Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Respektuju, nikdo nechodíme v botách toho druhého, abychom to mohli soudit. Pokud s sebou nevezme nikoho jiného, tak si nezaslouží nějaký posměch nebo odsouzení.
@Karl93 Moje matka pravidelně páchá,,demonstrativní sebevraždy,, od ní to je sobecké, pomoc nechce.
Maminka mého muže spáchala sebevraždu pod vlivem psychické nemoci, tu neodsuzuju.
Samozřejmě, že je to vždycky sobecké, protože to pomůže jen tomu člověku, ale okolí ne. Každopádně rozhodnout se a udělat to vyžaduje strašnou vnitřní sílu.
Můj bratr pravděpodobně (neměl diagnostikováno, k lékaři odmítal jít, řešili jsme poslední dva roky jeho života) téměř celoživotně trpěl depresemi. Nikdo by to do něj neřekl, celý život veselý, bavič, přirozený leader a charisma.
V 27 se po kupě špatných událostí (rozchod se životní láskou, bouračka, kdy téměř nové auto bylo na odpis, dlouhodobě neuspokojivá pracovní situace (nemohl se najít), bydlení s rodiči, což považoval za známku prohry…)) oběsil. A ještě vše naplánoval tak, abych ho našla právě já.
Bral nějaká lehčí AD od praktika, ale bez našeho vědomí je vysadil- Když jsme zjistili, že se něco děje (spolykal prášky), tak nám řekl, že se takhle blbě cítí celý život a až ta AD mu pomohla (bez našeho vědomí je vysadil cca dva měsíce před smrtí) a místo toho, aby byl rád, tak to vzal jako finální potvrzení, že je porouchanej…
Hlídali jsme ho, dostal nějaké silnější prášky, co měly fungovat rychleji, mámá ho enchala už párkrát i samotného, vypadalo to, že se zlepšuje. Jenže pak sjem s ním byla já a byl úplně v pohodě, celej den jsme si strašně užili, bylo to orpavdu fajn. pak mě poprosil, abych šla se psy. Vrátila sjem se rychle, měla jsme blbej pocit… a bylo už pozdě… Důvod, proč ho tam máma mohla nechat. byl ten, že jí nechtěl ublížit, nechtěl, aby ho našla ona…
Hodně jsem se zlobila a měla jsem problém mu odpustit. Ale sama jsem po jeho smrti spadla do šíleného stavu, zhroutila jsemse, nemohla jsem spát, měla noční můry, brala prášky na nervy, na spaní a anitdepresiva a asi po třech měsícíh takového amrasmu jsem ho chápala… já tak žila „chvíli“, on většinu života.
Ale mrzí mě moc, že se tak rozhodl. Myslím, že když mu pomáhaly i ty lehčí AD, tak že měl šanci s tím žít a nějak to zvládnout. Letos to je deset let a pořád to moc bolí…
Takže neodsuzuju, ale na vlastní oči vím, jak strašně moc to ty lidi okolo bolí…
@Anonymní píše: Více
Podle mě… Genderman, co stalkuje svou bejvalku, je prostě expert na všechno. Umřel Kolesa, z KF se stal expert na Kolesu a pár dní po Kolesově skonu už byl na světě článek o Kolesovi jako int. fenoménu.
Jsem si koupil knihu o Věře Mikulcové a KF tam má předmluvu. Se divím, že nepíše na emimčo o kojení. ![]()
@Karl93 Beru je jako oběti duševního onemocnění. Takže je mi jich líto. Taky je mi líto stigma, které ještě pořád okolo sebevražd je (sobeckost, vědomé rozhodnutí atd.) ![]()