Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak sama sebe uklidnit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.11.25 09:35
A řešila jsi to někdy s nějakým psychologem? S tímhle se normálně chodí k doktorovi, ten ti napíše nějaké prášky, které tě dokážou zklidnit a časem se zase můžou vysadit. Sama takové úzkosti asi jen těžko zvládneš, resp. není nutné, aby ses takhle trápila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.25 10:10
Zkusil bych ve vašem případě psychologa a pak když by to nepomohlo i psychiatra a zřejmě i antidepresiva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.25 10:12
Zkus pro začátek využít aplikaci Nepanikař. A hledej psychoterapeuta/psychologa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.25 10:44
Víš, měla by ses snažit odpoutat pozornost. Na něco užitečného, na něco prospěšného. Udělej něco, co je za tebou hned vidět. Zkus to. Namísto dumání, co by se stalo, kdyby, je líp se soustředit na…zlepšení bydlení, zdokonalení v kuchyni, obměnu šatníku, klidně si najdi brigádu s cílem našetřit na lepší dovolenou, atd. Zbytečně týráš sama sebe. Dítě někam jede se školou, to se tam jistě ztratí. Vnouče jede s rodiči na dovču, to určitě nabourají. Známá tvářila nějak divně, to proti mně jistě něco má. Napnu tudíž iniciativu ke společným známým, abych něco vysondovala. Otrávím tak je i sebe. Zkrátka výrobna problémů, bez kterých by bylo mnohem líp na světě. Jsou asi takové povahy, takové typy. Možná je to něco jako deprese. Nevím, nerozumím tomu. Jsem obyčejný člověk. Občas kolem sebe vidím lidi, co se zbytečně zabývají něčím, co stejně neovlivní. Stačí jim nepodložená zpráva odněkud a už spřádají konspirace. Například známá kdesi kdysi cosi slyšela a usoudila, že je potřeba rázného opatření. Vypracovala tedy podrobný evakuační plán pro širokou rodinu včetně toho, jaké zásoby čeho má kdo pořídit, a kde se všichni sejdou. Nechtěj vědět, co jí na to rodina řekla. Jsou lidi, co se vyhrabali z nemoci, co překonali nezaměstnanost, co mají za sebou ošklivé manželství, nebo doma trvale postižené dítě a jsou na ně sami. Přesto fungují. Musejí. Zvládají. Perou se. Jsou vděční za každé pozitivum, které jim život přinese a umějí se s problémům postavit. Jestli jsi taková pořád, pak je dobře, že si o už uvědomuješ. Jsou věci, které můžeme ovlivnit. Těmi se zabýváme. No a jsou věci, které dopadnou i bez nás, nemáme šanci to změnit. Na ty je škoda energie. Nevím, co bych ti poradila, chápu, že je ti z toho neveselo. Každý se dopracuje k tomu, aby si ze života vzal to hezčí. A aby ho život bavil. Někomu to trvá. Aby neřešil zbytečnosti a nepřidělávat si starosti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.25 10:53
Růst a výšku dcery zavčas konzultuj s jejím lékařem. Tam se reálně něco dělat dá. Zbytek psychiatr, psycholog, gynekolog (hormony).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cizinka 999
3.11.25 13:07
@Anonymní píše: Více
Ve 45 letech uz jsi pravdepodobne v perimenopause a hornony hodne par let pred menopausou litaji nahoru a dolu a u hodne zen se to podepise prave na psychice kdyz uz nemas menstruaci tak se to zlepsi. Nepozorujes napr ze v druhe pulce cyklu se ty stavy zhorsuji?
Jestli umis dobre nemecky tak bych ti doporucila super podcast, tam to je vsechno krasne vysvetleno.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.25 13:52
Taky bych to viděla na perimenopauzu. Je mi stejně, cyklus mám sice ještě relativně pravidelný, ale pozoruji pokles svalové hmoty, povadlo mi snad úplně všechno a hrozně se mi zhoršila psychika.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.25 14:26
Vzhledem k tomu, ze jsi uzkostnejsi, musis se naucit radne psychohygiene. To bych teda doporucila vsem, ty to ale fakt potrebujes. Potrebujes umet:
1. Odbouravat stres
2. Starat se o sebe
3. Zvladat zpracovani uzkostnych myslenek
4. Umet si poradit, kdyz uz je zle (ataka, somatizace uzkostjych priznaku - arytmie, vertigo, bolesti hlavy atp)..
Ja po prodelane panicke poruše pred par lety zvladam (doufam) vsechny oblasti.
Byt tebou, zacala bych u nejake psycholozky, co ti sedne, probrat, jak se citis ted a ona te navede na dalsi kroky. Mozna uz by si to zaslouzilo i navstevu psychiatra pro nasazeni AD (nebran se jim, koupi ti cas, abys to mohla potom zvladnout bez nich).
Zeptej se sama sebe - jak odpocivas, co pro sebe delas a jsi spokojena? Necitis se pod tlakem? Chodis ven, sportujes?
Pro zacatek - zacit uzivat magnesium, pit medunkove caje a chodit na ostre prochazky ti muze pomoci a muzes s tim zacit hned zitra. A nekomu se sver.
A zacni shanet odbornou pomoc.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.25 14:52
@smile_xxx
@smile_xxx píše: Více
Je fakt hodne vysoká, ma 177 cm, je ji cerstve 13. Ma byt po kom, ja mam 179, manzel 190. Menstruaci uz ma pul roku, tak jsem doufala, ze uz se to zastavi, ale stale roste, i kdyz pomaleji. Vycitam si, ze jsem nic neudelala, i kdyz hormony nebo zakroky na kostech bych asi stejne nepripustila. Nase pediatricka nas odmitla nekam poslat, ze jsme vysoci rodice, tak co cekame. Coz ma pravdu, ale vycitam si, ze jsem si kontrolni endokrinologii i tak neprosadila, i kdyz jsme o tom u doktorky mluvily nekolikrat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.25 14:53
@Karamba2020 píše: Více
Tu jsem si o vikendu vygooglila a dnes si ji jdu vyzvednout.. snad pomuze
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.11.25 14:59
@Anonymní píše: Více
Diky za rozsahlou odpoved, zkusim to udelat, jak pises.
Ale nechapu, ze me vsechno tak rozhodi, protozesi myslim, ze casu pro sebe mam vic, nez vetsina holek s praci a rodinou. Venku jsem denne, mame psa se kterym chodim na hodinove prochazky, chodim 1-2× tydne cvicit, vidam se s kamoskama.. v tomhle smeru se neodbyvam..
ty myslenky mam hlavne behem pracovni doby, prace je po letech rutinni a nebavi me, tak si hlava jede svoje a tezko to koriguju.. a pak taky pred spanim, kdyz pomine celodenni shon..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, potrebovala bych poradit, co sama se sebou.. jsem porad nejaka psychicky rozlozena a vlastne nevim z ceho. Jsem cely zivot uzkostna, i kdyz se to snazim nedavat najevo a sirsi okoli to vlastne asi ani netusi.
Jenze ted mam pocit, ze je to nejake horsi. Moje hlava si vybere nejake tema, ktere porad resi a uplne me to paralyzuje. Bud neco zdravotniho u sebe nebo treba to, ze dcera moc roste (je hodne vysoka po nas, ale ted uz ma moji vysku a stale roste, takze za to citim vinu). Proste vzdycky je to neco, cim se v hlave zabyvam, ale realne se s tim nic moc delat neda.
Mela jsem pocit, ze s tou svou hlavou umim uz zit, ale asi ne. Spatne spim, jsem porad podrazdena, budim se zpocena. Mivam nejspis panicke ataky (pocit na omdleni, buseni srdce, pocit ze se poradne nenadechnu..) Je to tim permanentnim vnitrnim stresem? Nebo treba blizici se prechod? Je mi 45, tak to snad jeste ne..
Napadlo me, neresil nekdo neco podobneho? Nepomuzou nejake potravinove doplnky? Nebo nejaka prirodni antidepresiva? Uz jsem z toho hrozne vycerpana a vlastne mi prijde, ze to ani nemuzu nikomu rict, ze se mi kazdy vysmeje, protoze zivot, jaky vedeme je v poradku (tuk tuk) a realny duvod se takto citit opravdu nemam.