Jak zvládáte pracovat z domu s malými dětmi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Jen tak pro zajímavost… Jak to všechno zvladate spolecne s péčí o domácnost a alespoň minimálním partnerskym/manželským životem.Mám doma také nespavce. Chodí spát pozdě, vstává brzy. Odpoledne jak kdy - pokud se zadari tak hodina spánku. ALE - i ve 2 letech nemůžu sve sebedestrukční dítě nechat chvíli bez dozoru. Dlouho si samo hrát nezvladne, bud mi řve u nohy, chce moji pozornost nebo si jde během chvilky me nepozornosti vylézt nekam na komodu a skocit jen tak dolů…
Nějak si nedovedu představit že behem dopoledne a odpoledne zvládnu ještě 2 hodiny pracovat
jednak by me dítě nenechalo sedet u notebooku a i kdyby ano, než bych se já začala soustředit a makat, ditko by se nekde vysekalo. Stačí vteřina…
Tak me napadá - vy které dokážete skloubit práci s péčí o dítě - nemáte někdy trochu výčitky ze se mu plně nevenujete? Kdy stihate tu péči o domácnost. A pokud po večerech pracujete kdy travite alespoň chvíli společný čas s partnerem.
Díky za odpovědi
PS: a to nezmiňují spánek. Na úkor spánku dělat nemůžu, bez svych 8 h nefunguju
Já si myslím že se to dost dobře zvládnout nedá. Podle mě vždycky jde něco na úkor něčeho protože fakt málokterá mamka má takovéto dítě které vydrží 2 hoďky u stavebnice nebo u pastelek nebo u nějaké třeba skládačky atd takže to většinou pak dopadá tak že je dítko zaparkované před televizi a nebo je matka z toho všeho tak vynervovaná a vycukaná že se nevěnuje pořádně ani hraní s dítětem ani té práci. Jako já mám abnormálně divoké dítě a jak už jsem někde psala vůbec jsem o nějakém přivydělávání na rodičáku ani neuvažovala protože vím že by to bylo horší jak lepší 
takovým těm pohádkám o matkách které perfektně zvládnou obstarat dítě, mají dokonalou domácnost, vaří každý den několikachodové menu, pracují z domova na home office a k tomu studuji vysokou školu a ve volném čase se věnuji opuštěným zvířátkům moc nevěřím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Jen tak pro zajímavost… Jak to všechno zvladate spolecne s péčí o domácnost a alespoň minimálním partnerskym/manželským životem.Mám doma také nespavce. Chodí spát pozdě, vstává brzy. Odpoledne jak kdy - pokud se zadari tak hodina spánku. ALE - i ve 2 letech nemůžu sve sebedestrukční dítě nechat chvíli bez dozoru. Dlouho si samo hrát nezvladne, bud mi řve u nohy, chce moji pozornost nebo si jde během chvilky me nepozornosti vylézt nekam na komodu a skocit jen tak dolů…
Nějak si nedovedu představit že behem dopoledne a odpoledne zvládnu ještě 2 hodiny pracovat
Tak me napadá - vy které dokážete skloubit práci s péčí o dítě - nemáte někdy trochu výčitky ze se mu plně nevenujete? Kdy stihate tu péči o domácnost. A pokud po večerech pracujete kdy travite alespoň chvíli společný čas s partnerem.
Díky za odpovědi
PS: a to nezmiňují spánek. Na úkor spánku dělat nemůžu, bez svych 8 h nefunguju
Já nezvládám ten manželský život no, a upřímně je to asi jediná věc která mi na mateřství teda vadí. Práci zvládám minimálně, když se přes den zadaří a spí delší dobu v kuse, domácnost tak nějak po chvilkách když buď ještě usne na chviličku nebo vydrží třeba 10 minut bez řevu a mojí pozornosti, odběhnu naplnit myčku, vyskládat myčku, zapnout pračku, přehodit do sušičky, zalít kytky, pustit vysavač, uklidit kuchyni…pořádný úklid o víkendu když dítko hodím na krk manželovi aspoň na dvě hodiny v kuse. Ty večery mě štvou, chodí spát tak, že abych se tak nějak vyspala s nočním vstáváním a budíčkem mezi pátou a šestou, musím jít spát s ním, a to z toho teda 8 hodiny nevykřešu (usne během vteřiny když chce, já ne, takže dítě naspat zvládne ve výsledku mnohem víc než já). S manželem jsme si před dítětem byli hodně blízcí, trávili hodně času spolu, řešili spolu všechno, a teď pomalu nevíme, jak se ten druhý vlastně má, jen se střídáme ve věnování se dítěti nebo se mu věnujeme oba. Sex se nekonal měsíce. Hlídání nemáme. Ložnice oddělené protože dítě se v noci budí (3×), spát samo zatím určitě nemůže, a manžel bohužel není z těch, co to zaspí, byl by vzhůru stejně jako já a to dlouhodobě nejde když musí podávat výkony v práci - do práce chodí na devátou, takže ten budíček brzo by mu byl k ničemu a dřív se z práce nedostane, takže stejně s námi chodit spát by nestíhal, resp. by přišel, jen se najedl umyl a šel do postele. Jako miluju ho, je to úžasný dítě, ale zcela upřímně mám o vztah s manželem strach jestli se takhle budeme ještě dlouho míjet.
- Citovat
- Upravit
Nejde to. Já občas přes den řeším nějaky online call s kolegy a je to děs, ale prostě si potřebujeme něco říct. Vlastní práci dělám v noci. Mám štěstí že mi stačí relativně málo spánku, a taky mám jen DPP- 300 hodin ročně.
A i kdybych se postavila desetkrát na hlavu, tak se najde někdo kdo to zhodnotí že kvůli tomu určitě něco zanedbávám, hlavně děti žejo… Je mi z toho vždycky dost smutno.
Ano, je to o prioritách a taky je každé dítě jiné (mám 3, takže už docela slušný vzorek). Někdo má koníčky, někdo práci, někdo nehty a masáže, někdo dokonalou domácnost či dokonale navařeno.
A ano, nejde mít 100% času všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Jen tak pro zajímavost… Jak to všechno zvladate spolecne s péčí o domácnost a alespoň minimálním partnerskym/manželským životem.Mám doma také nespavce. Chodí spát pozdě, vstává brzy. Odpoledne jak kdy - pokud se zadari tak hodina spánku. ALE - i ve 2 letech nemůžu sve sebedestrukční dítě nechat chvíli bez dozoru. Dlouho si samo hrát nezvladne, bud mi řve u nohy, chce moji pozornost nebo si jde během chvilky me nepozornosti vylézt nekam na komodu a skocit jen tak dolů…
Nějak si nedovedu představit že behem dopoledne a odpoledne zvládnu ještě 2 hodiny pracovat
Tak me napadá - vy které dokážete skloubit práci s péčí o dítě - nemáte někdy trochu výčitky ze se mu plně nevenujete? Kdy stihate tu péči o domácnost. A pokud po večerech pracujete kdy travite alespoň chvíli společný čas s partnerem.
Díky za odpovědi
PS: a to nezmiňují spánek. Na úkor spánku dělat nemůžu, bez svych 8 h nefunguju
Tak základ je snad nesnažit se zvládnout všechno sama, ne? Jako to dítě je i chlapa, bydlíte ve společném bytě a společně jíte, tak proč by se on neměl na chodu domácnosti podílet? 
Jinak je to o tom, jak vysoko máš standard. Rychlý úklid udělá muž i s dítětem za zády když já pracuji, já zase vařím za asistence dítěte, když muž pracuje 
Večeříme spolu, na trochu socializace to stačí a pozdě večer už nepracujeme. Občas muž stihne i koníček nebo si jdu já zaběhat. Žádný velký stres, ale chce to, aby oba pracovali z domu, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Jen tak pro zajímavost… Jak to všechno zvladate spolecne s péčí o domácnost a alespoň minimálním partnerskym/manželským životem.Mám doma také nespavce. Chodí spát pozdě, vstává brzy. Odpoledne jak kdy - pokud se zadari tak hodina spánku. ALE - i ve 2 letech nemůžu sve sebedestrukční dítě nechat chvíli bez dozoru. Dlouho si samo hrát nezvladne, bud mi řve u nohy, chce moji pozornost nebo si jde během chvilky me nepozornosti vylézt nekam na komodu a skocit jen tak dolů…
Nějak si nedovedu představit že behem dopoledne a odpoledne zvládnu ještě 2 hodiny pracovat
Tak me napadá - vy které dokážete skloubit práci s péčí o dítě - nemáte někdy trochu výčitky ze se mu plně nevenujete? Kdy stihate tu péči o domácnost. A pokud po večerech pracujete kdy travite alespoň chvíli společný čas s partnerem.
Díky za odpovědi
PS: a to nezmiňují spánek. Na úkor spánku dělat nemůžu, bez svych 8 h nefunguju
Tak kazde dite je jine a kazda maminka je jina. Kazdemu vyhovuje neco jineho a nema cenu predkladat nekomu vycitky. To by zase jini mohli ptat, jestli nemas vycitky, ze jsi x let jen doma a nevyuzivas svuj potencial nebo ze nechavas vydelecnou cinnost jen na manzelovi a ten tak musi byt porad v praci a nema cas na deti. Takze komu vyhovuje nepracovat, tak at nepracuje a komu vyhovuje pracovat, tak at pracuje. Nemusime si prece nic vycitat. Treba, kdyz bych mela jen sve druhe dite, tak si v klidu dokazu predstavit, jak u toho pracuji vice hodin denne. Taky zalezi na chrakteru prace, jak hodne se potrebujes soustredit. S prvnim ditetem se taky pekne pracovalo do urciteho veku, protoze hodne spalo. Odpoledne i 3 hodiny a vecer zas od osmi. Kamaradce deti prospaly 16 hodin denne. Dokonce je nechala zkontrolovat od doktorky, jestli jsou zdrave. Nejspis jsou to taky nejhodnejsi deti, co znam. To se ji to pracovalo. A domacnost? Na to ma zase kazdy naroky jine. Nekdo s tim stravi furu casu a nekdo ma x pomocniku a chodi mu pani na uklid. A nekdo treba spi min hodin a ta prace mu za to stoji. Partnersky zivot bych do toho uz vubec netahala. Tam je tech faktoru taky mnoho. Kolik lidi se hada kvuli penezum, ze jich je na rodicaku malo a resenim by byla prave ta prace. Kolik maminek malych deti nemuze odejit od spatneho partnera, protoze nemaji jiny prijem nez rodicak. A taky ne kazdeho naplnuje se x let venovat jen detem a domacnosti. Popravde mam spis pocit, ze tech zen ktere by skutecne naplnovalo starat se jen o ty deti a domacnost neni moc. Kolikrat je to spis znouzecnost, protoze podminky nejsou takove, aby pracovat slo. Neni hlidani, vysoka nemocnost, nespave dite, narocne dite, neumim nic, co by slo delat z domova atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hobitka
Hele, neznám matku, která by řekla, že jí děti hodně spí. Za mě největší problém je, když dítě má menší potřebu spánku než matka (nebo když je dětí víc a ty spánky se úplně nekryjí). Já vždycky tiše závidím těm, co sice napíšou, že jsou nevyspale, ale když děti usnou, tak pacifikují domácnost, pracují, cvičí. Pro mě nedostatek spánku znamená motání hlavy, pocit na zvracení, bušení srdce. Jenže u mě to nastává, když spím míň jak 7-8 hodin. Takže situace, když zvládám mimo čas spánku dítěte dělat i něco jiného než spát je za mě dost pohoda. Jo, drželi jsme s mužem hlídky, kdy jeden hlídal do dvou do rána a druhý spal a pak se to prohodilo, takže řešení jsme taky našli, ale být tehdy na dvě děti sama, tak jsem se asi opravdu složila. Teď už naštěstí spí všichni v noci a v podobný čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@albertka13 Ja znam nekolik matek, co jim deti fakt hodne spaly. Kamoska mela 3 kluky a spali ji 20-7, o vikendu 20-9 a jeste v 5r nejstarsiho 13-16 po obede . A vzdycky mi vykladala, jak vsechno krasne stiha, no, ja nestihala nic. Sousedka vzdycky v 17 chvatala z hriste, ze ji syn usina v 18 hodin a spi do 7 do rana, po obede uz teda tou dobou nespal, ale stejne, chtela bych to zazit (ale vlastne uz nechtela, mam odrozeno ). Kdyz deti v noci spi, tak taky spim - mam za sebou rekativaci EBV z pretazeni (jeste za bezdetna) a nevyspani se taky bojim. Sluzby na spanek jsme meli s chlapem az do 2r syna, ten v noci totiz temer nespal. Behem 24 hodin bylo cca 3.5 hodiny, kdy spaly obe deti… Nejmladsi dcera spala celkem dobre do 1r, ale pak se to pokazilo. Ted uz to celkem jde, naucili jsme je byt knihomoly .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Jen tak pro zajímavost… Jak to všechno zvladate spolecne s péčí o domácnost a alespoň minimálním partnerskym/manželským životem.Mám doma také nespavce. Chodí spát pozdě, vstává brzy. Odpoledne jak kdy - pokud se zadari tak hodina spánku. ALE - i ve 2 letech nemůžu sve sebedestrukční dítě nechat chvíli bez dozoru. Dlouho si samo hrát nezvladne, bud mi řve u nohy, chce moji pozornost nebo si jde během chvilky me nepozornosti vylézt nekam na komodu a skocit jen tak dolů…
Nějak si nedovedu představit že behem dopoledne a odpoledne zvládnu ještě 2 hodiny pracovat
Tak me napadá - vy které dokážete skloubit práci s péčí o dítě - nemáte někdy trochu výčitky ze se mu plně nevenujete? Kdy stihate tu péči o domácnost. A pokud po večerech pracujete kdy travite alespoň chvíli společný čas s partnerem.
Díky za odpovědi
PS: a to nezmiňují spánek. Na úkor spánku dělat nemůžu, bez svych 8 h nefunguju
Dcerka má 18m, chvíli neposedí a já jsem teď ve 27tt, pracuju na DPC na HO od dceřinnych 6m. Manžel naštěstí taky dělá na HO (oba v IT),takže o úklid se stará on i kvůli chemii, ať s ní nepřijdu do styku. Navíc mám i z blbého mýdla v těhotenství problémy, takže si nemůžu mýt často ruce. 
Já vařím, peru (latkujem) a starám se většinu dne o malou, ale třeba do vany mi s ní už pár měsíců pomáhá a taky ji sám omyje, máme vanu vysoko a už se mi stalo, že jsem ujela na vodě a málem spadla břichem na hranu vany.
Malá mi spi dobře (líp doma jak v kočárku, kde ji ruší okolí), je to o režimu. Taky je naučená, že odcházíme, když je ještě vzhůru, ať usíná sama. Ráno vstává mezi 6:30-8h, teď chodí spát po 10:30-11h a když je dobře, tak spí do 13h, ale někdy jen 1h. Večer pak chodí spát po 18h, někdy v 19h. Občas se v noci budí, ale nelezu jí do pokojíčku, pokud to není šílený řev. Moje zkušenost je, že když tam dojdu, spát už nebude a stejně řve ikdyz ji na hodinu vytáhnu. Pomáhá mluvit z chůvičky, když brečí a říká „Máma tady není, máma tady není..“, to pak usne. Když si jen povídá, tak ji nechám (mluví od 4m, což už leze na mozek 
).
Co se týče práce, tak meetingy se snažím domlouvat na dobu spánku nebo chvíli hlídá táta, když si zrovna dá pauzu na kafe (pružná pracovní doba), jinak doděláváme večer. Hlídání máme až teď občas, chodí k nám prababička, ale je třeba hlídat i ji. V těhotenství nedávám víc jak 2-3dny po 4h, ale předtím normálně 5dni v týdnu po 4h. Manžel je celkem workoholik, takže taky pracuje často večer a pak si dáme intimčo (z pracovny je pokojíček, tak teď pracujeme z ložnice, takže to nemáme daleko ).
Výčitky nemám, o víkendu se věnujeme malé dost oba. Když je přes týden hezky, tak si zajdeme s kočárkem na kafe/oběd. Neumím si představit, že bych to jinak zvládala (práci, prcka, manželství),kdyby manžel taky nebyl doma, hlavně teď v těhotenství, kdy jsem víc unavená. Navíc jak muž vidí celý náš den, tak pak víc chápe, že rodičovská není dovolená, sám mi to i řekl. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jen tak pro zajímavost… Jak to všechno zvladate spolecne s péčí o domácnost a alespoň minimálním partnerskym/manželským životem.
Mám doma také nespavce. Chodí spát pozdě, vstává brzy. Odpoledne jak kdy - pokud se zadari tak hodina spánku. ALE - i ve 2 letech nemůžu sve sebedestrukční dítě nechat chvíli bez dozoru. Dlouho si samo hrát nezvladne, bud mi řve u nohy, chce moji pozornost nebo si jde během chvilky me nepozornosti vylézt nekam na komodu a skocit jen tak dolů…
Nějak si nedovedu představit že behem dopoledne a odpoledne zvládnu ještě 2 hodiny pracovat
jednak by me dítě nenechalo sedet u notebooku a i kdyby ano, než bych se já začala soustředit a makat, ditko by se nekde vysekalo. Stačí vteřina…
Tak me napadá - vy které dokážete skloubit práci s péčí o dítě - nemáte někdy trochu výčitky ze se mu plně nevenujete? Kdy stihate tu péči o domácnost. A pokud po večerech pracujete kdy travite alespoň chvíli společný čas s partnerem.
Díky za odpovědi
PS: a to nezmiňují spánek. Na úkor spánku dělat nemůžu, bez svych 8 h nefunguju