Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak vycházet s tchýní?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
23.8.10 12:28
Jak vycházet s tchýní ?
Ahoj, mám bohužel problém s mojí tchýní. Je to starší nemocná paní, která žije sama a přítel je jedináček, takže je na něj samozřejmě nezdravě upnutá…bohužel tato paní se nikdy nesmířila s tím, že její syn dospěl, že žijeme spolu a na spoustu věcí mám (máme s přítelem) velmi rozdílné názory než ona(bohužel je psychicky labilní a nikdy se nedokázala vyrovnat se svojí minulosti a ani nikdy nevyhledala odbornou pomoc, i když by jí potřebovala). Jak reagovat například na situaci, kdy byla po operaci, já za ní chodila do nemocnice obden a ona na konci hospitalizace přede mnou prohlásí, že si ani nevšimla, že jsem za ní chodila, hlavně že byl za ní její syn, že to je vždy nejvíc…poté jsem přichystala Vánoce se vším všudy (stromky, x druhů cukroví, dárky) a povinně jsem je musela trávit v jejím bytě a ona mi ani nepoděkovala…a tisíce podobných situací…já už na ní začínám mít averzi a nevím jak to ukočírovat…poté mi ale vždy vzkazuje, že jí mrzí, že jí ani nezatelefonuji nebo že k ní pravidelně nechodím s přítelem. Já se ale v jejím bytě a v její společnosti cítím velmi špatně a počítám doslova minuty, kdy to skončí. První roky vztahu to takové nebylo, ale v posledních dvou letech se to bohužel takto vyvinulo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.8.10 12:44
V tomhle případě, kdy je přítel jedináček a zřejmě nemá ani otce, budeš vždycky pro tchýni špatná. Tyhlety ženský si většinou (ne že je to vždycky) vypěstují, jak jsi sama psala, nezdravý vztah, kdy povýší svého syna na svého partnera. A pak pochopitelně citelně žárlí a trpí. Že bys byla dcera, kterou neměla - na to budete potřebovat minimálně dalších dvacet let, aby si zvykla, že má dvě „děti“.
Já si myslím, že ona si všímá. Že za ní chodíš, že jí posluhuješ … ale i kdybys to udělala kdovíjak dobře, nebudeš pochválena z principu. Tím by tě ona uznala. A toho se bojí jak čert kříže - pdovědomě si myslí, že by o svého snya tak přišla, kdyby ho odpoutala a předala tobě. Jo, je to na Chocholouška, není to normální, ale bohužel - nežiješ s kýmsi, kdo vyrůstal v „normálním“ vzoru rodiny (a tím nechci zatracovat holky, co samy vychovávají dítě - to porbůh ne!!!).
Co s tím? Být svá a narovnat záda a žít po svém? To lze. Jistě. Nastavit hranice, nechodit k ní, neposluhovat. Obávám se ale, že možná přijdeš o partnera - tyhlety svazky matka - syn jsou velmi, velmi pevné a jak jsem psala - ona ho jen tak nepustí. Bude ho vydírat, postaví se mezi vás. A on dá přednost jí. Asi. Já ho teda neznám. Ale myslím si to. Takže z lásky to asi budeš muset být ty, kdo tchýni přijme, ne naopak - že ona přijme tebe. Bohužel.
Každopádně čeká tě tvrdá dřna, tvrdá budoucnost. Hodně sil. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 12:51
je mi líto jak to máš se svou tchýní,ale já mám něco podobného…ze začatku to taky tak nebylo,docela jsme si rozuměli,ale to mi bylo nějakých 16 a tak jsem poslouchala rady zkušenějších…už je to 10 let co jí znám a vypěstovala jsem si na ni averzi a ani nevím proč…když jsem byla těhotná tak jsem si připadala že to dítě čeká ona a né já,byla jím naprosto posedlá,pořád mi radila co a jak,co si koupit a nekoupit…mě to lezlo na nervi,ted zase pro změnu chce pořád hlídat,je tím posedlá jak blázen…tak jsem jí to jednou dovolila,ale dopadlo to blbě,malýmu měla dát připravenou svačinu a jelikož to od ní nechtěl tak mu nedala nic..byl chudák o hladu…a to mi mohla zavolat a poradit se…a jsou to jiné a jiné věci,taky se nesmířila s tím že její syn má svůj život a starostí až nad hlavu…a ona pořád otrvuje že potřebuje to a zas tamto..pořád něco a nejhorší je že můj manžel se jí zastáva,že všechno co dělá,myslí dobře,ale mě to už pěkně štve…tuhle přišla přesně v tu dobu kdy syn chodí spát,takže se to protáhlo a šel pozdě a pak se to další spaní o to protáhlo a večer kůli tomu šel až někdy v 22h!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 12:54
Holky, moc děkuji za reakce. No, můj přítel naštěstí stojí za mnou, ale samozřejmě ho trápí, že s tchýní nevycházím. Myslím si, že i chápe moje důvody, ale už bohužel nechápe, že by moc pomohlo, kdyby se mě před ní zastal a obhájil si svůj život. On se tím snaží proplouvat tak, aby byl za dobře s oběma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 13:01
jo přesně chce být za dobře soběma,to taky znám…mě vlastně tchýně nikdy nic zlího neudělala,ale já mám stejně averzi,prostě ani nevím proč,ale rozčiluje mě vším co udělá nebo řekne,taky to byly dětské botičky,proč je nedávám malému?protože je mu teprve 9 měsícu,jednou se postavil tak na co mu budu cpát nožičky do bot?aby měl otlačeniny?a ani se to nemá,pokud dítě samo nechodí…jsou to blbosti,ale vytáčí mě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 13:05
Dolphiny,
vidim to stejne jako Emilie, z lasky k priteli se budes muset prizpusobit a bude to velka drina.
Mam kamaradku, ktera je v podobne situaci, tchyne teda manzela ma, ale prisla o dceru, tim padem pritel te kamaradky o sestru. Ona to ma horsi v tom, ze s nima bydli, takze si peklo zaziva denodenne. Jeji tchyne je dokonce s nervama v invalidnim duchodu. Pred casem to vyvrcholilo, po peti letech toho spolecneho bydleni, kdy si zazivala docela hruzne situace, zacla uz byt z toho tak vycerpana, ze se zacla chodavat k tchyni osklive. Dle meho je to pririzena reakce, spousta zen by to uz davno zabalila.
Bohuzel veskerou vinu svalily prave na tu kamaradku, ze se zachovala spatne, pritom vinu maji vlastne vsichni.
Je to strasne slozite. Pritel kamaradky a jeji tchan samozrejme stoji na strane tchyne. Takze je treba uvazit, zda je pro tebe souziti s pritelem tak dulezite, ze tchyni budes snaset a prijmes ji takovou, jaka je a budes zavirat oci na jeji chovani. Bude to chtit velkou silu, trpelivost a toleranci.
Nejsem odbornik na vztahy, na jakekoliv, ale co vidim okolo sebe, tak pokud je nejaky problem, se kterym se nedokaze clovek srovnat, dospeje to ke konci. Bohuzel. Akorat se lidi na vzajem trapi.
Verim, ze jsi silna a ze to ustojis, urcite to bude stat za to. Budu ti drzet palce, aby se to srovnalo.
Ja se ted snazim sama sebe naucit, mit lidi rada takove, jaci jsou a necekat, ze se zmeni. Docela se to funguje, vzdyt nikdo nejsem dokonaly a kazdy mame sve chyby, ktere tem druhym na nas muzou byt neprijemne.
Tak jeste jednou ti preju hodne sil a at se to urovna ke spokojenosti vsech. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 13:10
Ano, můj partner mi za to určitě stojí. Máme se rádi, žádné větší problémy jinak ve vztahu nemáme, tedy pokud pominu téma „pomoc v domácnosti“, což je také dané výchovou. Bez problému se mnou zvládl první neúspěšné IVF a dokonce vydržel tchýni o tom nic neříct. Budu se snažit 
Navíc mě mrzí, že s mojí rodinou vycházíme naprosto bez problému a oni nám pomáhají jak se dá a tchýně je bohužel ta, která jen pomoc vyžaduje, ale nikdy nevrací.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 13:21
Tak vidis, mas v tom jasno. 
Malokdo to ma idealni na vsech frontach, to je hold zivot. 
Ja tez nemam tchyni uplne idealni, u nas je to jednou tak a jednou tak. Chce to proste more tolerance a ono to pujde.
Malokdo zdroji proti vlastnim rodicum, a jak pises, vetsinou se to resi tak, aby se bylo za dobre na vsechny strany. Coz je zase lepsi, nez kdyby stal pritel jen na strane tchyne. Nekdy staci, kdyz clovek uslysi: Ja vim, je to hrozny, ale spolu to zvladnem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.10 13:30
cernus píše:
Tak vidis, mas v tom jasno.
Malokdo zdroji proti vlastnim rodicum, a jak pises, vetsinou se to resi tak, aby se bylo za dobre na vsechny strany. Coz je zase lepsi, nez kdyby stal pritel jen na strane tchyne. Nekdy staci, kdyz clovek uslysi: Ja vim, je to hrozny, ale spolu to zvladnem.
Jedna česká herečka někde říkala : „Zivot není takový, jaký bychom si ho přáli, ale jaký si ho dennodenně vybojujem.“
Což o to, já mám tchýni zlatou, ale tchána svého muže bych si teda nepřála 
(a jde o blbost, že jo. Jen o to, že tatínek má prostě svojí dcerušku rád a není si jistý, zda si vybrala toho pravého … ) Takže nejen vztahy tchýně/ snacha můžou být poněkud peklo …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
maroszovanikola
4.4.12 22:24
Katastrofa
ahojky,tak já mám taky problém s tchýní.Už nevím jak dál.Nesnáší mě od počátku,švagrové mi psaly ,už když jsem(dnes už s manželem) chodila,že mama dělá peklo a kdy přijede muj muž domů a to mu bylo 28let.Po svatbě to nějak šlo byla jsem těhotná a byl klid, ale jen do porodu,malá se narodila a do dvou měsíců to začlo.Kojila jsem a najednou mi začali chodit sms od švagrových, že proč nechci kojit, atd .brečela jsem tchýně všem volala a lhala že nechci kojit manžel mě tehda šel bránit a pak už se to vezlo.Dnes mám 3děti ale za tu dobu když byl můj muž 2měsíce v nemocnici tak tchýně nalhala všem že fetuju že jsem alkoholik byli jen s ní hádky i manželovi se svou sestrou řekli že fetuju a do tesca si jezdím kupovat drogy atd lhali nám do očí.Volala i sousedům že si nepřeje at se bavim s jejich dcerou přitom to byla jejich rodina sestřenice od manžela dcera jejího bratra,Tolik mi ublížila,že já už nemůžu,snažila jsem se s ní s přátelit,ale vyšlo to nastejno.mám toho tolik na srdci,ale nevím komu se svěřit tak se nezlobte 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.7.18 14:04
Zdravím 
,
rovnou to napíšu, jdu si pro radu, kritiku a možná i pochopení.
Některé to jistě uvidíte z jiného úhlu než já. Myslím, že jsem už tak zaujatá proti tchyni, že už ani nic dělat nemusí a já vidím hned vše špatně. Tchyně 48let.
K věci. Vždy jsme vycházely dobře. Několikrát jsem jí vezla na nákup(1týdně),její manžel na ní kašle, hlidala jí dceru(8let), ona mi svěřovala jejich problémy s manželem.
Vše bylo v pohodě, dokud jsem si nenašla lépe placenou práci, tím jsem, ale už nemohla jí vozit a hlídat, to už začalo trošku skřípat a největší rána byla, když jsem otěhotněla. Zůstala jsem doma, protože zaměstnavatel mně nemohl přeřadit, tak jsem byla za 100%platu doma. To mně za celou dobu zavolala cca 4×, že potřebujete odvést. Telefonát probíhal: Dobrý den. ..Ahoj, ve středu mě odvezes na nákup! Ahoj. Píp píp píp. Žádný, jestli bych mohl, ale rozkazem. Nikdy na benzín nedala ani korunu, pořád mě opakovala: „Když pracujeş za eura, tak máš dost.“ To mně utvrdilo, že mně celou dobu potřebovala jen kvůli autu. A v době těhotenství, pořád opakovala, jak se těší, jak bude chodit, atd… pak se nechala slyšet, jak na oslavě narozenin říká, že se zatím nebude jako babička angažovat, že má své dítě. A opravdu, synovi je 7měsíců a viděla ho 3× plus jednou v porodnici, kde si ho pochovala a pak prohlašovala, že z toho ještě nevypadla a klidně by to ještě zvládla. Nato, že je to její první vnouce, tak mu k narození koupila papírové přání(peníze nebude problém, její manžel je úspěšný podnikatel). Samozřejmě, nechci veledary, ale od narození koupila jedno bodýčko a ještě se chlubila, jak bylo výhodné. Mrzí mě to, protože vím, jak kupuje a strká partnerovi sestřenici horem dolem, má dvě děti a od školy nepracuje, nejprve doma s dětmi a teď 4.rokem na pracaku, prý nemůže sehnat práci ani brigádu, že není u nich práce. Bydlí v obrovském městě, spíš nechce práci, protože má přeci školu, tak nebude dělat prodavačku 
A to mě právě štve, že jejím dětem cpe a o našeho syna ani nezavadí, nezavolá, aby se zeptala, nic. Když k ní jsem přijela s kočárkem, tak mi řekla, že mě nezvala a že mám přijít jindy. Nejdu tam už, protože nejsem pozváná. Když jí zvu k nám, nikdy nemá čas. Jednou k nám přilítla, že mám obléknout kluka, že bude vozit. Byla u nás ve městě akce na náměstí, že to s ním projede. Když jsem řekla, že kluk jí nezná, že půjdu s ní, tak už nechtěla. Nakonec z paneláku vyšly její kamarádky, asi se chtěla předvést 
A včera to byla poslední kapka. Byli jsme na zahradě a u plotu stála ona a ještě její dcera a nějaká ženská. No šla jsem odemknout branku a hned se začala sápat po klukovi a dělat tutununu a samozřejmě kluk plakal, protože nevěděl, kdo to je. Sedla si s kamarádkou a dcerou u nás na zahradě a začala povídat té ženské, jak ten náš kluk....., no předváděla se. Vařilo to ve mě a když odcházely, tak jsem si rejpla a řekla jsem :" Tak zase se dva měsíce, nebo jsme se neviděli déle?" Byla v tu chvíli rudá jak rajče. Upřímně nevím, proč jí nemůžu poslední dobou vystát. Ale kdybych jí už nikdy neviděla, nechyběla by mi. Jinak chlap, se vůbec nevyjadřuje, když něco řeknu, jen odvětví, že jeho vychovala babička s tátou, tak mu o mámě nemám mluvit. Omlouvám se za dlouhý text, možná zmatený, ale píšu to tak, jak to cítím a vnímám.
- Citovat
- Upravit
19.7.18 14:15
Jedna rada? Vykašlete se na ní. Nemá zájem, akorát se vnucujete. Bude se vám lépe dýchat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.18 14:18
Chápu, že tě to mrzí, ale na druhou stranu buď ráda, že máš klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.18 14:30
Tak pokud se s ní ani chlap nechce vídat, máš to o to jednodušší. Vyprdni se na ni, když ona o vás nestojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.18 14:31
Pěkná koza. A tvůj muž se za to asi stydí. Se jí nevnucuj, nevidej se s ní a nic od ní nečekej. Ona se nezmění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
