Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Jak přesvědčit partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
14.9.05 19:54
Jak přesvědčit partnera?
Ahoj holky,
už jsem bezradná, mám pořádnou depku a nějak všechno vzdávám. Nedokážu se už pomalu ani radovat ze života.
S přítelem se snažíme o miminko už víc jak dva roky. Po vyšetření spermiogramu - který vyšel na výbornou - jsem byla u své lékařky, která konstatovala anovulační cykly (podle jednoho odběru krve ve 20DC) a na:,–(ila Clomhexal. Nyní je to druhý cyklus, co ho užívám 5. - 9. DC. A také jsem si začala měřit teplotu. Ale to není až tak velký problém, OVU jsem měla, nyní na ni čekám, ale co mě trápí, je můj partner.
Oba pociťujeme, že se jen honíme za miminkem a z milování už skoro nic nemáme. Pokud nemám OVU, tak je to přímo skvělé, mazlíme se, dlouho vydrží, ale jakmile mám plodné dny, prostě šanci otěhotnět, tak se nedaří. Prostě to nejde:-(. Jsem zoufalá a každý večer probrečím. A přitom se tak snažím, vlastně… oba se snažíme, ale to jeho tělo jako by tušilo, o co nám jde, tak nespolupracuje. Oba jsme z toho zklamaní, polovinu noci prohádáme (já probrečím) a ráno jsme jako zbití psi:-(((. Už nevím, co dělat. Nemyslet na to nejde, ať se snažím, jak chci.
Vím, že je asi každá rada drahá, neustále tu čtu, jak jsou chlapi celí žhaví na denní milování. Ten můj je asi vyjímka, nebo za to můžu já, fakt nevím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.9.05 20:20
Monaliso,
Chlapi, i když vypadají jako tvrďáci, mívají velmi křehké ego. Zvláště co se sexu týče. Pokud tvůj manžel cítí, že prostě v určitou dobu „musí“, tak to nepůjde. A pláčem, či výčitkama se to ještě zhorší.
Podle mě se každý muž potřebuje cítit jako milenec a když se tohle všechno degraduje na potřebu oplodnění, je to rána mezi oči.
Já bych doporučila se domluvit a dát si na pár měsíců pauzu. Ty klidně užívej dál léky, měř si teplotu, ale s manželem o tom nemluv. A nesnaž se ho nutit k sexu. Zkuste si zajít na romantickou večeři, zkus ho svádět…ale o dítěti ani slovo.
Nejdřív musíte zahojit jeho poraněné sebevědomí a pak zkoušet dítě. A co ty víš…třeba se vám podaří otěhotnět právě při tom hojení sebevědomí. Držím palce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.05 21:59
Ahoj Monaliso,
úplně souhlasím s Aldou. Asi se zeptám blbě - je úplně nutné, aby manžel VĚDĚL, že právě teď máš ovulaci? Nebo už si to počítá sám? Omlouvám se, jestli je můj dotaz naivní nebo netaktní, sama jsem ten problém řešit nemusela - my jsem si v době mých plodných dnů udělali dovolenou, koupali se, chodili na výlety, do hospůdky a věnovali se jeden druhému - a aniž bych s tím počítala, otěhotněla jsem. Ale v každém případě má Alda 100% pravdu - chlap když musí, tak prostě nemůže. Zkuste tvoje tělo oblbnout - přestaňte se tak usilovně „snažit“, udělejte si plán na nějakou akci, která by s děťátkem v bříšku byla přinejmenším riskantní - např. zarezervujte si zájezd někam (stornovat se dá vždycky). Já taky naplánovala výšlapy do Žďárských vrchů, a jak ráda jsem to potom zrušila!
Ať se vám brzo zadaří!!!
Světlana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
14.9.05 22:00
Není to jen o egu. Milující partner pozná, jak žena touží po dítěti a protože ji miluji jeho myšlenky se ubírají do představ…snad se to podaří ( obzvlášť po takové dlouhé době 2 roky). Bohužel v takových chvílích je problém, že se vytrácí milování a nastupuje pouze sex bez přívlastku. Pokud možno, co nejvíce pohlavních styků. Zní to hrozně, ale tak to je nutno nazývat. S milováním to nemá nic společného. Vraťte se k milování!
- Citovat
- Upravit
14.9.05 22:02
Monoliso, a co kdybys mu řekla, že díky lékům se ti plodné období posunulo jinam? (spíš na začátek nebo konec) 
Třeba mu navrhni, že se nebudete za ničím hnát, že souhlasíš s nějakou pauzou a klidně začněte používat v období „nové ovulace“ kondom.
Jestli má zábrany opravdu jen v plodném období, třeba by to klaplo… 
Moc držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.05 08:15
Čauky, Raduš, v deníčku jsem se na tohle téma moc nebavily, ale ty určitě víš, že ti rozumím. Je to jako začarovaný kruh: bereš léky na podporu OVU a aby jsi se „necpala" hormony zbytečně, je třeba vystihnout ten správný okamžik - TEĎ v rozmezí 48 jdeme na to, musíme. 
Ale všichni víme, že když něco musíme, tak se nám do toho dvojnásob nechce. Což o to, my ženy, toho zas až tolik nemusíme. Já jsem tohle musíme na manžela zkoušela za dobu snažení jen jednou, on nechtěl a já jsem byla naštvaná (jemu jsem sice říkala, že nejsem, ale byla). A jak jsme tak spolu leželi, tak jsem si uvědomila, že ho do toho prostě nemůžu nutit a naštvání pomalu zmizelo. A jemu se to naopak rozleželo v hlavě a že pro miminko ano. Tím chci říct, že, partner nemusí mít detailní přehled o našem cyklu - my samozřejmě ano, pro nás je to velmi ale velmi zajímavé. Ale pro partnery to zase až tak zajímavé být nemusí, zvláště když potom MUSÍ. 
A víš co jsem vypozorovala? Že největší chuť na sex má můj manžel v období po OVU, kdy já vím, že už je to pasé. Možná cítí, že jsem uvolněnější, že mi je v určitém směru jedno, jestli se budeme milovat nebo ne. A nebo že by se mi to jen zdálo? Je taky možné, že v tomto období už nemám moc chuť (ne z vlastní vůle ale díky hormonálním změnám) a proto mi připadá, že to chce víc. (Ale zas tolik mi to nevadí…). A tedy plně souhlasím s Noggie, aneb jak se říká v jedné nejmenované komedii: „Zá:,–(a číslo 1 zní: Vnést mezi podezřelé zmatek."
Květina
PS: Jsem mooooc zvědavá na sebe, jak se budu chovat příští cyklus, až začnu poprvé s Clostilbegytem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.05 10:29
Monaliso, úplně tě chápu. Já měla doma totéž. Snažíme se okolo 1a1/2 roku. Přítel má SPM vpořádku, mě zjištili při palarce neprůchodnost jednoho vejcovodu.
Ale horší než všechna vyšetření bylo naše sexování podle OVU. Hrůza. Já byla natěšená, že nadešel den D, ale drahoušek byl náhle příšerně unavený apod. Takže jsme se takhle několikrát pohádali a já to obulela. pak jsme si to jednou vklidu vyříkali - chtěla jsem aby si rozmyslel, zda dítě opravdu chce a pokud ano, že bez sexíku ho mít nebudeme a že to rozhodnutí tedy nechávám na něm. Přestala jsem mu ohledně frekvence milování i OVU cokoli říkat - a ono to funguje!! Chlapi těžce snášejí, když něco musejí. Takže se na ně musí trochu oklikou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.05 11:03
Ahoj Monoliso,
ve vztahu je to se sexíkem tak, že je tulení vždy podle toho partnera, který má menší frekvenci v chuti a ten s tou větší se musí přizpůsobit, protože touhu lze překonat a i jinak „ošálit“, ale nechuť by se překonávat neměla, protože je nebezpečí nepříjemných zážitků a všech nepříjemných psychických následků s tím spojených.
V každém vztahu je to jinak, někdo je hřebec každý den 5min a někdo jednou za týden hodinu a někdo to má na střídačku, takže podle komentářů některých holek o každodenním sexíku se neřiď. každý vztah má svůj rytmus.
Tak dlouhé snažení je psychicky náročné pro vás pro oba už samo o sobě a když k tomu přibude tulení na rozkaz, tak to není jednouché. My s manžou jsme typ, že jsme to řešili tak, že jsme to věděli dopředu a naplánovali si večer nebo ráno jen pro sebe. Přišli jsme dřív z práce a dali si lehkou večeři (na to jsem dávala bacha já, abysme po jídle jen „nefuněli“ splnýma břichama 
) a zapálili v krbu nebo trošku vínka a nezapínali bednu, aby jsme u ní „nevytuhli“ a ráno jsme neplánovali žádnou schůzku, aby se dalo dýl (třeba do 7:30-8) válet v posteli. Oba jsme moc chtěli, takže se to vždycky nějak zařídilo.
Pokud je tvůj manža typ, že má strach z toho, že zklame a důsledkem je fakt potom totální absence chuti, tak hádky a pláč to nezpraví. Vím , že se cítíš ukřivděná, že ty se tak snažíš a ON to teď kazí, ale v tomto musí být holka holt silnější a tak mu prostě „zamlž průběh“ cyklu, pokud to jde a zkus být příjemná a milá a ono se mu to časem rozleží. Ztratíte možná jeden cyklus, ale nepokaňkáte si zbytečně vztah díky „úpornému snažení“. Zkus si s ním promluvit, jestli chce třeba snažení o měsíc odložit nebo přerušit a uvidíš, jak o tom smýšlí on.
A ve finále - víš kolik holek otěhotnělo mimo plodné dny ? HAFO, tak proč ne ty! Navíc, když stimuluješ (vícečetnou) ovulaci.
Přeju hodně štěstí
Cami
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.05 17:48
Ahoj ,taky jsme měli podobné problémy,počítala jsem dny,o období ovu jsem byla nervózní a běda,když mi řekl, že třeba chce v tyhle dny spát.
Pak mi došlo, že to stejně k ničemu nevede a přestala jsem se na tohle téma s manželm bavit.neví, kdy je ovu, kolikátý den cyklu jsem a téměř naprosté tabu je bavit se o dítěti.Vím,že ho to mrzí stejně jako mě,ale proč stále opakovat a rozebírat to, co už víme?Takhle je tulení daleko lepší,do ničeho se nenutíme a najednou se tulíme daleko častěji než před tím! Je to vážně o psychice a ta je mužských hodně křehká.Hodně štěstí při snažení Berunda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.05 23:05
Aho Monaliso,
jsem určitě pro, aby si datum ovulace nemusela vždy říkat manželovi a cítil by se pak více uvolněný
Bohatě stačí, když na to bude myslet jeden.
Možná to bude znít špatně, tak to ale nechci , že s manželem jsme se snažili o mimi a nic a když jsme na to nemysleli, tak se zadařilo. A víš, proč tak? Vrátili jsme se totiž tenkrát z vánočního večírku poloopilí, už jsme si řekli, že dnes nic, že jsme unavení a skutek utek a je z toho prcek
Tak zkus chvilku vypnout, to malý za to stojí a hlavně si odpočinete od těch hádek a vyspíte se. Pak když budeš mít ovu, řekneš polovičce, že máš chuť a ne ovu a uvidíš, jak se mu(vám) to bude líbit.
Hodně štěstíčka a nezoufej, na vánoce můžeš být už těhu
Iri
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
16.9.05 06:59
jak přesvědčit manžela
Nezoufej, my měli taky obdobný problém- já anovulaci a manžel mizerný spermiogram.....zpočátku jsme snažení zvládali docela dobře, ale časem se ukázalo, že to opravdu snadné není. I když jsem se snažila utajovat „vhodné“ datum- manžel to vždycky nějak vytušil a nervozita udělala svoje. Probíhal pláč, sliby, bezradnost…Za rok a půl nám už docházel elán. Koupili jsme nové auto a zadlužili se, začali budovat a nakonec jsme zmobilizovali síly a zašli do centra asistované reprodukce- paní doktorka byla skvělá a nalila nám spoustu optimismu do žil, a hned po příchodu domů jsme založili pokladničku na IVF ICSI..... tak bezstarostně jsem se necítila od střední školy… čekala jsem na další MS kvůlu vyšetřením IVF a ještě nepřišla.....ačkoliv to bylo skoro nemožné, otěhotněla jsem snad pár dní po návštěvě centra…
Je těžké to hodit za hlavu a nemyslet na to, ale pokud se to povede, může tě pak čekat krásné překvapení.
Držím palce a přeji hodně sil
Hela
- Citovat
- Upravit
16.9.05 07:17
ahoj,
no my sa uz pozname zo spustu dizkusi .
som na tom podobne co sa tyka vysledkov. inac moj maznel ani nevie ze mam ovu, maximalne to tak zisti ze som nazhavena jak raketa. ale nie je to pomyslenim na mimi, ale proste v polovici cyklu to u mna tak je. manzel mozno je z tych ze ba chcel kazdy den, ale to viem ze zalezi odo mna…jak ho naladim . hlavne sa o tom nerozpravame. najlepsie je ze ked skocim na neho a sa ma spyta ty mas ovu? tak uz sa mi nechce, alebo zaklamem ze asi co ja viem ja to nesledujem.
moja rada, tym ze mas regulovany cyklus vies zhruba odhanut ovu, nechaj ho vyhladovat 3-4 dni a pak to uvidis. teda u nas to tak funguje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.05 13:19
Ahoj holky,
moc Vám děkuju za Vaše velice upřímné rady . V jednom máte pravdu, když člověk musí, tak to nejde.
Bohužel se o všem s partnerem bavíme, řešíme spolu vážně doslova všechno:-), někdy je to děsný, ale tak to prostě je, takže utajit před ním ovu bude asi problém. Ale zkusím to! Pořád si říkám, že za to nic nedám:-).
Když jsem psala svůj dotaz do diskuze, mluvila ze mě depka, a to dost silná:-(. Nyní mám po ovu, tak to už beru tak trochu s nadhledem a hlavně vím, že můžu očekávat tu mršku a pak začít zkoušet fígle:-).
Ještě jednou moc děkuji za rady!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
30.1.06 12:51
Úplně mi tu mluvíte z duše. Snažíme se o mimčo od dubna(já 29, on 28), tedy já se vlastně snažím víc, přítel nechce tlačit na pilu, ale není proti. Jenže nejhorší kámen úrazu je, že jakmile jsme se dohodli, že budeme lehce pracovat na přírůstku, nebudeme si dávat pozor, tak jeho skoro veškerý elán je ten tam. Vysloveně zlenivěl. Ani když jsem na:,–(ila metodu klamání o ovu, tak mi to nepomohlo.
A ještě ke všemu po vysazení clostilbegytu už opětně neovuluji, tak začínáme s dr. znovu a jestli se to prý po třech měsících nezlepší, tak ‚hurá‘ do Pronatalu (naštěstí ho již máme za bukem).
Jsem na tom opravdu mizerně s psychikou, tak se alespoň můžu vypsat tady, kde je nás takových víc. Co mám dělat? Abych na to tolik nemyslela, tak jsem si koupila papouška a začala jezdit na koni.
Hezký zbytek dne a hodně mimísků.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
IVF při polycystických vaječnících (PCOS)
- 07.04.26
- Anonymní
Opakované biochemické těhotenství rada na...
- 01.04.26
- Anonymní
Opakované selhání implantace
- 09.04.26
- Kamca82
Akupunktura a podpůrné metody během stimulace
- 13.03.26
- Anonymní
