Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Už nevím jak dál, smrt táty.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.3.21 21:32
- Citovat
- Upravit
14.3.21 21:37
@Janasas píše:
Nevím, jeslti ti to pomůže nebo uškodí co napíšu.. ale spoj si větu.. Mamka se ted cítí hrozně a zároven, nejradši bych ukončila život… Dovedeš si představit, co by si ji udělala??Kdyby měla přijít i o tebe
Tím chci říct, budte jedna pro druhou.. myslím, i když tě to všechno okolo mrzí, štve, si neštastná, tak máma je na tom hůř..bud pro ni.., ona pro tebe
Já vím, že by to pro ní bylo devastující, to bych ji udělat nemohla. Právě i o mámu mám strach,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 21:55
@Anonymní píše:
Můj táta zemřel s covidem v úterý. Náhle, nečekaně. Vím, jak se cítíš. Mám podobné problémy a musím říct, že já jsem na hraně skončit u psychiatra. Váha mi padá raketovou rychlostí, nejsem schopná se ani pořádně najíst. Začínám uvažovat, že to začnu řešit. Začni taky, jestli nechceš dopadnout jako momentálně já. Za pět dní mám dole 12kg (170cm/41kg). Držme se!
Tak to je jak u nás, taky táta zemřel s covidem, ale ve středu,
Za 5dni 12kg to je mazec, ale nedivím se, já jsem nebyla 3dny schopná jíst, ale pomalu jsem začla, ale není to ono, je to všechno na nic.
Moc mě to mrzí, co se Ti stalo, vím co prožíváš, je to neskutečná bolest. člověk tomu nechce věřit, člověk si připadá jak v hodně blbým snu, ze kterého se probudí, ale bohužel…ještě jsem čekala, že z nemocnice zavolají, že je to omyl atd. Život je krutý…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 21:55
@Evulda A nemůžete některá u mamky zůstat aspoň pro začátek? Než se vzpamatuje z toho prvotního šoku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 22:07
@Kakika píše:
@Evulda hned zítra zavolej svému obvodnímu lékaři, řekni mu, že ti náhle zemřel tatínek a zda-li by ti neposlal Neurol nebo něco podobného na ty první dny. Je mi moc líto, co vás potkalo. Vím, jak se cítíš. Vyčítám si, že jsem nezavolala do nemocnice dědovi, mobil měl u sebe, ostatní s ním mluvili a já si pořád říkala, že ho nebudu unavovat telefonátem. A už to vrátit nelze. Buď tu teď pro maminku. Já vím, že teď je ta bolest tak silná a máš pocit, že se žalem ani nadechnout nemůžeš. Ale když se na to tady vyprdneš, hrozně ublížíš mamce a sestře. Všechny věci se teď budou dít poprvé. Poprvé přijedeš za mamkou a táta tam nebude, poprvé přijede mamka sama…poprvé to bude divné, dusivé a smutné. Po druhé to bude míň divné. Jestli můžeš, vezmi si v práci dovolenou a zkus jet na chvíli za mamkou. Pokud se na to obě cítíte. Ale ten Neurol si zajisti. Aspoň na noc, ať se trochu vyspíš. Držte se. Přeju hodně sil
Ta bolest je neskutečná, ta bezmoc, člověk si v hlavě přemítá,,co kdyby´´ a,,proč´´,/,,co by bylo// atd.
Před týdnem byl naživu, sice ve vážným stavu, ale byl tady a teď o týden je to takhle.
To poprvé už je děsný už jen při tý představě. Dovolenou jsem měla, šla jsem z práce domu, když jsem se to dozvěděla, pak jsem volala vedoucí kvůli volnu a do práce jdu v úterý a vůbec nevím, jak to zvládnu. Za mamkou bohužel nemůžu, je v karanténě a je to mimo okres.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 22:09
@divine woman píše:
@Evulda A nemůžete některá u mamky zůstat aspoň pro začátek? Než se vzpamatuje z toho prvotního šoku.
Bohužel ne, mamka je v karanténě, plus je to mimo okres, takže to je šílený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 22:21
To je mi moc líto, obě zkuste vyhledat psychologa, určitě to trochu pomůže a až čas vše trochu otupí.
Mě se zabil nevlastní brácha, vyskočil z okna, doma 3 děti, byl tak mladej a hodnej, ale bohužel měl deprese.
Jsou to skoro 3 roky a bolí to pořád. Občas mě chytne záchvat a bulím, hlavně kdyyž začne někde hrát nějaká písníčka, co měl na pohřbu nebo co měl rád.
Bohužel život je v tomhle nemilosrdný a každý máme svojí svíčku. Ty jsi ještě mladá, mysli na to, že tě maminka potřebuje a nedělej hlouposti. Teď to bude dlouho bolet, ale uvidíš, že časem bude lépe. Navštěvuj maminku a překonejte to spolu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 22:28
@lucynka25 píše:
To je mi moc líto, obě zkuste vyhledat psychologa, určitě to trochu pomůže a až čas vše trochu otupí.
Mě se zabil nevlastní brácha, vyskočil z okna, doma 3 děti, byl tak mladej a hodnej, ale bohužel měl deprese.
Jsou to skoro 3 roky a bolí to pořád. Občas mě chytne záchvat a bulím, hlavně kdyyž začne někde hrát nějaká písníčka, co měl na pohřbu nebo co měl rád.
Bohužel život je v tomhle nemilosrdný a každý máme svojí svíčku. Ty jsi ještě mladá, mysli na to, že tě maminka potřebuje a nedělej hlouposti. Teď to bude dlouho bolet, ale uvidíš, že časem bude lépe. Navštěvuj maminku a překonejte to spolu
To mě taky mrzí, i když to byl Tvůj nevlastní brácha, to muselo být taky těžký.
Budeme to muset zvládnout, jo život dokáže zasadit pořádnou ránu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.21 22:38
@Evulda strašně jsem ho měla ráda, byl tak veselej a i když byl nevlastní, byl to můj jedinej sourozenec, přítel, o kterého jsem se mohla kdykoliv opřít.
Hlavně by určitě tvůj tatínek nechtěl, aby jsi se pro něj tak moc trápila a už vůbec ne, aby jsi si vzala život. Drž se a posílám moc sil 
Zvládnete to, obě!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.21 08:49
Kdyz za sebou nemuzete, tak si aspon volejte. Uprimnou soustrast, je to tezke. Neurol je dobra rada, mozna i pro maminku, prober to s ni a jejim lekarem. Pro ni je to jeste těžší, ma ho pred ocima vsude kolem sebe. Navic se budou hrnout dalsi prakticke veci, jako penize, sipo, pojistky, daně atd. Ujisti se, jak je to s pristupem k uctu, pomoz ji si zazadat o vdovecky duchod.
Ted se soustredte na pohreb, pripravte tatinkovi pekne rozlouceni. Po pohrbu bude trosku lip, casem se naucite s tou ztratou zit. Drzte se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.21 10:23
@Evulda no, hlavně tam tvůj tatínek nemusel být vůbec sám… poslední návštěva u umírajícího je možná pro osobu blízkou vždy, bez ohledu na opatření
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.21 10:42
@vulpes píše:
@Evulda no, hlavně tam tvůj tatínek nemusel být vůbec sám… poslední návštěva u umírajícího je možná pro osobu blízkou vždy, bez ohledu na opatření
My jsme to nečekali, jeho stav byl vážný. ale ke zhoršení nedošlo, ale debilní covid je nevyzpytatelný, ale posrali jsme to, to si v životě neodpustím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.21 10:57
@Evulda píše:
My jsme to nečekali, jeho stav byl vážný. ale ke zhoršení nedošlo, ale debilní covid je nevyzpytatelný, ale posrali jsme to, to si v životě neodpustím…
tam je prostě problém v rozporu mezi skutečnými právy pacienta a osoby blízké, vs. to, co předkládají lékaři a sestry a jak si tu pravdu ohýbají a upravují 
A bohužel, čas hraje často proti a než si rodina uvědomí a vymůže svoje práva, může být už pozdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.21 11:20
@vulpes píše:
tam je prostě problém v rozporu mezi skutečnými právy pacienta a osoby blízké, vs. to, co předkládají lékaři a sestry a jak si tu pravdu ohýbají a upravují
Tohle neni vhodná chvíle pro takovou agitku, zbytečně v zakladatelce vyvolávás pocit viny.
Tatínek byl nejspíš v umělém spánku, takže neumíral „sám“.
Zřejmě ke zhoršení došlo rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.21 11:22
@Evulda Neblázni. Nenech si vnutit pocit viny. Bohužel tady probíhá pandemie nemoci, která se může rychle zhoršit. Těch případů, kdy se člověk zlepšil, psal domů, že chce přines to a to a do rána nebyl, je bohužel strašně moc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Můj táta zemřel s covidem v úterý. Náhle, nečekaně. Vím, jak se cítíš. Mám podobné problémy a musím říct, že já jsem na hraně skončit u psychiatra. Váha mi padá raketovou rychlostí, nejsem schopná se ani pořádně najíst. Začínám uvažovat, že to začnu řešit. Začni taky, jestli nechceš dopadnout jako momentálně já. Za pět dní mám dole 12kg (170cm/41kg). Držme se!