Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@TrueIsFalse píše:
Já nicZakladatelka se nemůže seznámit
![]()
A podle příspěvků níž vy fungujete stejně jako ja, jen to nenapíšete natvrdo
Edit - z mobilu je to peklo…
Příspěvek upraven 07.02.18 v 14:02
jo, přiznávám, že to neumím formulovat…takže u mně by s tímto dotazem těžko někdo pochodil…hlavně jsem už mimo ten tlak…takže jedu spíš na té přitažlivosti a přirozenosti
@Hroznej puberťák píše:
No nekecej, ty máš přítele a ještě k tomu milence? Ty se teda nezdáš![]()
jen přítele…milence v záloze, kdybych to už nemohla vydržet ![]()
Já jsem na tom podobně jako zakladatelka. Zpětně si nedávám, proč jsem na škole odmítla těch pár zájemců
I když tehdy mi to bylo jasný, chtěli se usadit, jasná představa o bydlení (za Prahou
) Tak jsem radši vycouvala. Nakonec jsem skončila s pracovitým, rodinným tipem, vtipný, hezký, měl rád výlety stejně jako já, filmy, hudbu… Jenže se z něj vyklubal manipulátor a násilník.
A teď přemýšlím co dál, naštěstí jsem introvert, tak mi samota nevadí, ale stejně si říkám, jestli někde toho partnera pro život potkám. Vlastně nevím kde hledat. Bary, večírky, to není nic pro mě. Radši vyrazím na výlet. Koníčky mám sice sportovní, ale hlavně v ženském kolektivu. Nikdy jsem neměla spousty kamarádů, mám pár dobrých kamarádek, na které se mohu spolehnout a to mi stačí. Takže zamilovat se do někoho v partě známých taky nehrozí.
Vlastně všechny moje kamarádky maj někoho ze školy, z party známých. Když se na téma hledání partnera bavíme, tak říkají, že taky neví…
Mně prostě přijde, že mi ujel vlak a to mi není ještě 30…
A jo mám nadváhu, jsem tvrdohlavá, sportuju a hodně času věnuji svým koníčkům, hodně jsem si vždycky zakládala na tom, že dost zvládnu sama. Prostě je to se mnou těžký…
@Detsa píše:
Tak co jsem zahlédl, tak ti je 29, ne?Tak já hledal a vlastně stále hledám něco kolem mého. Tudíž čím blíž ke mně, tím lépe. Ale přednost dám raději starší než mladší holce.
tichoooo
jsem inkognito
proc radsi starsi?
@sturnus_vulgaris píše:
@Venetia Jo, to je ono, bez emocí. Proto taky píšu, že jsem byla sama v šoku, jak pragmaticky někteří muži k seznamování přistupují. Anebo nevím, možná se prostě někteří z nás nedovedou zamilovat do někoho, kdo nesplňuje určité vlastnosti, asi jako když se někdo nedovede na povel vyčurat.
Na druhou stranu, je to asi pokřivené těmi seznamkami. Tam to k tomu trochu svádí, ostatně, já tam teda nechodím, ale kdysi dávno jsem měla jako nezadaná účet na rande.cz (nevím, zda ještě funguje) a tam člověk zaškrtával nějaké kolonky. Takže chca nechca mi to ty partnery asi filtrovalo, stejně jako já jsem procházela filtrem pro ty protějšky.
Já třeba o sobě vím a bez mučení přiznávám, že se mi vizuálně líbí určitý typ chlapů (nemá smysl ty fyziognomické rysy nějak v podrobnostech popisovat, asi byste si pod tím stejně nic nepředstavili). A pokud by ses stalo, že bych měla toho „etalona“ a vedle něho chlapa (byť třeba pohledného), který by ale tyto fyzické vlastnosti neměl, je stejně dost pravděpodobné, že bych tomu prvnímu dala přednost. Samozřejmě nejsem zaměřená jen na vzhled, takže pokud by třeba byl úplně vymaštěný, tak by mu to nepomohlo, ale prostě vím, že bych v takovém případě nad něčím byla schopná to oko přimhouřit. Tuším, že to o mně nic moc dobrého nevypovídá, ale obávám se, že na podobném principu asi funguje spousta z nás.
Příspěvek upraven 07.02.18 v 13:51
Pokřivené seznamkami to je určitě, normálně se seznamuješ tak, že tě někdo zaujme - vizuálně, projevem atd., a pokud to jde, jdeš ho postupně zkoumat blíž, a teprve po čase z toho vyplyne, že by z toho třeba něco mohlo být. Kdežto u seznamky je jasný účel předem, nějaké očekávání, to ten proces dost narušuje, deformuje, přehazuje pořadí. Dá se přes to přenést, ale člověk si to musí uvědomovat.
To přiznání vizuálního typu je dobrý
Jasně že tak fungujete, podstatně víc vizuálně než chlapi, ale málokterá z vás to přizná
Některé to nepřiznají ani samy sobě
Dost často se ženské diví, když se mě ptají na můj „typ“, a já odpovídám, že žádný vyhraněný typ nemám. Že něco se mi třeba vizuálně líbí víc, třeba tmavé vlasy víc než blond, ale podstatnější je u mě celkový dojem, jak mě ženská zaujme, tohle je až někde vzadu. Ostatně mezi bývalými byly i blond, i tmavovlásky… Nedávám teda tlusté, ale to je spíš stylem života - hodně pohybu, outdoor, s kterým jsou zpravidla zcela nekompatibilní.
@Detsa píše:
Ne dostatečně, když si to nedávno psala.
Co na to říct, zkušenost….
No např. já, tak já byla dospělá a na výši uz v 15 ![]()
@Venetia píše:
jen přítele…milence v záloze, kdybych to už nemohla vydržet
no prosím, co jsem říkala? ![]()
@Venetia píše:
jen přítele…milence v záloze, kdybych to už nemohla vydržet
To ví každý ajťák, že záloha musí být, nejlépe dvojitá ![]()
@TrueIsFalse píše:nějaký konkrétní příklad ?
Třeba umět říct: udělal jsem chybu a přijmout zodpovědnost, nesvádet to na jiné nebo na okolnosti…nebo třeba čekat, že se na to nepřijde…
@TrueIsFalse píše:
Mě třeba děsně berou zeny, které umějí tancovat. Manželka je tanečnice, i teď mi stačí jí vidět a jsem úplně hotový
no vida..už to ze mně poleze…mně zase berou chlapi, kteří se rádi učástní zábavy s tancem a když mi to sám nabídne…jsem ztracená já
minimálně je to výzva to alespon zkusit
@Hroznej puberťák Nemůžu mluvit za všechny ženy a osobně si nemyslím, že všechny ženy jsou stejné, stejně jako, že jsou stejní všichni chlapi, ale ten vizuální typ, to je celkem prokletí. Zaprvé proto, že se tu v Čechách moc nevyskytuje, zadruhé proto, že nejsem jeho cílová skupina (tj. až na výjimky limitně se blížící nule jsem nikdy pro takového chlapa přitažlivá a zajímavá nebyla).
Kdysi jsem chodila s jedním chlapem, který sice nebyl vyloženě tento „prototyp“, ale také se mi hodně vzhledově líbil, plus tak nějak celkově mě oslovil tím, jak byl sečtělý, atp. Ale… rychle jsem pochopila, že je na blondýny, možná mi to dokonce sám přiznal. Já blondýna nejsem a kdybych se o to pokoušela, nedopadne to dobře. Nebylo vůbec příjemné vnímat, jak se za těmi blondýnami pořád otáčí, nebo poslouchat narážky, jak jsou Finky, Litevky, Lotyčky nejkrásnější ženy v Evropě (ehm, ani s tím teda nesouhlasím). Hm… Tak to jsem si kladla otázku, proč se mnou teda vůbec ztrácí čas. No a jak to dopadlo? Vyměnil mě za blondýnu. ![]()
@sturnus_vulgaris takže takovej ten hodně tmavej, co? Ti mívaj dost nepříjemný side efekt, bejvaj dost prudký…
@Detsa píše:
Nebráním se seznámení ani s mladší… jen já narazil zatím na hodně nevyspělé holky a tím neříkám, že já jsem nějak extra vyspělý. Je to takový to, ‚kdybych si měl vybrat‘
.
čím se projevuje, že ti připadá nevyspělá?
@Hroznej puberťák píše:
Pokřivené seznamkami to je určitě, normálně se seznamuješ tak, že tě někdo zaujme - vizuálně, projevem atd., a pokud to jde, jdeš ho postupně zkoumat blíž, a teprve po čase z toho vyplyne, že by z toho třeba něco mohlo být. Kdežto u seznamky je jasný účel předem, nějaké očekávání, to ten proces dost narušuje, deformuje, přehazuje pořadí. Dá se přes to přenést, ale člověk si to musí uvědomovat.To přiznání vizuálního typu je dobrý![]()
Jasně že tak fungujete, podstatně víc vizuálně než chlapi, ale málokterá z vás to přizná
Některé to nepřiznají ani samy sobě
Dost často se ženské diví, když se mě ptají na můj „typ“, a já odpovídám, že žádný vyhraněný typ nemám. Že něco se mi třeba vizuálně líbí víc, třeba tmavé vlasy víc než blond, ale podstatnější je u mě celkový dojem, jak mě ženská zaujme, tohle je až někde vzadu. Ostatně mezi bývalými byly i blond, i tmavovlásky… Nedávám teda tlusté, ale to je spíš stylem života - hodně pohybu, outdoor, s kterým jsou zpravidla zcela nekompatibilní.
Já teda taky nemám vyhraněný žádný typ, nelíbí si mi chlapi s delšími a dlouhými vlasy (krátké až pleš mi nevadí), vadí mi strniště, nechtěla bych příliš silného a menšího než já (ale jsem teda vyšší).
Já posuzuju chlapa jako celek (vizuálně). Já si ho bleskově naskenuju a hned vím, jestli má smysl s ním trávit čas nebo ne. ![]()
No nekecej, ty máš přítele a ještě k tomu milence? Ty se teda nezdáš
