Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Neposlušný pes volně na zahradě a dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.1.12 13:57
Myslím, že dobrý „psí psycholog“, tedy někdo, kdo dobře rozumí chování psů, umí rozklíčovat co je špatně a taky si s tím ví rady, je podle mě dostatečně kompetentní taky k tomu, aby to uměl s páníčky- tedy umět jim to podat tak, aby tomu byli přístupní a ochotni situaci pochopit. Ale je mi jasný, že taky hodně záleží na zatvrzelosti dotyčných majitelů psa… Jo a Plzeň plus okolí mám zkušenost s klukem, kterej je fakt výbornej. Pokud je to zakladatelčin region, můžu dát kontakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.12 15:32
Hele a vám by se chtělo obětovatčas a peníze, abyste vychovali cizího psa? Ještě majiteli navzdory?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.12 15:48
Pudloslava píše:Nechtělo, ani náhodou, ale to, co tady popisuje zakladatelka a „ta s dlouhým“, jsou situace, které jsou k nevydržení a okolnostmi jsou nucené žít ve společnosti takového psa a takových páníčků, že bych ty prachy i energii pro ochranu svého dítěte fakt obětovala. Jedna z nich (už si nepamatuju která) dokonce přímo napsala, že chce další dítě, ale KVŮLI CHOVÁNÍ PSA SI NETROUFÁ!!!! To už mi přijde dost vostrý, aby do rozhodnutí zda mít či nemít dítě mluvil vlastně pouze pes!!!
Hele a vám by se chtělo obětovatčas a peníze, abyste vychovali cizího psa? Ještě majiteli navzdory?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.12 15:49
TýnkaK píše:Pudloslava píše:Nechtělo, ani náhodou, ale to, co tady popisuje zakladatelka a „ta s dlouhým“, jsou situace, které jsou k nevydržení a okolnostmi jsou nucené žít ve společnosti takového psa a takových páníčků, že bych ty prachy i energii pro ochranu svého dítěte fakt obětovala. Jedna z nich (už si nepamatuju která) dokonce přímo napsala, že chce další dítě, ale KVŮLI CHOVÁNÍ PSA SI NETROUFÁ!!!! To už mi přijde dost vostrý, aby do rozhodnutí zda mít či nemít dítě mluvil vlastně pouze pes!!!
Hele a vám by se chtělo obětovatčas a peníze, abyste vychovali cizího psa? Ještě majiteli navzdory?
no tak to kazdopadne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.12 15:51
Jo a připadá mi, že nejde přímo o výchovu, ale o to, aby pes věděl, kde má hranice. Vždycky si dovolí jen to, co je mu dovoleno, umožněno a co sám v rámci situace vyhodnotí jako adekvátní. Takže s každým se vlastně může chovat dost jinak. Pokud bych byla v kůži dotyčných dam, bylo by mi úplně fuk, co se bude dít u tchýňů doma, ale v přítomnosti mé a mého dítěte bych ocenila, kdyby pes cítil mou převahu nad ním a to, že dítě je pro něho tabu. Možná to píšu krkolomně, ale asi chápeš, co tím chtěl básník…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.1.12 16:28
Ta s dlouhým 
Já to psala, že druhé dítě už bych před psem neuhlídala. Dvě děti je pro mě nepředstavitelná kombinace v tomto případě. U nás je těch důvodů víc. Také proto, že otěhotnění je u nás krkolomné a problematické a pro můj organizmus dost zatěžující. Ty pokusy do teď mi stačily. Nicméně přirozeně jsme to zkoušet nepřestali Nicméně jsem teď jaksi i ráda, že se druhé nezadařilo. Už ani hodiny mateřské mi naštěstí netikají Takže v tomto se žádná tragedie, nekoná, že druhé mimi nemáme. Ovšem pes mě v případě druhého dítka opravdu děsí 
To nemohu popřít.
S tou prací se psem si myslím, že by se to možná dalo trochu řešit. Ale opravdu si nejsem jistá výsledky. Jelikož pes je naprosto závislý na páníčcích a žárlivý. Takže dcera pokud se přiblíží k dědovi a pes vrčí,tak s tím já ani výcvikem, podle mě nic prostě neudělám. (v tom případě nejsem já ta, kdo velí a kdo by měl v této situaci dávat rozkazy, jsem tam navíc). Takových situací je samo více. Na zahradě si to vždy nějak ukočíruju, ale prostě se stresem no. Jelikož do toho pořád se vkládá babi, která je tu pořád, tak opravdu těžké mít na psa svůj vlastní vliv. To celé je především na pánovi toho psa prostě. S nimi tráví pes veškerý čas. Spíš přemýšlím jak to navléci, aby se zkusili přeci jen obrátit na toho psího psychologa sami. Už jsem to zkoušela, ale prý to nemá cenu. Každopádně pro bezpečí dcery bych udělala cokoliv.
Musím to prostě nechat uležet v hlavě a promyslet. Ale spíš to vidím, že budu hlídat stále jako ostříž a zatínat zuby při tom šišlání a vysvětlování (např. když psovi vysvětlují a tohle autíčko je toho a tohle je toho autíčko. Ty jsi taková rozumná holčička, ty to chápeš pušinko viď).
Nebo „nesmíš kousat (jméno dcerky),ona je hodná holčička, už jí nebudeš kousat viď? Ty jsi přece hodný pejsek, pušinko“.
nebo „Nesmíš skákat na tu paní, ona má bebínko víš…“ Ty jsi ale hodný pejsek"
A na mou dceru pak: "Když ty ho dráždíš, jak si venku hraješ. Pejsku (jméno psa) teď nemůžeš ven, teď si tam hraje holčička.
- to bylo teď jednou, když psa drželi odděleně, abychom mohli si chvíli pohrát venku ve sněhu. Snaha je, ale když u toho mají otevřené oknno a já to poslouchám. A dcera pak má pocit, že tím, že si úplně normálně hraje venku psa dráždí, jak má potom vědět čím ho dráždí třeba doopravdy, že. UF UF…
Jako poslouchat to mě opravdu někdy hodně bolí tedy…
- Citovat
- Upravit
14.1.12 18:30
anonymko uplne te chapu - z toho bych taky mohla vyletet z kuze
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.12 18:52
Milá dlouhá, já bych lítala jak fůrie. Jakože nesnáším prvoplánové scény, ale ty už jsi všechny dospělé a rozumné metody bez úspěchu vyčerpala. Mlčky bych něco takového nepřekousla a jak znám svojí náturu, řádila bych jak čert a to by bylo, aby nebylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.1.12 20:14
Zase ta s dlouhým a zase s dlouhým. Jsem hrozná.
Já vím holky. Já tu už bydlím deset let skoro. Už je dobře znám. Oni mě taky. Nejsem taky zrovna anděl, když mi o něco jde a hlavně když jde o dcerku. 
Ledacos skousnu ale něco prostě ne. Závažné problémy jsme nikdy neměli. To jak mluví na psa, by mi bylo celkem jedno, kdyby se to pak ale neodráželo i na mé dceři Po prvním kousnutí do krve jsem taky vyváděla jako fůrie. Po druhém by se to dalo přirovnat k uragánu. Kdo by nevyváděl že? Občas jsem tu až za hysterku a za notorického přeháněče až paranoika (alespoń tak se občas cítím). Oni totiž ten problém jako extra závažný nevidí, což mě vytáčí ještě víc. Nicméně opravdu hodně jsem vyváděla kvůli psovi takhle dvakrát po těch dvou kousnutích. Jinak to občas okomentuji jen nějakou připomínkou ironickou. Nemůžu si pomoct.
No a v podstatě jak tak nad tím pořád polemizuju, tak docházím k tomu, že dítě si nějak už ohlídám. Musím. Nebudu podceňovat situace, kdy je na blízku páníček - žárlení a jídlo - z kterého pramení největší psí nervozita. Jídlo jídlo jíííídloo!!! A pes dělá jak cvok. Tchán sedí jí a pes na něj štěká a štěká a štěká. Dokud nedostane,že… a pak znovu. Jenže kdyby tam mělo takhle jíst mé dítě…!!! Nedejbože, aby se dítě přiblížilo k páníčkovi, který jí, aby náhodou nedostalo dřív od stolu ochutnat než pes. Nikdy. Takže tomu budu předcházet.
Dohodli jsme se, že když tam dceru budou chtít, tak si pro ni mohou přijít a psa si dají zatim k babi - máma tchyně (jsou zde ty tři byty) - bývá tam často, když jsou v práci. Je to měsíc a půl a zatím nikdo zájem neprojevil. Pozvala jsem je ať zajdou k nám na čaj, na kafe, pohrajou si s vnučkou (samo bez psa), že budem rádi. Byli tu párkrát a vydrželi tak 5 minut a frrr pryč. Mají rádi svoje domácí pohodlí. Je to prostě o chtění. Tchyně teď občas bere dcerku na procházku, tak jsem ráda alespoň za to.
- Citovat
- Upravit
14.1.12 21:09
Teda jak čtu dlouhou anonymku a být na jejím místě, tak by ten čokl fakt už nežil Po jednom kousnutí bych se asi ještě uklidnit nechala, ale to druhý, to bych fakt nerozdejchala, je vidět, že se pes prostě nepoučil, tak nazdar 
. Nepíšu to jako návod, je mi jasný, kolik by to způsobilo problémů, má spíš můj obdiv, že s tím takhle dokáže žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.1.12 21:44
zase já s dlouhým…
Ono to přijde divné všem. Skoro všem v mém okolí to přijde ulítlé a divné. I to, že to vydržím. Ale já dokážu být dost nepříjemná. Nevydržím zase vše že … Nicméně to není řešení tady řvát. Uleví to emocím a to je všechno. Likvidací psa to řešit je taky nesmysl a to bych ani nedokázala 
Nicméně sami páníčci pracují na psově likvidaci - co dostává od stolu k žrádlu… Navzájem se pořád upozorňují, že to a to pes nesmí a zároveň mu to každý po kousíčkách dávají, že.
A já jak už tu v tom žiju tak dlouho, tak mi to ani tak šílené nepřipadá a spíš se někdy přistihnu, že je mi nepříjemně z toho, že omezujeme my psa Já vím. Je to na palici. Ale oni na to tak prostě nekoukají. Vidí to jinýma očima než já. Jediné co trochu pomohlo bylo, když jsem jim řekla ať si to zkusí v duchu otočit. Kdybychom my měli nevychovaného útočného a žárlivého psa a oni malé dítě. No pak to malinko asi pochopili… ale nevím no..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.1.12 21:49
Gina108 píše:
Teda jak čtu dlouhou anonymku a být na jejím místě, tak by ten čokl fakt už nežil
Jo a pes se nemá bohužel z čeho poučit, že to nesmí. Nikdo mu to totiž nedal najevo jako psovi. Vysvětlování v několika souvětích a zavření za trest (hodinu a půl po incidentu) do kuchyně. To opravdu pes nepochopí…
- Citovat
- Upravit
14.1.12 22:17
Gina108 píše:
Teda jak čtu dlouhou anonymku a být na jejím místě, tak by ten čokl fakt už nežil
Anonymka s dlouhým psala, že majitelům psa jinak rodičům manžela v jejichž domě bydlí je líto, že se pes kousl dcerku a že se snaží psa zavírat, myslím že pokud by to opravdu chtěla řešit, tak na nic nečeká a např. se ze své iniciativy spojí s někým fundovaným, kdo jí poradí a nebo rovnou řekne, že chce, aby se dcerka naučila se psem vycházet a tak zavolala člověka, který s tím pomůže. Pochybuju, že strategie počkám a uvidím přinese zázračné vychování psa, ale každý máme svoje strategie a pravda je subjektivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.1.12 22:58
Madla82 píše:Gina108 píše:Anonymka s dlouhým psala, že majitelům psa jinak rodičům manžela v jejichž domě bydlí je líto, že se pes kousl dcerku a že se snaží psa zavírat, myslím že pokud by to opravdu chtěla řešit, tak na nic nečeká a např. se ze své iniciativy spojí s někým fundovaným, kdo jí poradí a nebo rovnou řekne, že chce, aby se dcerka naučila se psem vycházet a tak zavolala člověka, který s tím pomůže. Pochybuju, že strategie počkám a uvidím přinese zázračné vychování psa, ale každý máme svoje strategie a pravda je subjektivní.
Teda jak čtu dlouhou anonymku a být na jejím místě, tak by ten čokl fakt už nežil
Jako autorka dlouhého…
musím malinko poopravit. Je jim to líto. Alespoň doufám teda 
Snaží se - teď čerstvě po kousnutí ano. Jinak se snaha snoubí s nelibostí s tím něco dělat. Jenže oni se snažili i po tom prvním kousnutí a do měsíce bylo po snaze a říkali, že to už pes neudělá. I dceři a že ho hladit může.
Psychologa jsem jim navrhovala. A přes jednu z vás a soukromou zprávu jsem i požádala o pomoc při hledání. Našla jsem si u nás kynologický klub. Ale prostě váhám s tím svým zapojením do toho. Spíš vidím svou snahu přesvědčit je, aby psych. navštívili oni sami.
Ze své osobní snahy v tomto mám rozporuplné pocity.
Mám pocit, že i kdybych se přetrhla, tak pes nepřestane žárlit na svého pána, když to dělá 8 let. A nepřestane vyvádět kvůli jídlu a být z něho nepříčetný,dokud nezmění přistup i oni. Je to tak nelogické?
Prostě mám pocit, že to není v mých silách. Tak jednoduše si to opravdu nepředstavuji.
Opravdu jste si jisté, že by bylo tak jednoduché se psem cvičit a že by pak přestal žárlit na pána a přestal vyvádět kvůli jídlu (útok na dceru byl první nevím kvůli čemu - nebyla jsem u toho a druhý byl když bylo na obzoru jídlo).
Jídlo na obzoru a žárleníjsou hlavní problémy útoků a vrčení. Když jsem u toho, tak vesměs dokážu odhadnout, kdy je čas velit k ústupu a kdy zasáhnout. I tak je to ale stres. Proto jsem pořád s dcerou, když jsme u nich. Ale nemohu ji tam pustit samotnou a o to mi taky jde. Jde především o přístup majitelů psa. Ze mě pes částečný respekt má. Ale nesmí být na blízku páníček a spol. …
Dcerka se psem nezachází nijak. Už se mu vyhýbá obloukem a zvedá ruce nad hlavu. Bojí se a když tam jde, ptá se jestli tam pes je. Hlazení zkoušela párkrát, vyvolává výhružné vrčení. Má zvířata ráda a s jinými zachází bez problémů. Nikdy psa netahala za uši, nikdy netahala za ocas ani za tlapky. Jako batole se psa snažila někdy plácat, ale to už jsem tu popisovala. Ale to nikdy útok psa nevyvolalo.
Ta situace je prostě fakt složitá. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.1.12 23:18
Madla82 píše:
Jinak moje rada je, pokud opravdu nemáte zkušenosti s pejsky, zavolat psímu psychologovi, u nás byla mladá slečna/paní tak do 30let a s našimi nezvladatelnými šelmami (zděděnými po babičce) nám ohromě pomohla. Nechtěla si vzít ani 500Kč, nakonec jsme jí to nějak podstrčili a to u nás trávila 4hodiny. Přesně vysvětlila princip smečky, princip pochvaly a dokonce i švagr, který nikdy pejsky neměl, si velice rychle osvojil správné návyky a psi jsou jak vyměnění. Ale myslím, že stejně by pomohl zkušený cvičitel z blízkého cvičáku pro psy.
zase já s dlouhým
Madlo82 - našla jsem tvůj příspěvěk. Líbí se mi a naprosto souhlasím s jeho zněním a moc ráda bych toto udělala. Ale je to tak, že jste s těmi vašimi šelmami pak všichni pracovali stejně? Všichni jste si vzali její rady k srdci? Já bych ji taky poslechla a uměla bych to pak a používala. Ale když ten, kdo se psem tráví většinu času to odmítá a nechce to podstoupit?
Tchyně pracuje mezi lidmi, kteří pracují se zvířaty. Má kontakty a známé na odborníky. Ale prý jí i kolegové (dělá opravdu velmi úzce s lidmi, co pracují se zvířaty - i velmi nebezpečnými zvířaty - ne s domácími mazlíčky )Ptala jsem se jí jestli to zkoušela řešit. Prý to nemá cenu a nemyslí si, že by jejich pes na tom s výchovou byl tak špatně. Jsou horší. Takže takto. A pokud nechtějí všichni, tak já prostě fakt mám pocit, že já samotná na to nestačím. Nebo fakt myslíte že jo?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
