Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
https://www.emimino.cz/…kovina-duse/ zkus tohle mě to pomohlo…
Je to asi blbý,že to tak řeknu,ale tahle paní mi nepřijde jako matka.Asi se jako matka necítila a necítí
.Spousta holek tady by ti asi řekla ať se na ní vybodneš a nestýkáš se s ní-ale záleží taky co k ní cítíš ty.S tím léčením nevím,je dospělá a pokud jí to nenařídí soud,tak by musela jít dobrovolně-to nevím jestli ji k tomu donutíš.Hlavně s ní mluvit jen když je střízlivá,jinak to postrádá smysl.Ona chodí do práce nebo jak pracuje?
Radši také inko.....bohužel mám také zkušenosti. Nechci tě nijak odrazovat......ale je to vždy o vůli toho onoho. Jinak to nejde. A věř mu, že čím je delší doba, kdy v tom jakoby jede, tak tím je to horší utnout, nebo alespoň částečně. Mě osobně to trápí moc, opravdu, v té fázi, kdy jsem byla rozhodnutá se na mamku vykašlat jsem byla už mnohokrát, ale prostě mi to stejně nedá..... mamce jakoby pomohlo to, že se jí přidaly nějaké zdr. potíže a musela se léčit s nimi. Ale problém alkoholismu si nikdy nepřipustila. NIKDY: a věř mi, že já naprosto přesně poznám , kdy má tu svoji hladinku…je jakoby v pohodě a kdy jí nemá, je protivná apod.Snad jedině, zkus se nad to povznást a tak to neřešit…i když sama vím, jak je zrovna tohle těžké. Ahoj a drž se Inko Z.
ahoj, nemáš to jednoduchý, máma je asi tvoje jediná příbuzná, že? hele přeruš s ní všechny styky. ona jenom předala svoje geny tobě, nic víc. nejsi jí nic dlužná a ty teď budeš mít miminko, na to se soustřeď víc. moje mamka naštěstí alkoholička není, ale já už jí úplně ignoruju, taky jinak jako matka žádná sláva. sem tam jí zvednu telefon (nebo spíš, jí zavolám když mě prozvání) max. jednou za dva až tři měsíce. Stačí to, ona se vypovídá, nabalí mě úkoly, sdělí mi, že by k nám klidně jela, ale musel by jí k nám někdo dovézt až před barák a pak skončíme a já na ní zapomínám. mám svoje tři děti, kterým chci věnovat svojí energii a už jí nebudu plýtvat na člověka, kterému nepatří. mrzí mě, že ti umřeli tvoji prarodiče. je to pro tebe asi pořád velká rána, co? tak ti přeju hodně štěstí a pamatuj, že tvoje rodina je ta kterou sis vybrala ty (manžel) a tvému miminku budeš stopro lepší mámou a nemyslím si, že by mělo znát svou babičku, šla by mu akorát špatným příkladem.
Janet- ona pracuje..má celkem vysoké postavení,vím že pije i v práci…vodku,ta z ní neni cítit a není to na ní skoro vůbec poznat.
Já bych se s ní nejradši už nikdy neviděla, ale i přesto jak se ke mně chová, ji mam ráda..bohužel:-(
Tohle mi připomíná mojí babičku, již zemřela, ale moje mamka jí nemohla přijít na jméno. Víceméně si prožívala to, co ty, jenže o mamku se neměl kdo jiný postarat. Ne jednou se stalo, že je babi prý vyházela ve 2 ráno ven, že mají táhnout do školy a to mamka tehdy do školy ještě ani nechodila. Babi si pamatuju matně z dětství, pak se příšerně pohádali a mamka s ní přerušila styky. Dala jsem je dokupy zase já v mých asi 15ti letech. Babi chlastala pořád (mmch taky vodku a taky jedna byla málo), nebyla nažmolená každý den (ale většinu dní tedy byla) a když byla, tak jsem se otočila na podpatku a šla pryč, protože to přišli vždycky jen výčitky, že na ní všichni sereme, sprostá byla jak dlaždič a ustavičně vyhrožovala sebevraždou. Když byla střízlivá, byla fakt super, měla jsem jí strašně ráda a když zemřela, moc mě to vzalo. A to i přes ty její alkoholické manýry. Takže tuším, jak se cítíš. Pokud je s tvojí mámou řeč aspoň, když je střízlivá, tak ti nezbyde nic jiného, než s ní mluvit jen za střízliva. Na léčení jí nedostaneš, pokud neudělá průser (strýc rozbil okno u auta, protože v něm viděl hořet člověka - byli to halucinace, po druhé běhal v prosinci v trenkách po ulici a hledal mého tátu, kde je s tím kobercem - na léčení byl dvakrát a vesele chlastá dál). Rozdávání majetku zřejmě skončí okamžikem, až žádný mít nebude, ani s tím asi nic neuděláš (pokud nerozdává tvůj, nevím, jak se vypořádalo dědictví)
Ahoj, jak už bylo psáno, léčení jakékoli psychické závislosti je o vůli „postiženého“. Prošla jsem mezi 17. a 19.rokem bulimií. Člověk si musí uvědomit, že jedině pro sebe má cenu s tím něco dělat, ne kvůli někomu nebo ustoupit nátlaku okolí a léčit se, to nikdy nevydrží dlouho. Z toho, co píšeš to vůbec nevypadá, že by tvoje máma měla zájem o jakoukoli pomoc a pokud se budeš vnucovat, může dělat natruc úplný opak, tzn.začne pít ještě víc. Navíc je dávno dospělá a svojí cestu si vybrala. Upřímně řečeno ani nechápu, co tě k ní táhne, protože jakmile budeš mít dítě, zatáhne do svých nadávek i jeho a to mu chceš udělat? Zvaž jestli se ti vyplatí dávat energii do pomoci ztroskotanci, který o ní pravděp.ani nestojí, nebo jestli tu energii vložíš do síly nechat matku žít jak umí a jít vlastním životem.
Tvoje mamka je asi ráda,když může být ničím nevázaná,svobodná,jsou takový povahy co užívají život bez ohledu na nikoho.Ale nechápu tam ten alkohol-proč jako vůbec pije.Jestli kvůli náročnému zaměstnání?Nějaký důvod aby s tím začala být musel
Zkus zajít do uzavřené skupiny co psala Daska 1.Jsou tam holky co mají podobné problémy.Nevím ,jestli tam najdeš řešení,ale myslím,že minimálně psychicky ti to pomůže,protože budete mít hodně společnýho.A Pro tebe to možná bude lepší popovídat si otevřeně s někým kdo ví jaké to je.Aspoň se tam zkus kouknout a jen číst.Myslím,že to stojí za to. ![]()
Ahojky! Je mi tě moc líto… Mám to tak nějak podobně - i když ne v takové míře. U nás je to táta. Pije vlastně, co ho znám - od malička. Pak se naši rozvedli, on se 3 roky neukázal a pak najednou, že nás chce na prázdniny. byli jsme se ségrama nadšený! Začali jsme tam jezdit, ale celý víkend ztrávený někde na tahu už nás taky nebavil ![]()
Teď když volá, tak jedině pod vlivem… Ptá se na vnoučata, ale někdy je hnusnej a sprostej. Má velké zdravotní problémy a já jsem ho snad tisíckrát přemlouvala, ať se léčí, ale nic. Vždycky to obrečím, mám ho moc ráda, ale ničí si život hlavně sobě. Naučila jsem se s tím pomalu smiřovat… Možná to někomu přijde divný, že se tu tak svěřuju, ale je to tak. Rodiče si člověk nevybírá ![]()
Nejsi v tom sama - nic ti sice neporadím, ale jsem na tom podobně. Snad bude líp
![]()
ahoj, plně ti rozumím, můj otec se přesně takto chová už dvacet let (no, teď má pauzu), s tím rozdílem, že chlastal tak moc, že ho to stálo všechen majetek a i několik zaměstnání. Je to PEKLO, ale pokud sama nebude chtít, neuděláš nic. Úplně vím, jakou bezmoc a lítost cítíš
. Dostat takového člověka do léčebny není lehké. Jednak jsou léčebny přeplněné a někdy je dlouhá čekací doba. Ten člověk tam musí chtít dobrovolně, což je další kámen úrazu.
Vzhledem k tomu, co dělá, asi bych požádala soud o okamžité zbavení svéprávnosti k finančním úkonům. Chvíli to bude asi vopruz, ale prioritní je, aby ten člověk vystřízlivěl a uvědomil si co dělá. To se nestane do té doby, pokud bude mít za co chlastat, bude to jen horší a horší. Mě to dohnalo až psychologovi a následně psychiatrovi, ale, díky bohu, to alespoň teď nemá dopad na náš život a moji rodinu. Přeju hodně síly! ![]()
Moje mamka na jaře na léčení byla - už pila několik let, ale ne pořád, takže to občas i utajila, ale poslední dobou to nešlo, i v práci už jí vyhrožovali (jedla i prášky na uklidnění a na ně pila). Teď po léčení (3 měsíce) se drží, tak snad to zvládne, asi to není lehký. Taky jsme řešili, jak ji na léčení dostat, ségra jí domluvila psychiatra a ten jí po pár sezeních doporučil léčení a ona naštěstí souhlasila. Mám pocit, že souhlasit musí, protože z léčení může kdykoli odejít, možná jedině soudně
Ale mám pocit, že když by odešla, tak už ji tam nevezmou, ale asi jak kde.
My jsme to zkusili po dobrým, ale bylo to o nervy - teda spíš ségra s ní jednala, já jsem v té době byla těhu, tak mě ušetřili
V tvým případě bych jí asi napsala dlouhej dopis, řekla bych jí vše a taky že když bude potřebovat pomoc, může se na mě obrátit. Mluví za ní alkohol, takže určitě říká i věci, který by jinak neřekla, mamka měla taky občas hlášky, za který bych ji už nechtěla vidět.
A jinak bych se s ní zatím asi nevídala, dokud se nepokusí to řešit. Jestli se snažíš o mimi, tak tě to akorát rozhodí a může to ublížit. Držím pěsti, je to určitě těžký, jak se k tobě chová a chovala, nechápu, jak se tak někdo ke svýmu dítěti může chovat
…
Ahoj,
umistit ji do lecebny proti sve vuli muzes, pokud je nebezpecna sobe a okoli, pak se zahaji detencni rizeni a soud rozhodne o jejim umisteni v lecebne. Odbude si nejspise zakladni 3m lecebnou kuru, mezi tim, zalezi jak bude spolupracovat ji daji podepsat souhlas s lecbou, to ma svoje vyhody a nevyhody…
Dulezite je, aby az absolvuje zakladni 3m lecbu nastoupila na dolecovani do komunity, jenze je to na dlouho , treba na rok, nebo alespon dochazela do AA, nebo na skupiny, tam kde se lecila…
Je to beh na cely zivot.
V ramci leceni probiha i rodinna psychoterapie atd.
Maminka je psychicky nemocny clovek, tim se ji vubec nechci zastavat, ma moznost to zmenit, ale mozna uz ne silu a vuli.
Pokud zijes ve meste, jde je lecebna, zajdi tam, zajdi na centralni prijem, zavolej na krizove centrum, oni ti pomuzou a poradi, nebo pokud ve vasem meste neni lecebna, zajdi za psychiatrem, v kazdem meste se nejaky najade, vysvetli ti tvoje moznosti a maminky..
Drzim vam obema palce.
Pokud by jsi neco potrebovala , klidne pisni SZ.
Jenom ještě dodatek- ale možná to tu někdo napsal- připrav se na to, že pokud bude dál pít a rozhazovat majetek, nutně jednou dojde k tomu, že nebude za co si koupit flašku. V tu chvíli jí máš u dveří a připrav se na ty největší lži o tom, jak nemá co jíst, že potřebuje peníze na chleba a tak. Samozřejmě žádný chleba, ale chlast koupí. Možná je dobré předem si takovou situaci projít a říct si, co dovolím a co ne a jak se zachovám. Pustím jí dovniř?-může mi začít nadávat a já budu mít problém jí dostat ven. Dám jí peníze?-je jasné že jídlo nekoupí, ale naděje umírá poslední, že? Prostě abys pak nebyla zaskočená,abys předem věděla, co chceš. Nebo, pokud jí budeš mít doma, může krást. Já vím, popisuju černý scénář, ale pokud se jedná o blízké, mívá člověk růžové brýle, které můžou zmizet dost drsným způsobem..
Ahoj to je hnusny.
a mrzi me ze neco takoveho zazivas. Priste zani zajed a vem si sebou mobil na kterej to nahrajes . a pak ji to pust aby vedela jaka je bestie. s prominutim.a pak byhc sni ukoncila styky. aby uz vedela zaco.
ale jak rikas, stale je to tvoje mamka.
asi bych jak ti tady nekdo radil ji hodila na lecebnu. soudne. jednou pochopi ze to bylo pro jeji dobro
Předem se omlouvám za inko..
Máma mě měla ve svých 19 letech,tenkrát ještě studovala 2 VŠ,takže mě vychovávali její rodiče(babička,děda)..cca do mých 8 let.Mámu si z dětství vůbec nepamatuju.Můj bio otec se z mámou rozešel ještě před mým narozením, nikdy jsem ho nepoznala.
Na pubertu nerada vzpomínám, máma si denně tahala domu chlapy,téměř každý den jiného,vždy jí zajímal jen alkohol a nějací milenci…v 18ti mě vyhodila z domu, at se o sebe starám sama.Nějak jsem zvládla dostudovat a postarat se o sebe, nebylo to lehké.
Ted k problému: Babička s dědou loni zemřeli při autonehodě, máma začala pít,ona to vysvětluje tím, že se konečně může po jejich smrti odvázat..(co vím cca 2 lahve vodky denně zvládá bez problému-každý den), zdědila po rodičích nějaký majetek.chvilku byl klid,ale pak to začala rozdávat .např.minulý měsíc jen tak darovala sousedům auto,nový mrazák,minulý týden svému jednomu z mnoha milenců dala motorku…tak bych mohla pokračovat.Nedávno jsme s manžeem jeli za ní na chalupu, dovolila jsem si odejít na hodinu mimo chatu-za sousedkou..když jsem přišla násedovaly nadávky do kurev,krav atd…samozřejmně byla opilá namol.Hned jsme s manželem odjeli,nenechám si od ní nadávat.Ještě zamnou křičela, že mě nebere jako dceru, a že moje haranty nikdy hlídat nebude a že doufá,že když „to“porodim, tak jedině mrtvý., …že se snažíme o mimčo ví nějakou dobu..Hrozně mě to co řekla zranilo,vůbec nevim co mám dělat.
Napadlo mě s ní přerušit veškeré staky, ale bojim se, že to moc dlouho nevydržím.
Nikdo z okolí tomu jaká je nevěří(kromě manžela, který u toho vždy je)..ona má vysoké postavení,hraje si na super ženu.Chtěla bych jí nějak dostat na léčení, to jediný by možná pomohlo, ale nevím jak toho docílit.
Díky, že jsem se moha vypovídat:-(