Jaký máte postoj k sebevrahům?

175
15.3.21 11:26

Jaký máte postoj k sebevrahům?

Zajímalo by mě, jak nahlížíte na sebevrahy? Odsuzujete je?

Na tohle téma mě nedávno přivedl kolega, který sebevraždy velmi odsuzuje jako sobecké.
Já tenhle názor nikdy neměl, spíše jsem sebevrahy litoval, jako ty, kteří se dostali do tak těžké situace (samozřejmě z jejich pohledu, některé důvody mohou být těžko pochopitelné, ale oni to vidí jinak), že si sáhli na život, který opravdu není vždy darem…
A že je to sobecké a ublížím tím svým blízkým? Ano, ublíží, ale trochu divné takto uvažovat sám o sobě? Myslet si o sobě, že jsem pro někoho tak podstatný, že by to tomu druhému strašně ublížilo? Já jsem nikdy nebyl člověk s vysokým sebevědomím, takže můj pohled může být trochu zkreslený, ale z ní mi to trošku samožersky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
72725
15.3.21 11:28

@Karl93 nikdy nikdo neví, co k tomu člověka dovede. Neodsuzuju. Zažila jsem, když se mi zabil přítel :think: ano, ublíží tím spoustě lidem, ale v tu chvíli už asi dotyčná osoba jiné řešení neviděla

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1096
15.3.21 11:31

Rozhodne neodsuzuju. Je mi jich lito, je mi lito toho, ze na vse zrejme zustali sami a nevidi jine vychodisko.

Naopak, kdyby se mi napr. zabila cela rodina v aute a ja jedina prezila, umim si predstavit, ze bych situaci resila podobne. A to jinak zadne sebevrazedne sklony nemam, na svete jsem moc rada.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7765
15.3.21 11:32

Je to každého život a každý má právo si o něm rozhodnout sám. Ano ublíží tim a ano je spousta nemocných lidí co by chtělo žít, ale nemůže atd atd, ale nikdo nežije v člověku, který to udělá a tak nemá nikdo právo hodnotit či odsuzovat zda to bylo „potřeba“.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
15.3.21 11:37

Nemyslím, že sebevrah uvažuje příliš o tom, komu svým odchodem ublíží. Já jsem si život nedala, nevezmu si ho. Ale nemám žádné problémy, které k sebevraždě vedou. Ale každý člověk, co má těžký život, se sebevraždí. Podle mě k tomu musí mít sklony.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25897
15.3.21 11:41

Nesoudím nikoho. Ale ono to většinou opravdu ublíží lidem okolo. Každého člověka má někdo rád a bude mu chybět. A chápu, že se lidé mohou dostat do takové situace, kdy jiné řešení prostě nevidí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1003
15.3.21 11:47

Rozhodně neodsuzuji. Nedovedu si představit jaká situace člověka dovede k sebevraždě a o to desivejsi mi to přijde, musí to být už opravdové zoufalství. Nikdo nedokáže říct jestli kdyby dotyčný dal žil by to pro něj bylo menší utrpení než jaké zažívají jeho blízcí po jeho sebevraždě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3911
15.3.21 11:57

Absolutně neodsuzuju nikoho. Když se na to člověk dívá z povzdálí, tak nikdy nemůže pochopit, co se tomu člověku honilo hlavou a proč to udělal.
Většinou jsou to lidi dlouhodobě se topící v depresích, kde nevidí žádné východisko. Žádné světlo na konci tunelu. A pak stačí nějaká poslední kapka a vzdají to úplně.
Je mi jich nesmírně líto a vždycky mně hrozně mrzí, že se nenašel způsob, jak jim pomoct. Ono okolí si často myslí, že deprese a sebevražedné sklony se vyřeší jedním rozhovorem, nebo jedním sezením u psychologa, nebo tím, že si lidi každý den zajdou na procházku. Ty představy jsou tady prostě úplně zcestné.
Taky jsem se setkala s lidmi, kteří sebevraždu považují za srabáctví a slabost. Ale tihle lidi, byť někdy prošli velmi těžkými zkouškami, neupadli do opravdové deprese. Ne každý má tu superschopnost se porvat se vším těžkým a přitom se psychicky nesložit. Je lepší se s nimi nehádat, oni to pochopit často ani nechtějí - tady často funguje ono prosté „podle sebe, soudím tebe.“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1229
15.3.21 11:57

Neodsuzuji. V jeho botech nechodím, tak nevím, co ho k tomu vede. Jediné, co vidím jako sobecké, je to, když třeba skočí pod vlak, že to odnese psychicky ten fíra…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1870
15.3.21 11:57

Neodsuzuji. Ja si vzdycky rikala, ze na to zabit se musi mit clovek odvahu, protoze musi prekonat pud sebezachovy. Takze to hluboke zoufalstvi, ktere je k tomu dozene je tezko pochopitelne. To, ze tim hodne ublizi tem, co tu zustanou je jiste, ale to zoufalstvi takovou myslenku asi prehlusi. Tezko rict. Ja chapu i ty sebevrahy, co se zabit vlastne nechteji, ale chteji upozornit na „svou“ situaci a nevi uz jak jinak. Potrebuji pomoc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2468
15.3.21 11:59

Rozhodně neodsuzuji, jelikož netuším co mě potká v životě a jak bych se s tím sama poprala.
Spíš mi vadí že záchranné složky se věnují sebevrahům kteří žít nechtějí a mezitím někdo někde potřebuje pomoc víc protože chce žít.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1870
15.3.21 12:03
@Blankaspl píše:
Neodsuzuji. V jeho botech nechodím, tak nevím, co ho k tomu vede. Jediné, co vidím jako sobecké, je to, když třeba skočí pod vlak, že to odnese psychicky ten fíra…

Presne. Ted to napisu hodne hnusne, ale kdyz uz se chce zabit treba v aute, tak o strom, nikdy ne do jineho auta. Neznicit zivot dalsim nevinnym.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4523
15.3.21 12:07

Myslim, ze si nikdo z nás ani v nejmensimnmedoede představit, co se těm lidem honí hlavou. Když se pro to rozhodnou, když to fakt udělají. Musí byt strašně těžký překonat pud sebezáchovy. Zabila se mi kamarádka, byla psychicky nemocná, dlouhá léta jsme se jí snažili všichni pomoct, ale bohužel marně. Jediné co, tak nemám ráda lidí, co sebevraždou vyhrožují nebo dělají demonstrativní pokusy. Těch mi líto není, to jsou manipulativní potvory. A nejvíc líto je mi si těch, co se opravdu chtějí zabít, udělali to, ale nepovedlo se jim to. A oni se třeba po x dnech cintydnech probudí v nemocnici a zjistí, že zijou. A skončí někde v ústavu, to je fakt život, snad ještě horší než měli předtím a v naprosté většině případů se o to pokusil znovu tentokrát už úspěšně. Jen velmi malé procento lidí tento nevydařeny, lec vážně míněny, pokus dovede k nějakému prozření a jsou nakonec rádi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4928
15.3.21 12:09

Tak oni někteří svou bezohlednost vůči okolí kolikrát prokáží i tím zvoleným způsobem :?

Pokud bych se někdy rozhodla zasebevraždit, udělám fakt maximum, abych tím ostatním ublížila co nejméně a nedala PTSD nějakému řidiči, strojvedoucímu, nebo někomu, kdo by mě musel seškrabávat z betonu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.3.21 12:09

Jsem racionální a psychicky dost odolný člověk. Ale, v jisté fázi života jsem trpěla chronickým a velmi bolestivým onemocněním. Po čase se přidaly deprese a těžký únavový sydrom. Dostala jsem se do fáze, kdy jsem jako jediné východisko viděla nebýt. Je to šílený stav, kdy neexistuje zítra, neexistuje okolí, existuje jen a jen přítomný okamžik, který se ovšem tak nesnesitelný, že ho chcete vypnout a vaše neexistence je příjemnější než existence. Já měla štěstí, vyhrabala jsem se z toho, ale od té doby sebevrahy neodsuzuju. Tohle člověk neudělá z plezíru, ale v šíleným psychickým stavu, kdy nic a nikdo kolem něj neexistuje…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová