Jak řešit tuto situaci?

Anonymni
13.11.08 09:06

Jak resit tuto situaci??????

Ahoj holky, omlouvam se, ze pisu jako anonymni, ale kvuli memu dotazu bych nerada vystupovala pod mym nickem.
Takze: muj problem je tento: Nastoupila jsem do nove prace, kde se mi zacal libit sef. No ani ja jemu nejsem lhostejna, pritazlivost mezi nami funguje spolehlive. Ale oba jsme se dohodli, ze by nam pripadny ulet proste nestal za to. On je 15 let zenaty, ja jsem 2 roky vdana. Oba mame asi celkem fungujici vztahy. Takze po rozumove strance to mame vyresene…
Jenze, ja na nej proste nedokazu prestat mysle, ne snad ze bych pomyslela na neveru, to ne, ale porad si rikam, co dela, kde je, jake by to bylo kdybychom treba jeli spolu na sluzebku atd.
Nastesti nepracujeme v jedne kancelari, oba se snazime minimalizovat i nas osobni kontakt, pokud se spolu bavime, tak jen o pracovnich vecech, zkratka „jdeme si vzajemne z cesty“, nebot oba asi dost dobre tusime, ze kdyby byl kontakt mezi nami castejsi, tak by bylo o to tezsi oddolat…
Holky, nemate nektera radu, jak ho proste „vymazat“ z hlavy?? Zamestnani se mi menit nechce, on je jako sef fajn a prace mne i bavi.
Nebo myslite, ze to odezni samo???
Jeste dodavam, ze manzelovi jsem celou dobu naseho vztahu 100% verna, sef sve zene take nikdy nezahnul, mozna i proto nas oba tahle vzajemne pritazlivost vykolejila.
Hrozne moc dekuji za pripadne rady, pa J.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymni
13.11.08 09:43

Ahoj J.
taky se omlouvám za anonymitu, ale manžel občas nakoukne a z téhle odpovědi by asi radost neměl.
Něčím podobným jsem si prošla v zaměstnání s jedním kolegou. Už jsem byla pár let vdaná, když nastoupil k nám do zaměstnání a od prvních chvil to mezi námi jiskřilo. Po nějaké době jsme jeli všichni zaměstnanci na takový výlet - s přespáním na místě, který měl utužit vztahy v teamu. To byla zkouška ohněm, ale nakonec jsme se domluvili, že to nemá cenu, že ani jeden z nás nechce zranit svého partnera. I když to bylo v tu chvíli hodně těžké, tak jsem ho ze svého pokoje vyprovodila a přespali jsme každý zvlášť.
Druhý den mě manžel přijel vyzvednout a v tu chvíli jsem byla vděčná, že nic nebylo. Manžela miluju, dneska mámě dvě děti a nechtěla bych s tímhle tajemstvím žít. Časem to jiskření mezi námi ustalo a jsme jen dobří kamarádi, kteří se už nikdy k té noci na zaměstnaneckém výletě nevrátili.

Přeju hodně sil, abys to přestála a správně se rozhodla. Věř mi, že románek na pracovišti za rozpad vztahu nebo ztrátu důvěry nestojí.

R.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 10:04

Ahoj R. diky moc za prispevek. Docela jsem se bala, ze me tady holky odsoudi.
My jsme prave ted se sefem resili situaci pripadne spolecne sluzebni cesty, ja nakonec radeji nepojedu, protoze si myslim, ze na rozdil od tebe by to pokuseni bylo prilis lakave a ja se ve skrytu duse obavam, ze bych podlehla. Je to teda hloupe, ale je to tak.
Jestli se jeste muzu zeptat, jak dlouho to jiskreni mezi vami vydrzelo, popr. odeznelo samovolne, nebo jste se do vzniku pouheho kamaradstvi museli trosku nutit?
Rekla bych, ze u me je jeste ta podstatna nevyhoda, ze je to muj sef a trochu se bojim, ze kdyby to potom chtel ukoncit on, ze ja bych prisla o misto. Moc neverim tomu, ze bych v praci po prodelanem romanku vydrzela nadale pracovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 10:18

Jestli tě někdo bude odsuzovat, tak ať si uklidí před vlastním prahem. Myslím, že většina z nás někdy pomýšlela na nevěru. Co si budeme povídat, po pár letech sexu s jedním partnerem člověk může zatoužit po něčem novém a zakázané zvlášť dobře chutná.
Pokud na tu služebku nemusíš, tak se jí vyhni. Je to totiž pěkně těžké. My jsme měli pár skleniček vína a když pak stál u mě v pokoji ve tři ráno, tak to bylo strašně nahnuté a stačil by jeden polibek a už bych ho nedokázala nechat odejít (a že se mu moc nechtělo :oops: )
Po tomhle výletě se to mezi námi trochu změnilo, začali jsme se víc vyhýbat jeden druhému, protože jsme tušili, že to začíná být moc důvěrné. Já jsem nakonec odešla na mateřskou a tím ten „vztah“ úplně zmizel do ztracena.
Nevím, jestli máš děti, ale pokud ano, tak mysli hlavně na ně. V blízké rodině mám případ, kdy se náhodná nevěra provalila, dopadlo to ošklivým rozvodem a dítě, které bylo v tom manželství teď trpí ze všech nejvíc.
R.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 10:33

Prave, ze deti uz s manzelem mame, to je asi take duvod, proc jsme se do toho se sefem nechteli poustet, sef ma dokonce 3 deti.
Na tu sluzebku fakt nepojedu. Ono uz jednou to bylo takhle nahnute (v te dobe jsem pracovala ale pro jinou firmu a teprve jsme se poznavali), tam to ale za nas vyresila nahoda (ubytovala jsem se nakonec v jinem hotelu dost daleko od neho). Presne jak pises, kdyby se pridalo par sklenicek vina, myslim, ze zabrany by pak padly a treba bychom oba pozdeji opravdu litovali, ze se neco stalo.
Ono u nas doma s manzelem je to v sexu takove nic moc. On byl pred manzelstvim pekny suknickar a mne ted nejak porad drzi takovy divny pocit, proc je vlastne se mnou, kdyz v posteli asi nic extra nejsem, (ja do manzelstvi vstupovala jen po 2 vaznejsich vztazich a vztahy na jednu noc pro mne nikdy neexistovaly), no a asi tahle nejistota se prenasi i do sexu samotneho a pak to nekdy konci uplnym fiaskem.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 11:03

Když jsem ráno po tom skoroúletu viděla manžela, jak na mě čeká a vítal mě se slovy: „Ahoj miláčku“ tak bych si nejraději nafackovala - a to se nic nestalo. Kdyby něco bylo, tak bych se nemohla ani vidět a možná bych mu to v nějakém záchvatu svědomí řekla a to by byl asi konec. Já jsem hodně zá:,–(ová a to mě celou tu dobu drželo při zemi.
Zkus si představit, co všechno bys mohla tím románkem ztratit. Když sex není nic moc, tak má manžel asi jiné kvality, proč s ním jsi. Možná je to skvělý táta, podrží tě, můžeš se mu vyplakat na rameno, miluje tě a ty jeho…
Nepřemýšlej, proč s tebou manžel je. Určitě k tomu má spoustu dobrých důvodů. Když byl takový sukničkář a vybral si tebe, tak asi ví proč. A zkoušeli jste sex něčím okořenit?
Já jsem takhle zpětně hrozně ráda, že jsem ten úlet nedotáhla do konce, strašně by mě hryzalo svědomí a možná by to ani nebylo tak úžasný, jak jsem si vždycky představovala a mohla bych z toho být i zklamaná. Takhle v sobě mám napořád ten pocit, že by to byl naprosto úžasný sex s tím nejlepším milencem :lol: :oops:
R.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 11:41

No, je pravda, ze manzel se treba k detem chova uplne skvele, je celkove takovy fajn, vari, pece, i docela rad treba uklidi, nebo tak. Samozrejme, ze nekdy je na „ranu do hlavy“ ale to asi vsichni. :)
Je pravda, ze jedine co nam skripe je sex, ja se i snazim to tak nejak v ramci moznosti zpestrovat, ale zatim nic moc :( :(
Jinak, ja take premyslela o tom, ze by to treba v posteli bylo ne uplne dobre i se sefem, a treba bych pak o to vic litovala, ze jsem byla neverna a jeste si to ani neuzila :oops: :oops:
Takhle si rikam, (asi stejne jako sis rikala Ty), ze by milovani bylo krasne a jak by se nam obema libilo.
Hrozne moc dekuju za vsechny Tve odpovedi, fakt jsi me pomohla si tu situaci aspon trochu ujasnit. Diky moc.
Jo, jeste mne napadlo, po materske ses vratila zase zpet na to stejne misto, kde je ten „kolega“, nebo pokud jeste jsi na MD budes se tam po jejim skonceni vracet?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 12:20

Já mám podobnou zkušenost. není to šéf,a le kamarád. Z počátku jsem byla bláznicvě zamilovaná, furt jsem na něj myslela. Byli jsme v kontaktu po telefonu, flirtovali po netu… ale naštěstí je daleko, takže se moc nevídáme. Časem to pomalu odeznělo a dneska jsme zase jen kamarádi.
Držím palce, abys to zvládla, než to vyprchá :-) :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 12:59

J. to jsem ráda, že sis utřídila myšlenky. Pokud je sex to jediné, co tě na manželství nebaví, tak si případný románek rozmysli. Vždycky se může objevit nějaká závistivá kolegyně, která to zjistí a s gustem to manželovi vyzvoní. Ztráty jsou v takových případech větší než to co získáš nevěrou - zvláště, když máš děti.
Já jsem stále na mateřské a vracet se budu za dlouho, mladší dítě je ještě miminko. Pak uvidím, co bude, ale myslím si, že už to budu brát s rezervou a nějakou nevěru si sakra rozmyslím. Nedávno jsem byla v práci a hned mezi dveřma jsem samozřejmě potkala JEHO. Jen tak letmo mi dal pusu na tvář a řekl, že mě rád vidí. Úplně mi zamrazilo, ale tak hezky… Nejspíš bych i o tenhle pocit přišla, kdyby mezi námi něco bylo, prostě takové to příjemné mrazení z nenaplněného vztahu…
R.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.11.08 14:21

Ahoj,
nemám zkušenosti jako Ty, ale pokud jde o Tvé odmítnutí služební cesty a omezování příležitostí, tak k tomu můžu něco říct. Před pár měsíci jsem odešla od manžela, i s dětmi. Dva týdny jsem se schovávala různě po Čechách, ale pak sem vyměkla a řekla jsem mu, kde jsme. Přijel za námi na víkend, domluvili jsme se na všem k rozvodu, na dětech a skončili jsme spolu v posteli. Pak jsme se zas pár týdnů všelijak pošťuchovali, většinou ve zlém a když jsem si k němu přijela pro věci, zase jsme spolu skončili v posteli. Přestože jsme byli v rozvodovém řízení a dost často jsme spolu nemluvili, tak stejně jakmile jsme spolu byli o samotě a šlo to, spali jsme spolu. Nedávno měly děti narozeniny, původně jsem ho na ně chtěla pozvat, ale věděla jsem, že by to zas skončilo v peřinách, tak jsem ho nepozvala a od té doby žádný bližší kontakt nebyl. Potřebovala jsem se od něj oprostit, což se nakonec povedlo. Dneska už jsme rozvedení, já jsem v pohodě ale on se z toho ještě nedostal.
Vím, že je to těžké, když se se šéfem vidíte každý den v práci, ale opravdu se mu zkus vyhýbat, co to půjde. Myslím si, že „zblbnout“ - nemyslím to zle - může každý, zvlášť když ve vztahu něco chybí, takže si nic nevyčítej, je určitě dobře, že jste se „udrželi“ a držím Ti palce, aby to brzy přešlo :-)-
Ahoj
Jana

  • Nahlásit
  • Citovat
2345
16.11.08 20:33

Ahoj holky,
zakladatelko, prosím tě, kdo by tě mohl „odsoudit“ za to, že se ti coby normální ženský líbí sympatický a milý chlap? :D Přijde mi krásný a až trošku naivni - myslím v dobrém, samozřejmě - že bys jen z tohoto měla mít výčitky. Jinak mě ale překvapuje, jak moc jste se šéfem důvěrní - natolik, že ti řekl, že nikdy nepodvedl manželku a že jste se dohodli „že by to nemělo cenu“ 8O To už je docela síla, takhle otevřený rozhovor! Mně se během vztahu s manželem líbilo (ano, jen líbilo) moooc mužských, leckdy to blo oboustranné, ale tedy NIKDY se nestalo, že by došlo na takhle intimní rozhovory! 8O Proto mě překvapuje, že píšeš, že si „jdete z cesty“.

Jinak mě moc mrzí, že si myslíš, že jsi „v posteli nic moc“ - hele, možná není nic moc spíš tvůj partner :wink: a možná by sis po téhle stránce lepší zážitek zasloužila :wink: Obávám se, že je nepravděpodobné, že bys zjistila, že to se šéfem „nestálo za to“ :wink: Ano, správně, jsem taková našeptávačka :lol: a myslím, že na heslu „radši litovat toho, co jsem udělala, než toho, co jsem neudělala“ je hodně, hodně pravdy. Ono není nad to, poznat partnera, pro kterého budeš ta nejúžasnější, nejpřitažlivější bytost, bohyně… Jinak mě ale nikdo nemusí odsuzovat - sexuálních partnerů jsem měla ještě míň než ty :!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.11.08 19:54

Ahoj Simi,
moc dekuju za Tvuj prispevek.
Jak jsi se divila tomu, ze vedeme (no, spise jsme vedli) se sefem takhle intimni rozhovor na tema vernost, no my jsme si opravdu celkem blizci, byla jsem s nim i vybirat darky pro jeho deti, psal mi, kam jede lyzovat apod. No, prose jsme si meli tak nejak vzdycky co rict. Ted se ale oba drzime zpatky, asi jsme nejak moc slusni, nebo cestni, fakt nevim.
Jinak, teda uplne jsem koukala, jak jsi napsala, ze treba v posteli nemusim byt „leva“ ja, ale treba partner. Ja jsem vzdycky z poznamek popr. narazek manzela nejak tak usuzovala, ze v posteli nestojim za moc ja a on ze je ten nejlepsi milenec. Je fakt, ze ja mu tohle nevyvracim, i kdyz bych treba kolikrat rada neco rekla, vim ale, ze on by jakoukoli narazku nesl dost spatne.
Kazdopadne teda koukam, vubec by mne nenapadlo, ze bych treba pro jineho muze mohla byt v posteli „dobra“, hrozne moc ti dekuji za dodani sily a povzbuzeni. Ne snad, ze bych se na sefa „vrhla“, ale aspon nemam vycitky, kdyz na nej myslim, popr.kdyz si pracovne piseme.

  • Nahlásit
  • Citovat
5
16.12.08 22:43

Re: Jak resit tuto situaci??????

Anonymni píše:
Ahoj holky, omlouvam se, ze pisu jako anonymni, ale kvuli memu dotazu bych nerada vystupovala pod mym nickem.
Takze: muj problem je tento: Nastoupila jsem do nove prace, kde se mi zacal libit sef. No ani ja jemu nejsem lhostejna, pritazlivost mezi nami funguje spolehlive. Ale oba jsme se dohodli, ze by nam pripadny ulet proste nestal za to. On je 15 let zenaty, ja jsem 2 roky vdana. Oba mame asi celkem fungujici vztahy. Takze po rozumove strance to mame vyresene…
Jenze, ja na nej proste nedokazu prestat mysle, ne snad ze bych pomyslela na neveru, to ne, ale porad si rikam, co dela, kde je, jake by to bylo kdybychom treba jeli spolu na sluzebku atd.
Nastesti nepracujeme v jedne kancelari, oba se snazime minimalizovat i nas osobni kontakt, pokud se spolu bavime, tak jen o pracovnich vecech, zkratka „jdeme si vzajemne z cesty“, nebot oba asi dost dobre tusime, ze kdyby byl kontakt mezi nami castejsi, tak by bylo o to tezsi oddolat…
Holky, nemate nektera radu, jak ho proste „vymazat“ z hlavy?? Zamestnani se mi menit nechce, on je jako sef fajn a prace mne i bavi.
Nebo myslite, ze to odezni samo???
Jeste dodavam, ze manzelovi jsem celou dobu naseho vztahu 100% verna, sef sve zene take nikdy nezahnul, mozna i proto nas oba tahle vzajemne pritazlivost vykolejila.
Hrozne moc dekuji za pripadne rady, pa J.
lol, ty si se nám prostě uplně normálně zamilovala :wink: …tahle sexuálně motivovaná zamilovanost by měla behěm 6 měsíců až roku odeznít, neboť v mozku se prostě tvoří určitá látka (fenylethylamin) a ta se nikdy netvoří věčně.

bohužel návod na žádné „vymazání“ z hlavy neexistuje

jinak jedna rada je (co se osvědčila mně) — představuj si sex se šéfem někdy v duchu (autoerotika, ok?) ..výčitky mít nemusíš, neboť výčitky lze mít pouze za činy a slova – tedy za něco, čím ovlivníš nějak negativně druhé…tvé myšlenky ti nikdo nepřečte ani jimi nic nezpůsobíš…tedy si se šéfem klidně v duchu užij :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.15 09:33

Tak si tady od vcerejska tridim myslenky, hledam podobnou diskuzi…a hele, ona tady je :mrgreen:

jsem v podobne situaci jako zakladatelka- akorat, ze u me to neni o nadrizenem, ale o kolegovi…ja zadana, s detmi, on zadany-jedno male dite, druhe na ceste…
a jiskri to mezi nami uplne silenym zpusobem, nikdy jsem nic podobneho nezazila…
vzhledem k tomu, ze jsme dospeli a snazime se jednat rozumne, zustava to mezi nami jen na usmevech a hovorech o vsednich vecech…

problem je, ze v pracovni dobe neni mozne se jeden druhemu vyhybat :zed: :zed:

jak rychle to jiskreni prejde? takhle proste nemuzeme fungovat, uz si toho napeti mezi nami vsimaji ostatni kolegove (jeden mi nedavno „vtipne“ sdelil, at se spolu proste vyspime a je klid, ze se na nas neda divat :D ve smyslu, ze ostatni rozptylujeme tou energii…) :zed: :zed:

z

  • Nahlásit
  • Citovat
9050
24.6.15 09:53
@Anonymní píše:
Tak si tady od vcerejska tridim myslenky, hledam podobnou diskuzi…a hele, ona tady je :mrgreen:

jsem v podobne situaci jako zakladatelka- akorat, ze u me to neni o nadrizenem, ale o kolegovi…ja zadana, s detmi, on zadany-jedno male dite, druhe na ceste…
a jiskri to mezi nami uplne silenym zpusobem, nikdy jsem nic podobneho nezazila…
vzhledem k tomu, ze jsme dospeli a snazime se jednat rozumne, zustava to mezi nami jen na usmevech a hovorech o vsednich vecech…

problem je, ze v pracovni dobe neni mozne se jeden druhemu vyhybat :zed: :zed:

jak rychle to jiskreni prejde? takhle proste nemuzeme fungovat, uz si toho napeti mezi nami vsimaji ostatni kolegove (jeden mi nedavno „vtipne“ sdelil, at se spolu proste vyspime a je klid, ze se na nas neda divat :D ve smyslu, ze ostatni rozptylujeme tou energii…) :zed: :zed:

z

U mě to jiskření s kolegou přešlo cca po necelých 3 letech…jsem tě nepotěšila co :D A taky mi hodně pomohlo, že jsem otěhotněla a odskočila si na mateřskou, po mém návratu už to nebylo takové i když něco tam pořád je, ale už se to dá ustát :D Nejhorší byl ten první rok, ty pohledy, doteky, rozhovory…masakr, ale tak nějak jsme oba věděli, že by to byla zbytečná komplikace a že se s tím nedá nic dělat, že to musíme vydržet a vydrželi :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama