Už nevím jak dál, smrt táty.

16
14.3.21 20:25

Už nevím jak dál,smrt táty.

Dobrý večer, jelikož nevím s kým se poradit, nebo svěřit, tak jsem se rozhodla napsat sem, protože nevím kudy kam.
V rodině se stala děsná věc, můj táta zemřel, bohužel zbytečně, o to je to ještě horší a nemůžu s takovou bolestí žít, to se ani nedá, pro mamku to je hrozná situace, každý den si voláme, ale je to těžký, zůstala v baráku sama, má tam teda táty psa,2kočky, ale jeto hrozná beznaděj, když mě dneska volala a začla brečet, že už nikdy s tátou nepřijedou společně ke mě atd a nejhorší je, že já nemůžu nic dělat, protože sama jsem z toho v hajzlu. Táta vše zařizoval a mamka neví, co a jak, když tak ji pomůže sestry přítel, kteří ale bydlí né přímo daleko, ale blízko to taky není, to je prostě hrozná situace i to, že tam mamka zůstane sama, já byh se přestěhovalaza ní, ale mám tady práci a ke všemu na vesnici se mi nechce a dojíždět taky nejde, se sestrama budem na vkend jezdit, ale já nevím, jak to dám, ten pocit, že tam táta nebude a pak při odjezdu tam mamku nechat.
Nejradši bych ukončila život, stejně nic nemá smysl, ale měla jsem to udělat v loni a nebo předloni a takovu bolest jsem nemusela zažít.
Táta byl v nemocnici, ani na návštěvu to nešlo kvůli opatřením, tak jsme ho jenom po sestřičce pozdravovali, byl tam sám, čekali jsme, i přesto, že jeho stav byl vážný, že se z toho dostane a za 5dní konec. Ještě jsem si říkala až se z toho dostane, tak až to bude možný, tak za nima přijedu, což si taky vyčítám, že jsem za nima jezdila málo, ke všemu jsme měli s tátou odtažitý vztah a chtěla jsem, až bude doma, si k němu najít cestu, víc s ním mluvit a už to nebude možný, říct mu, že i když to nevypadalo, že jsem ho měla ráda, že mu jsem vděčná, co pro nás udělal.
Co teď, je to na nic všechno a představa, že jednou tady nebude máma je neúnosná, což tahle situace je neúnosná, ještě bude pohřeb, to vůbec nevím, jak to ustojím, nejradši fakt bych to ukončila, abych od tý bolesti se odprostila, ale nemůžu kvůli mamce.
Promiňte za můj výlev, ale už jsem to musela někam napsat, vůbec nevím, jak s takovou bolestí a bezndějí žít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4677
14.3.21 20:30

Zavolej nějakému psychologovi, ať ti pomůže to překonat. A asi se objednej i na psychiatrii, opakované myšlenky na sebevraždu nejsou zrovna fajn.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.3.21 20:32

Uprimnou soustrast : :hug:
Me tatinek zemrel v naruci jsou to 2 roky a neni den, kdy na nej nemyslim.
Moje mama se z toho taky nedostala. Nechci rikat, ze cas to vyleci, to ne. Ale trochu tu bolest otupi.
Drz se

  • Citovat
  • Nahlásit
30994
14.3.21 20:35
@Evulda píše:
Dobrý večer, jelikož nevím s kým se poradit, nebo svěřit, tak jsem se rozhodla napsat sem, protože nevím kudy kam.
V rodině se stala děsná věc, můj táta zemřel, bohužel zbytečně, o to je to ještě horší a nemůžu s takovou bolestí žít, to se ani nedá, pro mamku to je hrozná situace, každý den si voláme, ale je to těžký, zůstala v baráku sama, má tam teda táty psa,2kočky, ale jeto hrozná beznaděj, když mě dneska volala a začla brečet, že už nikdy s tátou nepřijedou společně ke mě atd a nejhorší je, že já nemůžu nic dělat, protože sama jsem z toho v hajzlu. Táta vše zařizoval a mamka neví, co a jak, když tak ji pomůže sestry přítel, kteří ale bydlí né přímo daleko, ale blízko to taky není, to je prostě hrozná situace i to, že tam mamka zůstane sama, já byh se přestěhovalaza ní, ale mám tady práci a ke všemu na vesnici se mi nechce a dojíždět taky nejde, se sestrama budem na vkend jezdit, ale já nevím, jak to dám, ten pocit, že tam táta nebude a pak při odjezdu tam mamku nechat.
Nejradši bych ukončila život, stejně nic nemá smysl, ale měla jsem to udělat v loni a nebo předloni a takovu bolest jsem nemusela zažít.
Táta byl v nemocnici, ani na návštěvu to nešlo kvůli opatřením, tak jsme ho jenom po sestřičce pozdravovali, byl tam sám, čekali jsme, i přesto, že jeho stav byl vážný, že se z toho dostane a za 5dní konec. Ještě jsem si říkala až se z toho dostane, tak až to bude možný, tak za nima přijedu, což si taky vyčítám, že jsem za nima jezdila málo, ke všemu jsme měli s tátou odtažitý vztah a chtěla jsem, až bude doma, si k němu najít cestu, víc s ním mluvit a už to nebude možný, říct mu, že i když to nevypadalo, že jsem ho měla ráda, že mu jsem vděčná, co pro nás udělal.
Co teď, je to na nic všechno a představa, že jednou tady nebude máma je neúnosná, což tahle situace je neúnosná, ještě bude pohřeb, to vůbec nevím, jak to ustojím, nejradši fakt bych to ukončila, abych od tý bolesti se odprostila, ale nemůžu kvůli mamce.
Promiňte za můj výlev, ale už jsem to musela někam napsat, vůbec nevím, jak s takovou bolestí a bezndějí žít.

Upřímnou soustrast.
Je přirozené, že se cítíš hrozně, ale mysli na to, že taťka by si určitě nepřál, aby tvůj život skončil.
Naopak, jeho kousek žije v tobě dál.

Musíš prostě jít dál, den za dnem, dokud to nebude o trochu lehčí. Klidně si s mamkou pobrečte, máte na to právo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7630
14.3.21 20:42

To je mi moc lito co prožívate. Měla by jsi vyhledat pomoc psychiatra. Se smrtí rodičů musíš dřív nebo později bohuzel počítat. Kdyz je to náhle tak se s tím smiřuje o to hůř, ale takový je bohužel koloběh života. Myslíš, že by chtěl táta aby sis kvůli němu něco udělala určitě ne. Měl tě rád i když jste měli rozpory. Rodičovská láska je bezpodminecna. Víš jak by bylo tvé mamce kdyby teď přišla i o tebe?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14.3.21 20:58

Hlavně se musíš držet kvůli mamce i ostatním. Bohužel Vám do toho nepříjemně zasahuje korona a její opatření. Přednostně jsi se měla kontaktovat krizovou linku a objednat u psychiatra, jak už bylo zmiňované. Udělej to hned!! A hlavně nepřerusuj s blízkými kontakt ani na minutu, strach mají o tebe všichni

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20624
14.3.21 21:00

@Evulda Kočko, drž se :hug: :hug: už kvůli mamce a sestrám. Zajdi za doktorem a nech si napsat prášky na uklidnění. Pomůžou. A nemohla by mamka jít bydlet na nějakou dobu k tobě nebo k některé ze sester, aby nebyla sama?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15919
14.3.21 21:06

@Evulda hned zítra zavolej svému obvodnímu lékaři, řekni mu, že ti náhle zemřel tatínek a zda-li by ti neposlal Neurol nebo něco podobného na ty první dny. Je mi moc líto, co vás potkalo. Vím, jak se cítíš. Vyčítám si, že jsem nezavolala do nemocnice dědovi, mobil měl u sebe, ostatní s ním mluvili a já si pořád říkala, že ho nebudu unavovat telefonátem. A už to vrátit nelze. Buď tu teď pro maminku. Já vím, že teď je ta bolest tak silná a máš pocit, že se žalem ani nadechnout nemůžeš. Ale když se na to tady vyprdneš, hrozně ublížíš mamce a sestře. Všechny věci se teď budou dít poprvé. Poprvé přijedeš za mamkou a táta tam nebude, poprvé přijede mamka sama…poprvé to bude divné, dusivé a smutné. Po druhé to bude míň divné. Jestli můžeš, vezmi si v práci dovolenou a zkus jet na chvíli za mamkou. Pokud se na to obě cítíte. Ale ten Neurol si zajisti. Aspoň na noc, ať se trochu vyspíš. Držte se. Přeju hodně sil :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4199
14.3.21 21:10

Taťka umřel, už to budou tři roky, tragicky úrazem… je to teď už vyznamne lepší se smutkem i trapenim, fakt. A určitě vím, ze by nechtěl, abych si něco provedla. Navíc mám svoje děti a v nich tatku vidím, hlavně v mladším… takže jeho odkaz je tady pořad. Čas od času si vlezu do postele a poradne se vyplacu, smutno mi nepřestane být nikdy, ale rozhodne je to časem vyznamne lepší a bude to i u vás :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8015
14.3.21 21:18

Nevím, jeslti ti to pomůže nebo uškodí co napíšu.. ale spoj si větu.. Mamka se ted cítí hrozně a zároven, nejradši bych ukončila život… Dovedeš si představit, co by si ji udělala??Kdyby měla přijít i o tebe
Tím chci říct, budte jedna pro druhou.. myslím, i když tě to všechno okolo mrzí, štve, si neštastná, tak máma je na tom hůř..bud pro ni.., ona pro tebe

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16
14.3.21 21:24
@divine woman píše:
@Evulda Kočko, drž se :hug: :hug: už kvůli mamce a sestrám. Zajdi za doktorem a nech si napsat prášky na uklidnění. Pomůžou. A nemohla by mamka jít bydlet na nějakou dobu k tobě nebo k některé ze sester, aby nebyla sama?

Bohužel, nejde, kvůli pejskovi a kočkám.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16
14.3.21 21:26
@Bábrdl píše:
Upřímnou soustrast.
Je přirozené, že se cítíš hrozně, ale mysli na to, že taťka by si určitě nepřál, aby tvůj život skončil.
Naopak, jeho kousek žije v tobě dál.Musíš prostě jít dál, den za dnem, dokud to nebude o trochu lehčí. Klidně si s mamkou pobrečte, máte na to právo.

Díky! Já vím, že by si to nepřál. Kdyby aspoň člověk mohl celý tohle období zaspat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14.3.21 21:27

Táta mi umřel před 5 lety. Bylo to naprosto devastujici, zemřel po dlouhé nemoci, u nás doma, držela jsem ho za ruku… teď už můžu říct, že jsem se s tím srovnala. Důležité je vědět, že v normálním životě nám prostě rodiče umírají. Je to výrazně lepší varianta, než naopak. A hrozné to je pro partnera, přesně tak, jak to vidíš ty - vaše mamka je teď ta úplně osamocena. Musíš se dívat dopředu. Jednou budeš mít taky svoji rodinu a děti, pravděpodobně. A v těch dětech bude žít tvůj táta dal. A bude to skvělé.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16
14.3.21 21:27
@Anonymní píše:
Uprimnou soustrast : :hug:
Me tatinek zemrel v naruci jsou to 2 roky a neni den, kdy na nej nemyslim.
Moje mama se z toho taky nedostala. Nechci rikat, ze cas to vyleci, to ne. Ale trochu tu bolest otupi.
Drz se

To je mi líto.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1311
14.3.21 21:32

Takový je život, umíráme, každímu z nás někdo někdy umřel, umírá a umře a to zažijeme ne jednou, ale vícekrát, nikdo s tím nic neudělá, bolí to, musíme žít dál

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat