, dohodněte nějaké termíny nebo tak…pokud vám to jinak klape, tak se domluvíte… ![]()
A za páté-zamilovanost vyprchá vždycky, pak uvidíš, jestli je to láska…já bych schválně počkala, jak to bude s vámi dál, ať jste pak rodina s předpokladem napořád ![]()
Sice starsi diskuze, ale otazka je, proc s nim jeste jsi? Kdyz se stydi ( nebo co mu v tom vlastne brani) jit k doktorovi a vlastne ti tim a sobe brani mit dite… trochu sobec, nemyslis???
Velmi prekérní situace
chlápu Vás oba. Asi bych zkusila domluvit dárce a dělat si domácí IUI. ![]()
@tanik1912 tak novej je bobo…a taky má strach, že bude bez toho svýho dítěte…
Jinak u zakladatelky mě taky napadla stříkačka a dárce-klidně student za peníze
,však nemusí mít hned sex…i když ten její chlap prostě není podle mýho gusta a já bych ho nechtěla-já se mám obětovat a on co? nic?
Ale říkala jsem si, že tady už odpovídat asi nemá cenu…
@Kami11 píše:
Ahojky,
trochu blbě položená otázka, ale jiná mě nenapadla.
S manželem žijeme pár let, brali jsme se kvůli dítěti, ketré není a nebude. Myslím tím, že já můžu, ale ne s manželem. Hrozně bych dítě chtěla, ale nevím jak ho počít. On o umělém oplodnění nechce ani slyšet a jinak to nepůjde, leda s jiným chlapem a to rozhodně nechci. Bylo by to nesmírně složité a zamotané a co kdybych potom chtěla zůstat s biolog. otcem? No prostě jsem vyzkoušela spoustu IUI a jednou IVF vše s dárcem a bezúspěšně, vše jsem absolvovala sama, manželovi je to trapné někam takhle jezdit. No a navíc už nemám ani za co, IVF zatrhl, prý si mám dítě zařídit jinde a on o tom nechce slyšet. Trochu beznadějná situace, když nechci zahýbat. Tak nevím, jak to udělat, abych se taky dočkala.....
Přesně tak, měla by to být záležitost obou…a ne jen tvůj problém…měli by jste to řešit oba…chápu že může být zklamaný ale přece tě v tom nemůže nechat ne…trošku divné promin
![]()
Moje přítelkyně se ke mě vrátila a pár dní před tím otěhotněla s jiným. Bylo moc pěkné s ní prožívat těhotenství a porod a teď vychovávat našeho úžasného a nádherného Nikolaska ale i tak někde tam v sobě nosím to že nejsem biologický otec a tenkrát mě navykládala jak hned po porodu se budem snažit o další dítě a teď je to jiné, před tím jsme se milovali víckrát denně a teď jsem rád že je to jednou týdně a to ještě rychlovka nebo sex bez předehry…milování už pro ní není něco co potřebuje nebo se ji semnou asi hnusí…dítě na které jsem se těšil že budeme mít opravdu spolu tak na to si nejsem jistý jestli se vůbec někdy dočkám…Mám strach že když to bude trvat dýl bude slábnout moje zamilovanost k ní…Nikolaska miluji ale také mám právo na to mít svoje biologické dítě…nebo ne?
