Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj
. Hodně holek tady řeší uspávání dětí. Malému je rok a čtvrt a nikdy jsme ho neuspávali, usne, kdy chce. Trošku si říkám, jestli to není problém, ale mě to tak vyhovuje. On je hodně aktivní, neumím si ho představit dát do postýlky třeba v osm. To jsem zkoušela, řval až nemohl po chvíli dýchat a stejně usnul až ve svou obvyklou dobu a byl to stres pro obě strany. On si večer hraje a kolem deváté a desáté přesně každý den začne šmudlat očíčka, tak mu dáme lahvičku a on během minutky usne. Přeneseme ho do postýlky a spí do rána. Vstává přesně v sedm. Nechci ho učit spát dřív, akorát by se mi i dřív budil. Stejné je to v poledne. Po jídle chce lahvičku a zase do minutky usne. Sám si vždy přinese deku s postýlky a na té do minutky vytuhne. Přijde mi zbytečné mu do toho režimu zasahovat a snažit se mu spaní nějak posouvat, když to takhle funguje. Usne i v postýlce, když je to mezi tou devátou a desátou. Kamarádky mi vždy vypráví, že hodinu až dvě pravidelně uspávají. Mě to přijde zbytečné. Než dvouhodinový křik, to ho radši nechám a on za ty dvě hodiny usne sám, ne? Akorát se dětem ta postýlka zošklivý a pak jsou to boje, ne? Malý má docela tvrdý režim, ví, co nesmí a nenechávám ho dělat si, co chce, ale s tím spaním mi to nějak vadí ho nutit spát. Sama vím, že se mi někdy nechce, tak proč ho nutit? Nenechám ho lítat do půlnoci, ale když není mrzutý, krásně si hraje a pak sám usne, jen ho přenesu, tak mi to vážně přijde zbytečné ho uspávat. Moje mamka z toho šílí, že dítě musí mít režim - večeře, koupání, pohádka. Jídlo malý jí, kdy chce, denně nekoupeme kvůli jeho ekzému, takže denní režim nemá. Jen ten, co si udělal sám s tím spaním v půl desáté.
Některé usne samo a některé vyžaduje uspávání. Režim se hodí, ale když chodí spát a vstává v tu samou dobu, tak ho má, ne?
Myslím, že mluvíš o dvou různých věcech: uspávání a režim.
Uspávání z mého pohledu je „tyranie“ rodiče, přijde mi zbytečné a obě děti jsme se snažili odmala „učit“ na samostatné usínání, i když samo ne za cenu vyřvání apod.
Možná jsem měla štěstí, ale oba od miminkovského věku zvládají usnout sami bez problémů a to i v cizím prostředí.
Takže uspávání bych neučila, když Vám takhle za pomoci mlíčka usne sám.
Ale režim… nenutila bych dítě na hodinu, kterou chci já, ale režim bych držela. Myslím tím režim ve smyslu chodit spát přes den i večer v plus mínus půl h stejný čas.. ten rituál okolo (koupání, spaní, večeře) se mě osobně osvědčil, protože děti připraví na ten spánek, zklidní atd..
takže pro ten bych se přimlouvala, ale je to přeci jen o tom jak to vyhovuje Tobě a dítěti ne?
jinak ono je něco jiného syn Tvého věku a pak za rok, dva uvidíš, zda to i nadále bude takhle fungovat, ty děti se hrozně mění.
Každé děcko potřebuje něco jiného a dělej to, co vyhovuje tomu tvému. Nevidím v tom problém.
Tak on ten tvůj režim hlavně má, jenom ne od tebe, ale svůj. Některé děti si ho udělat neumí, tak s tím potřebují pomoct. Věřím tomu, že některé děti na uspávání naučí maminky samy, ale jsou i děti, které uspat fakt potřebují, a pak děti, co to mají tak napůl.
@koala123 Buď ráda, že máš v tomto bezproblémové dítě. Takové opravdu uspávat nepotřebuje.
Jenže jsou děti, které ač si ty očíčka šudlají a řvou únavou, nožky se jim podlamují, ta prostě samy neusnou a ty opravdu uspávat potřebují. Nebo děti, které mají problém se změnami prostředí (dcera na návštěvě u babičky sama neusne ani za boha. Stejně tak děti, které potřebují pevný režim (a tvrdší ruku) jinak by Ti doma řádili jak černá ruka třeba do půlnoci.
@Moni25 Ono je pravda, že to může být za pár dnů jinak. Určitě se budu snažit zpravidelnit tu večeři, hygienu, atd. Určitě, až bude větší, tak ty rituály budou potřeba a bude se muset pomalu učit usínat u pohádky a večer ho zklidňovat. Jen mu do toho nechci zasahovat, když to zatím (musím zaklepat
) funguje. Jen mě zase zviklala ta mamka. Ale je pravda, že kamarádka uspávat musí, protože dítě už jí únavou kolabuje a stejně spát nechce, tak tam je asi nezbytné mu nějak k tomu usínání pomoci.
@Svistice Jj, to přesně má kamarádka. Dcerka už kolabuje, ale spát nejde. To malý usne všude, stačí dečka a lahvička. Někdy se mu směju, že je jak pejsek. Vleze na svůj pelíšek na dece a usne. Asi jednou bude krušné ho na to usínání s lahvičkou odnaučit. Ale zatím je malý a každé dítě má něco. Některé láhev, jiné dudlík, jiné plyšáka ![]()
@Svistice No, já bych řekla, že některé děti potřebují pomoct s tím naučit se usínat, což se ale nerovná uspávání, to že (jinak zdravé dítko a doma) potřebuje uspávat je chyba rodičů, že si ho tak naučili.
@koala123 tak ja myslim, ze to mate nastavene dobře, ne? hlavne, ze jste oba spokojeni. to, ze se to mamce nelibi, ony to holt nase mamci delaly jinak, mely to naucene, vse v rezimu, presne, systém, tabulky…proste striktni. dnesni doba je jina, vic uvolnena. ze me by zesilela, mam dve deti, staršímu jsou přes dva a proste je od malicka dost nespavy. přes den nechce uz davno a nejzivejsi je vecer, okolo desate tu lita a skace na hopsacim koniku. system koupani, vecere, pohadka ho teda nikdy nezklidnil
nehrotim, spat chodi pozde, sam si rekne, do 5 minut je tuhy, nebudu ho uspávat dve hodiny když se mu nechce. no, a prcek uz ma taky pekne naslapnuto, takze u nas se zije vecer a rano se spi. jsem tez sova, asi to mají po me… ![]()
Nemusis nic resit, sama pises, ze ti to vyhovuje… Nech to tak, jak to mas.
Ja mam taky to stesti, ze mi obe holky od miminka usinaji samy.
@koala123 Ale režim ohledně jídla a posloupnosti některých akcí bych tedy doporučila zavédst. Dětem to dává jistotu. Protože teď to sice není problém, ale za pár měsíců, až se ti z něj stane vzdorovité batolátko s vlastní hlavou, se Ti bude horko těžko stanovovat mantinely.
Je mnohem jednodužší naučit dítě, že když vstane, tak si dojdena nočník, oblékne se, nasnídá se, po snídani si vyčistí zuby, než to mít pokaždí jinak a pak se o každé té činnosti s dítětem pokaždé x minut dohadovat a honit ho po bytě.
@j.a.n.i1 píše:
@Svistice No, já bych řekla, že některé děti potřebují pomoct s tím naučit se usínat, což se ale nerovná uspávání, to že (jinak zdravé dítko a doma) potřebuje uspávat je chyba rodičů, že si ho tak naučili.
Tady jde trochu o slovíčkaření. Já nastavení a dodržování nějakých rituálů/činností, které dítěti pomohou se zklidnit a přepnout do spaní prostě řadím do uspávání.
Takže i dvouapůl letého prostě uspávám = přečteme pohádky a pak případně vracím útěkáře do postýlky nebo koriguju pokusy o scény.
„Uspávat“ přestanu, až se kluk obleče do pyžama, lehne a usne, bez nutnosti jakékoliv mojí asistence.
@Svistice Hodně toho dodržujeme, jen to nemáme přesně na minuty. Třeba když spí déle, posunu oběd, není přesně ve dvanáct, pak se posune i polední spaní. Když vidím, že načíná šmudlat očíčka a ještě není doba večeře, dám mu jí, aby neměl v noci hlad. Kor když jsme u tchýně, malý má úplně rozhozený režim, jak jsou tam nové věci a tchýně vždy ke každé věci poznamená, jak její děti obědvaly přesně ve dvanáct, vždy usnuly k kočárku, atd. Já pak vypadám, jak když nechávám dítěti naprostou volnost a ona už pak neslyší, že doma je to jiné, že holt u nich je jiný. U mých rodičů problém není, ty vidí hodně často, ale když malého vezmeme k tchýni, tak dlouho brečí, protože se jich bojí a pak když se rozkouká, tak by měl jít spát a to se mu teda vážně nechce. Dřív to měly fakt jinak ty matky.
Dělej si to tak, jak vám to vyhovuje. Já zase raději jdu uspávat (ale rozhodně ne hodinu, dvě-to spíš několik minut) a mám děti v osm zastlané, než čekat, až budou únavou padat na ústa, začnou být protivné a přetažené a beztak bez mé přítomnosti neusnou.To je prostě individuální. Z mamky si nic nedělej, někteří lidé mají pocit, že pokud děláš něco jinak než oni, děláš to automaticky špatně ![]()