Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj, v úterý jdu na revizi po ZT a mám nějaké otázky, na které jsem nenašla ve fóru odpověď… lékaře jsem se zeptat nestihla, nebyly na to moc myšlenky, tak budu ráda za vaše zkušenosti 🙂 Možná to někomu bude připadat trapné, ale já se nemám koho zeptat, budu poprvé na zákroku a dost mě toho zajímá 😁
Jak to obecně probíhá atd. nějak vím, to už jsem tady na fóru vyčetla 🙂.. Spíš jak to probíhá po zákroku, hned vás probudili a pak jste se ještě dospaly na pokoji? A mohly jste se třeba už hned napít nebo se dává nějaká kapačka? A jak vám bylo ještě ten den, normálně se dalo fungovat? A poslední, možná trapný dotaz, ale opravdu netuším - když si přinesu věci (třeba kabelku), tak tu si nechají sestry a pak mi ji přinesou na pokoj?
Děkuji, snad to nikoho nepohorší, že přemýšlím nad takovými věcmi, ale do úterý ještě hodně času a prostor k přemýšlení 😔
Záleží kdy tam půjdeš a jak to dělá daná nemocnice. Přijdeš, udělají utz, neberou krev, a řeknou ti kdy půjdeš na řadu. Dají ti lůžko na pokoji a osobní věci máš na pokoji nebo ve skříňce apod, podle toho jak je nemocnice zařízená
uspí tě, takže jedeš/jdes na sál jako na operaci, tam tě položí na takovou kozu, roztáhnes nohy, uspi tě a pak se buď vzbudis sama, nebo tě probudí a dají tě zpět na pokoj. Pokud půjdeš na zákrok ráno, tak by tě mohli pustit domů ještě odpoledne. Já šla odpoledne na zákrok a byla jsem tam přes noc. Napít jsem se mohla asi po hodině a najíst víceméně taky, ale někdo to snáší hůř. Spíš jde o to zda budeš moct močit, na to se mě tam pořád ptali, zda už jsem byla čůrat. Taky záleží jak se budeš cítit, zda budeš mít bolesti atd. Já měla kapacku před zákrokem, protože jsem měla šílené bolesti a bylo mi zle a určitě jsem nemohla fungovat jako normálně, pro mě osobně to bylo dost psychicky náročný a ten pocit že jsem tam ve vnitr prázdná je dost zvláštní a byla jsem z toho dost unavená. Asi 2 dny únavy. Ale to mám po každé anestezii.
Já když byla na revizi, tak nás tam bylo na pokoji 5 na ten samý zákrok. Tašku s věcmi jsem měla u postele, byla tam celou dobu. Postupně nás vozili na sál a po zákroku nás probouzeli asi ještě na sále - aspoň ostatní ženy si pak na pokoji samy přelehaly z lehátka na postel. Já asi taky, ale vůbec si to nepamatuju. Pak jsem se probudila na chviličku, napsala manželovi sms, že vše ok (teda, to jsem si myslela, že píšu, ale vypadalo to jako zpráva po flašce rumu
) a ještě asi na hodinu usnula. Domů jsem šla 3-4 hodiny po zákroku.
Ještě jak píšeš o kabelce - určitě si vezmi nějakou větší tašku. Hodí se nějaká noční košile (než ti dají andělíčka, ať neležíš v posteli v džínách), přezůvky, vložky (v nemocnici bývají erární obyčejné poporodní), náhradní kalhotky, pití, svačina.
Držím palce ať to dobře zvládneš, fyzicky i psychicky ![]()
Ahoj, na revizi jsem byla 2×, pokaždé v jiné nemocnici. Probouzí hned a pak nechají dospat na pokoji. Napít dávají po hodině, jedné slečně ale dala sestra nějaké lízátko, když říkala, že má velkou žízeň. Poprvé jsem měla kabelku zamčenou ve skříňce a po zákroku jsem si řekla sestře o mobil, podruhé jsem si mohla nechat vše vedle postele ve skříňce při ruce. Poprvé jsem byla hodně unavená (spíš psychicky) a byla 3 dny doma (dovolená + víkend), podruhé jsem ten den měla klidový režim, pak už jsem fungovala. Ale dávala jsem si ještě tak týden pozor na zvedání těžkých věci, poprvé asi i déle, to mě i víc bolelo břicho a víc jsem krvácela. Podruhé mi v nemocnici ani nedělali ultrazvuk a krev brala sestra už na gynde. Jo a poprvé si pro mě musel doprovod při propuštění přijít, podruhé stačilo říct, že si pro mě někdo jede.
@Brbra
Dostala jsem papír, co vše si mám vzít s sebou. Po narkóze jsem si přesedla z vozíku na postel. To si teda nepamatuji. Pak jsem asi další půl hodinky, hodinu podřimovala. Doktorka mi přišla říct, že je vše z jejich strany v pořádku a že se uvidíme na kontrole, když nebudou problémy. Pak přišel anesteziolog a řekl, že už můžu pít a v kolik budu moct odejít a jestli pro mě někdo přijde.
Zákrok samotný byl kolem 12 hod a ve 14 jsem odcházela.
Byla jsem na kyretáži v ČB. Ráno po příjmu mi přidělili postel a dali jejich erár (anděla a kompresní punčochy), byly jsme v jedné jakoby kukani dvě a měly každá svou skříň a noční stolek, WC a sprcha byly společné pro dvě kukaně vedle sebe. Na sál jsem šla asi v půl 11 pěšky se sestrou, předtím mi ještě píchli do břicha injekci na ředění krve. Lehla jsem si na operační stůl, dala nohy do praku, sundali ze mě košili a hned mě přikryli takovým zeleným hadrem, ptali se mě na jméno, léky, co užívám, ujišťovali se, že jsem na lačno a že nemám vyndavací zuby, pak mi napíchli kanylu a nasadili na nos masku a dál nevím nic. Vzbudila jsem se už ve „své“ posteli, dali mi čistého anděla, pít jsem mohla asi za hodinu, za další hodinu nám donesli polévku a rohlík. Kontrolovali krvácení a zda jsme byly čurat, vložky tam byly takové ty poporodní, mohly jsme si vzít, kolik jsme chtěly, i domů, ale to celkem nebyla potřeba, měla jsem na cestu svoje tenké a stačily bohatě. Domů mě pouštěli odpoledne asi v půl třetí, předtím mi ještě měřili tlak a ptali se, jak se cítím, dali mi zprávu pro gynekologa. Sprchu jsem nevyužila, jen jsem se opatrně před převlékáním do civilu otřela svými intim ubrousky. Celý zákrok trval sotva 30 min, co jsem tak vypozorovala při tom čekání na odchod. Doma jsem byla ještě dva dny, ale asi by to nebylo třeba, kdybych do práce nutně musela. Nic hrozného to není, nebojte. ![]()
Holky a ještě se zeptám, jak dlouho jste nepily? Mně řekli, že nemám pít od půlnoci, ale ve zprávě mám čas zákroku až 9:30.. to asi nevydržím se nenapít 😀
@Brbra píše:
Holky a ještě se zeptám, jak dlouho jste nepily? Mně řekli, že nemám pít od půlnoci, ale ve zprávě mám čas zákroku až 9:30.. to asi nevydržím se nenapít 😀
Nemělo by se určitě minimálně dvě hodiny před zákrokem. Ráno si cucnout můžete, ale jen čistou vodu a jen trochu. Já třeba musím zapíjet léky, operace neoperace.
@Brbra Měla jsem zákrok ve 12 a nepila jsem opravdu od půlnoci. Možná si trošku loknout ráno vody.
@Brbra jo, neměla jsem pít od půlnoci, ale párkrát jsem něco ucucla.
A jak někdo zmínil výš - vlhčené ubrousky nebo ručník na osprchování se se určitě hodí. Já byla celá od nějaké desinfekce či čeho
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.