Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj Chápu dobře, že manžel je neplodný? a máte udělaný nějaký spermiogram? Jinak chápu, že mu může být trapně, ale není to záležitost obou v tom páru???
No, to je nepříjemná situace. A jak se staví k otázce mít děti jako takové? - totiž, jestli ty děti vůbec chce, nebo jestli je problém „jenom“ v tom, že je mu trapné podstoupit nějaká vyšetření… Jestli děti nechce a hotovo, pak s tím asi moc neuděláš, ale jestli by měl děti rád, ale problém je v jeho psychickém stavu vzhledem k nějaké léčbě nebo oplodnění, pak by se s tím něco dělat dalo. Určitě vzájemná diskuze (asi už proběhla a neúspěšně, jak jsi psala), případně nějaký kontakt na odborníka, psychologa…
Ahoj!
A to byl manzeluv spermiogram tak spatny? To ho k dalsimu vysetreni nenalaka ani vidina vlastniho ditete? To chce radeji riskovat, ze opravdu provedes, co Ti navrhuje? Jemu nevadi, ze ho podvedes? Nevcadi mu riziko, ze zustanes s biologickym otcem?
A co adopce? Zkus se manzela zeptat na tohle? Ale je mi jasny, ze chces dite asi biologicky…
upřímně, chceš s takový sobcem žít? to je asi jedna z posledních věcí co si musíš uvědomit, jiná rada na to není. Násilím ho nutit nemůžeš, ale hláška o tom ať si to zařídíš kde chceš je dost strašná.
No tak neplodny je manzel, respektive bylo by mozny pouzit jeho spermie, asle po narocnem zakroku ktrey rovnou odmitl. Diskuze je zbytecna, i na IVF jsem jela sama. No a ohledne toho jestli deti chce tak ano chce, ale pry ne svoje, protoze ma dost zdravotnich problemu, ledviny, oci, tlak atd. a sam rikal, ze nechce aby to po nem dite zdedilo. Ze by to byl chudak, byli jsme na vysetreni a tam se prokazala dedocnost z jeho strany 50%. Samozrejme o tom jestli mu je nebo neni neprijemna nevera, to je asi jasny, ikdyz on si z toho snazi delat srandu. Ale myslim, ze by ho to asi zralo a buhvi jak by to pak s nama dopadlo. Jasny je ,ze je to sobec a dost nas to odcizuje, ale nemam na to hledat si nekoho jinyho. No a adoptovany dite moc nechceme, ne taky proto, ze by pak kazdy vedel, ze nemuze mit deti normalne a to nikdo nevim, nikomu jsme to nerekli a nereknem, to IVF bylo nase tajemnstvi. Takze je to asi jen a jen na mne.
uff, chápu, že manžel nechce aby dítě zdědilo jeho choroby, ale to chování mě zaráží.Proč ti zatrhl další IVF s dárcem? To ti v podstatě nedává jinou možnost, než se vzdát dítěte, nebo ho opustit nebo ho podvést. Pro mě docela hrozná představa. Pardon já bych s takovým člověkem žít nemohla.
Dále moc nechápu to s tím, že adopci ne, protože nechcete aby okolí vědělo, že nemůžete mít děti…Tak buď dítě chcete a na okolí se vykašlete a nebo jestli vám více záleží na okolí, tak se vykašlete na dítě. Zní to asi krutě, ale, co když otěhotníš, narodí se ti dítě, okolí se na něm něco nebude zdát a budou mít řeči, to to dítě odložíte?
Neber to ve zlém, spíš jestli jste se nad tím zamysleli, jestli to okolí je vážně tak důležité.
Pokud by mému partnerovi bylo trapné léčit svou neplodnost tak by mi vůbec nebylo trapné opustit ho a ponechat ho v klidu samotného s jeho chorobama.
Zdravých chlapů je.
Já jsem teda pochopila, že partner by byl plodný jen po operačním zákroku, vyšetření mu asi trapná nejsou, když už je podstoupil a dle mě ne jednou. Myslím, že jde o odběr spermií přímo z varlat, což určitě není příjemný zákrok a hlavně asi pro manžela Kami nenese kýžené ovoce - odebere se pár kousků spermií, které ještě ke všemu ponesou nic moc genetickou informaci.
Je to tak Kami nebo se pletu?
Není to zatržení IVF trochu o tom, že viděl, že to není pro tebe procházka růžovou zahradou, zvlášť když to pak špatně dopadne, tak, že nechce vidět, jak se zase trápíš? Vina je přece na jeho straně a tohle chlapi těžko snáší.
Manžel mi taky párkrát nabídnul, ať si dítě zařídím jinde, teda když mu slíbím, že se nezamiluju - nic moc spg a mám protilátky proti jeho spermiím, IVF jsem nechtěla já. Detaily jsme nerozebírali, nechtěla jsem, bála jsem se, že by to nedopadlo dobře - třeba by ho to jednou mrzelo, ale u nás je jiná situace, my už jedno dítě máme. Vím, že s holkama v deníčku jsme rozebíraly /dost v nadsázce/ i hypotetickou variantu, že bych si sehnala jako soukromého dárce gaye a prováděla si v plodných dnech „domácí iui“. On by mi jen předal materiál. A dokonce jedna spolusnažilka měla kamaráda, který by takhle dítě bral.
Pokud ty jsi v poradku, tak nevidim duvod pro IVF. Asi bych zkousela dal IUI, a doufala, ze to jednou vyjde. Tusim ze mas na 6 IUI za rok narok.
kadlina píše:
Já jsem teda pochopila, že partner by byl plodný jen po operačním zákroku, vyšetření mu asi trapná nejsou, když už je podstoupil a dle mě ne jednou. Myslím, že jde o odběr spermií přímo z varlat, což určitě není příjemný zákrok a hlavně asi pro manžela Kami nenese kýžené ovoce - odebere se pár kousků spermií, které ještě ke všemu ponesou nic moc genetickou informaci.Je to tak Kami nebo se pletu?
Ahojky, jj presne nejak takhle to je.
On mi to zatrhl z financniho hlediska, radeji si za penize koupi neco jineho, ja vim, ze ted asi budete nektere nechapat, ale fakt nemam na to se na nej vykaslat. Zvlast kdyz ma problemy, tak bych to nemohla prenyst pres srdce ze jsem mu zkazila zivot. Co kdyby pak zustal sam? To IUI mi sami rekli, ze kdyz je to ze zmrazenych spermii darce tak tam moc velka pravdepodobnost neni a taky to uz neni nejlevnejsi. Leda ze bych to zkousela tajne a to taky neni dost mozne.
S tim gayem je to docela za¨jimavy napad, ale co kdyby se zadarilo a on si pak delal naroky na dite?
Jinak ja zadneho takoveho dobrovolnika nemam.
Ohledne adopce, to by byla az ta uplne posledni moznost, chtela jsem prece jen aspon z poloviny biologicke dite a ne uplne cizi, clovek nikdy nevi, co z nej vyroste, sprominutim. A myslim si, ze kdyz to bude aspon z poloviny moje, tak tam podoba bude, takze si myslim, ze by nikdo ani nic nepoznal, ze neni manzelovo.
Ja to nejak zblbla, tohle jemuj prispevek
Ahojky, jj presne nejak takhle to je.
On mi to zatrhl z financniho hlediska, radeji si za penize koupi neco jineho, ja vim, ze ted asi budete nektere nechapat, ale fakt nemam na to se na nej vykaslat. Zvlast kdyz ma problemy, tak bych to nemohla prenyst pres srdce ze jsem mu zkazila zivot. Co kdyby pak zustal sam? To IUI mi sami rekli, ze kdyz je to ze zmrazenych spermii darce tak tam moc velka pravdepodobnost neni a taky to uz neni nejlevnejsi. Leda ze bych to zkousela tajne a to taky neni dost mozne.
S tim gayem je to docela za¨jimavy napad, ale co kdyby se zadarilo a on si pak delal naroky na dite?
Jinak ja zadneho takoveho dobrovolnika nemam.
Ohledne adopce, to by byla az ta uplne posledni moznost, chtela jsem prece jen aspon z poloviny biologicke dite a ne uplne cizi, clovek nikdy nevi, co z nej vyroste, sprominutim. A myslim si, ze kdyz to bude aspon z poloviny moje, tak tam podoba bude, takze si myslim, ze by nikdo ani nic nepoznal, ze neni manzelovo.
..Ty bys nemohla přenýst přes srdce, žes mu zkazila život, ale on se s tím, že kazí život tobě a odsuzuje tě k bezdětnosti vyrovnal celkem hladce.. Že má spoustu nemocí, ho neomlouvá za jeho sobecké chování.
Na druhou stranu, pokud ho máš tak moc moc ráda a jsi mu oddaná, tak snad nehrozí, že bys mohla odkráčet s biol. otcem dítěte.
A poslední - komu je co do podoby proboha - to snad vůbec není důležité . Naše první dcera není podobná vůbec nikomu a na tom snad svět nestojí, akorát zdědila alergii
Mělo by ti být jedno jak bude vypadat, či co bude sledovat okolí.
Dobrý den,nechápu postoj vašeho manžela.Když píšete že jste se braly kvůli dítěti.Pokud vás miluje udělá cokoliv aby jste byla šťastná.Nevím proč se staví proti umělému oplodnění.Myslím že je to nejmíň citově bolestivé,daleko míň než když by jste si dítě udělala s jiným.Dárce spermií nebudete znát a můžete si vybrat spermie od podobného tipu chlapa jako je váš manžel.chápu že se třeba stidí že jako chlap selhal ale v dnešní době stále víc přibívá mužů co hold střílejí slepejma. ![]()
Ahojky,
trochu blbě položená otázka, ale jiná mě nenapadla.
S manželem žijeme pár let, brali jsme se kvůli dítěti, ketré není a nebude. Myslím tím, že já můžu, ale ne s manželem. Hrozně bych dítě chtěla, ale nevím jak ho počít. On o umělém oplodnění nechce ani slyšet a jinak to nepůjde, leda s jiným chlapem a to rozhodně nechci. Bylo by to nesmírně složité a zamotané a co kdybych potom chtěla zůstat s biolog. otcem? No prostě jsem vyzkoušela spoustu IUI a jednou IVF vše s dárcem a bezúspěšně, vše jsem absolvovala sama, manželovi je to trapné někam takhle jezdit. No a navíc už nemám ani za co, IVF zatrhl, prý si mám dítě zařídit jinde a on o tom nechce slyšet. Trochu beznadějná situace, když nechci zahýbat. Tak nevím, jak to udělat, abych se taky dočkala.....