Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím Vás všechny dámy.
Já jako chlap, jsem se odhodlal napsat sem a samozřejmně čekám ty nejhorší reakce, ale nic jiného si stejně asi nezasloužím. Dopředu se omlouvám za sálodlouhý text, ale zkráceně se to asi podat nedá. Doufám, že se najde někdo s podobným problémem a poradí, nebo alespoň zatratí. Vše začalo zhruba před třemi lety kdy bývalá žena začala chodit do práce a já jsem zůstával s naší tehdy cca půl roční dcerkou sám doma. Pracoval jsem na ranní směny a exmanželka na odpolední. Vše bylo celkem fajn, jen to prostě začalo upadat do stereotypu bohužel. Postupem času, kdy jsem měl sice více volného času ale oto méně přatel jsem ve volných chvílích začal navštěvovat herny a kasína. Bohužel jak to tak bývá jsem upadl do kolotoče dluhů o kterých žena tehdy nevěděla. Dluhy jsem sice „úspěšně“ tajil ale oto horší začala být moje psychická situace a chování. Kvůli tomu tomu požádala žena o rozvod. Během rozvodu samozřejmně vyšla najevo i má finanční situace a vše co ktomu patří (exekuce, upomínky atd.) Dopředu říkám pro rýpalky, že vše jsem tajil, schovával dopisy atd (ano, choval jsem se jako blbec se všim všudy). Po rozvodu, kdy byvalá žena zjistila vše co tomu všemu předcházela se rozhodla mi dát ještě šanci. Já jsem si podal žádost o oddlužení, které mi bylo schváleno a jsem od té doby v insolvenci. Nějaký čas jsme spolu bydleli, ale vzhledem k tomu, že jsem se i tak příležitostně choval jako hovado tak jsem byl z bytu vyhozen (bohužel při posledním extemtore i za přítomnosti PČR). Jednalo se oto, že sice jsme spolu ještě příležitostně bydleli, ale už vté době jsem měl zajištěn podnájem a k ženě jsem chodil pouze při hlídání dcery. Po této poslední situaci již plnohodnotně přebývám v podnájmu. Svou dceru zatím vídám kdykoliv je možnost a i s bývalou manželkou komunikujeme celkem bez problmů. Problém je v tom, že já si plně uvědomuji vzniklou situaci a to čí je to vina (pro rýpalky: samozřejmně moje
jenže nevím co dál. Já bych strašně rád získal bývalou ženu zpátky i když vím, že po tom všem je to strašně těžké, a udělám pro to cokoliv. Jak říkám, komunikujeme spolu v pořádku, chodíme občas s dcerou ven společně a žádná nevraživost nepanuje. Jen prostě vím, že teď v tuto chvíli není jak získat cestu zpět. Ani mi oto nejde. Já klidně počkám X let. Když nad tím tak přemýšlím, asi není ani nic čím by mi někdo mohl pomoci, spíš jsem se jen potřeboval vypovídat před cizími lidmi. Názory od známých se velmi různí a když to porovnám je to na nic
Jak se říká: každá ves, jiný pes
Chtěl bych jen vědět po tom všem co jsem zde ze srdce vylil, jestly byjste vy dali někomu takovému ještě šanci. I když si ji nezaslouží, ale pro něco žít musi
Samozřejmně je jasné, že od té doby jsem na automaty a podobné věci ani nesáhl, i když je pozdě. Vím že o dceru se postarám a budu ji vídat kdykoliv to půjde. Ale rád bych třeba časem zachránil i vztah se ženou. Nebo znovu začal
Díky Vám všem co jste to celé přečetli a moc děkuji za jakoukoliv reakci. Jak dobrou, povbudivou, tak i za ty co si o mě právem myslí to nejhorší (jako já). Děkuji moc
@petazprahy píše:
Zdravím Vás všechny dámy.
Já jako chlap, jsem se odhodlal napsat sem a samozřejmně čekám ty nejhorší reakce, ale nic jiného si stejně asi nezasloužím. Dopředu se omlouvám za sálodlouhý text, ale zkráceně se to asi podat nedá. Doufám, že se najde někdo s podobným problémem a poradí, nebo alespoň zatratí. Vše začalo zhruba před třemi lety kdy bývalá žena začala chodit do práce a já jsem zůstával s naší tehdy cca půl roční dcerkou sám doma. Pracoval jsem na ranní směny a exmanželka na odpolední. Vše bylo celkem fajn, jen to prostě začalo upadat do stereotypu bohužel. Postupem času, kdy jsem měl sice více volného času ale oto méně přatel jsem ve volných chvílích začal navštěvovat herny a kasína. Bohužel jak to tak bývá jsem upadl do kolotoče dluhů o kterých žena tehdy nevěděla. Dluhy jsem sice „úspěšně“ tajil ale oto horší začala být moje psychická situace a chování. Kvůli tomu tomu požádala žena o rozvod. Během rozvodu samozřejmně vyšla najevo i má finanční situace a vše co ktomu patří (exekuce, upomínky atd.) Dopředu říkám pro rýpalky, že vše jsem tajil, schovával dopisy atd (ano, choval jsem se jako blbec se všim všudy). Po rozvodu, kdy byvalá žena zjistila vše co tomu všemu předcházela se rozhodla mi dát ještě šanci. Já jsem si podal žádost o oddlužení, které mi bylo schváleno a jsem od té doby v insolvenci. Nějaký čas jsme spolu bydleli, ale vzhledem k tomu, že jsem se i tak příležitostně choval jako hovado tak jsem byl z bytu vyhozen (bohužel při posledním extemtore i za přítomnosti PČR). Jednalo se oto, že sice jsme spolu ještě příležitostně bydleli, ale už vté době jsem měl zajištěn podnájem a k ženě jsem chodil pouze při hlídání dcery. Po této poslední situaci již plnohodnotně přebývám v podnájmu. Svou dceru zatím vídám kdykoliv je možnost a i s bývalou manželkou komunikujeme celkem bez problmů. Problém je v tom, že já si plně uvědomuji vzniklou situaci a to čí je to vina (pro rýpalky: samozřejmně mojejenže nevím co dál. Já bych strašně rád získal bývalou ženu zpátky i když vím, že po tom všem je to strašně těžké, a udělám pro to cokoliv. Jak říkám, komunikujeme spolu v pořádku, chodíme občas s dcerou ven společně a žádná nevraživost nepanuje. Jen prostě vím, že teď v tuto chvíli není jak získat cestu zpět. Ani mi oto nejde. Já klidně počkám X let. Když nad tím tak přemýšlím, asi není ani nic čím by mi někdo mohl pomoci, spíš jsem se jen potřeboval vypovídat před cizími lidmi. Názory od známých se velmi různí a když to porovnám je to na nic
Jak se říká: každá ves, jiný pes
Chtěl bych jen vědět po tom všem co jsem zde ze srdce vylil, jestly byjste vy dali někomu takovému ještě šanci. I když si ji nezaslouží, ale pro něco žít musi
Samozřejmně je jasné, že od té doby jsem na automaty a podobné věci ani nesáhl, i když je pozdě. Vím že o dceru se postarám a budu ji vídat kdykoliv to půjde. Ale rád bych třeba časem zachránil i vztah se ženou. Nebo znovu začal
Díky Vám všem co jste to celé přečetli a moc děkuji za jakoukoliv reakci. Jak dobrou, povbudivou, tak i za ty co si o mě právem myslí to nejhorší (jako já). Děkuji moc
To bylo z důvodu násilí vůči tvé ženě?
Ano i ne. Nebylo to klasické násilí, že bych ji třeba bil nebo něco podobného. Ale když to napíšu upřímně, jednalo se o šikanu kdy jsem jí předhazoval nepěkné věci atd. Vím že to bylo hodně špatně (a to je jen jemně řečeno) ale to už nespravím. Spíš jsem jí prostě podezříval z nevěry a dával jí to „sežrat“ i bez důkazů. Podezření můžu a mám pořád, ale jen to mé vlastní a rozhodl jsem se stím bojovat. ![]()
no to ti nikdo neřekne, nemáme křišt´álovou kouli, ale ty si to uvědomuješ…a to je dobře, takže prostě jí dokaž, že ses změnil… aneb chlapa nedělaj slova, ale činy…držim palce ![]()
U psychologa jsem byl sám ještě před vyhrocením celé situace se všemi důsledky. Bohužel každý psycholog funguje jinak a každý pracuje podle své situace a možností. Tam kde jsem byl já mi bylo spíše „ublíženo“. Nic méně jsme zkoušeli i to že já najdu odbornou poradnu pro nás dva, ale než jsem to stihl, tak se to vyhrotilo a od té doby…
Děkuji ti moc. I když vím že přes internet a podobné stránky jako tady to nemá moc význam, tak ti přesto děkuji. Vím že jsem to celé posral a zavinil si vše sám. Ale rád bych to celé srovnal a žil jako dřív. Jak se říká, kdo chce kam…
Peťo, když to shrnu :
na rovinu - ne, já bych ( v dohledné době) další šanci nedala. Tvoje šance je šlapat jak švýcarské hodinky co se týká dcery - návštěv, dál zvládat tabu - co se týká automatů, vyřešit finance - exekuce a pak se ukáže, co budoucnost přinese. Třeba to tvá žena uvidí po čase jinak a šanci ti dá. Já bych už byla hodně opatrná a to je fakt mírně řečeno.
Můj nynější manžel mi kdysi dělal totéž - lhal mi o exekucích (nevznikly z automatů, ale z jiných věcí), o minulosti, byl na mne hnusný, když jsem na to přišla. Šanci jsem mu dala, ale musel se od základů změnit a v podstatě přistoupit na mé podmínky, přes to nejel vlak.
Ano, tak nějak to vš bylo. bohužel. Ale jsem přesvědčen, že jsem schopen se změnit. I když nevím jestli existuje po tom všem vůbec nějaká šance.
Jsou lidé, kteří vědí, jak by měli fungovat, ale nejsou schopni toho docílit a stále se potýkají se svým zkratkovitým „řešením“ různých situací. Ty jsi zářný příklad. Bohužel si myslím, té se ti to nepodaří, je to velmi těžké.
Děkuji ti za tvůj názor a příspěvek. Jsem rád za každou reakci i když pro mne není pozitivní. Já si myslím že třeba budu mít šanci to ještě napravit a každý příspěvek mi něco dá. A když to nepůjde, tak jsem se aspoň snažil ![]()
No tak muj pohled : ja bych ti nejspis dalsi sanci nedala. Lhal jsi ji, zadluzil celou rodinu, po rozvodu ses na ni tak hnusnej, ze musi az zavolat PCR. Tak co jsi to za hovado? Takhle se rozhodne normalni chlap nechova. Co by s Tebou mela zena za zivot?? Aby chodila do prace a bala se, co zas kdy prijde? ![]()
Děkuji za názor a plně stebou souhlasím, bohužel. Ale myslím si a doufám, že každý má možnost se změnit a věřím, že navzdory všemu, já to dokážu a změním se. Každopádně i takové názory vítám a děkuji za ně.
@petazprahy píše:
Děkuji za názor a plně stebou souhlasím, bohužel. Ale myslím si a doufám, že každý má možnost se změnit a věřím, že navzdory všemu, já to dokážu a změním se. Každopádně i takové názory vítám a děkuji za ně.
Ano. Jsme lidi, delame chyby. Ale potom tedy musime pracovat na jejich napraveni. Ale ty jeste prilivas olej do ohne. To fakt nema zena zapotrebi. Tak zacni sekat latinu a treba jednou se to mezi vama urovna. Ale taky se muze stat, ze si zena najde lepsiho chlapa, protoze co si budem povidat, ty nejsi zadna vyhra. Kazdopadne Ti drzim palce, aby byl ten happyend. Ale dej se opravdu do kupy…