Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Z toho, co za vás oba píšeš mi přijde, že jste oba citliví a záleží vám na tom, abyste si to hned na začátku nepokazili. Nestresuj se z toho, co bude a užívej si každý okamžik, začátky bývají nejkrásnější. Nikam nespěchejte, poznávejte se a čas ukáže, jestli vám to spolu půjde, nebo ne.
Z toho, co píšeš, bych se bála, že to brzy zabalí…ze ho to přestane bavit.
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuju se vypovídat a slyšet názory druhých, co si o této situaci myslí.
Seznámila jsem se s jedním klukem, začali jsme si psát a bylo to moc fajn. Domlouvali jsme se na procházce, ale byla jsem nemocna, tak jsme to museli odložit. Mezitím jsme si furt psali a začali si i volat. Opravdu jsme si padli do noty a rozuměli si. Já jelikož mám po bývalém špatnou zkušenost, tak mám problemy s důvěrou a jentak si nikoho nepustím k tělu a on, že to chápe. Opravdu se moc snazil, fakt to byl hezky. Taky psal, že doufá, že z toho bude něco víc jako vztah a že proto vše udělá aby to tak bylo. A že jsem zlato a že na mě myslí atd. Já mu i rekla, že nechci jen sex na jednu noc. On že to má stejně. Pak jsem mu taky rekla, že doufám, že všechno půjde hezky a hlavně, že doufám, že si neublížíme. Nastal den D. Jelikož bylo osklivo, tak jsme se domluvili, že tedy pujdeme k nemu. Cely večer byl super, na něco došlo, ale ne úplně, ale bylo to fakt hezký. Mazlili jsme se, povídali si a celkově to bylo hezké. Řekl mi, ze doufá, ze si ke mne tu důvěru vybuduje. Poté jsem druhy den ráno odjela domu. Napsal mi, zda už jsem na cestě a až prijedu domu at dam hlavně vedet. Tak jsme si normálně psali. Jelikož trpím na úzkosti, tak se to najednou cele ve mě rozleželo a začala jsem byt z té noci špatná..V noci jsem nemohla spat a on byl vzhuru, tak mi zavolal, protoze se chtěl zeptat jestli se něco neděje. A já mu rekla, že se jen necítím dobře, že mám takové špatné svědomí, zda jsem to na začátku takhle neprepalili. A on souhlasil. Řekl mi, že mě chce, ale více poznat a že z jeho strany je to super ke mně, ale jen že o tom přemýšlel a proste se boji, že kdyby to náhodou nevyšlo, že mi to ublíží..A že to prave nechce a nebo i kdyby se to třeba stalo opačné z mé strany k němu. Že ví, co jsem si prožila, jak jsem mu to vyprávěla a že nechce, abych pak byla zase třeba špatná z toho. Tak to takhle parkrat ještě zopakoval. Taky mi řekl, že si všiml, že mi s nim bylo dobře a ze na mě bylo vidět, že nechci, aby to skončilo. Od té doby jsem z toho taková nesvá. Dnes poté noci mi normálně napsal a ptal se jaký mám den atd a psali jsme si. Jen mi to psani přijde najednou “suché”. Domluvili jsme se, že po novém roce pujdeme ven na procházku a o všem si popovidame. Asi se proste bojím…je to po opravdu dlouhé době kluk, se kterým mi bylo dobře a nechci byt z toho zklamaná. A mrzelo by mě, kdyby to skončilo..Ale možná si v to hlavě sama domyslim a zbytečně se stresuju.
Jak to na vás působí? A co si myslíte, jak on se k tomu staví? Může z toho být stále něco víc?
Děkuju moc za případné rady a názory a také všem, kdo to docetli až semPříspěvek upraven 30.12.21 v 22:37
Myslím si, že to moc řešíš, navíc kolikrát jste se opravdu viděli? Jestli bude vztah vážný nebo ne nemůžeš zjistit v prvních dnech/týdnech… Prostě do toho musíš jít a uvidíš.
Prijde mi, ze to resis az tak moc, ze ho to muze odradit. Bud prirozena..az tolik neres..nech tomu volny prubeh..
Sama si uvědomuji, že to více řeším a přemýšlím nad tím..jen jsem teď z toho zmatená ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuju se vypovídat a slyšet názory druhých, co si o této situaci myslí.
Seznámila jsem se s jedním klukem, začali jsme si psát a bylo to moc fajn. Domlouvali jsme se na procházce, ale byla jsem nemocna, tak jsme to museli odložit. Mezitím jsme si furt psali a začali si i volat. Opravdu jsme si padli do noty a rozuměli si. Já jelikož mám po bývalém špatnou zkušenost, tak mám problemy s důvěrou a jentak si nikoho nepustím k tělu a on, že to chápe. Opravdu se moc snazil, fakt to byl hezky. Taky psal, že doufá, že z toho bude něco víc jako vztah a že proto vše udělá aby to tak bylo. A že jsem zlato a že na mě myslí atd. Já mu i rekla, že nechci jen sex na jednu noc. On že to má stejně. Pak jsem mu taky rekla, že doufám, že všechno půjde hezky a hlavně, že doufám, že si neublížíme. Nastal den D. Jelikož bylo osklivo, tak jsme se domluvili, že tedy pujdeme k nemu. Cely večer byl super, na něco došlo, ale ne úplně, ale bylo to fakt hezký. Mazlili jsme se, povídali si a celkově to bylo hezké. Řekl mi, ze doufá, ze si ke mne tu důvěru vybuduje. Poté jsem druhy den ráno odjela domu. Napsal mi, zda už jsem na cestě a až prijedu domu at dam hlavně vedet. Tak jsme si normálně psali. Jelikož trpím na úzkosti, tak se to najednou cele ve mě rozleželo a začala jsem byt z té noci špatná..V noci jsem nemohla spat a on byl vzhuru, tak mi zavolal, protoze se chtěl zeptat jestli se něco neděje. A já mu rekla, že se jen necítím dobře, že mám takové špatné svědomí, zda jsem to na začátku takhle neprepalili. A on souhlasil. Řekl mi, že mě chce, ale více poznat a že z jeho strany je to super ke mně, ale jen že o tom přemýšlel a proste se boji, že kdyby to náhodou nevyšlo, že mi to ublíží..A že to prave nechce a nebo i kdyby se to třeba stalo opačné z mé strany k němu. Že ví, co jsem si prožila, jak jsem mu to vyprávěla a že nechce, abych pak byla zase třeba špatná z toho. Tak to takhle parkrat ještě zopakoval. Taky mi řekl, že si všiml, že mi s nim bylo dobře a ze na mě bylo vidět, že nechci, aby to skončilo. Od té doby jsem z toho taková nesvá. Dnes poté noci mi normálně napsal a ptal se jaký mám den atd a psali jsme si. Jen mi to psani přijde najednou “suché”. Domluvili jsme se, že po novém roce pujdeme ven na procházku a o všem si popovidame. Asi se proste bojím…je to po opravdu dlouhé době kluk, se kterým mi bylo dobře a nechci byt z toho zklamaná. A mrzelo by mě, kdyby to skončilo..Ale možná si v to hlavě sama domyslim a zbytečně se stresuju.
Jak to na vás působí? A co si myslíte, jak on se k tomu staví? Může z toho být stále něco víc?
Děkuju moc za případné rady a názory a také všem, kdo to docetli až semPříspěvek upraven 30.12.21 v 22:37
Jestli budete pořád dokola rozebírat tvůj strach a tvoje obavy, tak z toho asi nic nebude. Ono je fajn se vypovídat, ale čeho je moc, toho je příliš.
Proč nezkusiš jen tak randit? Já v tvým věku lítala z jednoho rande na druhý, někdy sex byl, někdy ne, někdy jsem se bavila, někdy ne, ale to už k tomu patří. Nejen, že jsem poznala muže, poznala jsem i sebe. Co se mi líbí, co ne, co jsem ochotna tolerovat, co nikoliv.
A to rozebirani jedné věci ze 150 stran je zrovna to, co muži nesnáší, a já taky.
Možná teď povím trochu nepopulární názor, ale za mě přesně tohle umoří hrozně moc začátků, ze kterých mohly být hezké vztahy. Tohle neustálé řešení jednoho velkého „nic“. Ta neschopnost dát věcem prostě volný průběh, potřeba na sto tisíc způsobů zhodnotit, jak asi vyzněla tahle a tamta věc, co jsem řekla… Prostě se v každou chvíli chovejte tak, aby vám bylo dobře, abyste to byla doopravdy vy a zpětně se v tom nepitvejte. Nic tím nezískáte, spíš vám úplně normální věci pak začnou připadat jako problémy a úplně bezproblémovou záležitost totálně zničíte…
S ním prostě randěte jako normální dospělý člověk a bavte se, ne? Neřešte, jestli mu dáte moc brzo, moc pozdě, jestli jeho pozdrav byl dostatečně nadšený, nebo jestli psaní není najednou moc suché, protože použil o smajlíka míň… Všechny tyhle řeči o tom, jak si lidé nechtějí navzájem ublížit atd., to je učiněné zlo. Mě to vždycky vyznělo jako předem připravené alibi, kdyby dotyčný chtěl vycouvat, tak aby ještě mohl hrát toho chudáčka, co se bojí si ublížit, nebo naopak toho lidumila, co radši utíká, než by mi ublížil…
Chcete ho? Jděte do toho naplno a neřešte nějakou ublíženost z minulosti, která se týká úplně někoho jiného. A hlavně umořte to „overthinking“. Vytváří to zbytečný strach a mimochodem právě tato vlastnost vede k úzkostem a panikám.
@arinecka píše:
Jestli budete pořád dokola rozebírat tvůj strach a tvoje obavy, tak z toho asi nic nebude. Ono je fajn se vypovídat, ale čeho je moc, toho je příliš.
Přesně. Kdyby mi nějaký muž pořád chtěl vyprávět o tom, jak mu bylo ublíženo a on se teď bojí vztahů a jak si hlavně nechce ublížit, tak bych mu doporučila, ať se napřed dá nějak dohromady a pak ať hledá vztah. Chci být partnerka, ne terapeutka ![]()
Och muj boze
predpokladam, ze kluk si dal novorocni predsevzeti a vymazal tvoje kontakty … tyhle samo-analyzy az do mrte spolehlive zabiji jakykoliv naznak zajmu nebo vztahu.
Ahoj, potřebuju se vypovídat a slyšet názory druhých, co si o této situaci myslí.
Seznámila jsem se s jedním klukem, začali jsme si psát a bylo to moc fajn. Domlouvali jsme se na procházce, ale byla jsem nemocna, tak jsme to museli odložit. Mezitím jsme si furt psali a začali si i volat. Opravdu jsme si padli do noty a rozuměli si. Já jelikož mám po bývalém špatnou zkušenost, tak mám problemy s důvěrou a jentak si nikoho nepustím k tělu a on, že to chápe. Opravdu se moc snazil, fakt to byl hezky. Taky psal, že doufá, že z toho bude něco víc jako vztah a že proto vše udělá aby to tak bylo. A že jsem zlato a že na mě myslí atd. Já mu i rekla, že nechci jen sex na jednu noc. On že to má stejně. Pak jsem mu taky rekla, že doufám, že všechno půjde hezky a hlavně, že doufám, že si neublížíme. Nastal den D. Jelikož bylo osklivo, tak jsme se domluvili, že tedy pujdeme k nemu. Cely večer byl super, na něco došlo, ale ne úplně, ale bylo to fakt hezký. Mazlili jsme se, povídali si a celkově to bylo hezké. Řekl mi, ze doufá, ze si ke mne tu důvěru vybuduje. Poté jsem druhy den ráno odjela domu. Napsal mi, zda už jsem na cestě a až prijedu domu at dam hlavně vedet. Tak jsme si normálně psali. Jelikož trpím na úzkosti, tak se to najednou cele ve mě rozleželo a začala jsem byt z té noci špatná..V noci jsem nemohla spat a on byl vzhuru, tak mi zavolal, protoze se chtěl zeptat jestli se něco neděje. A já mu rekla, že se jen necítím dobře, že mám takové špatné svědomí, zda jsem to na začátku takhle neprepalili. A on souhlasil. Řekl mi, že mě chce, ale více poznat a že z jeho strany je to super ke mně, ale jen že o tom přemýšlel a proste se boji, že kdyby to náhodou nevyšlo, že mi to ublíží..A že to prave nechce a nebo i kdyby se to třeba stalo opačné z mé strany k němu. Že ví, co jsem si prožila, jak jsem mu to vyprávěla a že nechce, abych pak byla zase třeba špatná z toho. Tak to takhle parkrat ještě zopakoval. Taky mi řekl, že si všiml, že mi s nim bylo dobře a ze na mě bylo vidět, že nechci, aby to skončilo. Od té doby jsem z toho taková nesvá. Dnes poté noci mi normálně napsal a ptal se jaký mám den atd a psali jsme si. Jen mi to psani přijde najednou “suché”. Domluvili jsme se, že po novém roce pujdeme ven na procházku a o všem si popovidame. Asi se proste bojím…je to po opravdu dlouhé době kluk, se kterým mi bylo dobře a nechci byt z toho zklamaná. A mrzelo by mě, kdyby to skončilo..Ale možná si v to hlavě sama domyslim a zbytečně se stresuju.
Jak to na vás působí? A co si myslíte, jak on se k tomu staví? Může z toho být stále něco víc?
Děkuju moc za případné rady a názory a také všem, kdo to docetli až sem
Příspěvek upraven 30.12.21 v 22:37